Novela z. - trestní zákoník - EU

Hodnocení dopadů regulace (RIA)

Hodnocení dopadů regulace nebylo u tohoto návrhu zákona prováděno na základě výjimky udělené v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády předsedou Legislativní rady vlády (čj. 14753/2019-UVCR).

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Stávající právní úprava obsažená v trestním zákoníku v současnosti neumožňuje vždy postihnout osoby, které se účastní činnosti ozbrojených entit zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu. Absence možnosti trestního postihu se projevuje i v případech, kdy se určitá jednání daných osob jeví z hlediska bezpečnosti České republiky, ale i státu, na jehož území ozbrojený konflikt probíhá, jako velmi závažná a společensky škodlivá. V souvislosti s touto problematikou lze zmínit trestný čin služby v cizích ozbrojených silách podle § 321 trestního zákoníku. Tato skutková podstata ovšem dopadá pouze na občany České republiky, kteří v rozporu s jiným právním předpisem konají službu ve vojsku nebo v ozbrojených silách jiného státu; tento trestný čin je možné spáchat pouze při službě v ozbrojených složkách cizího, Českou republikou uznaného, státu. Jeho aplikace je naopak vyloučena v případě nestátních entit, byť ozbrojených a vykazujících určitou míru organizace, stejně tak jako v případě útvarů, které sice obdobně jako stát fungují či se tak označují, ale státem nejsou (typicky např. tzv. Islámský stát). V kontextu ozbrojených konfliktů, které jsou často velmi nepřehledné, bude mnohdy navíc velmi složité rozlišit, která ozbrojená skupina je státní (podléhající státnímu vedení) a která nestátní. V případě, že se faktický vztah ozbrojené skupiny se státní mocí neprokáže, nepřipadá aplikace trestného činu podle § 321 trestního zákoníku v úvahu. Tentýž závěr je možno učinit i u dalších trestných činů jako je spolupráce s nepřítelem podle § 319 trestního zákoníku a válečná zrada podle § 320 trestního zákoníku, kdy tyto trestné činy jsou navíc i v základních skutkových podstatách podmíněny vyhlášením válečného stavu nebo stavu ohrožení státu ze strany České republiky, a nelze je tak použít v situacích, kdy se Česká republika nachází v mírovém stavu. Dalším trestným činem, o kterém lze v dané souvislosti uvažovat, je trestný čin účasti na teroristické skupině podle § 312a trestního zákoníku, podle kterého lze postihnout osobu, která založí teroristickou skupinu nebo se činnosti teroristické skupiny účastní. V tomto případě však bude nutné prokázat teroristický charakter takové skupiny, zejména to, že je tato skupina zaměřená na páchání teroristických trestných činů. To může v určitých případech narážet na obtíže spojené s prokazováním takové činnosti, zvláště za situace, kdy se aktivity takové skupiny budou odehrávat daleko od území České republiky v místě ozbrojených konfliktů. Ostatně prokázání tzv. specifického teroristického úmyslu je nezbytné i u dalších „protiteroristických“ skutkových podstat, které by v této souvislosti mohly připadat v úvahu, jakožto jednání přípravného či podpůrného charakteru ve vztahu k členství v teroristické skupině; v daném kontextu lze zmínit zejména cestování s teroristickým úmyslem, resp. jeho organizaci či jiné usnadnění podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku. Dále lze zmínit i trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 trestního zákoníku, podle něhož je trestně odpovědný pachatel, který takovou skupinu založí, který se účastní její činnosti nebo který takovou skupinu podporuje. Tato skutková podstata směřuje k ochraně zájmů společnosti před vyšší formou společné trestné činnosti, tedy organizovaným zločinem, přičemž primárně zcela jistě nemíří na situace, kdy se osoby zapojí do činnosti nestátních ozbrojených entit zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu. Byť si lze představit, že některé z těchto entit mohou v jednotlivých případech naplnit definiční znaky organizované zločinecké skupiny, většinou tomu tak nebude. Jako bezpečnostní riziko je však třeba vnímat i určitá jednání osob vykonávaná v rámci jejich účasti v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu, které nenaplní definici teroristické skupiny a které ani nebudou podléhat vedení jiného státu. Toto bezpečnostní riziko existuje jak ve vztahu k České republice, tak i ve vztahu k zemi, kde se daný konflikt odehrává. V případě České republiky jde o zvýšenou hrozbu toho, že takové osoby si během své účasti v dané skupině osvojí řadu vojenských praktik s rizikem jejich využití po svém následném návratu do České republiky. Tyto osoby mohou rovněž po svém návratu mít sklon k zakládání různých radikálních či extremistických skupin či k členství v nich nebo ke snaze získat své následovníky v boji. Ve vztahu ke státu, v němž se ozbrojený konflikt odehrává, pak zapojování těchto osob představuje jedno z rizik nežádoucího prodlužování tohoto konfliktu, včetně všech negativních jevů, které s sebou ozbrojený konflikt přináší. Na základě výše uvedeného lze tak shrnout, že určité formy členství v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu lze vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu, kterou však dle současné úpravy není možné či je velmi komplikované trestněprávně postihnout. Navrhovanou změnou by mělo dojít k napravení dnešního nevyhovujícího stavu. Bez významu není ani skutečnost, že kriminalizací účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu dojde rovněž k narovnání dosavadní disproporce, kdy možnost trestního postihu závisela toliko na skutečnosti, se kterou stranou v ozbrojeném konfliktu daná osoba sympatizovala a ke které se připojila – jednalo-li se o vládního aktéra, šlo dané jednání při splnění dalších podmínek kvalifikovat jako službu v cizích ozbrojených silách dle § 321 trestního zákoníku, pokud se však jednalo o aktéra nestátní povahy (například o povstalecké síly), nebylo dané jednání trestněprávně postižitelné. Návrh zákona rovněž rozšiřuje způsob poskytování nebo přijímání výcviku ke spáchání teroristického trestného činu o výrobu nebo používání materiálů, které jsou svou povahou obdobné výbušninám, zbraním nebo nebezpečným látkám (např. určité pyrotechnické výrobky, jejichž destruktivní vlastnosti jsou obdobné destruktivním vlastnostem výbušnin).

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou ESLP

Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh respektuje požadavek uvedený v čl. 39 Listiny základních práv a svobod, který stanoví výhradu zákona pro vymezení, jaká jednání jsou trestným činem a jaký trest nebo jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit. I v navržené právní úpravě jsou respektovány obecné zásady uplatňující se v oblasti trestního práva hmotného (zejména nullumcrimen sine lege, nullapoena sine lege, zásada přiměřenosti, zásada zákonnosti, zásada ultima ratio). Návrh je plně v souladu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a s čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle kterých lze státní moc uplatňovat v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, přičemž státní moc slouží všem občanům. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva se problematikou trestního postihu osob účastnících se nestátních ozbrojených skupin zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím v jiném státě přímo nezabývají. Pouze na okraj lze poznamenat, že byť s navrhovanou úpravou věcně velmi blízce souvisí problematika tzv. zahraničních teroristických bojovníků (foreignterroristfighters), nejedná se o zcela totožnou oblast. Na navrhovanou právní úpravu se proto nevztahují mezinárodní či evropské požadavky na kriminalizaci určitých jednání těchto zahraničních teroristických bojovníků [zejména jde o Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu ze dne 22. října 2015 a Rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014)]. Navrhovaná právní úprava není přímo regulována ani právem Evropské unie, byť daná materie, obdobně, jak bylo uvedeno výše, úzce souvisí se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (dále jen „směrnice o boji proti terorismu“). V rozsahu navrhovaných změn v § 312e odst. 2 trestního zákoníku se daná úprava dotýká čl. 7 upravujícího poskytování výcviku k terorismu a čl. 8 upravujícího podstoupení výcviku k terorismu. K tomu více viz zvláštní část tohoto odůvodnění. Lze rovněž konstatovat, že navrhovaná úprava je v souladu také s čl. 49 Listiny základních práv Evropské unie upravujícím zásadu zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navržená právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost žen a mužů a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky. Navržená právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona (tj. nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navržená právní úprava není spojena s finančními dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Předpokládá se, že v praxi půjde o jednotky, maximálně desítky případů, které nepovedou k výraznější administrativní zátěži orgánů činných v trestním řízení.Navržená právní úprava nemá žádné dopady na podnikatelské prostředí. Navržená právní úprava není ani spojena s negativními sociálními dopady, s negativními dopady na rodiny či na specifické sociální skupiny obyvatel a jejich práva, ani s negativními dopady na životní prostředí.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se přímo nedotýká ochrany soukromí a v případě nakládání s osobními údaji bude dodržována stávající právní úprava ochrany osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje a ani s ním nejsou spojena nová korupční rizika.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava přináší pozitivní dopady na bezpečnost a obranu České republiky, ale i bezpečnost cizího státu, neboť umožňuje trestněprávně postihovat určité aktivity osob, které se účastní činnosti nestátních ozbrojených entit zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu, přičemž toto jednání představuje poměrně významné bezpečnostní riziko jak pro Českou republiku, tak rovněž pro stát, na jehož území ozbrojený konflikt probíhá.