Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Cílem novely zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) a zákonů s ním souvisejících je zejména posílení ochrany zákazníka vystupujícího z pozice spotřebitele v oblasti obchodu s energiemi. V uplynulých letech prošel energetický zákon velkými změnami, na základě kterých do něj byly promítnuty zásady uplatňované členskými státy Evropského hospodářského společenství. Základní principy energetického zákona směřují zejména k ochraně stability a bezpečnosti zásobování obyvatelstva mj. elektřinou a plynem a zajištění ochrany zákazníka jakožto spotřebitele.
V souvislosti s možností volby výběru dodavatele elektřiny a plynu ze strany zákazníka však začalo docházet k nekalým praktikám jak ze strany obchodníků s těmito komoditami, tak i ze strany zprostředkovatelů. Zatímco jednání obchodníků s energiemi je v současné době již určitým způsobem energetickým zákonem regulováno (zejména nutností podnikat na základě licence a s tím spojených povinností), u zprostředkovatelů tomu tak doposud není. Problematika tzv. „energetických šmejdů“ je tak velice aktuální a případů zneužitých zákazníků při změně dodavatele energie je mnoho. Jelikož jsou tyto praktiky povětšinou zaměřeny na zákazníky vyššího věku nebo na zákazníky, kteří jsou jednodušeji ovlivnitelní a tím i zranitelnější, je evidentní, že takovéto chování je ve společnosti neakceptovatelné a existuje zásadní zájem na posílení ochrany spotřebitele v energetice.
Novela energetického zákona na tyto požadavky reaguje a předkládá změny spočívající ve zvýšení ochrany spotřebitele, jako je např. zákaz účtování sankcí při odstoupení od smlouvy nebo vyšší informovanost zákazníka o obsahu uzavřeného závazku a délce jeho trvání. K ochraně spotřebitele směřuje i změna spočívající v tom, že vykonávat zprostředkovatelskou činnost při prodeji elektřiny a při prodeji plynu bude nově možné pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Osoby bez udělené licence nebudou moci smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem s elektřinou a obchodníkem s plynem zprostředkovávat.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky
Navrhovaná úprava je v souladu s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, i s článkem 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého návrh zákona může podat poslanec nebo skupina poslanců.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 26 Listiny základních práv a svobod přijaté ústavním zákonem č. 2/1993 Sb., jímž je zakotveno právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Čl. 26 odst. 2 Listiny výslovně připouští možnost stanovení podmínek a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností zákonem. Rozsah podmínek a omezení je dán čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Z konstantní judikatury Ústavního soudu též vyplývá, že čl. 26 Listiny chrání právo na podnikání jako takové, nikoliv jeho realizaci určitou konkrétní formou.
Navrhovaná novela energetického zákona splňuje požadavky testu proporcionality, neboť přijatá opatření jsou vhodná k dosažení právní úpravou sledovaného účelu a mohou vést k zákonem sledovanému cíli.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zněním mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná novela energetického zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Návrh zákona bude mít minimální hospodářský a finanční dopad na státní nebo jiný veřejný rozpočet. Dopady na státní rozpočet budou spočívat zejména v administrativních nákladech spojených s průběhem řízení o udělení licence Energetickým regulačním úřadem. Pozitivní dopad na státní rozpočet bude tvořen příjmy za udělení licence Energetickým regulačním úřadem.
Zvláštní část
Část první – změna energetického zákona
K bodům 1 až 5
V současné době mohou podle energetického zákona prodávat elektřinu nebo plyn výhradně držitelé licence na obchod s elektřinou nebo s plynem nebo výrobci elektřiny. V praxi však běžně dochází k situaci, kdy držitelé licence využívají k jednání se zákazníkem – spotřebitelem zprostředkovatele.
Návrh zákona směřuje k aktivnímu posílení ochrany spotřebitele v energetice v oblasti, která se v praxi ukazuje pro zákazníka - spotřebitele velmi riziková z důvodu nárůstu nekalých praktik, a to právě v oblasti zprostředkování smluv, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu. Posílení ochrany spočívá v tom, že vykonávat zprostředkovatelskou činnost při prodeji elektřiny a při prodeji plynu bude nově možné pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Osoby bez udělené licence nebudou moci smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem s elektřinou a obchodníkem s plynem zprostředkovávat.
K bodům 6 a 7
V souvislosti se zavedením povinné licence pro zprostředkovatelskou činnost při prodeji elektřiny a při prodeji plynu je nezbytné nastavit specifické podmínky pro její udělování, neboť je zřejmé, že zprostředkovatel, jakožto žadatel o licenci by na rozdíl od jiných držitelů licence neměl mít povinnost např. dokládat vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti nebo splňovat podmínku ukončeného vysokoškolského vzdělání technického směru a 3 roků praxe v oboru.
Zprostředkovatel, jakožto žadatel o licenci, tak nebude muset prokazovat splnění technických předpokladů, avšak odbornou způsobilost prokáže pouze v případě, že bude mít ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Povinnost prokázat finanční předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti zprostředkovatelům zůstává nedotčena.
K bodům 8 až 9
Změny upravené v těchto bodech navazují na úpravu licence pro zprostředkovatele. I při výkonu zprostředkovatelské činnosti je nutné vyžadovat po zprostředkovateli dodržování vybraných povinností držitelů licencí vymezených v ustanovení § 11 energetického zákona. Konkrétně se jedná o povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků, vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí, povinnost při výkonu činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie a zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb a povinnost mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje.
Vzhledem k povaze zprostředkovatelské činnosti však další povinnosti držitelů licencí vymezené v ustanovení § 11 energetického zákona nejsou po zprostředkovatelích vyžadovány.
K bodu 10 až 11
Předmětné body jsou do novely vloženy pro účely zvýšení ochrany spotřebitele. Dle ustanovení odstavce 8 zákazník při výkonu svého práva od smlouvy odstoupit nebo smlouvu zákonem stanoveným způsobem vypovědět nemůže být jakkoli sankcionován ze strany držitele licence, který se bude ukončení smluvního vztahu bránit.
Úprava v odstavci 9 přináší změnu v nahlížení na délku trvání uzavřených smluv. Zatímco v současné době jsou v praxi uzavírány smlouvy, které svou délkou připomínají spíše závazky na dobu neurčitou, avšak není je možné ze zákona vypovědět, návrh stanovuje, že doba, na kterou je smlouva uzavřena, nesmí přesahovat 36 měsíců, tj. 3 roky, jinak se na smlouvu po uplynutí této doby bude hledět jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou včetně s tím souvisejících dopadů (zejména možnosti ji vypovědět).
Odstavec 10 reaguje na rozšířenou praxi uzavírání závazků na dobu určitou s možností automatického prodloužení. Zákazníci se však u těchto smluv často setkávají s tím, že mají jen velmi krátký časový úsek pro projevení vůle neprodloužit stávající závazek. Předmětné ustanovení tak dává zákazníkovi jistotu, že až do třicátého dne před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy může kdykoli vyjádřit svou vůli závazek dále neprodlužovat. Lhůta 30 dnů je stanovena s ohledem na proces změny dodavatele k novému obchodníkovi v systému operátora trhu, která trvá obvykle 10 pracovních dnů.
Odstavec 11 umožňuje zákazníkovi bezplatně a bez sankce vypovědět smlouvu na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu v případě, kdy prokáže zánik právního titulu k užívání odběrného místa nebo vznik právního titulu jiné fyzické nebo právnické osoby k užívání odběrného místa.
Odstavec 12 zvyšuje ochranu spotřebitele tím, že zákazníkovi zakládá oprávnění, aby bezodkladně po uzavření nebo změně smlouvy mu bylo bezplatně poskytnuto písemné vyhotovení uzavřené smlouvy nebo její změny, společně s poučením o právech zákazníka na informace od držitele licence, možnostech odstoupení od smlouvy a dalšími informacemi týkajícími se vzniku, změny a zániku práv a povinností z takové smlouvy. K poskytnutí smlouvy může dojít jak v elektronické formě, tak i v listinné formě. Toto ustanovení směřuje zejména na případy, kdy smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (nejčastěji telefonicky), přičemž lhůta k odstoupení od smlouvy pak zákazníkovi může běžet teprve od okamžiku, kdy byl o svých právech poučen, tj. od poskytnutí písemného vyhotovení smlouvy.
Odstavec 13 pak zákazníkovi přiznává možnost kdykoli požádat držitele licence, jakožto smluvní stranu, o poskytnutí kopie uzavřené smlouvy nebo její změny, včetně sdělení přesného data skončení takové smlouvy. Zákazník si může zaslání smlouvy vyžádat jak v listinné podobě, tak i elektronickou formou. Zatímco poskytnutí elektronické formy uzavřené smlouvy je vždy bezplatné, za zaslání listinné podoby je držitel licence oprávněn po předchozím poučení zákazníka účtovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií a s odesláním informací zákazníkovi. Uzavřenou smlouvou se rozumí nejen znění samotné smlouvy včetně případných dodatků, ale též znění obchodních podmínek držitele licence, který je smluvní stranou, na které smlouva přímo odkazuje.
K bodu 12
Ustanovení odstavce 16 cílí na poskytnutí stejné míry právní ochrany, jak smlouvám uzavřeným distančním způsobem, tak i smlouvám, které v zastoupení zákazníka uzavírá zprostředkovatel.
Odstavec 17 chrání zákazníka v postavení spotřebitele v situacích, kdy dochází ke změně dodavatele elektřiny, plynu nebo tepelné energie. V takovém případě, měla-li by zákazníkovi v postavení spotřebitele vzniknout provedením této změny újma, je držitel licence povinen vyžádat si předchozí souhlas zákazníka v postavení spotřebitele. V případě, že tak držitel licence neučiní, vystavuje se odpovědnosti za způsobenou újmu a postihu za přestupek (viz body 13-16).
K bodům 13 až 16
Jedná se o úpravu přestupků v souvislosti s provedenými změnami v textu zákona a v souvislosti se zavedením nových povinností držitelů licencí.
Část druhá – změna živnostenského zákona
K bodu 1
V souvislosti s podřazením zprostředkovatelské činnosti při prodeji elektřiny a při prodeji plynu pod činnosti, které podléhají licenci podle energetického zákona bylo nezbytné doplnit tyto činnosti do výčtu v ustanovení § 3 odst. 3. písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (dále jen „živnostenský zákon“), na základě čehož došlo k vynětí zprostředkovatelů z působnosti živnostenského zákona, stejně jako je to v případě jiných činností, které podléhají licenci dle energetického zákona.
Část třetí – změna zákona o správních poplatcích
K bodům 1 až 2
Navržená úprava ustanovení zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích souvisí též s podřazením zprostředkovatelské činnosti při prodeji elektřiny a při prodeji plynu pod činnosti, které podléhají licenci podle energetického zákona.
Udělení licence Energetickým regulačním úřadem pro podnikání v energetických odvětvích na zprostředkovatelskou činnost při prodeji elektřiny a na zprostředkovatelskou činnost při prodeji plynu bude spojeno se správním poplatkem ve výši 10. 000,- Kč.
K čl. IV – Přechodné ustanovení
Nově bude možné v energetice vykonávat zprostředkovatelskou činnost výhradně na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Pro získání licence je nutné poskytnout dotčeným osobám dostatečnou lhůtu, která bude činit 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Část čtvrtá – účinnost
K čl. V
Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení. Úprava vyžaduje účinnost v co nejkratší možné lhůtě vzhledem k výrazně naléhavému obecnému zájmu na regulaci prodejců energií. V současné chvíli není zprostředkovatelská činnost při prodeji elektřiny nebo plynu téměř nijak regulovaná a dává tak možnost nekompetentním osobám, v některých případech s nekalými úmysly, provozovat tuto činnost.
V Praze dne 27. listopadu 2019
Mgr. Vít Rakušan v. r.
Mgr. Jan Farský v. r.
Mgr. Petr Gazdík v. r.
Ing. Věra Kovářová v. r.
Ing. Jana Krutáková v. r.
Ing. Petr Pávek v. r.