Novela z. o zřízení ministerstev

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a odůvodnění hlavních prin- cipů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zá- kazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh má za svůj základní cíl opětovně spojit kompetence Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství pod jedno vedení se společnou odpovědností jak za ochranu životního prostředí, tak i za státní správu na úseku hospodaření v zemědělství. Platný právní stav tyto kompetence odděluje takto:

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č.

173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí.

MŽP je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod, ochranu ovzduší, ochranu přírody a krajiny, provozování zoologických zahrad, ochranu zemědělského půdního fondu, výkon státní geologické služby, ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, geologické práce a ekologický dohled nad těžbou, odpadové hospodářství, posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu, myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku, pro systém značení ekologicky šetrných výrobků a služeb a pro program podporující dobrovolnou účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí.

K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.

Ministerstvo zemědělství (MZE) je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy ČR, ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. V každé oblasti jsou určité výjimky, které do kompetence ministerstva zemědělství nepatří jako například: ochrana přirozené akumulace vod, ochrana vodních zdrojů a ochrana jakosti vod. Ministerstvo zemědělství je také ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesnické výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním. Dále je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Českou plemenářskou inspekci, Státní pozemkový úřad a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.

Za účelem komunikace se zemědělskou veřejností a poskytování služeb zemědělcům disponuje ministerstvo zemědělství sedmi regionálními odbory SZIF.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem provádí opatření společných organizací trhů Evropské unie, přímé platby, národní doplňkové platby k přímým podporám, programy strukturální podpory a programy rozvoje venkova. Ministerstvo zemědělství úzce spolupracuje s resortními výzkumnými ústavy, nevládními agrárními organizacemi, jednotlivými profesními i zájmovými svazy, spolky a společnostmi. Úkolem ministerstva není řídit či plánovat zemědělskou, lesnickou nebo potravinářskou výrobu, ale vymezit příslušnými právními předpisy mantinely, v nichž se mohou naši podnikatelé pohybovat. Ministerstvo zemědělství přitom vychází z vládní zemědělské politiky, z programového prohlášení vlády a ze Společné zemědělské politiky Evropské unie. Jeho cílem je podpora "Evropského modelu zemědělství" s důrazem na rozvoj multifunkčního zemědělství, zaměřeného jednak na zemědělskou produkci, ale i na zajišťování služeb údržby a tvorby krajiny, na další environmentální služby a na nezemědělské činnosti. Stále většího významu nabývá hlubší propojení zemědělství s obnovou a rozvojem venkova.

Principem je sloučení kompetencí dvou ústředních orgánů státní správy a vznik jednoho ústředního orgánu státní správy se sloučenými kompetencemi Stávající znění zákona ani předkládaný návrh nemá žádné negativní dopady ve vztahu k zá- kazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti žen a mužů.

b) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Nezbytnost navrhované právní úpravy v jejím celku je spojena se zvýšenými nároky na realizaci kompenzací klimatické změny při výkonu hospodaření především s půdou a vodou se stále více ukazuje nutnost spojit výkon státní správy ochrany a hospodaření s těmito přírodními zdroji v jeden orgán výkonu státní správy, tak aby ochrana a hospodaření nebyly v konfliktu, ale nedílnou odpovědností. Vstupem České republiky do Evropské unie a s platností článků 38-44 Smlouvy o fungování Evropské unie na území České republiky se významně změnily původní kompetence dané MZe kompetenčním zákonem z roku 1969 a naposledy výrazně upraveny právě vznikem MŽP v roce 1989. Stávající právní úprava tak i z tohoto hlediska již nevyhovuje. Například stávající stav rozporu kompetencí mezi ochranou zemědělského půdního fondu na jedné straně a hospodaření s ním na druhé straně, je vidět v procesu projednávání, vyjadřování se a dlouhodobému neschopnosti dohody obou ministerstev v problematice tzv. „protierozní vyhlášky. Obdobné případy je možno uvést i v ostatních kompetencích, které jsou u obou ministerstev v konfliktu, a tak dlouhodobě neřešené a i neřešitelné.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České repub- liky

Navrhovaná úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami.

d) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judi- katurou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Ev- ropské unie, jakož i souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je taktéž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále so- ciální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Lze očekávat, že v souvislosti se sloučením dvou ústředních orgánů státní správy pod jeden dojde k jednorázovému negativnímu dopadu na státní rozpočet. Tento negativní dopad bude způsoben reorganizací ministerstev. V dlouhodobém horizontu lze naopak očekávat pozitivní přínos na výdajové stránce státní rozpočtu, právě v důsledku financování pouze jednoho resortu. Předkládaná novela nebude mít žádný negativní dopad na veřejné rozpočty obcí a krajů.

f) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Předkládaný návrh se nedotýká ochrany soukromí ani osobních údajů.

g) Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh nemá vliv na korupční rizika.

h) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Předkládaný návrh nemá negativní dopady na bezpečnost nebo obranu státu.