Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy
Úřad ombudsmana jest klasickou ukázkou rozpínavosti státu a jeho byrokracie. Z počátečního malého úřadu okolo respektovaného advokáta Otakara Motejla (hájícího v dobách totality občany bez základních lidských práv) vznikl aparát spotřebující stovky milionů korun ročně a do jeho čela politické strany prosazují politické nominanty.
Samotnou agendu úřadu (jakkoli v jádru redundantní) by zvládli tři právníci v kanceláři prezidenta či předsedy vlády. Navíc ČR je plně demokratická země se silnou pozicí médií, která pravidelně upozorňují na nejrůznější nešvary a nedostatky systému. S rozsáhlou sítí soudů, úřadů, odvolacích komisí, kontrolních úřadů i neziskových organizací poskytující nemajetným občanům zdarma poradenství v právních či administrativních záležitostech. Úřad se stal namísto ochránce práv drobných občanů spíše politickým centrem levicového extremismu, šikanování slušných občanů orgány státu (např. Lex Kohoutová) a oporou některých politických neziskových organizací v systému státu.
Úřad se také stal nepěkným příkladem pro podobné nesmyslné byrokratické pozice (školní ombudsman, vlakový ombudsman) – s podobně nulovou náplní smysluplné činnosti a přitom přímo či zprostředkovaně sanované ze státního rozpočtu.
Jako nejprincipiálnější řešení se jeví celý úřad bez náhrady zrušit. Ušetřit peníze daňových poplatníků a zamezit obtěžování občanů (nejen ředitelů škol a pronajímatelů nemovitostí) politickým aktivismem.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a s právem Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva. Navrhované změny nejsou v rozporu s právními akty Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Zrušením úřadu Veřejného ochránce práv dojde k úspoře veřejných prostředků až o 150 miliónů korun českých ze státního rozpočtu. Novela nebude mít hospodářský ani finanční dopad na rozpočty krajů a obcí.
Zvláštní část
Část první
Týká se zrušení samotného zákona a úřadu Veřejného ochránce práv.
Část druhá až část třicátá třetí
Paragrafové změny jednotlivých zákonů navazujících na zrušení úřadu Veřejného ochránce práv.
Část třicátá čtvrtá
Navrhuje se účinnost od 1. ledna 2021.
V Praze dne 20. 1. 2020
Předkladatelé:
Mgr. Václav Klaus v.r.