pro zabezpečování úkolů pro obranu státu; majetek uvedený v této příloze nemůže být použit k podnikatelské činnosti podniku.
§ 40b
(1) Ministerstvo může rozhodnout o zvýšení kmenového jmění podniku o majetek, který vloží do určeného majetku podniku.
(2) V rozhodnutí ministerstva o zvýšení kmenového jmění podniku kromě náležitostí stanovených správním řádem musí být vždy uvedena částka rozpočtové kapitoly ministerstva, o kterou se kmenové jmění podniku zvyšuje, a popis vkládaného majetku včetně jeho ocenění.
21)
(3) Ocenění vkládaného majetku se provede podle zákona o oceňování majetkuke dni vydání rozhodnutí zakladatele o zvýšení kmenového jmění.
§ 40c
Podniku může být za účelem zajištění podmínek pro plnění jeho specifických úkolů
22)
pro obranu státu poskytnuta dotace podle rozpočtových pravidel.
§ 40d
23)
Pro podniky se § 45 zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
23)
nepoužije, pokud tento zákonnestanoví jinak.
__________________ 21) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.“.“
Dosavadní části sedmá až dvanáctá se označují jako částí osmá až třináctá.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státním podniku
Čl. II
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb. a zákona č. 253/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo za podmínek stanovených zákonem
30)
o zajišťování obrany České republikytaké i o jiný majetek“.
30)
Poznámka pod čarou č. 30 zní: „Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 24 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Tento zákon se pro podniky, ke kterým funkci zakladatele vykonává Ministerstvo obrany a které zabezpečují úkoly pro obranu státu, použije, pokud zákon o zajišťování obrany
30)
České republikynestanoví jinak.“
ČÁST TŘETÍ
Změna rozpočtových pravidel
Čl. III
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 53 zní:
„(2) Ze státního rozpočtu se dále hradí dotace státním podnikům zabezpečujícím
53)
úkoly pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky. ________________ 53) § 2 odst. 10 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. . …/2019 Sb.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
2. V § 25 odst. 1 písm. e) se na konci věty slova „podle § 7 odst. 4“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 5“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Důvodová zpráva
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Státní podniky, k nimž vykonává funkci zakladatele Ministerstvo obrany („MO“), vykonávají činnosti, resp. jsou povinny poskytovat státu službu na úseku zajištění obrany státu, kterou není možné efektivně a bez narušení pokrýt prostřednictvím tržních mechanismů podnikatelskými subjekty nestátními či státními (státními podniky obecně). Jedná se například o držení nemovité infrastruktury, kterou jsou objekty důležité pro obranu státu ve smyslu zákona o zajišťování obrany České republiky. Zakladatelem jsou jim stanovovány povinnosti z důvodu držení kapacit pro krizové stavy, péči o objekty ve specifických podmínkách při výcviku a činnosti Armády České republiky („AČR“), zajištění nezbytné výzkumné a vývojové kapacity, uspokojování potřeb AČR v oblasti zkušebnictví vojenské techniky, atd. Je zřejmé, že režim stanovený státním podnikům obecnou normou, kterou je zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku („zákon o státním podniku“), plně neodpovídá této zvláštní charakteristice státních podniků MO a neposkytuje nástroje k pokrytí potřeb státních podniků zajišťujících obranu státu.
Zákon o státním podniku v současném znění neumožňuje reflexi zvláštní povahy státních podniků v zakladatelské působnosti MO, spočívající ve skutečnosti, že tyto podniky vykonávají částečně nepodnikatelskou činnost. Zákon o státním podniku tak zakladateli umožňuje zvýšit kmenové jmění podniku pouze o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech („rozpočtová pravidla“) neumožňuje v současné znění poskytovat státním podnikům MO dotace na nepodnikatelskou činnost vykonávanou ve veřejném zájmu, tj. zvyšování obranyschopnosti státu.
Obecným právním předpisem, který se vztahuje na veškerý postup správních orgánů při výkonu veřejné správy, je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Obecným právním předpisem v oblasti kontroly, který upravuje procesní postup kontrolních orgánů podle zákona o léčivech při výkonu kontroly, je zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.
Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a k otázce rovnosti mužů a žen.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na zabezpečování plnění věcných a personálních kapacit v souvislosti s plněním úkolů svěřených zakladatelem bezprostředně směřujících k zajišťování obrany státu.
Změna dotčených právních předpisů se fungování státních podniků dotkne tak, že:
- Zakládací listina bude obsahovat seznam majetku sloužícího k zajišťování obrany, přičemž bude explicitně zakázáno používat tento majetek k podnikatelské činnosti podniku.
- Zakladatel bude moci zvýšit kmenové jmění podniku plnícího úkoly na úseku obrany, a to nikoliv pouze o majetek, který státní podnik nabyl provozováním podnikatelské činnosti.
- Státnímu podniku MO zajišťujícímu plnění úkolů pro obranu státu bude moci být poskytnuta dotace na plnění těchto úkolů.
- Státní podniky MO zajišťující plnění úkolů pro obranu státu budou vyňaty z působnosti zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ledaže vláda podle zmíněného zákona rozhodne jinak.
Tyto změny reflektují částečně nepodnikatelskou povahu státních podniků v zakladatelské působnosti MO a umožňují posilování obranyschopnosti státu prostřednictvím činnosti těchto podniků. Navrhované změny jsou proto ve veřejném zájmu.
Navrhované změny nemají vztah k rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Státní podniky, ke kterým vykonává zakladatelskou funkci MO, představují v rámci kategorie státních podniků specifickou entitu. Zatímco „běžný“ státní podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva, přičemž státní podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných zájmů České republiky (srov. zákonnou definici v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o státním podniku), státní podniky, k nimž vykonává funkci zakladatele MO, jsou povinny vykonávat i další činnosti, které jsou nezbytné pro posilování zajišťování obrany České republiky a které podnikatelský charakter nemají anebo dokonce jej mohou nákladově zatěžovat. Jedná se například o držení nemovité infrastruktury, kterou jsou objekty důležité pro obranu státu ve smyslu zákona o zajišťování obrany. Zakladatelem jsou jim stanovovány povinnosti z důvodu držení kapacit pro krizové stavy, péči o objekty ve specifických podmínkách při výcviku a činnosti AČR, zajištění nezbytné výzkumné a vývojové kapacity, uspokojování potřeb AČR v oblasti zkušebnictví vojenské techniky, atd. Je zřejmé, že státní podniky, k nimž vykonává funkci zakladatele MO, vykonávají činnosti, resp. jsou povinny poskytovat státu službu na úseku zajištění obrany státu, kterou není možné efektivně a bez narušení pokrýt prostřednictvím tržních mechanismů podnikatelskými subjekty nestátními či státními (státními podniky obecně).
Česká republika podléhá jako člen Severoatlantické aliance (NATO) závazku kolektivní obrany, který spočívá v povinnosti individuálně i kolektivně rozvíjet a udržovat schopnost odolat útoku. V dokumentu Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015 je k aliančním závazkům České republiky v rámci kolektivní obrany uvedeno následující: „Základními východisky pro zajištění obrany a bezpečnosti ČR jsou aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopností EU pro zvládání krizí a spolupráce s partnerskými zeměmi. Členství v NATO a EU přináší výhody kolektivního zajištění vlastní obrany a bezpečnosti, stejně jako závazek ke společné obraně a bezpečnosti přispívat.“
Na základě výše uvedených důvodů je nezbytné zavést taková zákonná opatření, která budou úlohu státních podniků založených MO při zabezpečování obrany státu (a tím současně plnění aliančních závazků) reflektovat.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh novely zákona o zajišťování obrany státu je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava respektuje ústavně zakotvená pravidla výkonu státní moci, kterou lze podle článku 2 odst. 3 Ústavy a článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná novela zákona o zajišťování obrany státu svým obsahem (poskytování finanční podpory státním podnikům) spadá do specifické oblasti obchodního práva soutěžního – práva hospodářské soutěže. Tato specifická část právního odvětví je regulována na úrovni Evropské unie, a to mj. obecným zákazem poskytování veřejné podpory. Podle článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. Na základě uvedené definice je nutné u veřejné podpory zkoumat 4 základní kritéria definice veřejné podpory:
1. podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků 2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní 3. je ovlivněn obchod mezi členskými státy a 4. je narušena nebo hrozí narušení soutěže.
Je zřejmé, že podporou státního podniku v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany v jeho podnikatelské činnosti by k poskytování veřejné podpory docházelo. Z tohoto důvodu se nástroje zaváděné navrhovanou novelou týkají nepodnikatelské činnosti dotčených státních podniků, kterou tyto podniky musejí provozovat ve veřejném zájmu z důvodu zajišťování obrany České republiky. Touto svou povahou proto spadají pod výjimkový režim stanovený článkem 346 bod 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti.“ Z hlediska plnění aliančních závazků v rámci NATO je nezbytné mít v účinnosti zákonné zmocnění pro státní podniky založené MO podílet se na zajišťování obrany ČR a plnit i povinnosti stanovené jim zakladatelem i nad rámec podnikatelských aktivit, tj. vykonávat nepodnikatelskou činnost. Dotace udělované státnímu podniku v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany, které tato novela umožňuje, budou představovat ad hoc nástroj směřující k finančnímu pokrytí úkonů a činností směřujících k zabezpečování obrany České republiky. Jedná se o oblast, kde státní podniky postupují „netržně“ (tj. např. provozují sklady a hangáry nikoliv z důvodu produkce zisku z podnikatelské činnosti, nýbrž z důvodu údržby obranné nemovité infrastruktury). V případě poskytnutí přímé dotace podle zvláštního zákona na zabezpečení věcných a personálních kapacit v souvislosti s plněním povinností daných zakladatelem bude vždy nutné vzít v potaz, zda dotace směřuje k činnosti podniku pokryté výjimkou danou článkem 346 bod 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, anebo zda směřuje k podnikatelské činnosti a navýšení zisku příjemce. Bude se tedy jednat o konkrétní opatření, přičemž posouzení skutečnosti, zda toto zakládá veřejnou podporu nebo nikoli, bude případně náležet i Evropské komisi.
V případě zvýšení kmenového jmění státních podniků zajišťujících obranu České republiky bude stát postupovat v souladu s principem tržního investora. Takovýto postup bude v souladu s právem Evropské unie v oblasti veřejné podpory, pokud by podporu danému subjektu poskytl za stejných podmínek soukromý investor. Vhodným ukazatelem bude existence podnikatelského záměru předem hodnotícího strategie a finanční vyhlídky projektu. Veškeré kroky v rámci „kapitálových injekcí“ budou činěny po důkladné a průkazné analýze o ekonomické výhodnosti transakce tak, jak by postupovat obezřetný subjekt v tržním hospodářství. Zakladatel se bude řídit pouze principy trhu a nebude brát v potaz aspekty veřejné politiky. Pokud nebude možné postupovat v souladu s principem tržního investora, bude případně nutno opatření notifikovat Evropské komisi prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Pro uvedené „pomocné“ instituty platí, že jejich užití bude klást zvýšené nároky na pečlivé posouzení oprávněnosti poskytovatelem „finanční injekce“ a současně bude klást zvýšené nároky na důsledné faktické a účetní oddělení výroby, pro kterou budou tyto „injekce“ oprávněné, od výroby, v jejímž případě by představovaly nedovolenou veřejnou podporu, ze strany státních podniků zajišťujících obranu státu.
Předmětné instituty byly konzultovány s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a jejich předpokládané využití vychází z rozhodovací praxe Evropské komise, především z rozhodnutí Komise (EU) 2018/563 o státní podpoře SA.34308, kterou Řecká republika poskytla podniku Hellenic Defence Systems S. A. V citovaném rozhodnutí Evropská komise popsala parametry a cíle státních opatření mj. v kontextu výjimky stanovené v čl. 346 (v takovém případě se neuplatní čl. 107 a násl. SFEU).
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Předpokládá se zvýšení nároků na výdajovou stránku státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly 307-MO odůvodnitelné nezbytností zajišťovat obranyschopnost a plnit mezinárodní závazky České republiky na úseku kolektivní obrany. Majetkem sloužícím k zajišťování obrany budou nemovitosti, které nejsou v rámci státních podniků vůbec využívány k podnikatelské činnosti a slouží výhradně k zabezpečení obrany (např. dílny pro údržbu techniky budovy hasičů, objekty, které jsou součástí muničních skladů a další živých vojenských areálů případně vojenských cvičišť a jejich ochranných pásem).
Celkový předpokládaný náklad v případě realizace (potvrzení oprávněnosti poskytnutí dotace) dosahuje při současném posouzení objektů jednotlivých státních podniků objem cca 10 mil. Kč ročně.
Navrhovaná novela nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty, ani dopady v oblasti sociální a oblasti životního prostředí.
Podnikatelské prostředí České republiky zůstane tímto návrhem nedotčeno.
9. Zhodnocení korupčních rizik
V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že z návrhu novely zákona vyplývá korupční potenciál, který však nepředstavuje vzhledem k nastavení systémových záruk riziko.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona směřuje k posílení obranyschopnosti České republiky zejména prostřednictvím poskytnutí zákonných finančních nástrojů pro podporu nepodnikatelské činnosti státních podniků v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany. Předpokládaný dopad na bezpečnost a obranu státu je tedy pozitivní.
ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zajišťování obrany
K bodu 1 (nový § 2 odst. 10):
Zavádí se zákonná definice pojmu „Podniku zabezpečujícího úkoly pro obranu státu“ („Podnik“), přičemž se stanovuje, že tento státní podnik může být výhradně v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany a při plnění jim stanovených povinností se podílí na zajišťování obrany státu.
K bodu 2 (nový § 40a):
Je nezbytné, aby zakládací listina státního podniku obsahovala přesné vymezení majetku určeného k zajišťování obrany České republiky, na který se bude vztahovat režim speciální právní normy, a to zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Majetek vymezený k zajišťování obrany České republiky je majetkem, který nelze užívat k podnikatelské činnosti státního podniku. I nadále se na státní podnik bude vztahovat ustanovení § 15 odst. 1 písm. e) o státním podniku, které stanoví, že změna zakládací listiny je v kompetenci zakladatele. Jedná se o objekty důležité pro obranu státu podle ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) zákona o zajišťování obrany, neboť seznamy budou moci obsahovat pouze pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu vykonávají právnické osoby (státní podniky) v zakladatelské působnosti MO.
K bodu 3 (nový § 40b):
Stanovuje se pravomoc zakladatele zvýšit kmenové jmění podniku i po vzniku podniku formou vkladu majetku. Zakladatel „běžného“ státního podniku je oprávněn rozhodnout o zvýšení kmenového jmění, nicméně výlučně o majetek, který státní podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. Jiné případy zvyšování kmenového jmění zákon o státním podniku nepřipouští. Současně zákon o státním podniku definuje kmenové jmění tak, že za kmenové jmění považuje souhrn peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí stanovený v zakládací listině, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Kmenové jmění a jeho minimální výše se zapisují do obchodního rejstříku. Navrhuje se, aby zakladatel státního podniku zajišťujícího obranu státu byl oprávněn zvýšit kmenové jmění nejen o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl, tj. fakticky účetní operací, ale i vkladem majetku na základě předchozího rozhodnutí zakladatele o zvýšení kmenového jmění.
Zvýšení kmenového jmění poskytnutím vkladu majetku ze strany zakladatele státního podniku může potenciálně představovat nedovolenou veřejnou podporu. Z tohoto důvodu je navrhováno, aby zákon o zajišťování obrany státu připustil zvýšení kmenového jmění vkladem majetku výslovně a výlučně pouze v případech, kdy takové zvýšení kmenového jmění nebude představovat nedovolenou veřejnou podporu. Posouzení souladu zvýšení kmenového jmění vkladem majetku s pravidly poskytování veřejné podpory bude zodpovědností zakladatele. Poskytovatel přitom postupuje v součinnosti s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v souladu se zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 4 (nový § 40c):
V odůvodněných případech se jeví nezbytným, aby pro účely splnění zadavatelem zadaných úkolů mohla být státnímu podniku poskytnuta dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech. Tato možnost je striktně vázána na produkci pro vojenské účely k zajištění bezpečnosti státu tak, aby nedocházelo k porušování pravidel Evropské unie v oblasti veřejné podpory. Z tohoto důvodu bude nezbytné ze strany státního podniku fakticky i účetně oddělit výrobu pokrytou výjimkou podle článku 346 bod 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (stanovujícího, že „každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti […] “) a výrobu zahrnující běžnou podnikatelskou činnost příjemce.
K bodu 5 (nový § 40d):
Novelou zákona o státním podniku z roku 2016 bylo zúženo blokační ustanovení zákona tak, že z textu byl vyjmut odkaz na ustanovení § 45 privatizačního zákona. Nadále tedy ty státní podniky, které byly kdykoliv historicky vybrány k privatizaci, mají povinnost nakládat s majetkem v jejich hospodaření výhradně dle privatizačního zákona. S ohledem na skutečnost, že u státních podniků v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany panuje nejistota, zda byly historicky zařazeny do privatizace či nikoliv, resp. zda byly z privatizace následně vládou řádně vyřazeny (lze se důvodně obávat, že vláda v řadě případů ustoupila od privatizačního záměru, nicméně formálně toto nepotvrdila svým písemným usnesením), se navrhuje změna ustanovení v předkládaném znění. Důvodová zpráva k předcházející novele zákona o státním podniku uváděla: „V praxi převažuje výklad, že je na rozhodnutí vlády, v jakém režimu bude s majetkem podniku nakládáno, přičemž pokud vláda dříve projevila vůli majetek řešit v režimu zákona č. 92/1991 Sb., je pouze otázkou jejího nového rozhodnutí právní režim nakládání s majetkem státu změnit.“ Znění ustanovení v navrhovaném znění záměr zákonodárce nepopírá, zároveň však posiluje právní jistotu státních podniků.
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státním podniku
K bodu 6 (změna § 2 odst. 4)
V návaznosti na navrhované ustanovení § 40b zákona o zajišťování obrany, které stanoví možnost zakladatele zvýšit kmenové jmění podniku nikoliv pouze o majetek, který podnik nabyl v průběhu provozování své podnikatelské činnosti, dochází k úpravě tohoto ustanovení z důvodu zachování jednotnosti a přehlednosti právního řádu.
K bodu 7 (nový § 24 odst. 3)
Státní podniky v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany jsou svou strategickou povahou pro zajišťování obrany České republiky atypické a jejich fungování vyžaduje zvláštní výjimečný režim částečně odlišný od právního režimu stanoveného ostatním („běžným“) státním podnikům. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby se činnost státních podniků v zakladatelské působnosti Ministerstva obrany částečně řídila zvláštní částí zákona o zajišťování obrany České republiky. Ve zbytku se řídí zákonem o státním podniku.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rozpočtových pravidlech
K bodu 8 (nový § 7 odst. 2)
V odůvodněných případech se jeví nezbytným, aby pro účely splnění zakladatelem – Ministerstvem obrany zadaných povinností mohla být státnímu podniku poskytnuta dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech. Státní podnik působící v rámci tržního prostředí může být ve svém postavení znevýhodněn tím, že naplňuje strategické a bezpečnostních zájmy státu v oblasti obrany státu. Obranou státu se podle zákona o zajišťování obrany České republiky rozumí souhrn opatření zahrnující též účinný systém obrany státu, přípravu a použití odpovídajících prostředků. Strategickým úkolem státních podniků na úseku obrany je zabezpečení dostatečné kapacity (materiální i personální) např. k opravě pozemní a letecké vojenské techniky či péči o objekty ve specifických podmínkách při výcviku a činnosti AČR v objektech důležitých pro obranu státu, zajištění nezbytné výzkumné a vývojové kapacity, uspokojování potřeb armády v oblasti zkušebnictví vojenské techniky, atd.
Jelikož ustanovení § 7 obsahující taxativní výčet dotací hrazených ze státního rozpočtu již vyčerpalo veškeré možnosti užití písmen v odstavci 1, v souladu s Legislativními pravidly vlády se vkládá nové ustanovení § 7 odst. 2, přičemž dosavadní následující odstavce jsou při zachování jejich dosavadního znění přečíslovány jako paragrafy 3 až 5.
K bodu 9 (změna § 25 odst. 1 písm. e)
Vzhledem k přečíslování odstavců v ustanovení § 7 dochází k úpravě odkazu na příslušné ustanovení, konkrétně § 7 odst. 5. namísto § 7 odst. 5.
ČÁST ČTVRTÁ Účinnost
V souladu s pravidly nabývání účinnosti právních předpisů stanovených ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., nabývá tento zákon účinnosti dnem 1. ledna 2021.
V Praze dne 28. března 2020
Pavel Růžička v.r. Jaroslav Bžoch v.r. Karla Šlechtová v.r. Jan Richter v.r. Josef Kott v.r. Ivan Jáč v.r. Radek Zlesák v.r.
Josef Bělica v.r. Roman Kubíček v.r. Jan Schiller v.r. Tomáš Kohoutek v.r. Eva Fialová v.r. Patrik Nacher v.r. Michal Ratiborský v.r. Marek Novák v.r. Jiří Strýček v.r. Stanislav Fridrich v.r. Jiří Mašek v.r. Petr Sadovský v.r. Josef Hájek v.r. David Pražák v.r. Pavel Jelínek v.r. Radovan Vích v.r. Jaroslav Foldyna v.r. Karel Krejza v.r. Jan Řehounek v.r. Pavel Žáček v.r. Kamal Farhan v.r. David Štolpa v.r. Alexander Černý v.r. Zdeněk Ondráček v.r. Jan Bartošek v.r.