Novela z. o dani z nemovitých věcí

1. Zhodnocení platného právního stavu

Dle současné právní úpravy je poplatník daně z nemovitých věcí povinen podat u příslušného správce daně daňové přiznání k dani z nemovitých věcí do 31. ledna příslušného zdaňovacího období.

Daňové přiznání vyplňuje poplatník sám, a to i přes skutečnost, že příslušný správce daně má veškeré relevantní informace k tomu, aby pouze vyměřil poplatníkovi výši daně z nemovitých věcí.

Mnohdy se pak stává, že poplatníci (ať vlivem neznalosti právních předpisů, nebo nepřehledností samotného dokumentu) při vyplňování daňového přiznání udělají chybu, která má za následek nesprávné vyměření daně, případně nutnost daňové přiznání opravit, což představuje zátěž jednak pro samotného poplatníka daně, ale také pro příslušného správce daně, který podaná daňová přiznání kontroluje, a následně musí poplatníka o uvedeném vyrozumět.

Dle přesvědčení navrhovatelů je za situace, kdy stát má k dispozici veškeré relevantní informace k vyměření daně z nemovitých věcí, nadbytečné a neefektivní zatěžovat poplatníky vyplněním a podáním daňového přiznání, kdy, jak praxe ukazuje, mnohdy jsou tato daňová přiznání nekompletní, chybně vyplněná apod., což následně rovněž zatěžuje příslušného správce daně při odstraňování těchto vad.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Hlavním smyslem navrhované úpravy je usnadnit poplatníkům daně z nemovitých věcí podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, a to tím způsobem, že příslušný správce daně vygeneruje daňové přiznání sám, a toto daňové přiznání následně zašle poplatníkovi, který svým podpisem potvrdí jeho správnost a následně jej doručí (ať již osobně, nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky) příslušnému správci daně. Povinnost příslušného správce daně zaslat poplatníkovi daně vyplněné daňové přiznání je stanovena na 31. prosinec předcházející příslušnému zdaňovacímu období, tj. na samotné podání daňového přiznání má poplatník daně lhůtu v trvání nejméně 1 měsíc.

Navrhovatelé mají za to, že tímto postupem budou eliminovány situace, kdy daňové přiznání k dani z nemovitých věcí bylo poplatníkem vyplněno chybně, což následně nepřiměřeně zatěžovalo samotného poplatníka daně, ale také příslušného správce daně.

V souvislosti s navrhovanou úpravou navrhovatelé uvádí, že rozesílání vyplněných daňových přiznání by nemělo výrazným způsobem zasáhnout do činnosti příslušného správce daně, neboť již současná právní úprava stanovuje, že daňové přiznání se podává pouze jednou a následně již příslušný správce daně rozesílá pouze daňové výměry. Navrhovatelé tedy mají za to, že správce daně je na tento postup připraven.

Navrhovanou změnou dojde pouze k nepatrnému rozšíření povinnosti příslušného správce daně, nicméně na druhou stranu tím budou eliminovány výše zmiňované problémy.

Pro úplnost navrhovatelé závěrem uvádí, že odpovědnost za správnost údajů v daňovém přiznání je i nadále na samotném poplatníkovi, který musí doručené vyplnění podání podepsat a následně ještě doručit příslušnému správci daně.

Stejně tak je nutné upozornit, že poplatník daně může podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí i nadále sám na předepsaném tiskopise.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je

Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty

Návrh zákona nebude mít žádný negativní hospodářský ani finanční dopad na státní nebo jiný veřejný rozpočet.