1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákon o střetu zájmů doznal v posledních letech řady zásadních změn, některé jeho dopady jsou ale příliš invazivní, pokud jde o soukromí veřejných funkcionářů. Nejlépe tuto skutečnost dokumentuje poslední novela tohoto předpisu, která zpřísnila přístup veřejnosti k údajům týkajících se veřejných funkcionářů z řad komunálních politiků. Jsou to právě komunální politici, kteří nejsou pro výkon funkce uvolněni, jejichž sféry se stávající právní úprava dotýká. V jejich případě je jednoznačné, že žádoucí rovnováhu mezi soukromými a veřejnými zájmy se zákonodárci nepodařilo nalézt. Svědčí o tom i několik řízení, která probíhala před Ústavním soudem, v jejichž rámci byl posuzován soulad ustanovení zákona o střetu zájmů s ústavním pořádkem.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Platná právní úprava se jeví i přes žádoucí změny provedené novelou 112/2018 Sb., jako nevyvážená, když oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů jsou dostupná každému prostřednictvím veřejné datové sítě, zatímco oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 až na základě žádosti splňující určité podmínky a oznámení soudců vůbec přístupná nejsou. Důsledky pro první zmíněnou skupinu veřejných funkcionářů jsou zcela zásadní. Navíc stejného názoru je i Ústavní soud, který v řízení Pl. ÚS 38/17 zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) až c) a dále v odůvodnění upozornil na odlišný způsob nahlížení na různé kategorie veřejných funkcionářů. Informace k vyhlášení nálezu a jeho znění je možné najít na tomto odkazu. V případě zveřejňování informací obsažených v oznámeních podávaných podle § 9 až 11 zákona o střetu zájmu jde o zásah do práva na ochranu soukromí, kdy by v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu mělo být poměřováno, zda není jednomu základnímu právu (právu na informace) dávána neoprávněně přednost před právem druhým (právu na soukromí), přičemž musí být současně šetřeno smyslu a podstaty základních práv. Význam testu proporcionality při střetu práva na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů s veřejným zájmem na zveřejnění určitých informací Ústavní soud aktuálně zdůraznil i ve svém nálezu ze dne 17. 10. 2017, spis. Zn. IV. ÚS 1378/16 ve věci poskytování informací o platech a odměnách osob pracujících ve veřejné sféře. Dodržení principu proporcionality požaduje i čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. S účinností od 25. května 2018 pak dodržení principu proporcionality vyplývá i z čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského
https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-cast-zakona-o-stretu-zajmu-udaje-z-centralniho-registru- oznameni/?fbclid=IwAR2GecaOpsE6ufYPuoJLW0V7g42IGS5w2xzyozVaPtLxH20jdJXIGePaXtM parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Způsob shromažďování, zpracovávání a následné uveřejňování osobních údajů veřejných funkcionářů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v platné právní úpravě přesahuje (s ohledem na sledovaný účel) míru přiměřenosti. Východiskem pro navrhovanou právní úpravu bylo tedy posouzení střetu práva na informace a práva na ochranu soukromí, a to při zohlednění účelu zákona o střetu zájmů. Jeho primárním cílem je zajistit transparentnost jednání veřejných funkcionářů, jež se ve své činnosti pravidelně dostávají do situací, kdy v souvislosti s výkonem své funkce rozhodují o významných věcech veřejného zájmu, který se může dostat do rozporu s jejich zájmem individuálním, případně zájmem skupinovým. Cílem právní úpravy střetu zájmů tedy není poskytování informací, které nesouvisejí s tímto účelem, a mohou sloužit toliko k uspokojování zvědavosti či zvídavosti. To je obsaženo i v nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 38/17. Cílem nyní předkládaného návrhu je narovnat narušenou společensky přijatelnou rovnováhu mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným, a přispět tak i ke zvýšené ochraně práv třetích osob. Dále reflektovat závěry Ústavního soudu obsažené v nálezu Pl. ÚS 38/17. Navrhované legislativní řešení spočívá ve sjednocení právní úpravy pro všechny kategorie veřejných funkcionářů, kdy bude do oznámení veřejných funkcionářů i nadále každému umožněno nahlížet, avšak na základě žádosti, a to bez ohledu na to, zda jde o veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 1 či odst. 2 zákona o střetu zájmů. Dojde tak v tomto ohledu k navrácení právní úpravy do podoby před její změnou zákonem č. 14/2017 Sb., neboť před touto novelizací zákon o střetu zájmů ve věci přístupu k jejich oznámením mezi veřejnými funkcionáři nerozlišoval a přístup umožňoval vždy pouze na základě žádosti. Nadto je nutno poukázat, že navrhovatelé tento princip již navrhovali v závěru roku 2017 v novele zákona o střetu zájmů, který byl v Poslanecké sněmovně projednáván v rámci sněmovního tisku č. 33. Dále je nutné upravit kategorii neuvolněných veřejných funkcionářů, kde by již nadále nebyli mezi veřejné funkcionáře řazeni neuvolnění místostarostové na obcích I. typu a dále neuvolnění radní obcí I. a II. typu. Předkladatelé mají za to, že na tyto komunální politiky vzhledem k jejich činnosti a jejímu rozsahu na těch nejmenších obcích nelze vztahovat povinnosti dle zákona o střetu zájmů. Dále komunální politici jsou právě na malých obcích pod intenzivnější „sousedskou“ kontrolou. Z tohoto důvodu se vyjímají z výčtu veřejných funkcionářů. Z hlediska zákazu diskriminace ve smyslu § 1 antidiskriminačního zákona a rovnosti mužů a žen navrhovaná právní úprava nezakládá žádnou nerovnost.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Právní úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jelikož plně reflektuje závěry Ústavního soudu obsažené v nálezu Pl. ÚS 38/17. Pokud jde o přístup k oznámením učiněným veřejnými funkcionáři, právní úprava přístupu do registru oznámení zavedená zákonem č. 14/2017 Sb. je vůči veřejným funkcionářům dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů neproporcionální a ve vztahu k jejich soukromí a soukromí dalších (zejména jim blízkých) osob nedůvodně invazivní. Jakkoli poslední novela zákona přinesla žádoucí změny, je potřeba jít ještě dále a soukromí veřejných funkcionářů chránit prostřednictvím institutu, kterým je zpřístupnění na žádost. Navrhovaná právní úprava má tedy za cíl odstranit možný rozpor § 13 zákona o střetu zájmů s Listinou základních práv a svobod a souvisejícími ústavními principy. Proto lze předložený návrh považovat za souladný s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
Střet zájmů není v primárním ani sekundárním právu Evropské unie jednotně komplexně upraven. Problematiku střetu zájmů je možno nalézt roztříštěně ve specifických odvětvových úpravách (předpisech), s nimiž není tento návrh v rozporu.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika střetu zájmů není explicitně upravena mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Jak bylo zmíněno v 1. kapitole důvodové zprávy, současné řešení přístupu k oznámením některých veřejných funkcionářů se jeví rozporné s právem na respektování rodinného a soukromého života, které je mimo jiné upraveno v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou nejsou očekávány přímé finanční dopady na státní rozpočet, neboť možné zvýšení počtu podaných žádostí o přístup do registru oznámení by nemělo být nijak zatěžující. Nepředpokládají se dopady ani na ostatní veřejné rozpočty či na podnikatelské prostředí České republiky. Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Naopak lze předpokládat pozitivní dopady, kdy po změně znění zákona o střetu zájmů lze očekávat úbytek řízení o přestupku zákona o střetu zájmů, která jsou vedena v důsledku snahy veřejných funkcionářů ochránit svá soukromí či soukromí osob blízkých. Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nepochybně pozitivně přispívá ke zvýšení ochrany soukromí a osobních údajů, kdy dotčenými subjekty jsou nejen samotní veřejní funkcionáři, ale i další osoby, zejména osoby těmto veřejným funkcionářům blízké.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika, neboť přístup veřejnosti k oznámením veřejných funkcionářů zůstává i nadále zachován, dochází pouze k odstranění dvojkolejnosti řešení přístupu do registru oznámení. Navrhovaný předpis nemá vliv ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedené potvrzuje i Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 38/17.
K čl. I bodu 1 a 2
Vyjmutí neuvolněných místostarostů na obcích I. typu a neuvolněných radních na obcích I. a II. typu. Nadále veřejnými funkcionáři budou neuvolnění místostarostové obcí II. a III. typu a neuvolnění radní v obcích s rozšířenou působností.
K čl. I bodu 3
Navrhuje se upravit právo veřejnosti nahlížet do registru oznámení v tom směru, aby přístup k detailním osobním údajům veřejných funkcionářů byl podmíněn předchozí individualizovanou žádostí.
K čl. I bodu 4
Jedná se o logický důsledek změny provedené v čl. I bodě 3.
K čl. I bodu 5
Veřejný funkcionář by měl mít možnost seznámit se se základními údaji o osobě, která požádala o zpřístupnění obsahu jeho oznámení.
K čl. I bodu 6
Navrhuje se sjednocení rozsahu nahlížení do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 s rozsahem nahlížení do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2.
K čl. I bodu 7
Jde o legislativně-technický důsledek změny spočívající v doplnění odstavce 9 do § 13.
K čl. II
Přechodná ustanovení řeší otázky vyvolané zejména zrušením části jedné z kategorií veřejných funkcionářů (vizte výše) a změnou způsobu zpřístupňování obsahu oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.
K čl. III
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje stanovit na den 1. ledna 2021. S ohledem na datum předložení tak bude k dispozici dostatek času na projednání a schválení návrhu.
V Praze dne 12. 3. 2020
Věra Kovářová v. r. Vít Rakušan v. r. Jan Farský v. r. Jana Krutáková v. r. Petr Pávek v. r. Petr Gazdík v. r.