Důvodová zpráva k Novela z. o daních z příjmů

Zdroj dokumentu

Sněmovní tisk
č. 836 (8. volební období)
Typ dokumentu
návrh novely zákona

Obecná část

Cílem námi navrhovaných opatření je tedy jednak náprava neúnosného stavu, kdy již 12 let nebyly některé daňové slevy zvyšovány, a tím došlo k výraznému oslabení jejich základního účelu, a kdy jejich dopad ve směru ke zvýšení čistého příjmu daňových poplatníků je relativně stále nižší a méně citelný, a zadruhé významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro všechny daňové poplatníky – a výrazněji pro manžele a rodiny - nejen v souvislosti s očekávatelnými negativními ekonomickými a sociálními dopady krizových opatření nouzového stavu v souvislosti s bojem proti pandemii viru COVID 19.

Proto navrhujeme zvýšit základní slevu na poplatníka na 1,5 (jedenapůl) násobek současného stavu. Dle ukazatelů a dat Českého statistického úřadu vzrostla jen inflace od roku 2008 o 19,44%, tzn., že zvýšení této slevy o 20% by bylo pouhým naprostým minimem, dorovnáním tohoto vývoje, přičemž impuls vůči daňovým poplatníkům (zaměstnancům - a snad ještě více vůči živnostníkům) musí být v tomto směru a v této době – a nejen ve světle „koronavirové“ krize se všemi myslitelnými dopady – výraznější a ambicióznější.⁠‌‌‌‌​‌‌​‌​​​​‌​‌⁠

Z obdobných důvodů – a v zájmu posílení podpory institutu rodiny a manželství a jejich ekonomického a sociálního postavení – navrhujeme zvýšit na 1,5 (jedenapůl) )násobek současného stavu i slevu na manžela (manželku) poplatníka žijící s ním ve společné domácnosti, souběžně s 1,5 (jedenapůl) násobným zvýšením hranice ročních vlastních příjmů tohoto manžela (manželky), na které je tato sleva uplatňována – mj. i proto, aby na tuto slevu dosáhly i rodiny, kde matka čerpá tzv. mateřskou dovolenou a pobírá dávky peněžité pomoci v mateřství. A taktéž i z toho důvodu, že i průměrná mzda od roku 2008 dosud stoupla o cca 50%.

Cílem dlouhodobým je pak rovněž podpora pozitivního populačního a demografického vývoje české společnosti, tzn. zejména podpora dlouhodobého (nejlépe stálého a stabilního) zvyšování porodnosti – což je žádoucí trend z obecného hlediska, ale také z pohledu (makro)ekonomického.

Toto opatření by taktéž mohlo v krátkodobém horizontu přispět ke zmírnění dopadů případného nárůstu nezaměstnanosti v důsledku postkoronavirové krize na některá manželství a rodiny.

Dále navrhujme zvýšení i u všech zbývajících slev na dani, u kterých k poslední úpravě došlo v roce 2008 – tj.:

U základní slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění 

U  rozšířené slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

U slevy na studenta u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem

U výše uvedených slev navrhujeme jejich dvojnásobné navýšení, jelikož jde o řádově nižší částky (jednotky tisíc korun) než v případě slevy na poplatníka a manžela (manželku).

A u slevy na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, navrhujeme padesátiprocentní navýšení této daňové slevy.

Společným jmenovatelem této druhé skupiny námi navrhovaných úprav je pomoc a podpora našim zdravotně handicapovaným spoluobčanům, jejichž příjmy z invalidních důchodů jsou, přes nejrůznější valorizace, vesměs velmi nízké a tyto osoby musí k zajištění slušné životní úrovně pracovat či živnostensky podnikat. Proto je efektivní a významnou cestou ke zvýšení jejich čistých příjmů právě zvýšení daňových slev, což je de facto snížení daně z příjmu sui generis.

Zvýšení roční daňové slevy na studenta má za cíl bonifikovat pracující studenty a také tímto nástrojem částečně pomoci jejich sociálně a ekonomicky slabším rodičům a rodinám.

Tento návrh je i – z pohledu možných úprav daňové legislativy a praxe – spravedlivějším řešením než například občas zvažované zrušení tzv. superhrubé mzdy, které by mohlo generovat některé nerovnosti, když by pro OSVČ znamenalo naopak reálné zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob.

A právě přímá podpora OSVČ postižených, ať už přímo nebo sekundárně, dopady krizových omezujících opatření nouzového stavu v boji proti šíření koronaviru, je nyní jedním z nejdůležitějších nástrojů hospodářské a fiskální politiky, který může být použit v rámci zachování jejch živností a finanční stability jich samotných a jejich rodin.

Navrhovaná opatření nepřinášejí pro žádného plátce daně z příjmu zhoršení jeho současné finanční situace – naopak, pro všechny plátce daně z příjmu by znamenala snížení výše jejich reálně odváděných daní, a tedy i zvýšení jejich čistých příjmů.

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

V daňové oblasti platí, že pravomoc stanovit a vybírat přímé daně spadá do výlučné kompetence členských států EU. I z tohoto důvodu se orgány EU, pokud jde o daně, věnují zejména závazné legislativní úpravě výběru daní nepřímých (spotřební daně, DPH), a to ještě zvláště těm aspektům, které jsou obhajitelné z hlediska jejich dopadu a významu pro tzv. evropský vnitřní trh (napřzákaz daňové diskriminace, otázka dvojího zdanění, boj proti daňovým podvodům atp.).⁠‌‌‌‌​‌‌​‌​​​​‌​‌⁠

Navrhovaná právní úprava tedy je v souladu – a není v rozporu s právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU - ani s obecnými (právními) zásadami legislativy EU.

Navrhovaná právní úprava nijak neporušuje zákonem daný zákaz diskriminace a také nijak nenarušuje principy rovnosti mužů a žen.

Přímý finanční dopad navrhované novely na státní rozpočet České republiky nelze přesně a bezezbytku odhadnout a formulovat.

Na jedné straně je jisté, že v důsledku navrhovaných opatřeních poklesnou veřejné příjmy státu (potažmo dále krajů a obcí) v oblasti přímých daních - konkrétně co se týče výběru daně z příjmu fyzických osob.

V důsledku poklesu daňové povinnosti, a tedy nárůstu čistých příjmů jednotlivců a domácností (rodin), lze ale jednak očekávat částečné snížení objemu vyplácených dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi - a ještě významněji by přímé negativní dopady navrhovaného opatření na příjmy státního rozpočtu kompenzoval vyšší výběr nejrůznějších nepřímých daní(DPH, spotřební daň, majetkové daně) v důsledku zvýšení koupěschopné poptávky jednotlivců a domácností.

Pokud bychom měli učinit rámcový propočet dopadu návrhu – a vyjdeme-li z oficiálních statistik (cca 4, 3mil. zaměstnanců + cca 2, 1 mil. osob podávající výroční daňové přiznání ze samostatné činnosti, přičemž obě skupiny se částečně překrývají) – při vědomí všech nepřesností, změn statistických dat o počtu plátců daně v důsledku předpokládaného růstu nezaměstnanosti, skutečnosti, že určité množství poplatníků odvádí s ohledem na slevy a zvýhodnění již nyní nulovou daň z příjmu atd., činil by jednostranný výpadek na straně veřejných příjmů státního rozpočtu cca do 40 miliard Kč ročně – s tím, že značná část z tohoto objemu by se později stala příjmem veřejných rozpočtů v jiné podobě resp. v rámci vyššího výběru jiných typů daní.

Obdobná teze platí i v případě dopadu navrhovaných změn na rozpočty krajů a obcí, kde dle zákona o rozpočtovém určení daní lze očekávat na jedné straně alikvótní propad na straně příjmů – tzn. u rozpočtů krajů o 8,92% a u rozpočtů obcí o 23,58% z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů. Tj. u krajů by šlo zhruba o propad o 3,5 miliardy Kč ročně a u obcí o 9,5 miliard Kč ročně. A na straně druhé zase růst objemu jejich příjmů v rámci podílu z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

Pro podnikatelské prostředí by navrhované opatření znamenalo stimul – v první řadě ve smyslu očekávatelného zvýšení poptávky po zboží a službách, sekundárně například i tím způsobem, že by u některých občanů stoupla ochota nastoupit do standardního zaměstnaneckého poměru – a byla by tak určitým způsobem uspokojena poptávka některých zaměstnavatelů po pracovní síle.

Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady, pro mnoho pracujících a podnikajících občanů (a pro jejich rodiny) bude znamenat i dost významné zvýšení jejich disponibilních příjmů, mnoho občanů díky jejímu zavedení nebude muset nadále žádat o sociální dávky. Pomůže i občanům v tzv. dluhových a exekučnch pastech tím, že významně zvýši jejich schopnost splácet finanční závazky resp. splatit je rychleji než dosud.

Navrhovaná právní úrava bude mít pozitivní a podpůrný dopad na rodiny tím, že zvýšíjejichčisté disponibilní příjmy.

Předládaná úprava také velmi výrazně finančně pomůže sociálně slabým, nízkopříjmovým skupinám obyvatel a osobám se zdravotním postižením, jelikož významně navyšuje speciální daňové slevy určené právě jim.

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne.

Navrhovaná právní úprava nevnáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.

Zvláštní část

Čl. I:

k bodu 1:

Navrhuje se zvýšení základní slevy na poplatníka z dosavadních 24 860 Kč za zdaňovací období (za jeden kalendářní rok) na 37 260 Kč (tzn. na 3 105 Kč měsíčně u zaměstnanců).

Navrhuje se zvýšení roční slevy na studenta u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, a to ze 4 020 Kč na 8 040 Kč.⁠‌‌‌‌​‌‌​‌​​​​‌​‌⁠

Účinnost zákona je stanovena k 1. 1. 2021

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací