Novela z. o nemocenském pojištění

Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mj. vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Tyto dávky jsou vypočítávány z redukovaného vyměřovacího základu, což výrazně znevýhodňuje středně a vysokopříjmové rodiče. Navrhovaná úprava toto znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu tím, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství na 100 %.

Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

Návrh zákona bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu určených na vyplácení peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM). Tento finanční dopad bude vyvážen účinnější prorodinnou politikou podporující ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýšení příjmů státního rozpočtu zvýšeným výběrem daně z příjmu a sociálního pojištění.

Pro vytvoření orientační představy o možných finančních dopadech se vychází z údajů poskytnutých ČSSZ. Podle kvalifikovaného odhadu pobírá PPM celkem 76 000 příjemců. Z toho téměř 70 % příjemců spadá do první redukční hranice, u které se změny nenavrhují. Dalších 21 % spadá mezi první a druhou redukční hranici, zbylých 9 % druhou a třetí redukční hranici.

Na základě těchto dat se odhaduje následující dopad na státní rozpočet:

 zvýšení procentuální úpravy mezi první a druhou redukční hranicí z 60 % na 100 % -

navýšení výdajů státního rozpočtu o 202 mil. korun ročně,

 zvýšení procentuální úpravy mezi druhou a třetí redukční hranicí z 30 % na

100 % - navýšení výdajů státního rozpočtu o 630 mil. korun ročně.

Dle kvalifikovaného odhadu činí předpokládaný úhrnný dopad navrhovaného zákona na státní

rozpočet 832 mil. korun ročně.

Podle České správy sociálního zabezpečení je tzv. účet nemocenského pojištění v dlouhodobém přebytku.

V 1.9.2017 činily příjmy 23,2 mld. Kč a výdaje 21,2 mld Kč. V roce 2016 činily příjmy 28,5 mld Kč a výdaje 26,3 mld Kč. V roce 2015 činily příjmy 27,4 mld Kč a výdaje 24,1 mld. Kč. V roce 2014 byly příjmy 26 mld. Kč a výdaje 22,1 mld. Kč.

Navrhovaná novela nemá žádný dopad na rozpočty krajů a obcí.

Zhodnocení dalších dopadů

Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí. Dopad na podnikatelské prostředí je pozitivní, protože zákon umožňuje lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným. Z hlediska rovnosti mužů a žen je předloha neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

Zhodnocení dopadů na rodinu

Návrh zákona má pozitivní dopad na rodinu. Pomáhá zamezit výraznějšímu propadu životního standardu po narození dítěte, čímž podporuje zakládání rodin. Dále přispívá k lepšímu sladění rodinného a pracovního života.

Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Není v rozporu ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Soulad s právem Evropských společenství

Návrh zákona není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Věcně se týká problematiky, kterou evropské právo přímo neupravuje.