Novela z. - školský zákon

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a vztahu k rovnosti mužů a žen

Platná právní úprava umožňuje vzdělávání osob s mentálním postižením jak v základních školách speciálních, tak v jiných základních školách (dále jen „běžné základní školy“). Pouze u osob s hlubokým mentálním postižením se výslovně nestanoví, že by bylo nutné, aby navštěvovaly jeden z těchto dvou typů škol, ale je pouze obecně stanoveno, že jim bude krajským úřadem stanoveno takové vzdělání, které odpovídá jejich fyzickým a duševním možnostem. Vzdělávání osob s hlubokým mentálním postižením návrh zákona nemění. Podobně návrh zákona nemění vzdělávání osob s lehkým mentálním postižením, o kterých platná úprava školského zákona výslovně nehovoří, ale z kontextu vyplývá, že jim má být umožněno vzdělávání na běžných základních školách, případně základních školách speciálních. Zákon však nestanoví výslovně, jaká varianta má být zvolena. Současná právní úprava se ukazuje jako v praxi nevyhovující, protože generuje případy, kdy někteří žáci s určitými vážnějšími mentálními postiženími se vzdělávají v běžných základních školách, které na to nejsou dostatečně personálně a technicky vybaveny. Také tato situace vyžaduje na běžné základní školy angažovat asistenty nebo speciální pedagogy, ale ve výsledku ani daný mentálně postiženy žák nedosahuje lepších výsledků, než by dosahoval v základní škole speciální, učitelé jsou přetíženi a ani ostatní žáci ve třídě se nemohou dostatečně věnovat svému studiu. Současná právní úprava je neutrální ve vztahu k rovnosti mužů a žen, rovněž nepředstavuje zásadní diskriminaci vůči vážně mentálně postiženým žákům, nicméně určité konkrétní příklady jasně ukazují, že je třeba znovu více akcentovat možnost využití základních škol speciálních tak, aby žáci s vážným mentálním postižením dostali takové vzdělávací možnosti, které jsou s ohledem na jejich zdravotní stav vhodné.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

Cílem návrhu zákona je zajištění práva na vzdělání tak, aby byl maximálně využit potenciál všech žáků. Odstraňuje se omezení práv v tomto směru u žáků v hlavním vzdělávacím proudu a také u žáků, kteří potřebují například trvalé vzdělávání se speciálním pedagogem, případně s podporou a v podmínkách, kterou není běžná základní škola schopna zajistit. Návrh zákona tedy nepodporuje potlačování speciálního školství nadměrnou inkluzí v běžných základních školách. Přínosem návrhu zákona je také to, že navrhovaná úprava umožní systémově lepší využití kvalifikace učitelů, zefektivní jejich práci a zvýší kvalitu vzdělávání ve škole. Zároveň by tím mělo dojít k výrazné úspoře financí, které dosud bylo nutné používat na často neefektivní podpůrná opatření. Tyto prostředky bude možné využít ve školství přínosnějším způsobem. Návrh zákona mění způsob posuzování vhodnosti školní docházky prostřednictvím běžných základních škol nebo základních škol speciálních u osob, které zároveň mají těžké mentální postižení nebo středně těžké mentální postižení, případně více takových postižení či autismus. Dosavadní platná úprava u těchto osob předpokládá, že se mohou vzdělávat na základní škole speciální, ale musí o to požádat jejich zákonný zástupce.

Návrh zákona více akcentuje možnosti běžných základních škol při vzdělávání těchto osob zohlednit své personální a technické možnosti. Zároveň těmto žákům zůstává možnost vzdělávání na základních školách speciálních, pokud o to jejich zákonný zástupce požádá. Jde o zajištění práva na vzdělání tak, aby byl maximálně využit potenciál všech žáků. Odstraňuje se omezení práv v tomto směru u žáků v hlavním vzdělávacím proudu a také žáků, u kterých je třeba trvalé vzdělávání se speciálním pedagogem případně s podporou a v podmínkách, kterou není schopna škola zajistit. Nejde o diskriminaci v právu na vzdělávání, neboť úprava v důsledku zlepšuje podmínky ke vzdělávání všech dětí a vytváří předpoklad pro jejich lepší výsledky. Zůstává rovněž zachovaná důležitá role školského poradenského zařízení pro objektivní posouzení zdravotního stavu žáka.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava neimplementuje právo Evropské unie a je plně slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí, bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava nebude mít žádný negativní dopad na státní či jiné veřejné rozpočty, včetně rozpočtů obcí a krajů. Nebude mít ani zásadní dopady na podnikatelské prostředí České republiky s výjimkou základních škol a základních škol speciálních, z nichž ale většina není podnikatelským subjektem. Z běžných základních škol se může přesunout více žáků s mentálním postižením do základních škol speciálních, zároveň tím ale dojde k redukci potřeby finančních prostředků na asistenty pedagoga na běžných základních školách. Nezaniknou tedy ani pracovní místa v nějakém masovém měřítku, protože bude zase potřeba více učitelů na základních školách speciálních. Navíc navrhované řešení už bylo dostatečně vyzkoušeno v minulosti a nevykazovalo žádné závažné problémy. Naopak naše speciální školství (dříve systém zvláštních škol) mělo celosvětové kvalitní renomé vzdělávání všech žáků, kteří jsou vzdělávání schopni. Návrh zákona nebude mít dopady specificky na národnostní menšiny ani na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, nicméně nelze vyloučit, že některé z dotčených osob budou z prostředí národnostních menšin nebo sociálně slabých, ne však ve zvýšené míře ani to není záměrem návrhu zákona. Zákon bude mít dopady na osoby se zdravotním postižením, neboť se přímo týká úpravy vzdělávání některých osob s mentálním postižením. Nepřinese jim však zhoršení přístupu ke vzdělání, cílem zákona je naopak snaha poskytnout jim takové vzdělávání, které pro ně bude individuálně přínosné a umožní jim navázat na něj výkonem práce užitečné pro společnost a zároveň osobně přínosné pro danou osobu.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na životní prostředí či obranu státu. Ve vztahu k bezpečnosti České republiky dojde k jejímu posílení, neboť děti, které byly nebo mohly být svým chováním nebezpečné svým spolužákům (z důvodu vážného mentálního postižení), budou vzdělávány v kolektivu, který je pro jejich rozvoj vhodnější, budou mít péči proškolených učitelů, vzhledem k tomu, že v základních školách speciálních je více učitelů v poměru k počtu žáků, a nebudou tolik stresovány či vystavovány šikaně spolužáků. Z toho důvodu bude mít novela zákona pozitivní přínos v oblasti bezpečnosti.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany soukromí ani osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nevyvolává zvýšená korupční rizika, neboť se bude jednat o rozhodnutí rodičů daného dítěte. Je však třeba, aby Ministerstvo školství ČR podpořilo základní školy jako je tomu dosud, aby neměly důvod odmítat žáky s mentálním postižením, se kterými nejsou problémy a jejich studium doporučí i školské poradenské zařízení.