Důvodová zpráva

Novela z. o zadávání veřejných zakázek

Sněmovní tisk: č. 862, 8. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

I. OBECNÁ ČÁST

1 Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „Zákon“), obsahuje komplexní úpravu zadávání veřejných zakázek v ČR a provádí transpozici evropských směrnic. Zákonem č. 147/2017 Sb. došlo k modifikaci důvodu pro vyloučení ze zadávacího řízení z důvodů nezaknihování akcií, kdy byly z povinnosti vyloučit vybraného dodavatele vyjmuty akciové společnosti 100 % vlastněné státem, obcemi nebo kraji. Zákonem č. 183/2017 Sb. byl Zákon měněn v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Novela tedy měla dopad do dozorové části Zákona. Zákonem č. 368/2016 Sb. dále došlo ke změnám v souvislosti se změnou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tato novela se tak dotkla způsobu zjišťování skutečného majitele vybraného dodavatele. Novelizace provedená zákonem č. 287/2017 Sb. se dotkla přílohy č. 3 k Zákonu, tedy seznamu trestných činů pro účely prokázání splnění základní způsobilosti, neboť touto novelou došlo ke změnám trestního zákoníku. K drobné formální změně textu Zákona pak dojde s účinností od 1. 1. 2022 na základě zákona č. 277/2019 Sb. v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Naposledy byl pak Zákon novelizován nálezem Ústavního soudu ze dne 30. října 2019 sp. zn. Pl. ÚS 7/19, kterým došlo ke zrušení § 259 a který byl publikován pod č. 309/2019 Sb.

2 Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Předkládaná novela odstraňuje administrativní překážky pro zadávání zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění tak, aby bylo možné jednací řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 3 a odst. 5 realizovat v co nejkratším čase.

3 Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

V souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 v České republice a z něj vyplývajícími mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví vyvstala potřeba přijmout úpravu, která by snížila negativní dopady epidemie z důvodu náročného a zdlouhavého procesu zadávání v současné době akutně potřebného zboží či služeb.

Je nezbytné zajistit, aby jednací řízení, které je zadáváno v krajně naléhavých okolnostech, bylo co nejméně administrativně náročné. Vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji tak není vhodné trvat na úkonech, které mají zajistit kvalifikaci dodavatele, svolat hodnotící komisi, nebo bránit uzavření smlouvy, neboť zde převažuje veřejný zájem na rychlém plnění veřejné zakázky. S ohledem na stávající situaci spojenou s naléhavou potřebou zajistit opatření pro potlačení pandemie koronaviru SARS-CoV-2 je tedy nezbytné přijmout navrhovanou úpravu co nejdříve.

4 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná novela se nedotýká práva na svobodné podnikání v prostředí nenarušené hospodářské soutěže ve smyslu čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). I přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek upravuje přístup hospodářských subjektů k jednotlivým zakázkám, nelze považovat určitá omezení plynoucí ze zákona ve smyslu výběru hospodářského subjektu za natolik závažná, že by narušovala hospodářskou soutěž.

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i ve vztahu k čl. 11 Listiny, který zaručuje právo vlastnit majetek. Směrnice částečně omezují smluvní volnost při uzavírání smluv, a to nejen pro stát, či subjekty veřejné moci, ale i pro soukromoprávní subjekty, pokud splňují některou z definic zadavatele (např. podnikatelé v oblasti energetiky či dopravy, příjemci dotací). Novela zákona se tohoto ústavního práva nijak nedotýká.

Je nutné také zdůraznit, že regulace zadávání veřejných zakázek směřuje k jednotnému trhu, nedochází zde tedy ke konfliktu se svobodou podnikání, naopak regulace zaručuje hospodářským subjektům přístup k zakázkám v jiných státech Evropské unie. Kdy uvedené vyplývá také z preambule zakázkové směrnice, která uvádí, že „zadávání veřejných zakázek orgány nebo jménem orgánů členských států musí být v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie, zejména zásadami volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i se zásadami z nich vyplývajícími, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, by však měla být vypracována ustanovení koordinující vnitrostátní postupy při zadávání veřejných zakázek, aby se zajistilo uplatňování uvedených zásad v praxi a otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži.“ Předmětná úprava tedy nemá omezující vliv na práva fyzických a právnických osob.

5 Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Návrh zákona je slučitelný s mezinárodními smlouvami (především mezinárodní dohodou o přístupu k veřejným zakázkám tzv. GPA „Government Procurement Agreement“), kterými je Česká republika vázána, a s právními akty Evropské unie. Především pak s níže uvedenými evropskými směrnicemi:

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.

  • Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS).

  • Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.

6 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je slučitelný s mezinárodními smlouvami (především mezinárodní dohodou o přístupu k veřejným zakázkám tzv. GPA „Government Procurement Agreement“), kterými je Česká republika vázána, a s právními akty Evropské unie.

7 Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Předložený návrh nebude mít zásadní dopady do výše uvedených oblastí. Je pravděpodobné, že snížení administrativní náročnosti přinese úsporu na straně zadavatelů a dodavatelů. Například v situaci, kdy zadavatelé nebudou vyžadovat předložení dokladů o kvalifikaci dodavatele, bude docházet k úsporám finančních prostředků, které byly na straně dodavatelů vynakládány v souvislosti se získáváním těchto dokladů, případně vytvářením jejich autorizovaných konverzí.

8 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná novela nemá dopady vztahující se k ochraně soukromí a osobních údajů.

9 Zhodnocení korupčních rizik

Navrhované změny zákona o zadávání veřejných zakázek nepředstavují korupční rizika. Změny se týkají pouze jednacího řízení bez uveřejněné podle § 63 odst. 3 a odst. 5, tedy zadávání veřejných zakázek ve specifické situace krajně naléhavých okolností, či existence jediného dodavatele.

10 Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, změny v úpravě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti mají čistě legislativně technický charakter.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Čl. I

K bodu 1 – Povinnost provést u veřejných zakázek s vysokou předpokládanou hodnotou hodnocení minimálně pětičlennou odbornou komisí je omezena pouze na případy, kdy dochází k hodnocení nabídek podle kritérií, která nejsou číselně vyjádřitelná. Není totiž třeba, aby komise prováděla hodnocení podle matematicky vyjádřených kritérií, neboť v takových případech je hodnocení jednoduché a lze spolehlivě ověřit jeho správnost. Komise také nemusí být jmenována v případech, kdy se hodnocení neprovádí vůbec, tedy v případě, kdy je v zadávacím řízení jediný účastník.

K bodu 2 – Dochází ke sjednocení terminologie s § 123 a upřesnění vztahu těchto ustanovení. Byla zavedena výjimka pro zadávací řízení, v němž je jediný účastník, neboť v takovém případě představuje odesílání formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní zátěž. Jelikož v těchto případech dochází k vyloučení povinnosti odeslat oznámení o výběru dodavatele, neuplatní se zde ani zákaz uzavření smlouvy po dobu lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele stanovená v § 246 odst. 1 písm. a).

K bodu 3 a 4 – V odstavci 2 dochází ke sjednocení formulace s § 99. Doplňují se zvláštní ustanovení týkající se průběhu jednacího řízení bez uveřejnění v případech jediného dodavatele (§ 63 odst. 3) a krajně naléhavých okolností (§ 63 odst. 5). V těchto případech se nepoužijí § 48 odst. 7 a 9 (ověřování zaknihovaných akcií), § 73 (rozsah kvalifikace v nadlimitním režimu), 86 (doklady o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce) a § 122 (výběr dodavatele, výzva vybranému dodavateli). Vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji, není vhodné trvat na úkonech, které mají zajistit kvalifikaci dodavatele, neboť zde převažuje veřejný zájem na rychlém plnění veřejné zakázky. Ověřování kvalifikace je také nepotřebné v případě, že existuje jediný dodavatel.

K bodu 5 – Dochází ke sjednocení terminologie s § 50 a upřesnění vztahu těchto ustanovení. Povinnost odeslat oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení byla z první věty odstraněna z důvodu duplicity – tato povinnost tedy nadále platí podle obecného ustanovení v § 50. Výjimka pro zadávací řízení, v němž je jediný účastník, byla vypuštěna z druhé věty § 123, neboť podle současně měněného § 50 již nemá zadavatel povinnost odesílat formální oznámení o výběru dodavatele jedinému účastníku zadávacího řízení.

K bodu 6 – Vyjasňuje se, že blokační lhůta podle odstavce 1 se neuplatní v případech, kdy zadavatel není povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele, tedy v případech, kdy je v zadávacím řízení jediný účastník.

Čl. II

S ohledem na současnou situaci, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za pandemii, nelze postupovat podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, tj. nelze stanovit účinnost k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku. Naopak vzhledem k tomu, že tento zákon je předkládán v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem, je třeba stanovit datum účinnosti co nejdříve, tj. dnem následujícím po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.

V Praze dne 11. května 2020

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v.r.

Ministryně pro místní rozvoj:

Ing. Klára Dostálová v.r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací