Novela z. o zajišťování obrany ČR

1. 1.

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu

ve vztahu k zákazu diskriminace

Za východisko popisu právního stavu v oblasti provádění dobrovolné přípravy občanů k obraně státu v míru mimo institut převzetí výkonu branné povinnosti lze považovat preambuli ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a v ní obsažené prohlášení občanů České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odhodlaných chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku.

Podle čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, je základní povinností státu zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot. Stát vykonává uvedenou základní povinnost prostřednictvím ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.), přičemž tak nečiní izolovaně, odtrženě od dalších jeho složek a obyvatelstva.

Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v rozsahu stanoveném „jiným“ zákonem povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. V případě zajišťování vnější bezpečnosti České republiky, tedy obrany České republiky, je součástí této povinnosti také podíl na provádění přípravy občanů k obraně státu.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje v § 16 působnost Ministerstva obrany v oblasti zabezpečování obrany České republiky. Podle tohoto zákona Ministerstvo obrany navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Bezpečnostní radě státu (v textu zákona je užit předcházející název „Rada obrany České republiky“) a prezidentu České republiky a koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně. Zákon č. 2/1969 Sb. tak klade důraz na to, aby ti, jimž je uložena povinnost podílet se na zajišťování obrany státu, byli na výkon jednotlivých činností připraveni, a zejména aby byli připraveni koordinovaně, tedy systematicky, koncepčně a při vědomí vzájemné odpovědnosti vůči celku.

Z posouzení zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že ustanovení § 29 odst. 6 tohoto zákona umožňuje Armádě České republiky poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádou nebo ve prospěch armády. Na základě rozhodnutí ministra obrany může Armáda České republiky poskytovat vojenský výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění jejích úkolů. Zákon přitom nerozlišuje, zda se jedná o úkoly Armády České republiky nebo o úkoly fyzických anebo právnických osob. V obou případech se jedná o vojenský výcvik prováděný mimo převzetí výkonu branné povinnosti, tedy o výcvik, který je využitelný pro naplnění cílů návrhu zákona.

Z pohledu popisu existujícího právního stavu v dané oblasti je stěžejním právním předpisem zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje proces zajišťování obrany státu v míru a po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností. Zároveň upravuje provádění přípravy občanů k obraně státu.

Pokud jde o orgány územních samosprávných celků, obecní úřady uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajských úřadů cestou obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které se na organizaci přípravy občanů k obraně státu podílejí. Krajské úřady tuto přípravu podle požadavků obcí zabezpečují. Při realizaci přípravy občanů k obraně státu spolupracují orgány územních samosprávných celků s místně příslušnými krajskými vojenskými velitelstvími.

Podle § 6 odst. 1 písm. g) zákona č. 222/1999 Sb. Ministerstvo obrany řídí přípravu občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti. Zákon obsahově vymezuje oblast přípravy občanů k obraně státu v § 52 odst. 3, který stanovuje, že je tvořena zdravotnickou přípravou, přípravou k civilní obraně, zájmovou činností s technickým a sportovním zaměřením, přípravou obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a dalšími činnostmi spojenými s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu před vnějším napadením. Při plánování a provádění přípravy občanů k obraně státu v oblasti civilní obrany bude Ministerstvo obrany úzce spolupracovat s Ministerstvem vnitra jako ústředním orgánem státní právy pro ochranu obyvatelstva.

Podle § 52 odst. 4 zákona č. 222/1999 Sb. má příprava občanů k obraně státu charakter vzdělávání a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací zařízení.

Zákon v § 52 odst. 1 stanovuje, že příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud citovaný zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, a také, že se na ní mohou podílet i občanská sdružení (termín je použit vzhledem k době přijetí předmětné právní úpravy, a tedy z pohledu § 3045 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se jedná o spolky), církve a náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s územními samosprávnými celky.

Spolky, církve a náboženské společnosti a další právnické osoby jsou v mnoha případech charakteristické dobře organizovanou členskou základnou a disponují solidním materiálním, technickým, odborným a cvičitelským zázemím. Pro institucionální zapojení existující soustavy uvedených subjektů do přípravy občanů k obraně státu však v současné době nejsou stanoveny dostatečné zákonné podmínky. Tento stav má za následek skutečnost, že uvedené subjekty, ani jejich členská základna, nejsou v míru k přípravě k obraně státu žádným způsobem motivovány a se zapojením do této přípravy počítají až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, kdy se podle § 52 odst. 2 tato příprava stává povinnou.

Stát tedy předpokládá, že občany k obraně státu mimo vzdělávací soustavu začne připravovat až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

V tomto ohledu je nejasné, jak by stát provedení výše uvedené povinné přípravy občanů k obraně státu po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zvládl. Její realizace si vyžádá jednorázové nasazení značného počtu osob, provádějících tuto přípravu, což bude znamenat velkou zátěž pro stát a odčerpání jeho profesionálních sil. Navíc, příprava zákonem stanovené cílové skupiny (všichni státní občané České republiky) bude náročná také časově, prostorově a organizačně.

Stávající právní úprava neumožňuje žádným způsobem ověřovat skutečný stav připravenosti občanů k obraně státu, stát tak nedisponuje informacemi o tom, zda jsou pro občany, kteří se do přípravy dobrovolně zapojují, nabyté zkušenosti, dovednosti a vědomosti v případě potřeby skutečně využitelné, resp. zda jsou občané pro sledovaný účel skutečně připraveni.

Absence právního rámce systému umožňujícího dobrovolné zapojení občanů do přípravy k obraně státu, uskutečňované nikoliv jednorázově a nahodile, ale systematicky a cíleně, se zaměřením na komplexní a soustavné zvyšování připravenosti a odolnosti občanů, jednoznačně popisující roli státu a jeho partnerů, je tedy zřejmá. Navíc, přidanou hodnotu by představovala znalost státu o odbornosti, schopnostech a dovednostech, kterými občané dobrovolně připravení k obraně státu disponují a chtějí je dobrovolně nabídnout k využití například také ve prospěch ozbrojených sil České republiky.

Nařízení vlády č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu, upravuje v § 8 obsah plánů přípravy občanů k obraně státu. Tyto plány mají dle předmětného paragrafu stanovit zaměření, formy vzdělávací, výchovné a osvětové činnosti a rozsah přípravy občanů k obraně státu v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Plány přípravy občanů k obraně státu zpracovávají ministerstva a jiné ústřední správní úřady, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, se v současné době využitelností občanů dobrovolně připravených k obraně státu také v rámci výkonu branné povinnosti, což je jeden ze sekundárních cílů navrhované právní úpravy, nezabývá.

Zákon č. 89/2012 Sb. se k návrhu zákona vztahuje především úpravou právních vztahů v oblasti spolkové činnosti a úpravou zásad občanského práva podle jeho ustanovení § 3 odst. 2 písm. a), a to práva každého na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí.

Ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, jsou v současné době využívána k zajištění poskytování finanční podpory nestátním neziskovým organizacím cestou neinvestičních dotací ze státního rozpočtu.

Předkladatel v platném znění novelizovaného zákona neidentifikoval přímá rizika porušení práva na rovné zacházení a zákazu diskriminace, která by bylo nezbytné navrhovanou novelizací zákona odstranit. Předkladatel pro případ dodatečného výskytu takových rizik disponuje vnitřními předpisy, které obsahují dostatečné kontrolní mechanismy k zamezení případné diskriminaci či porušení práva na rovné zacházení.

1. 2.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů

navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Základním cílem návrhu zákona je vytvoření účinného systému dobrovolné přípravy občanů České republiky k obraně státu prováděné cestou branných subjektů v míru, a to výhradně mimo institut dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti, tedy systému provádění tzv. zájmové přípravy občanů k obraně státu. Hlavním benefitem předmětného systému je jeho systematičnost, koncepčnost, dlouhodobost a pravidelné ověřování výsledků.

Aby byla zájmová příprava občanů k obraně státu efektivní, zaměřuje se pouze na členy branných subjektů a nikoli na nahodilé příchozí. To zajistí systematičnost, koncepčnost a dlouhodobost přípravy zapojených občanů-členů branných subjektů, pravidelné ověřování výsledků této přípravy a posuzování účinnosti vytvořeného systému, které u náhodně příchozích z řad široké veřejnosti není možné.

Navrhovaný systém má zajistit posílení vazby mezi státem a právnickými osobami, které se dle současného znění zákona č. 222/1999 Sb. podle svého účelu a poslání v součinnosti s územními samosprávnými celky podílejí (spolky, církve a náboženské společnosti a další právnické osoby).

Cílem návrhu zákona je proto rovněž vytvoření systému širší podpory právnickým osobám, které jsou v návrhu zákona nově zahrnuty do definice pojmu „branné subjekty“ a které se do systému dobrovolně přihlásí a bude jim prostřednictvím akreditace v různé míře svěřen podíl na provádění přípravy občanů k obraně státu za přesně stanovených podmínek a s podporou státu.

Návrh zákona počítá s možností poskytování finanční podpory, a to cestou dotací na provedení programu zájmové přípravy občanů k obraně státu a dotací na činnost nebo na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Dotace budou poskytovány v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb.

Další formou podpory má být podpora nefinanční, prováděná zejména cestou umožnění bezplatného využití movitého i nemovitého majetku Ministerstva obrany nebo jeho využití za sníženou částku, poskytnutím daru nebo poskytnutím odborné metodické pomoci.

Navrhovaná změna vychází z konkrétní potřeby státu v této oblasti a zároveň vytvoří podmínky pro naplnění práva občanů České republiky se do přípravy k obraně státu v míru dobrovolně zapojit.

Cílevědomá spolupráce Ministerstva obrany s brannými subjekty, jejichž předmětem činnosti jsou branné činnosti (tj. branně-tělovýchovné, branně-sportovní, pohybové a branně- technické činnosti, další činnosti spojené s branností a s prováděním přípravy občanů k obraně státu a další zájmové aktivity, jejichž prováděním budou upevňovány mravní a morální vlastnosti, udržována nebo zvyšována fyzická zdatnost a psychická odolnost občanů a udržovány nebo zvyšovány jejich znalosti, odborné vědomosti, dovednosti a návyky využitelné při zajišťování obrany státu), by měla přispět ke zvýšení osobní odolnosti členů těchto subjektů a jejich připravenosti nejenom k řešení krizových situací souvisejících se zajišťováním obrany státu, ale také jejich připravenosti na zvládání běžných i specifických životních situací, nevojenských mimořádných událostí a krizových situací. Zároveň by měla přispět ke zvyšování fyzické připravenosti občanů – členů branných subjektů. Oba tyto aspekty mohou pozitivně ovlivňovat jak kvalitu života jedince, tak celé společnosti.

Návrh zákona neobsahuje žádná řešení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k jakékoliv formě diskriminace. Navrhovaná řešení svou povahou vylučují jakékoliv rozlišení mezi adresáty budoucí regulace. Návrh zákona vylučuje také možnost účelové modifikace podmínek realizace jím navrhovaných řešení, která by spočívala v pozitivním nebo negativním zohlednění pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Z hlediska principů rovnosti žen a mužů je navrhovaná regulace neutrální. Nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost žen a mužů a nevede k diskriminaci žádného pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.

1. 3.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná změna reaguje na absenci účinného systému přípravy občanů České republiky k obraně státu prováděné v míru, a to výhradně mimo institut dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti. Zároveň vytváří podmínky pro naplnění práva občanů České republiky se do přípravy k obraně státu dobrovolně zapojit.

Návrh zákona předpokládá vytvoření informačního zázemí (rejstřík branných subjektů), využitelného nejenom k zajištění chodu zmíněného systému v míru, ale také jeho propojení s vojenskou evidencí, resp. registrem výkonu branné povinnosti jako její součástí, vedenou za účelem zajišťování obrany České republiky v souladu s § 31 a následujících zákona č. 585/2004 Sb., a to výhradně po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Tento postup umožní přihlédnout ke schopnostem, znalostem a dovednostem občanů České republiky, kteří se dobrovolně připravovali k obraně státu cestou branných subjektů, při odvodním řízení, a to nikoliv jako jejich primární předurčení pro povolání k odvodnímu řízení, ale jako zohlednění příslušných informací pro zařazení odvedené osoby k plnění úkolů ozbrojených sil na místa, kde bude nabytých dovedností a znalostí účelně využito ve prospěch zajišťování obrany státu.

Návrh zákona stanovuje účinnost navrhované regulace cca 18 měsíců po jeho předpokládané publikaci ve Sbírce zákonů. Tato legisvakanční lhůta je stanovená s přihlédnutím k tomu, že v Ministerstvu obrany bude nutné věcně, organizačně i personálně systém zájmové přípravy občanů k obraně státu vybudovat. V tomto období budou zejména provedena výběrová řízení, doplněn personál v Ministerstvu obrany i na všech krajských vojenských velitelstvích, stejně jako bude zajištěna jeho odborná příprava, vyčleněny finanční prostředky, pořízen informační systém (rejstřík branných subjektů), potřebné technické vybavení, materiál a další vybavení cestou veřejných zakázek a v neposlední řadě také zpracována dokumentace dotačního programu, apod. V legisvakanční lhůtě bude rovněž vydán prováděcí předpis (vyhláška), pro nějž je návrhem zákona stanoveno zmocnění.

1. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České

republiky

Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku České republiky a ve všech aspektech svého provedení vychází ze zásad normotvorby vymezených především ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky.

Návrh zákona se v obecné rovině dotýká čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví), čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (zákaz diskriminace), čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod (rovnost přístupu k případům splňujícím stejné podmínky, zásada přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod), čl. 9 Listiny základních práv a svobod (zákaz nucených prací nebo služeb), čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (zákaz neoprávněného shromažďování, zveřejňování nebo jiného zneužívání údajů o své osobě), čl. 19 Listiny základních práv a svobod (právo svobodně se shromažďovat) a čl. 20 odst. 1, 3 Listiny základních práv a svobod (právo svobodně se sdružovat). Návrh zákona je s těmito ustanoveními v souladu, není v rozporu ani s jinými ustanoveními předpisů tvořícími ústavní pořádek České republiky (především s ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů).

Ze základních práv a svobod deklarovaných Listinou základních práv a svobod je pro návrh zákona relevantní především čl. 2 odst. 2, a to co do vztahu zákonné úpravy a výkonu veřejné moci vůči branným subjektům a případně jimi sdružovaným členům.

Právní úprava je navrhována tak, aby byla v souladu se zásadami zákonnosti, legitimity cílů a přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod. Předkládaný návrh zákona směřuje k tomu, aby byly vytvořeny dostatečně účinné mechanismy pro podporu činnosti branných subjektů ve vztahu k zajišťování branné přípravy občanů v míru, které mají zároveň zajistit posílení obranyschopnosti státu pro účely krizových stavů.

Na základě shora uvedených skutečností lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

1. 5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie,

judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, a výsledky konzultací s orgány Evropské unie

Předmětu navrhované právní úpravy se potenciálně mohou týkat čtyři dílčí oblasti upravené právem Evropské unie, přičemž tento jejich dopad na posuzovanou právní úpravu byl vyhodnocen následujícím způsobem:

1. První oblastí je svoboda usazování (čl. 49 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „SFEU“), a to ve vztahu k otázce zakládání branných subjektů. Návrh v této souvislosti nestanovuje pravidla jejich zakládání, ale odkazem na stávající § 52 odst. 5 zákona množinu branných subjektů pouze vymezuje na již existující subjekty (především spolky, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání) založené podle jiného zákona. Regulací jsou stanoveny pouze omezující podmínky pro možnost klasifikace takové právnické osoby dle § 52 odst. 5 jako branného subjektu, a těmi jsou založení za jiným účelem než dosažení zisku a předmět činnosti v oblasti branných činností definovaných v nově navrhovaném § 2 odst. 9 zákona. Tímto způsobem tedy nedochází k přijímání jakýchkoli omezujících podmínek, které by bránily zakládání subjektů podle zásady svobody usazování. Je tomu tak mimo jiné proto, že navrhované znění zákona nevymezuje zcela novou množinu branných subjektů, které by měly být zvlášť zakládány. Ty budou nadále zakládány podle zvláštních zákonů (především občanského zákoníku) a omezení pro jejich založení není tímto návrhem zákona stanoveno. Zvláštní podmínky stanovuje návrh zákona toliko pro akreditaci právnické osoby jako branného subjektu podle zákona. Kritéria pro udělení akreditace však nejsou diskriminační ve vztahu k místu usazení dané právnické osoby, a nezakládají tak rozpor se svobodou usazování.

2. Druhou oblastí je zásada volného pohybu pracovníků (čl. 45 a násl. SFEU), a to ve vztahu k možnosti výkonu závislé činnosti ve prospěch branného subjektu. Návrh zákona nestanovuje omezující podmínky pro osoby, které by se mohli ve prospěch branného subjektu do výkonu branných činností zapojit - lektory či garanty akreditovaného programu (srov. např. § 52d odst. 3, 4, § 52g odst. 2 písm. e). Návrh zákona okruh těchto osob nijak neomezuje, lektorem nebo garantem akreditovaného programu se v souladu s ústavním principem legální licence (praeter legem) tedy může stát jakákoli osoba, která splňuje návrhem stanovené požadavky na odborné schopnosti, důvěryhodnost a bezúhonnost (absenci existence odsuzujícího rozsudku za vyjmenované trestné činy), a to bez ohledu na jejich občanství či místo trvalého pobytu. V tomto ohledu tedy není dotčena ani jinak narušena zásada volného pohybu pracovníků.

3. Třetí oblastí je možnost diskriminace z důvodu státního občanství při provádění resp. absolvování zájmové přípravy občanů k obraně státu. V § 2 odst. 12 návrhu zákona je stanoveno, že zájmovou přípravou občanů k obraně státu se rozumí příprava občanů k obraně státu brannými subjekty v rámci akreditovaných programů. Návrh zákona tedy míří na občany České republiky, kterým bude umožněno v rámci zájmové přípravy občanů k obraně státu získat dodatečné znalosti, schopnosti a dovednosti využitelné v krizových situacích, zejména při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Informace o těchto skutečnostech u osob, které mají brannou povinnost, budou využity při odvodním řízení. S ohledem na to, že podle příslušných předpisů (srov. § 1 odst. 1 zák. č. 585/2004 Sb.) je branná povinnost stanovena pouze občanům České republiky, reflektuje tuto skutečnost i samotný systém zájmové přípravy občanů k obraně státu, když vymezuje, že i samotnou přípravu může absolvovat pouze občan České republiky. V tomto případě jsou tak podle názoru předkladatele založeny legitimní důvody k omezení účasti občanů jiných států na zájmové přípravě k obraně státu především ve smyslu čl. 52 SFEU.

Při možném omezení některé základní svobody musí být dodržena zásada proporcionality, opatření tedy musí být způsobilé zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, a nesmí překračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné (srov. např. rozsudek SDEU ze dne 30. 11. 1995 ve věci Gebhard, C-55/94, nebo rozsudek ze dne 26. 11. 2002 ve věci Ministre de l’intérieur proti A. O. O., C-100/01). Předkladatel k tomu uvádí, že jde o opatření zajišťující bezpečnost České republiky, u kterého je i s ohledem na citovaný § 1 odst. 1 branného zákona žádoucí, aby bylo omezeno pouze na občany České republiky. Jedná se o opatření odůvodněné zájmem státu na zajištění vlastní bezpečnosti pouze se zapojením jeho občanů. V případě, že by do přípravy byli zapojeni i občané jiných států, docházelo by k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků na zapojení osob, které by následně nemohly převzít výkon branné povinnosti (k tomu srov. citovaný § 1 odst. 1 branného zákona

– tyto osoby by nebyly pro potřeby zajišťování obrany České republiky nijak využitelné, a jejich zapojení do zájmové přípravy by tak nemělo z pohledu smyslu zákona žádnou přidanou hodnotu).

Navrhované opatření, tedy vyloučení účasti občanů jiných států na programech zájmové přípravy občanů k obraně státu, je přitom způsobilé stanoveného cíle dosáhnout, a s ohledem na své zaměření je provedeno pouze v nezbytném rozsahu (např. a priori nevylučuje zapojení občanů České republiky z pohledu jejich pohlaví, rasy, náboženského vyznání apod.).

Cíl zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku přitom může být podle SDEU legitimním cílem pro omezení jedné ze základních svobod Evropské unie (srov. např. rozsudek ze dne 6. 2. 2014 ve věci Instituto Portuário e dos Transportes Maritimos, C-509/12).

Předkladatel zároveň upozorňuje na to, že umožnění účasti občanů jiných států Evropské unie na zájmové přípravě občanů k obraně České republiky může být ze strany těchto států vnímáno citlivě, podobně jako zapojení jejich občanů do ozbrojených složek jiných států. Nic by na tom nemusela měnit skutečnost, že příprava občanů k obraně státu je v České republice zákonem č. 222/1999 Sb., koncipována jako dobrovolná.

4. Čtvrtou oblastí, nad kterou se předkladatel z pohledu práva EU zamýšlel, je posouzení otázky, zda se předmět návrhu zákona netýká oblasti úpravy veřejných podpor. Zejména bylo zvažováno, zda se předmět úpravy nevztahuje k čl. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, obecným nařízením o blokových výjimkách (nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění), popřípadě k nařízením v oblasti podpory de minimis a aktům týkajícím se služeb v obecném hospodářském zájmu.

S ohledem na cíl úpravy a skutečnost, že bude podpora poskytována branným subjektům pouze za účelem zajišťování činností vedoucích k přípravě občanů k obraně státu ve vymezeném segmentu branných činností, a to pouze pro členy těchto branných subjektů, tj. na nekomerčním základě, lze konstatovat, že se v případě těchto podpor nebude jednat o veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 až 109 SFEU.

Takto poskytovaná podpora nebude naplňovat definiční znaky veřejné podpory.

Jestliže bude brannému subjektu poskytována podpora pouze pro přípravu občanů k obraně státu, kterou bude poskytovat pouze svým členům na nekomerčním základě, což bude posuzováno již při akreditaci branného subjektu i každého jím navrhovaného programu, která je nezbytnou podmínkou pro možnost získání podpory, a využívání podpory striktně k těmto účelům bude náležitě kontrolováno, nepůjde v takovém případě o hospodářskou činnost branného subjektu, a tudíž na něj nebude pohlíženo jako na podnik ve smyslu čl. 107 SFEU, kterému by nemohla být poskytnuta podpora. Zajištění přípravy k obraně státu prostřednictvím jeho financování bude obecným opatřením veřejné politiky, nikoli hospodářskou činností, k níž se zákaz veřejné podpory vztahuje.

Nekomerční a současně vzdělávací podstata podporovaných činností také vylučuje, aby byl naplněn požadavek narušení obchodu mezi členskými státy. Je zcela logické, že podporované služby vedoucí k přípravě občanů k obraně státu budou mít čistě místní dopad, budou poskytovány jen na omezeném území České republiky a nelze předpokládat, že by podpora nekomerční činnosti mohla mít víc než nepatrný vliv na podmínky pro přeshraniční investice či usazování.

Z výše uvedených důvodů navrhovaná právní úprava není v žádné z výše uvedených oblastí - přičemž dalších oblastí se netýká - v rozporu s právem Evropské unie, judikaturou SDEU či obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

1. 6.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,

jimiž je Česká republika vázána

Předkládaného předmětu úpravy se žádná mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, netýká.

1. 7.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na

státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

1.7.1 Dopady na státní rozpočet

Návrh zákona předpokládá dopady na státní rozpočet výlučně z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany v celkové výši 275 mil. Kč ročně, ostatním orgánům státní správy nevznikají náklady nad rámec stávajícího rozpočtu jednotlivých rozpočtových kapitol.

Vytvoření a provoz zastřešujícího organizačního celku Ministerstva obrany zajišťujícího zájmovou přípravu občanů k obraně státu bude po nabytí účinnosti návrhu zákona vyžadovat vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany ve výši přibližně 200 mil. Kč ročně, a to bez požadavků na dodatečné navýšení rozpočtu této kapitoly nad stanovený limit výdajů. Tato částka zahrnuje personální, materiální, organizační, informační a technické zajištění v ústředí i na všech krajských vojenských velitelstvích, vytvoření odpovídajícího informačního systému, poskytování dotací akreditovaným branným subjektům apod. Navržená právní úprava tak nezakládá nárok na navýšení limitu počtu míst a objemu prostředků na platy v kapitole Ministerstva obrany.

Záměr financování zájmové přípravy občanů k obraně státu je uveden v Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2019-2024, kterou svým usnesením ze dne 1. dubna 2019 č. 220 schválila vláda České republiky. V této souvislosti obdržel ministr obrany úkol po nabytí účinnosti zákona řešícího dobrovolnou přípravu občanů k obraně státu „Vyčlenit finanční prostředky ve výši 200 mil. Kč ročně v rozpočtu kapitoly 307 - Ministerstvo obrany na pokrytí výdajů na vytvoření systému včetně zřízení a provozu zastřešujícího organizačního celku zajišťujícího dobrovolnou přípravu občanů k obraně státu v míru mimo výkon branné povinnosti, a to bez požadavků na dodatečné navýšení rozpočtu této kapitoly nad stanovený limit výdajů“.

Návrh zákona dále předpokládá navýšení příspěvku na přenesený výkon státní správy v předmětné oblasti o cca 75 mil. Kč ročně. Podrobnosti jsou uvedeny v části 1.7.2 Důvodové zprávy.

Podrobnější rozklad předpokládaného čerpání finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany je uveden v následující tabulce:

Vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany

V 1. roce po nabytíV dalších

Výdaje (v mil. Kč) V legisvakanciúčinnosti zákonaletech

Personál, mzdy (KVV) 18,4 18,4 27,6

Personál, vzdělávání, školení, ostatní výdaje (KVV) 5 5 3,5

Technické a materiální vybavení (KVV) 3 3 0,5

Personál, mzdy (zastřešující celek v MO) 13 13 13

Personál, vzdělávání, školení, ostatní výdaje

3,5 3,5 2

(zastřešující celek v MO) Technické a materiální vybavení (zastřešující celek

2,2 2,2 0,5

v MO) Propagace, vydavatelská činnost, upomínkové

8 8 2

předměty, věcné ceny Informační systém, zřízení a technická podpora

9,4 0,4 0,4

provozu Akreditace, průběžné ověřování splnění cílů,

0 2 2,4

přezkoušení, testy, kontrolní činnost Metodická, materiální, informační a jiná podpora

0 3 5

akreditovaným branným subjektům Finanční podpora akreditovaným branným subjektům

0 141,5 143,1

cestou dotací

Mezisoučet 62,5 200 200

+ Příspěvek na přenesený výkon státní správy 0 75 75

Celkem 62,5 275 275

1.7.2 Dopady na ostatní veřejné rozpočty

Návrh zákona nepředpokládá dopady na ostatní veřejné rozpočty. Naopak, v souladu s Metodikou stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy (2007) bude bezodkladně po schválení návrhu zákona vyčíslena výše upraveného příspěvku na přenesený výkon státní správy v oblasti řešené regulací. Dle předběžných propočtů se v případě přijetí navrženého znění bude jednat o částku cca 75 mil. Kč ročně.

Výdaje na přenesený výkon státní správy budou po přijetí zákona zajištěny z rozpočtové kapitoly 307 Ministerstvo obrany, kdy bude v rámci přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na daný rozpočtový rok realizováno snížení limitů celkových výdajů kapitoly 307 Ministerstvo obrany stanovených pro sestavení návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu ve výši odsouhlasené částky na přenesený výkon státní správy ve prospěch kapitoly Všeobecná pokladní správa, a to jako trvalá změna.

1.7.3 Dopady na podnikatelské prostředí

Negativní dopady na podnikatelské prostředí se po nabytí účinnosti novely zákona č. 222/1999 Sb. nepředpokládají. Naopak, pro podnikatelské prostředí může zavedení systému znamenat příležitost pro dodávky materiálu, vybavení a služeb pro branné subjekty, využitelného pro zájmovou přípravu občanů k obraně státu. Bude se jednat o lékárničky, pomůcky pro nácvik poskytování první pomoci, mapy, buzoly, terče, zbraně a střelivo, a to jak klasické, tak airsoftové, stany a přístřešky, státní symboly, prezentační techniku, sportovní nářadí a náčiní, přenosné radiostanice, svítilny, propagační materiály, výukové materiály, tiskové služby, lektorské služby, pronájem prostor (například střelnic, školících zařízení, táborů nebo pozemků) apod.

Návrh zákona předpokládá, že se programy zájmové přípravy občanů k obraně státu budou odehrávat převážně jako volnočasové aktivity, přesto bude zřejmě v některých případech žádoucí, aby podnikatelé zohlednili účast svých zaměstnanců v těchto aktivitách, například cestou jiného rozvržení pracovní doby.

1.7.4 Sociální dopady

Návrh zákona má všechny předpoklady k vyvolání příznivých sociálních dopadů.

Navrhované řešení směřuje k celkovému posílení sociálních vazeb cestou vnímání odpovědnosti občana za obranu státu, za bezpečnost svých spoluobčanů, svých blízkých a rodiny.

Z pohledů sociálních dopadů je pozitivně hodnocen rovněž potenciál, který návrh zákona nabízí pro vytváření mezigeneračních vazeb. Programy přípravy občanů k obraně státu jsou zaměřeny na všechny věkové skupiny občanů, přičemž řada z nich přímo předpokládá zapojení různých generačních skupin ve společné přípravě.

Další pozitivní efekt může přinést zaměření na budování pohybové gramotnosti občanů a zvyšování jejich fyzické a další odolnosti. Oba tyto cíle jsou předpokladem pro kolektivní aktivity sportovního zaměření a současně pozitivní motivací pro volnočasové aktivity rodin.

Součástí zájmové přípravy občanů k obraně státu bude kromě praktického výcviku a odborných zaměstnání také řada teoretických přednášek všeobecně-vzdělávacího charakteru s mravním účinkem (historie, vlastenectví apod.), které v konečném důsledku mohou přispět k návratu skutečných hodnot do každodenního života, k úctě člověka k sobě samému i k druhým, k hrdosti k této zemi, její historii a tradicím.

V neposlední řadě nabízí zájmová příprava občanů k obraně státu možnost příležitostného uplatňování vojáků po ukončení služebního poměru v rámci aktivit jednotlivých branných subjektů.

1.7.5 Dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava není vzhledem k předmětu jí navrhované regulace způsobilá vyvolat dopady do životního prostředí.

1. 8.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb. předpokládá vytvoření rejstříku branných subjektů a zpracování osobních údajů. Tento postup je v souladu s § 5 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Paragraf 6a odst. 2 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb. Ministerstvu obrany nově zakládá povinnost zapisovat do rejstříku branných subjektů tyto údaje:

a) v části rejstříku akreditací a podpory tyto údaje: 1. název, sídlo a identifikační číslo branného subjektu, 2. statutární orgán branného subjektu, 3. předmět hlavní činnosti branného subjektu, 4. předmět vedlejší hospodářské činnosti branného subjektu, je-li vykonávána, 5. předmět činnosti branného subjektu v oblasti branných činností, 6. členství branného subjektu v jiné organizaci, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o akreditaci branného subjektu a dobu trvání akreditace, 8. seznam všech akreditovaných programů zájmové přípravy občanů k obraně státu branného subjektu, datum vydání rozhodnutí o akreditaci jednotlivých programů, datum nabytí právní moci rozhodnutí a dobu trvání jednotlivých akreditací, 9. datum nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí nebo zrušení akreditace branného subjektu, 10. datum nabytí právní moci rozhodnutí o pozastavení, odnětí nebo zrušení akreditace programu zájmové přípravy občanů k obraně státu a důvod vydání rozhodnutí, 11. datum zrušení branného subjektu, 12. datum ukončení činnosti branného subjektu v oblasti branných činností, 13. informace o výši a datu poskytnutí finanční podpory zájmové přípravy občanů k obraně státu ministerstvem formou dotace, 14. informace o formě, způsobu a datu poskytnutí nefinanční podpory zájmové přípravy občanů k obraně státu ministerstvem,

b) v části rejstříku kontroly a přípravy tyto údaje: 1. datum kontroly, předmět kontroly a výsledek kontroly provedené ministerstvem u branného subjektu v podobě anonymizovaného protokolu, 2. jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého

21)

pobytučlena branného subjektu, který má brannou povinnost podle branného zákona a absolvoval program zájmové přípravy občanů k obraně státu, název, sídlo a identifikační číslo branného subjektu, který tento program provedl, údaje o místě a datu provedení, rozsahu a obsahu ukončeného programu zájmové přípravy občanů k obraně státu a údaje o odbornosti, dovednosti a znalosti získané v průběhu tohoto programu.

Údaje subjektu údajů vedené podle § 6a odst. 2 písm. a) a písm. b) bod 1 budou z rejstříku branných subjektů vymazány 3 let po ukončení platnosti akreditace příslušného branného subjektu.

Údaje o členech branného subjektu, vedené podle § 6a odst. 2 písm. b) bod 2, budou v rejstříku branných subjektů vedeny nejdéle po dobu 3 let od posledního dne kalendářního roku, ve kterém se člen branného subjektu zúčastnil programu zájmové přípravy občanů k obraně státu; v případě, že člen branného subjektu dosáhl věku 60 let, zanikla mu branná povinnost z jiného důvodu nebo zemřel, Ministerstvo obrany vymaže údaje o něm vedené bez zbytečného odkladu poté, co se o takové skutečnosti dozví.

Návrh zákona nepočítá s vedením citlivých osobních údajů (např. údaje o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém vyznání, členství v odborech, o zdravotním stavu, sexuální orientaci a trestních deliktech či pravomocném odsouzení osob) v rejstříku branných subjektů. Pro potřeby akreditace branného subjektu nebo programu zájmové přípravy občanů k obraně státu však bude Ministerstvo obrany u statutárních orgánů branného subjektu a u osob, které bude branný subjekt využívat jako lektory nebo garanty programů zájmové přípravy občanů k obraně státu vyžadovat doložení bezúhonnosti. K tomu bude využívat výpis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Tyto údaje budou Ministerstvem obrany vedeny pouze do nabytí právní moci nebo účinnosti rozhodnutí o udělení akreditace brannému subjektu nebo programu zájmové přípravy občanů k obraně státu v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Poté dojde k jejich zničení v souladu s ustanovením skartačního řádu.

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou údaje vedené v rejstříku branných subjektů podle navrhovaného znění § 6a odst. 2 písm. b) bod 2 použity pro potřeby odvodního řízení, a to formou sdílení těchto údajů s údaji vedenými v registru výkonu branné povinnosti, který je součástí vojenské evidence podle § 31 zákona č. 585/2004 Sb. Tímto postupem budou obohaceny údaje, které jsou vedeny podle § 31a odst. 2 písm. p) zákona č. 585/2004 Sb.

Úprava stanovuje, že rejstřík branných subjektů je rozdělen na dvě části, a to rejstřík akreditací a podpory, který je veřejnou evidencí, a rejstřík kontroly a přípravy, který je evidencí neveřejnou, a jeho správcem je Ministerstvo obrany. Toto řešení zajistí v případě veřejné části otevřenost dat, transparentnost a možnost se s jinými než osobními údaji seznamovat, v případě neveřejné části pak zajistí bezpečnost zpracovávaných údajů, které by mohly být v případě jejich zneužití nebo jiné neoprávněné manipulace pro subjekt údajů rizikové.

Údaje zapsané v rejstříku kontroly a přípravy, tedy v neveřejné části rejstříku branných subjektů budou využitelné výlučně pro potřeby správce rejstříku branných subjektů a nebudou poskytovány třetím stranám; to se netýká údajů, jejichž poskytování upravují jiné právní předpisy.

Při zpracování návrhu zákona byla předběžně vyhodnocena rizika neoprávněného přístupu k osobním údajům nebo jejich zneužití, a to jak z pohledu subjektu údajů, tak z pohledu správce/zpracovatele údajů. Posuzována byla rizika právní, organizační, finanční a rozpočtová, technická a rizika spojená s lidským faktorem, a to z pohledu pravděpodobnosti výskytu rizika a míry dopadu rizika. Po rámcovém posouzení případného nebezpečí bylo konstatováno, že riziko neoprávněného přístupu k osobním údajům nebo jejich zneužití je nízké. Ohrožení soukromí a osobních údajů subjektu údajů je proto považováno za nahodilé, individuální a s minimálními negativními důsledky pro subjekt údajů.

K zajištění ochrany osobních údajů budou využívána organizační a technická bezpečnostní opatření a systém kontroly jejich plnění, která jsou podrobně popsána ve vnitřním předpisu Ministerstva obrany, a to v čl. 3 a čl. 8-12 Rozkazu ministra obrany (RMO) č. 22/2018 Věstníku Zpracování a ochrana osobních údajů v rezortu Ministerstva obrany. Po nabytí účinnosti regulace budou tato opatření předkladatelem pravidelně přezkoumávána.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava plně respektuje zásady zpracování osobních údajů stanovené čl. 5 Obecného nařízení o ochraně osobních údajů EU (GDPR).

1. 9.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná regulace aplikačně představuje jistou zvýšenou míru korupčního rizika,

a to vzhledem k navrhovanému systému podpor programů zájmové přípravy občanů k obraně státu a věcného zázemí branných subjektů, jež by mělo sloužit k zajišťování těchto programů. Míra tohoto rizika je srovnatelná se všemi obdobnými případy poskytování dotací a příspěvků ze státního rozpočtu. Rizikovou oblast v tomto případě tedy představuje jak samotná akreditace branného subjektu, tak akreditace jím navrhovaného programu zájmové přípravy občanů k obraně státu.

Míru těchto rizik lze realizačně označit za minimální, a to především s přihlédnutím

k již existujícím, dlouhodobě působícím a efektivním opatřením, která pro obdobné případy využívá Ministerstvo obrany na základě svých organizačních opatření a systému vnitřních předpisů. Systém účinného nastavení a vysoké míry kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů souvisejících s rozhodováním o poskytování dotací je natolik účinný, že v praxi Ministerstva obrany v dané oblasti zcela minimalizuje případné využití korupce.

U akreditace branných subjektů a jimi navrhovaných programů zájmové přípravy

občanů k obraně státu je možnost výskytu korupčních rizik snížena také přímo zákonným nastavením procesu akreditace, kde vlastnímu rozhodnutí Ministerstva obrany předchází činnost akreditační komise, jejíž stanovisko však nemá závaznou povahu. Lze tak vyloučit závislost orgánu, který o akreditaci rozhoduje, na případném ovlivnění činnosti akreditační komise.

Dalšími specifickými opatřeními pro vyloučení působení korupčních rizik v činnosti

akreditační komise jsou statut a jednací řád akreditační komise, jimiž lze i pro vnitřní činnosti komise nastavit podmínky jednání a uplatňování pravomocí jednotlivých členů akreditační komise tak, aby byla zvýšena obecná odpovědnost komise jako celku a současně byly uplatněny postupy kontrolovatelnosti a budoucí dohledatelnosti a odůvodněnosti postupů uplatněných v jednotlivých případech.

Dalším (veřejným) kontrolním opatřením ve vztahu k podpoře akreditovaných

programů zájmové přípravy občanů k obraně státu je povinnost stanovená Ministerstvu obrany podle navrhovaného znění § 6a vést rejstřík branných subjektů. Jednou z jeho částí je rejstřík akreditací a podpory, který je veřejnou evidencí a poskytuje přehledy o akreditovaných branných subjektech, akreditovaných programech zájmové přípravy občanů k obraně státu a informace o formě, způsobu a datu poskytnutí všech forem podpory zájmové přípravy občanů k obraně státu Ministerstvem obrany.

1. 10.

Zhodnocení dopadů na oblast bezpečnosti nebo obrany státu

Předložený návrh právní úpravy předpokládá pozitivní dopad na oblast bezpečnosti a zajišťování obrany státu tím, že vytvoří příznivé podmínky a umožní občanům České republiky zapojit se do zájmové přípravy k obraně státu organizované a prováděné brannými subjekty. Návrh zákona deklaruje zájem Ministerstva obrany vůči veřejnosti o spolupráci na přípravě a zajišťování obrany státu s vybranými subjekty (branné subjekty), zároveň tyto subjekty a jejich členskou základnu, ale také ostatní občany, k takovéto spolupráci motivuje. Současné zákonné podmínky forem spolupráce v oblasti přípravy občanů k obraně státu v režimu jejich dobrovolného zapojení do ní v míru se ukázaly jako nedostatečné. Uvedené řešení vychází z obecně známé zásady, že nedílnou součástí každého odpovědného vztahu je prevence, předcházení vzniku škodlivých situací, nezanedbání přípravy a zabránění vzniku nevratných škodlivých jevů.

Míra připravenosti České republiky na řešení situací souvisejících se zajišťováním bezpečnosti a obrany státu je přímo úměrná schopnosti jejích občanů nezmařit vynaložené úsilí nasazených prvků bezpečnostního systému České republiky zmatečným jednáním a naopak podpořit tyto prvky odpovědným chováním a příležitostným převzetím dílčích úkolů. Předpokládá se, že občané připravovaní k obraně státu v duchu návrhu zákona prostřednictvím branných subjektů budou touto dovedností a schopností disponovat.