1. Zhodnocení platného právního stavu
V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 byla realizována řada omezujících opatření, která mají a nadále budou mít negativní dopad na velký počet podnikatelských subjektů, zejména došlo k omezení nebo zastavení provozu a obchodní činnosti velkého počtu těchto subjektů. Ke kompenzaci těchto negativních dopadů byla přijata řada opatření, a to i v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, kdy byl mj. přijat zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Tento zákon se však nevztahuje na některé zaměstnavatele, mj. na poskytovatele zdravotních služeb, jejichž zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud mají nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování zdravotních služeb podle zvláštního zákona.
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy.
Z podpory formou univerzálního nástroje, kterým je prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v pracovním poměru, jsou mj. vyloučeni poskytovatelé lékárenské péče, neboť jsou poskytovateli zdravotních služeb a budou mít nárok na kompenzaci podle zvláštního zákona. Tato kompenzace však vzhledem ke specifickému režimu úhrady poskytované lékárnám však bude velmi malá, neboť ze zdravotního pojištění jsou lékárnám hrazeny jen tzv. signální výkony, přičemž v celkovém financování lékáren se jedná jen o nízkou položku. Navrhuje se proto pro účely prominutí pojistného nepovažovat za poskytovatele zdravotních služeb tzv. malé lékárny, na které by vynětí z úpravy o prominutí penále dopadalo zvláště tvrdě. Počet zaměstnanců těchto malých lékáren se navrhuje stanovit stejně, jako tomu bylo ve sněmovním tisku 868 schváleném Poslaneckou sněmovnou ve 3. čtení, tj. 15 zaměstnanců.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Návrh zákona bude mít dopad na státní rozpočet. Finanční dopady lze odhadovat celkově do výše cca max. 15 mil. Kč. Na ostatní veřejné rozpočty návrh zákona dopady mít nebude.
Návrh zákona se příznivě projeví v podnikatelském prostředí, pokud jde o poskytovatele lékárenské péče, jimž se budou touto formou kompenzovat finanční újmy vzniklé koronavirovou situací.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí
Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.
10. Způsob projednání návrhu zákona v režimu jediného čtení
Vzhledem k časové naléhavosti se navrhuje, aby byl návrh zákona projednán v režimu jediného čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny; je třeba, vzhledem k tomu, že k prominutí pojistného má dojít poprvé již za měsíc červen 2020, aby byl zákon přijat co nejdříve.
K čl. I Nárok na prominutí pojistného nemají poskytovatelé zdravotních služeb, na které se bude vztahovat zvláštní zákon, tj. zákon o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020. Kompenzace nákladů a výpadku příjmů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID-19, je totiž řešena tímto samostatným zákonem. Navrhuje se z důvodů uvedených v obecné části, aby se pro účely prominutí penále nepovažovaly za poskytovatele zdravotních služeb tzv. malé lékárny. Tyto malé lékárny by tak měly nárok na prominutí pojistného podle podmínek platných pro ostatní zaměstnavatele.
K čl. II Vzhledem k tomu, že navrhovaný zákon nemůže být vyhlášen ve Sbírce zákonů ještě před splatností pojistného za měsíc červen 2020, tedy za první měsíc, za který se promíjí pojistné, je třeba tuto situaci řešit přechodným ustanovením. Nárok na prominutí pojistného tak budou mít malé lékárny za příslušné kalendářní měsíce v období červen až srpen 2020 nezávisle na dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na prominutí pojistného se bude uplatňovat na příslušném přehledu, který bude podán znovu za příslušný měsíc.
K čl. III Účinnost je navrhována vzhledem k potřebě, aby zákon byl účinný co nejdříve, neboť k prominutí pojistného dochází již za měsíc červen 2020.
V Praze dne 25. června 2020
Roman Sklenák, v.r. Jan Chvojka, v.r. Kateřina Valachová, v.r. Jiří Běhounek, v.r. Alena Gajdůšková, v.r. Ondřej Veselý, v.r. Antonín Staněk, v.r. Roman Onderka, v.r. Václav Votava, v.r. Jan Birke, v.r. Jan Hamáček, v.r. Lubomír Zaorálek, v.r.