Novela z. o daních z příjmů

Navrhuje se navýšit základní slevu na poplatníka podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů a to na 30 000 Kč ze současných 24 840 Kč což znamená nárůst o 20,8 % a to z následujících důvodů.

V minulých letech došlo k dramatickému nárůstu průměrných mezd a zároveň došlo i k navýšení mzdy minimální na částku 14 600 Kč měsíčně.

Skutečností, že základní sleva na poplatníka zůstává nezměněna (s výjimkou roku 2011, kdy byla dočasně snížena), zatímco vývoj ekonomiky se od roku 2008 nezastavil, dochází k přirozené změně vlivu této slevy v rámci výsledné vypočtené daně. Relativní význam základní slevy na poplatníka se v čase podstatným způsobem snížil, aniž by byla tato skutečnost poplatníkům jakkoli jinak kompenzována. Dochází tak postupně k faktickému zvyšování mezní daňové sazby, které poplatníci daně z příjmu FO čelí. A to dvěma kanály. (1) Relativní význam základní slevy klesá s růstem příjmů, s tím, jak klesá její podíl na navyšujícím se základu daně poplatníka, čímž dochází ke zvýšení efektivní daňové sazby, jíž poplatník čelí. (2) Rostoucí inflace dále snižuje reálnou hodnotu nominálně nezměněné výše základní slevy. Nejen že tedy klesá relativní význam slevy s ohledem k rostoucím příjmům obyvatel a vyššímu základu daně, ale dochází i reálnému snižování samotné nominální výše základní slevy inflací.

Z těchto důvodu se navrhuje zvýšení základní slevy na 30 000 Kč. Zvýšení se navrhuje dle nejnižšího ze jmenovaných kritérií, kterým je inflace, jež vzrostla ze sledovaných relevantních ukazatelů za dané období nejméně, o 23,4 %. Mělo-li by dojít k návratu k původní relativní výši slevy vzhledem k průměrné hrubé mzdě v ekonomice, muselo by dojít k navýšení o 41,1 %, tedy na přibližně 35 058 Kč, což navrhovatelé považují za nerealistické i s ohledem na stav veřejných financí.

V otázce výše základní slevy a její výše se rovněž nabízí srovnání s ročním limitem 30 000 Kč pro příležitostné příjmy, které do této výše dle § 10 odst. 1 a), § 10 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů nepodléhají zdanění.

Základní sleva nedopadá na všechny poplatníky stejným způsobem. U poplatníků s nižšími příjmy a nižším daňovým základem je její význam logicky relativně vyšší. Proto postupné snižování jejího relativního významu i snižování její reálné hodnoty nejvíce zatěžuje skupiny daňových poplatníků daně z příjmu FO s nejnižšími příjmy.

Zvýšení základní slevy na poplatníka pocítí každý poplatník se zdanitelnými příjmy vyjma poplatníků, jejichž základ daně dosáhne méně než 24 840 Kč (ročně). Poplatníkům se základem daně od 24 840 Kč a zároveň nižším než 30 000 Kč se nepromítne zvýšení základní sazby v plné výši. Skupina poplatníků se základem daně dosahujícím 30 000 Kč a více pocítí zvýšení základní slevy na dani z příjmu FO v plné výši.

Pozitivním sociálním dopadem navrhovaného zvýšení základní slevy, jakkoli všem poplatníkům přináší potenciálně stejné nominální snížení daně a tím stejné nominální navýšení příjmů, je větší relativní význam, který bude mít promítnutí navýšení základní slevy do příjmů nízkopříjmových poplatníků.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad, zejména nároky na státní rozpočet

Návrh bude mít dopad na veřejné rozpočty a státní rozpočet. Odhad předpokládané výše výpadku příjmů veřejných rozpočtů je 23,2 mld. Kč, z toho státního rozpočtu 15,7 mld. Kč. Jde o konzervativní odhad nezohledňující efekty pramenící ze zvýšení příjmů poplatníků a jejich dalšího užití v ekonomice, které odhadovaný dopad na veřejné finance i na státní rozpočet samotný sníží. Stejně jako odhad opomíjí dynamické multiplikační efekty motivující či odrazující v důsledku schválení změny od ekonomické aktivity.

Předpokládané sociální dopady a korupční rizika

Pozitivní sociálním dopadem návrhu je snížení daňové zátěže u nízkopříjmových osob, zejména u pracovníků pobírajících minimální mzdy. Aplikací návrhu dojde ke zvýšení jejich příjmů, aniž by došlo ke zvýšení nákladů zaměstnavatelů, což nebude mít negativní dopad na zvýšení nezaměstnanosti této skupiny pracovníků, jíž bývá doprovázeno zvyšování minimální mzdy. Stejně tak bude relativní dopad zvýšení příjmů vyšší u osob s nižšími příjmy, jakkoli půjde o zvýšení příjmu všem poplatníkům daně z příjmu FO o nominálně stejnou částku.

Navrhovaná změna nijak nezvyšuje korupční rizika.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh novely zákona odpovídá ústavnímu pořádku a neodporuje ani mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána podle článku 10 Ústavy ČR.