Novela z. o myslivosti

K Čl. I

K bodu 1

(k § 2 písm. a)

Definování pojmu „myslivost jako činnost…“ je vyvoláno potřebou jasně stanovit obsah pojmu, který je dále užíván v zákoně a prováděcích právních předpisech. Myslivost je obecně prospěšná činnost v krajině vykonávaná ve veřejném zájmu. Myslivost je jedinou činností, která se zvěří jako přírodním bohatstvím může hospodařit a nakládat. Vzhledem k tomu, že myslivost je činností spojenou s minulostí a tradicí, je zapsána Ministerstvem kultury jako součást nehmotného kulturního dědictví České republiky. Zároveň tato činnost směřuje k určitým cílům, například k udržování početních stavů zvěře ve vyváženém vztahu k prostředí, udržování a zlepšování kvality prostředí a zvěře. Tímto se stává myslivost činností cílevědomou a vzhledem k právní úpravě i regulovanou, kterou nemůže provádět každý. Myslivost je z mnoha důvodů zároveň činností prováděnou ve veřejném zájmu (příkladem ochrana lesa a zemědělských plodin, tlumení šíření zoonóz, atd.).

K bodu 2

(k § 2 písm. p)

Při tvorbě plánu mysliveckého hospodaření v honitbě je povinen uživatel honitby vycházet mj. z posouzení stavu lesa, které má provádět pověřená osoba. S ohledem na neurčitost pojmu „pověřená osoba“ je nezbytné jej v tomto zákoně definovat. Základními předpoklady řádného posouzení stavu lesa jsou odbornost, nestrannost a nezávislost na hospodařících subjektech, na uživatelích honiteb a na vlastnících honebních pozemků. Tyto podmínky mohou být splněny pouze tak, že posouzení stavu lesa bude provádět přímo stát prostřednictvím své organizační složky. Podmínka pověření organizační složky státu Ministerstvem zemědělství má zajistit odbornou úroveň posouzení stavu lesa. Předpokládá se, že posouzení stavu lesa bude prováděné Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), který je schopen zajistit odbornou úroveň a nestrannost posouzení stavu lesa.

K bodům 3, 4 a 5

(k § 3 odst. 2, 3 a 4)

Změna spočívá ve zrušení normovaných stavů zvěře a ponechání pouze minimálních stavů zvěře. Minimální stav zvěře zajistí zachování nejnižší možné početnosti při zachování reprodukceschopné populace. Pokles pod minimální stavy zvěře bude postihován, jak je tomu již v současné právní úpravě. Stanovené minimální stavy zajistí zachování populace druhů zvěře v honitbě.

Stanovení normovaných stavů je při současných reálných výměrách honiteb a při velmi proměnlivé úživnosti prostředí opatřením administrativního charakteru, neboť velikost honiteb nerespektuje areál výskytu řady druhů zvěře a ta se volně přesouvá mezi honitbami podle aktuálních krytových, klidových a potravních podmínek. Rozhodnutí o maximálním počtu kusů zvěře v honitbě je dáno dohodou držitelů a uživatelů honiteb zejména v závislosti na stavu prostředí a životních projevech zvěře.

Stát je povinen dbát ochrany životního prostředí. Účelem této novely je mj. umožnit obnovu rozsáhlých holin vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity. Z těchto důvodů nemůže být dohoda držitele a uživatele honitby o maximálním početním stavu zvěře v honitbě neomezená. Regulativem této dohody bude míra poškození lesa v honitbě. Přesáhne-li poškození lesa v honitbě stanovenou přípustnou mez, bude uživatel honitby povinen pod hrozbou sankce navrhnout zvýšený plán lovu za účelem snížení početních stavů zvěře v honitbě. Pokud tak neučiní, bude mu příslušná úprava početního stavu zvěře uložena orgánem státní správy myslivosti podle § 39 zákona o myslivosti ve stanoveném rozsahu podle míry poškození lesa v honitbě. Tím bude zajištěno to, že početní stavy zvěře v honitbě budou odpovídat prostředí honitby, les v honitbě bude plnit všechny své funkce a bude umožněna obnova holin vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity.

Zároveň dochází k doplnění textu § 3 za účelem upřesnění povinností držitelů a uživatelů honiteb ve věci podpory a udržování všech druhů zvěře, které se v honitbách vyskytují. Tímto doplněním se zvýrazní potřeba myslivecké péče o druhy zvěře, pro které nejsou stanoveny v honitbě minimální stavy. Osoby provádějící myslivost mají dbát o zachování všech stanových druhů živočichů, kteří jsou zvěří. Rovněž mají těmto druhům zvěře zajišťovat v honitbách takové podmínky, které zajistí vyvážený stav mezi nimi, prostředím a ostatními druhy živočichů a zvěře.

Z důvodu zrušení normovaných stavů se rovněž zrušuje zmocnění k vydání vyhlášky, která stanoví způsob jejich stanovení a která stanoví způsob zařazení honiteb do jakostních tříd. Zařazení honitby do jakostní třídy slouží pouze ke stanovení normovaných stavů pro jednotlivé druhy zvěře. Nové zmocňovací ustanovení je pro stanovení minimálních stavů zvěře.

K bodu 6

(k § 11 odst. 1)

Jde o jazykové zpřesnění textu. I nadále se zakotvuje povinnost uživatele honitby zakládat remízky a pečovat o ně. Totéž platí i pro políčka pro zvěř.

Povinnosti zakládat a pečovat o remízky a políčka pro zvěř se nedotýká pouze zákona o lesích, ale rovněž i dalších právních předpisů týkajících se např. ochrany přírody a krajiny nebo ochrany zemědělského půdního fondu. Z toho důvodu musí být souhlas vlastníka s vybudováním remízku nebo políčka pro zvěř v souladu se všemi dotčenými právními předpisy.

K bodu 7

(k § 11 odst. 4)

V textu odstavce 4 se vypouští celá věta druhá. Myslivecké plánování jako součást informačního systému bude vedeno v elektronické podobě. Statistický výkaz se bude generovat z informací obsažených v informačním systému evidence myslivosti, a proto nebude uživatelem honitby samostatně vyplňován.

Tento zákon ruší povinnost uvádět počty a objemy mysliveckých zařízení v plánu mysliveckého hospodaření. Myslivecká zařízení, jejich počty a objemy se mohou v závislosti na místních podmínkách měnit, a to včetně umístění. Z toho důvodu nejsou pro výkon státní správy myslivosti tyto údaje uváděné v plánu mysliveckého hospodaření nezbytné a ve většině případů ani využitelné. Počet, umístění a objem mysliveckých zařízení je v případě potřeby orgán státní správy myslivosti schopen zjistit dokazováním bez ohledu na vykázané údaje v plánu. Je proto žádoucí z důvodu snížení administrativy spojené s tvorbou a schvalováním plánu zrušit povinnost uvádět v plánu údaje o počtu a objemech mysliveckých zařízení v honitbě.

K bodu 8

(k § 18 odst. 6)

V návaznosti na bod 3, 4, a 5 se zavádí povinnost v každé honitbě plánovat minimálně jeden druh zvěře, což znamená povinnost stanovit v rozhodnutí o uznání honitby minimální stav alespoň pro jeden druh zvěře. Myslivostí se rozumí převážně chov a péče o zvěř, proto není možné mít uznanou honitbu bez stanovení minimálních stavů zvěře alespoň pro jeden druh. Dosavadní znění zákona umožňovalo vznik situace, že v honitbě nebyl plánován chov žádného druhu zvěře. Novelou se tento nežádoucí stav odstraňuje.

K bodu 9

(k § 28 odst. 6)

V souvislosti se vznikem informačního systému evidence myslivosti se rejstřík honebních společenstev povede elektronicky. Jde o návaznost na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle kterého mají být veřejné rejstříky přístupné způsobem umožňujícím dálkovým přístup. Účelem elektronizace rejstříku je naplnění povinnosti vyplývající ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Každý tak bude moci způsobem umožňujícím dálkový přístup získat informace o jakémkoli honebním společenstvu včetně nahlédnutí do jeho stanov. Dojde tak k odstranění současného rozdílného přístupu obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, kdy ne všechny obecní úřady s rozšířenou působností zveřejňují rejstřík způsobem umožňujícím dálkový přístup v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

K bodům 10 a 12

(k § 29 odst. 3 a k § 31 odst. 5)

V návaznosti na bod 3, 4, a 5 (zrušení normovaných stavů) dochází pouze k minimálním úpravám. Minimální stav zvěře zajistí zachování nejnižší možné početnosti při zachování reprodukceschopné populace (§ 3). Současně pak v souladu s § 18 musí mít každá uznaná honitba stanoven minimální stav pro alespoň jeden druh zvěře. Výčet subjektů, které mohou iniciovat řízení o změně minimálních stavů pro daný druh zvěře v honitbě, zůstává oproti současné právní úpravě nezměněn.

Současně se zrušením normovaných stavů se zrušuje povinnost uvádět jakostní třídu honitby v rozhodnutí o jejím uznání. Jakostní třídy slouží pouze ke stanovení normovaných stavů pro jednotlivé druhy zvěře. Z důvodu zrušení normovaných stavů tak postrádá povinnost uvádět jakostní třídu honitby v rozhodnutí o jejím uznání význam, a proto je nutné tuto povinnost zrušit.

Zároveň je nutné poukázat na fakt, že způsob zařazování honiteb do jakostních tříd byl stanoven v roce 2001. Od té doby se krajina a její obhospodařování výrazně změnilo. Jakostní třídy již nejsou vzhledem k dnešnímu způsobu zemědělského hospodaření aktuální a neodpovídají realitě.

K bodu 11

(k § 31 osdst.4)

Současné znění § 31 odst. 4 zákona o myslivosti dlouhodobě vyvolává aplikační problémy spojené s posouzením otázky, zda došlo ke změně vlastnictví nebo zda lze aplikovat na změnu honiteb zásady tvorby honiteb (např. souvislost honebních pozemků). O změnu honiteb nemohou požádat ti vlastníci, kteří nabyli honební pozemky před nabytím účinnosti zákona o myslivosti. Navržené znění tyto nedostatky současného znění zákona odstraňuje a umožňuje všem vlastníkům honebních pozemků požádat o změnu honiteb. Navržené znění rovněž posílí možnost vlastníků honebních pozemků ovlivnit způsob mysliveckého hospodaření na svých pozemcích.

Orgán státní správy myslivosti musí žádosti vyhovět, jsou-li splněny všechny zákonem stanovené podmínky, zejména souvislost honebních pozemků a souhlas držitele honitby, jejíž součástí se má honební pozemek stát. Účelem těchto podmínek je zajistit souvislost honebních pozemků v honitbě a zabránit negativním zásahům do vnitřních poměrů honebního společenstva. Provedení změny honiteb k 31. prosinci následujícího roku od podání žádosti zajistí, že se změna honiteb nedotkne již schváleného plánu lovu.

Žádost je vlastník honebních pozemků oprávněn podat nejvýše jednou za 10 let. Účelem je zabránit tomu, aby vysoký počet řízení o změně honiteb neúměrně nezatížil orgány státní správy myslivosti a aby nebyl narušen výkon práva myslivosti v honitbě v důsledku častých změn hranic honitby.

K bodu 13

(k § 32 odst. 5)

Nově se ruší povinnost doprovodu uživatele honitby v případě poplatkového lovu z důvodu efektivnějšího lovu a využití maximálního loveckého potenciálu uživatele honitby. O povinnosti doprovodu rozhoduje uživatel honitby, resp. myslivecký hospodář. Toto je velmi vhodné zejména při omezené kapacitě mysliveckého personálu uživatele honitby.

V případě honiteb, jejichž držitelem je organizace založená Ministerstvem obrany, není povinnost doprovodu u poplatkového lovu zrušena. Tyto honitby se zpravidla nacházejí v území, kde právní předpisy omezují nebo zakazují vstup osob a kde probíhá výcvik ozbrojených sil nebo vojenská cvičení. Z těchto důvodů je nezbytné ponechat v těchto honitbách povinnost doprovodu při poplatkových lovech. V opačném případě by byla ohrožena bezpečnost poplatkových lovců, kteří by se mohli pohybovat bez doprovodu např. ve vojenských újezdech, nebo by mohl být narušen výcvik ozbrojených sil nebo průběh vojenských cvičení.

Termín „poplatkový lov“ má v rámci zákona o myslivosti pouze jeden ustálený výraz. Jedná se takový lov, kdy osoba (myslivec/lovec), která není členem, zaměstnancem nebo statutárním orgánem uživatele honitby si od uživatele honitby koupí povolenku k lovu.

K bodu 14

(k § 34)

Nově se zavádí elektronický informační systém evidence myslivosti (§ 38), v němž se budou shromažďovat data o honitbách a mysliveckém hospodaření v nich. Jeho součástí je evidence honiteb a jejich využití.

Účelem elektronizace této evidence je poskytování nezbytných údajů o honitbách veřejnosti. Každému bude přístupná informace o hranicích honiteb, o držiteli honitby, o uživateli honitby, o mysliveckých strážích atd.).

Vlastníci honebních pozemků tak snadno získají informaci o tom, součástí jaké honitby jsou honební pozemky v jejich vlastnictví. Držitelé a uživatelé honiteb snadno získají informace o přesném průběhu hranic honiteb, což má bránit i vzniku sousedských sporů.

V důsledku elektronizace evidence honiteb a jejich využití bude omezen rozsah administrativy orgánů státní správy myslivosti v souvislosti se žádostmi o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo zákona o právu na informace o životním prostředí. Veřejnost bude požadované informace o honitbách a jejich využití moci získat způsobem umožňujícím dálkový přístup a nebude nucena podávat žádosti podle výše uvedených zákonů.

Za účelem získání dat je nezbytné stanovit povinnost orgánům státní správy myslivosti vkládat do informačního systému rozhodnutí týkající se honiteb. Z těchto rozhodnutí budou čerpány údaje do evidence honiteb. Stejnopisy rozhodnutí nebudou veřejně přístupné. Veřejně přístupné nebudou ani osobní údaje účastníků řízení.

Předpokládá se, že součástí evidence honiteb bude mapa honiteb, ve které budou znázorněny hranice jednotlivých honiteb a ve které bude možné získat informace o honitbách (např. minimální stavy, držitel a uživatel honitby, myslivecký hospodář a myslivecké stráže atd.). V maximální možné míře bude chráněno soukromí a osobní údaje dotčených fyzických osob.

K bodu 15

[k § 35 odst. 4 písm. a)]

S ohledem na zrušení povinnosti uživatele honitby podávat orgánu státní správy statistický výkaz (MYSL 1-01) a s ohledem na skutečnost, že návrh plánu mysliveckého hospodaření bude uživatelem honitby vkládán elektronicky do evidence myslivosti, je nezbytné zrušit oprávnění mysliveckého hospodáře podepisovat spolu s uživatelem honitby statistický výkaz a plán mysliveckého hospodaření.

K bodu 16

[k § 35 odst. 5 písm. g)]

Zavádí se povinnost pro účastníky společného lovu, vyjma sokolníků a dalších účastníků společných lovů, kde je lov prováděn s pomocí loveckého dravce, nosit viditelný reflexní prvek na oděvu z důvodu bezpečnosti osob při lovu. Kontrola plnění takové povinnosti je uložena mysliveckému hospodáři, který společný lov vede. Myslivecký hospodář má povinnost vykázat účastníka lovu, který podle jeho uvážení nesplňuje povinnost nošení viditelných prvků z reflexního materiálu. Zákon nestanoví výslovně, zda se má jednat o pokrývku hlavy či reflexní pásku na klobouku atd. Myslivecký hospodář podle místa, podmínek lovu a role účastníka lovu musí vyhodnotit potřebu rozsahu viditelného prvku účastníků lovu.

Výjimka pro sokolníky a další účastníky společných lovů, kde je lov prováděn s pomocí loveckého dravce, je stanovena z důvodu, že reflexní prvky negativně působí na chování dravců, což narušuje řádný průběh lovu.

Myslivecký hospodář je povinen vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, nesplňující stanovené podmínky, a které zároveň hrubým způsobem porušují bezpečnostní pravidla. Hrubé porušení bezpečnostních pravidel je takové porušení, kterým se zásadním způsobem zvyšuje riziko poranění nebo usmrcení osob případně loveckého psa či loveckého dravce nebo riziko vzniku majetkové škody.

K bodu 17

[k § 35 odst. 5 písm. k)]

Stávající právní úprava neukládá mysliveckému hospodáři povinnost sdělit kontaktní údaj na svou osobu výše uvedeným orgánům veřejné moci. Ty jsou tak odkázány na to, že myslivečtí hospodáři poskytnou kontaktní údaj dobrovolně. To však nečiní všichni myslivečtí hospodáři, což v praxi vyvolává problémy.

Za účelem odstranění tohoto nežádoucího stavu se mysliveckému hospodáři ukládá povinnost vložit do evidence myslivosti telefonní číslo na svou osobu nejpozději 30 dnů od svého ustanovení nebo od vzniklé změny.

Telefonní číslo je vyžadováno z toho důvodu, aby mohl být myslivecký hospodář neprodleně kontaktován orgány veřejné moci v případě potřeby. Z toho důvodu je rovněž nezbytné, aby v případě změny telefonního čísla byla tato změna vložena do evidence myslivosti ihned.

Orgány veřejné moci se v tomto případě rozumí zejména orgány státní správy myslivosti, Státní veterinární správa a Policie České republiky (Vojenská policie). V případě Státní veterinární správy se jedná např. o výskyt nákaz a nemocí nebo o vyšetření vzorků na výskyt parazitů (svalovce stočeného). Nezbytnost kontaktování mysliveckého hospodáře Policií České republiky (Vojenská policie) vyvstává především v případě dopravních nehod se zvěří nebo v případě podezření na neoprávněný lov zvěře. Ve všech výše uvedených případech je nezbytné kontaktovat mysliveckého hospodáře co nejdříve.

K bodu 18

(k § 36)

Navrhovanou novelou zákona se opouští způsob rozhodování o plánu mysliveckého hospodaření rozhodováním státu a vrací se do původního režimu, kdy uživatel zpracovává plán, který předkládá k vyjádření držiteli honitby. Využívá se principu zapojení hlavních účastníků dění v honitbě, tedy držitele a uživatele honitby. Rozhodující pozici pro vznik honitby a její další využití, má držitel honitby. Držitel honitby rozhoduje o způsobu využívání honitby i o druzích zvěře, které se budou v honitbě chovat. Pokud honitbu pronajme, nastaví v nájemní smlouvě podmínky hospodaření v honitbě. Každoroční plán mysliveckého hospodaření v honitbě je výsledkem dohody uživatele (nájemce) s držitelem (pronajímatelem). Stát do procesu tvorby a schvalování výše lovu zvěře zasahuje pouze v okamžiku nedohody držitele a uživatele honitby, popřípadě cestou opatření ke snížení stavů zvěře podle § 39. Uživatel honitby vloží návrh plánu do informačního systému, držitel honitby o tom bude informován prostřednictvím jím vloženého kontaktu (email). Nevyjádří-li se držitel honitby do 15 dnů, je plán schválen. Tento postup schvalování plánu není administrativně ani ekonomicky náročný a umožní v drtivé většině honiteb rychlé schválení plánu.

S ohledem na zrušení povinnosti chovat zvěř v honitbě mezi minimálním a normovaným stavem je nezbytné, aby maximální početní stav zvěře v honitbě odpovídal stavu prostředí a aby nepůsobil neúměrné škody zvěří. Za tím účelem zákon stanoví, že je uživatel honitby povinen pod hrozbou sankce navrhnout takový plán lovu, aby nebyl les poškozován nad stupeň stanovený vyhláškou To, zda uživatel honitby splnil tuto povinnost, bude možné ověřit na konci hospodářského roku v případě posouzení skutečného poškození lesa v honitbě orgánem státní správy myslivosti v řízení o uložení opatření podle § 39 nebo na základě obdrženého podnětu.

Takto stanovená povinnost má jednak zabránit vzniku neúměrných škod zvěří v lese, které by znemožnily obnovu holin vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity. Dále má tato povinnost omezit počet řízení vedených podle § 39 v důsledku schváleného plánu lovu, který je nedostatečný s ohledem na stupeň poškození lesa v honitbě. Nesplní-li uživatel tuto povinnost, uloží orgán státní správy myslivosti podle § 39 úpravu početního stavu zvěře v rozsahu stanoveném vyhláškou, v důsledku čehož se navýší plán lovu. Poškození lesa stanoví vyhláška včetně způsobu jejich stanovení.

Vyhláška dále stanoví způsob aplikace této metodiky do praxe. Předpokládá pravidelné posouzení poškození lesních ekosystémů zvěří provedené pověřenou osobou, která na jeho podkladě každoročně aktualizuje souhrnný plán lovu pro honitby v rámci územní působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zároveň pověřená osoba zajistí tvorbu sítě zkusných ploch, které slouží pro případné zjištění výše poškození lesních ekosystémů zvěří v jednotlivé honitbě. Detaily inventarizační sítě, podpora terénního zjišťování poškození lesních ekosystémů, stejně jako výpočtová část metodiky budou vhodně zakomponovány do informačního systému (evidence myslivosti), což usnadní aplikaci této metodiky.

Dohoda o plánu lovu, která vychází ze stavu lesa ve spojení se zpřesněním znění § 39 a se zavedením elektronické evidence ulovené zvěře zajistí, že nebude ohrožena existence lesa a plnění všech jeho funkcí.

Zákon rovněž stanoví podklady, ze kterých má uživatel vycházet při tvorbě plánu. Z podkladů se vypouští výsledek sčítání zvěře. Nově se zavádí mezi podklady tvorby plánu posouzení stavu lesa pověřenou osobou a doporučení uživatelů honiteb, jejichž území tvoří oblast chovu.

Oblast chovu je souvislé území tvořené několika honitbami sloužící pro chov určitého druhu zvěře. V rámci oblasti chovu se může zvěř nacházet v jedné honitbě ve stanovené době lovu, zatímco v sousední honitbě se může zvěř nacházet mimo dobu lovu. V sousední honitbě pak není možné regulovat početní stavy zvěře, v důsledku čehož můžou narůstat škody, za které je odpovědný uživatel honitby, aniž by měl legální možnost regulovat početní stavy zvěře. Za účelem odstranění tohoto nežádoucího stavu se umožňuje uživatelům honiteb, aby v rámci oblasti chovu zaslali uživatelům ostatních honiteb, zejména sousedních, v rámci oblasti chovu svá zdůvodněná doporučení ke stanovení plánu lovu Doporučení není z povahy věci pro uživatele honitby při tvorbě plánu závazné. To znamená, že se uživatel honitby může od doporučení při tvorbě plánu odchýlit, zejména s ohledem na plnění povinností vyplývajících ze zákona o myslivosti nebo s ohledem na konkrétní podmínky v honitbě.

Pověřenou osobou se rozumí organizační složka státu, např. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, která bude pověřena Ministerstvem zemědělství. Posouzením stavu lesa se rozumí kontinuální zjišťování stavu lesů, jehož součástí bude zjišťování údajů o poškození lesů zvěří. Výstupy ze zjišťování stavu lesa budou zveřejněny v systému evidence myslivosti a to pro účely vypracování plánu mysliveckého hospodaření na území v rozsahu orgánu myslivosti s rozšířenou působností. Výsledky budou veřejně přístupné.

V odstavci 1 se stanoví obsah plánu. Oproti současné úpravě bude zrušeno měsíční hlášení o lovu s ohledem na elektronickou evidenci myslivosti. Bude dále zrušen výkaz o mysliveckých zařízeních v honitbě z důvodu jejich nevyužitelnosti a značné proměnlivosti.

Bude zrušen výkaz o loveckých psech v honitbě s ohledem na zrušení povinnosti uživatele honitby držet psy v honitbě a ruší se rovněž s ohledem na zrušení povinnosti každoročně sčítat zvěř výkaz o výsledku sčítání zvěře. Nově bude plán obsahovat i výkaz o regulaci živočichů včetně invazních nepůvodních živočichů.

Navrhovaná novela ruší povinnost orgánu státní správy myslivosti zajistit každých 5

let vypracování posudku za účelem zjištění vhodné výše lovu spárkaté zvěře v honitbě na základě posouzení celkového stavu ekosystému. Ruší problematické užití markantů (tím je myšleno předkládání části těla uloveného kusu spárkaté zvěře jako například spodní čelist, ocas nebo obě uši) pro kontrolu plnění plánu lovu. Předpokládá se finanční úspora u uživatelů honiteb na opatření, ošetření, skladování a přepravě markantů, dále pak finanční úspora u orgánů státní správy myslivosti v souvislosti s manipulací, označováním a popřípadě s likvidací předkládaných markantů. V případě markantů je pravděpodobnější obcházení systému pořizováním částí těl ulovené zvěře v příhraničních oblastech s okolními státy nebo z farmových chovů zvěře. Při použití mobilní aplikace je pro zaevidování ulovené nebo nalezené zvěře nezbytná manipulace s celým kusem zvěře, což činí obcházení tohoto způsobu kontroly plnění plánu obtížnější.

Tím, že orgány státní správy myslivosti nebudou rozhodovat o plánech mysliveckého hospodaření, se zásadním způsobem sníží administrativní zátěž státu i všech účastníků řízení. S ohledem na to, že poslední novela zákona neobsahovala důvodovou zprávu, nebylo zřejmé uvažování o administrativní zátěži, neboť plán mysliveckého hospodaření se skládá z několika částí, které je potřeba řešit v různých měsících roku. Proces rozhodování o plánu mysliveckého hospodaření by byl podle počtu částí veden v průběhu roku několikrát samostatnými rozhodnutími v cca 5700 honitbách na území ČR. Předkládaná novela počítá s elektronicky řešeným vkládáním plánu mysliveckého hospodaření, čímž dojde k významné úspoře administrativních nákladů pro stát i všechny účastníky procesu schvalování plánu.

Současně se zavedením evidence myslivosti se zrušují výkazy v papírové podobě. Ruší se rovněž měsíční hlášení o plnění plánu lovu. Účelem této změny je snížení administrativy spojené s vypracováním, schvalováním a kontrolou plnění plánu. K redukci počtu povinných částí plánu dochází z důvodu, že bude mj. zrušena povinnost držet lovecké psy uživatelem honitby, povinnost evidovat myslivecká zařízení nebo povinnost provádět každoroční sčítání zvěře. Nově tak budou evidovány pouze skutečnosti, které orgány státní správy myslivosti nezbytně potřebují pro výkon svých pravomocí.

Novelou zákona se ruší povinnost uživatelů honiteb v jednom termínu (popřípadě v konečném termínu) provést sčítání zvěře. Záležitost tzv. sčítaných stavů zvěře byla v minulosti často předmětem sporů, a to zejména z důvodu průkaznosti výsledků. V termínu sčítání stanoveném státem nebylo možné navíc sčítání všech druhů, protože z druhově specifických důvodů se v honitbě nevyskytovaly. Původní myslivecké plánování vycházelo z kontinuálního vyhodnocování stavu zvěře i prostředí a plynulého přizpůsobování hospodaření v honitbě s ohledem na situaci zvěře. Jako příklad lze uvést zjišťování stavu drobné zvěře v závěru zimy a před zahájením honů. Uživatelé honiteb do „sčítaných“ stavů zpravidla zahrnuli informace z celoročního sledování stavu. Současné technické vybavení jako jsou termovize, fotopasti, noční vidění a další zařízení dovolují dosáhnout daleko přesnějších informací o výskytu zvěře.

Orgány státní správy myslivosti jsou povinny kontrolovat plnění plánu lovu. V případě nesplnění plánu lovu budou ukládat uživateli honitby sankce. Kontrola bude probíhat u spárkaté zvěře průběžně prostřednictvím evidence ulovené nebo nalezené zvěře. U ostatních druhů zvěře bude kontrola probíhat jednou ročně na základě údaje o odlovu za předchozí hospodářský rok, který bude součástí návrhu plánu.

Nově se upřesňuje znění § 36 odst. 5 a vypouští se podmínka vyjádření orgánu státní správy myslivosti. Vyjádření orgánu státní správy myslivosti jako podmínka lovu se vypouští za účelem odstranění nadbytečné administrativy.

Výslovně se uvádí, že u druhů spárkaté zvěře, pro které nejsou v honitbě stanoveny minimální stavy, bude možné lovit pouze samičí zvěř a samčí zvěř do 2 let věku. Upřesněním textu se vyjadřuje u těchto druhů spárkaté zvěře zákaz lovu samců starších 2 let. Ze současného znění tento zákaz nevyplývá, což činí v praxi aplikační problémy při posouzení oprávněnosti lovu. Vyvstane-li potřeba lovu samců starších 2 let u druhů spárkaté zvěře, pro které nejsou v honitbě stanoveny minimální stavy, bude možné i nadále povolit lov opatřením podle § 39.

Ustanovení obsahuje rovněž zmocnění k vydání vyhlášky k obsahovým náležitostem vypracování plánu, stupňům poškození lesa, lhůtám a způsobu vypracování plánu (např. poměr pohlaví).

K bodu 19

(k § 37)

Znění tohoto ustanovení se upravuje tak, že se zavádí možnost dohody uživatele a držitele honitby o navýšení plánu lovu bez schvalování orgánem státní správy myslivosti. Navýšit plán lovu lze opakovaně v průběhu roku. Postup je totožný jako v případě schvalování plánu podle § 36 odst. 2. Uživatel honitby vloží návrh na změnu plánu do informačního systému, a pokud se držitel k návrhu změny nevyjádří ve lhůtě 15 dní od vložení, je plán změněn.

Schválení návrhu změny plánu držitelem honitby má zajistit to, aby měl držitel honitby možnost do procesu změny plánu zasáhnout a spolurozhodovat tak o hospodaření v honitbě. Účelem tohoto ustanovení je možnost plán lovu navýšit bez zásahu orgánu státní správy myslivosti, vyskytne-li se potřeba zvýšeného odlovu v honitbě. Dohoda o zvýšení plánu lovu nebude mít negativní vliv na životní prostředí zvěře, ani na míru poškození lesa v honitbě.

Plán může být změněn kromě dohody mezi uživatelem a držitelem honitby o navýšení plánu lovu rovněž rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti podle § 39 a § 40 zákona o myslivosti. Rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti podle § 39 a § 40 je změnou plánu lovu. V důsledku vydání těchto rozhodnutí dochází k navýšení plánu lovu. Uživatel honitby je povinen splnit takto změněný plán lovu pod hrozbou sankce do 200 000 Kč.

Do plnění plánu se kromě zvěře ulovené v honitbě započítává i zvěř uhynulá nalezená v honitbě, ulovená na nehonebních pozemcích nebo při dohledávce zvěře.

V případě ulovené nebo nalezené zvěře spárkaté se do plnění plánu lovu započítá pouze ten kus, který byl řádně zaevidován v evidenci myslivosti (evidenci ulovené nebo nalezené zvěře podle § 49). Pokud uživatel honitby kus ulovené nebo nalezené zvěře spárkaté v evidenci ulovené nebo nalezené zvěře nezaeviduje, do plnění plánu lovu nelze takový kus zvěře započítat.

Plán se považuje za splněný, pokud celkový počet ulovených kusů každého druhu zvěře dosáhne alespoň 90 %. Tato fikce splnění plánu lovu se stanoví z důvodu, že výkon práva myslivosti v honitbě závisí mj. na přírodních podmínkách v honitbě, které nelze předvídat a v jejichž důsledku může být splnění plánu lovu ze 100 % objektivně nemožné. Jedná se např. o vliv počasí, výskyt predátorů v honitbě, migrační chování zvěře, turistický ruch nebo dostupnost potravy pro zvěř. Na plnění plánu lovu může mít vliv i lidská činnost, zejména způsob hospodaření na honebních pozemcích, stavební činnost nebo sportovní akce.

Dále se výslovně zakotvuje povinnost uživatele honitby plán splnit. Jde o zpřesnění textu zákona s ohledem na sankční ustanovení. Možnost uložení sankce za nesplnění plánu lovu je nezbytná k redukci početních stavů spárkaté zvěře a k umožnění obnovy lesa na holinách vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity.

K bodu 20

(k § 38)

Zakotvuje se informační systém evidence myslivosti, který zastřešuje jednotlivé

evidence stanovené tímto zákonem a dále myslivecké plánování. Jedná se o veřejně přístupný systém způsobem umožňujícím dálkový přístup s výjimkou evidence vydaných nebo odebraných loveckých lístků a vybraných osobních údajů. Účelem tohoto informačního systému je poskytnutí dotčeným osobám, hospodařícím subjektům a veřejnosti vybrané informace o honitbách a hospodaření v nich, o zvěři, o škodách zvěří nebo o honebních společenstev. Správcem systému bude Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy myslivosti.

Za účelem ochrany soukromí fyzických osob budou veřejně dostupné osobní údaje

pouze v rozsahu jména a příjmení. Totéž platí i o kontaktních údajích na myslivecké hospodáře a stráže. Kontaktní údaj na držitele honitby a na mysliveckého hospodáře bude přístupný pouze orgánům státní správy myslivosti, Státní veterinární správě, Vojenskému veterinárnímu ústavu, Policii České republiky a Vojenské policii za účelem výkonu jejich pravomocí.

V rámci snižování administrativní zátěže pro orgány státní správy myslivosti a uživatele honitby se zrušuje statistický výkaz Mysl 1-01 bez náhrady. Tento výkaz obsahoval až na výjimky údaje jako ve výkazech v rámci plánu mysliveckého hospodaření. Dále je třeba uvést, že výkaz MYSL 1-01 v listinné podobě obecní úřady obcí s rozšířenou působností přepisovaly do elektronické podoby. Zrušení statistického výkazu výrazně sníží administrativní zátěž jak na straně uživatelů honiteb, tak orgánů státní správy myslivosti. Nově se budou data pro Český statistický úřad generovat z informačního systému evidence myslivosti.

Přístupové údaje pro orgány státní správy myslivosti a další orgány veřejné moci

přiděluje a zneplatňuje Ministerstvo zemědělství, což vychází z toho, že Ministerstvo zemědělství je správcem systému a je ústředním orgánem státní správy myslivosti.

Uživatelům honiteb, držitelům honiteb a mysliveckým hospodářům přiděluje a zneplatňuje přístupové údaje obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to s ohledem na pravidelný kontakt obecních úřadů s uživateli a držiteli honiteb.

Každé osobě a orgánu veřejné moci budou v evidenci myslivosti příslušnými orgány státní správy myslivosti přiřazovány a odebírány jednotlivé role (např. uživatel honitby, myslivecký hospodář, obecní úřad s rozšířenou působností, Ministerstvo zemědělství) a konkrétní honitby. Jednotlivé role stanoví vyhláška včetně rozsahu jejich oprávnění. Rozsah oprávnění bude v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem o myslivosti. Vyhláška rovněž stanoví, který orgán státní správy myslivosti přiděluje jaké role a které osobě nebo orgánu veřejné moci.

Současně se zakotvuje zmocnění k vydání vyhlášky, ve které se stanoví technické

náležitosti o přidělování a zneplatňování přístupových údajů, o rozsahu přístupových oprávnění a o technických náležitostech zveřejňovaných údajů. Vyhláška blíže upraví způsob uveřejnění údajů, zejména s ohledem na technické parametry softwaru evidence myslivosti.

Každému uživateli informačního systému bude přidělena role s určitými oprávněními,

které zajistí přístup do systému v rozsahu práv a povinností stanovených tímto zákonem. Konkrétní rozsah oprávnění pro jednotlivé orgány státní správy myslivosti, uživatele honitby a držitele honitby stanoví vyhláška. Ta stanoví rovněž technické náležitosti o přidělení přístupových údajů nebo postup pro zneplatnění přístupových údajů např. v důsledku jejich ztráty nebo zneužití.

K bodu 21

(k § 39)

Opatření podle § 39 je klíčovým nástrojem státu, kterým může stát ovlivnit myslivecké hospodaření v honitbách. Uložit lze snížení početních stavů zvěře v honitbě nebo zrušit chov některého druhu zvěře. Současné znění § 39 ve spojení s neexistencí průkazné kontroly ulovené zvěře znemožňuje naplnit jeho primární účel, tedy regulaci početních stavů zvěře. Z toho důvodu je opatření podle § 39 v současnosti využívané zejména uživateli honitby k povolení výjimek ze zakázaných způsobů lovu. Za účelem odstranění tohoto nežádoucího stavu je dosavadní text § 39 zpřesněn a doplněn o minimální rozsah opatření, který bude orgán státní správy myslivosti povinen uložit.

Opatření podle § 39 odst. 1 ve spojení s elektronickou evidencí ulovené zvěře umožní státu regulovat početní stavy zvěře v honitbách a současně umožní státu navýšit plán lovu v honitbě, jestliže bude les v honitbě nadměrně poškozován zvěří (nad stupeň poškozený stanovený vyhláškou). Vymahatelnost ukládaných opatření zajistí zakotvení skutkové podstaty přestupku spočívající v nesplnění uloženého opatření podle § 39 uživatelem honitby.

Podrobnosti k odstavcům 1, 8 a 9:

Nově se výslovně v textu ustanovení stanoví, že opatření se povoluje na základě žádosti uživatele honitby, nebo se ukládá z moci úřední. Ve stávajícím znění toto nebylo výslovně uvedeno, což činilo aplikační problémy ve věci zahájení řízení. Podnět k zahájení řízení o uložení opatření bude moci podat kterákoli osoba, uživatel honitby bude povinen uložené opatření pod hrozbou sankce splnit. V případě povolení úpravy početního stavu zvěře se jedná o právo, které nemusí uživatel honitby využít.

Důvody pro povolení nebo uložení opatření zůstávají zachovány. Za účelem zachování lesa a plnění všech jeho funkcí bude nově důvodem pro povolení nebo uložení opatření poškození lesa, které dosáhne stupně stanoveného vyhláškou. Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že bylo dosaženo stupně poškození lesa stanoveného vyhláškou, bude povinen zahájit řízení z moci úřední o uložení opatření. Informace o poškození lesa může orgán státní správy myslivosti získat např. z posuzování stavu lesa pověřenou osobou, z podnětu fyzických a právnických osob, z podnětu orgánů veřejné moci (např. orgán ochrany přírody nebo státní správy lesů) nebo na základě vlastní správní činnosti.

Vzhledem k tomu, že posouzení stavu lesa pověřenou osobou bude prováděno pro území přesahující území honitby, nebude možné uložit opatření pouze na základě tohoto podkladu. Údaj o poškození lesa v honitbě vyplývající z posouzení stavu lesa pověřenou osobou nemusí odpovídat skutečnému stavu v honitbě. Totéž lze říci i o podnětech k zahájení řízení, které orgán státní správy myslivosti obdrží.

Z toho důvodu bude muset být v řízení provedeno dokazování za účelem posouzení stupně poškození lesa v honitbě. Stupeň poškození lesa může být posouzen na základě např. ohledání provedeného orgánem státní správy myslivosti.

Podle odstavce 8 bude možné posoudit stupeň poškození lesa i na základě odborného posouzení držitele licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře nebo znaleckého ústavu pro obor lesní hospodářství nebo lesní inženýrství. Tato možnost se pro orgány státní správy myslivosti stanoví zejména z toho důvodu, že ne všechny úřední osoby vykonávající státní správu myslivosti disponují dostatečnými odbornými znalostmi k posouzení stupně poškození lesa přímo v honitbě (např. ohledáním). Odborné posouzení provedené těmito osobami zajistí odbornou úroveň posouzení stupně poškození lesa v honitbě.

Znalecký ústav je definován zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, i zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který zákon o znalcích a tlumočnících k 1. lednu 2021 ruší. Jde o vyjmenované právnické osoby vykonávající znaleckou činnost. Obor činnosti lesní hospodářství a lesní inženýrství je stanoven s ohledem na nezbytnou odbornost při posuzování stupně poškození lesa. Podle veřejně přístupného seznamu znaleckých ústavů vykonává tyto znalecké obory 7 znaleckých ústavů, mezi které patří zemědělské univerzity a výzkumné ústavy v oboru.

Bude pouze na rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, zda stupeň poškození lesa posoudí tento orgán sám provedením např. ohledání, nebo si vyžádá odborné posouzení výše uvedených osob. V souladu se správním řádem bude možné posoudit stupeň poškození lesa v honitbě rovněž znaleckým posudkem.

Zákon nově stanoví zmocnění k vydání vyhlášky, která stanoví rozsah úpravy početních stavů zvěře. Rozsah úpravy bude vyhláškou vymezen ve vztahu ke zjištěnému stupni poškození lesa v honitbě. Zmocnění zahrnuje stanovení rozsahu opatření i ve vztahu k dalším objektivně zjistitelným ukazatelům v honitbě. Podle současného znění § 39 stanoví rozsah úpravy početního stavu zvěře orgán státní správy myslivosti na základě jím provedené úvahy. Tato skutečnost způsobuje aplikační problémy, jelikož je v mnoha případech velmi obtížné stanovit odpovídající rozsah úpravy početního stavu zvěře, natož stanovený rozsah odůvodnit. Tento nedostatek zákon odstraňuje. Nově bude stanoven vyhláškou konkrétní rozsah úpravy početního stavu zvěře pro daný stupeň poškození lesa v honitbě.

O technicky přiměřené a ekonomicky únosné způsoby snížení škod způsobených zvěří se jedná tehdy, jestliže rozsah nezbytných účinných opatření k zabránění škod zvěří a náklady na jejich provedení jsou výrazně nižší než škody způsobené zvěří. Takovým opatřením se rozumí i lov prováděný uživatelem honitby.

Podrobnosti k odstavcům 2 až 7:

Nově se vkládají odstavce 2 až 7, které umožňují orgánům státní správy omezit nebo zakázat lov samců druhu spárkaté zvěře starších dvou let. Opatření lze uložit rozhodnutím, nebo opatřením obecné povahy. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, opatření obecné povahy se vydává bez předchozího řízení o jeho vydání. Jedná se o opatření mimořádné povahy, kdy na určitém území je třeba regulovat početní stavy spárkaté zvěře nebo narovnat nevhodný poměr pohlaví, a to v zájmu vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájmu zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo zájmu mysliveckého hospodaření. To vyplývá ze skutečnosti, že vydané opatření bude mít výrazný vliv na hospodaření v jednotlivých honitbách, a to z hlediska mysliveckého i ekonomického.

Účelem tohoto ustanovení je regulace početních stavů spárkaté zvěře nebo narovnání nevhodného poměru pohlaví ve prospěch samic v těch případech, kdy nelze dosáhnout tohoto účelu na úrovni jednotlivých honiteb prostřednictvím opatření podle § 39 odst. 1.

V případě uložení tohoto zákazu nebudou moci uživatelé honiteb lovit dospělou samčí spárkatou zvěř. Lov této zvěře, neboli tzv. trofejové zvěře, je s ohledem na možnost získání trofeje myslivecky mimořádně atraktivní. S tím se pojí rovněž ekonomická atraktivita v případě poplatkových lovů. Preference odlovu samčí zvěře v honitbě nepřímo vede k nárůstu početních stavů zvěře v honitbě s ohledem na skutečnost, že nositelem přírůstku jsou samice.

Snížení početního stavu zvěře má být dosaženo tím, že uživatelé honiteb budou povinni v důsledku omezení nebo zákazu lovu samčí zvěře starší dvou let zvýšit odlov samičí a samčí zvěře do dvou let tak, aby splnili lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření.

Jde-li o nevhodný poměr pohlaví, zákon řeší pouze stav, kdy převažuje samičí zvěř nad zvěří samčí. Je-li v honitbě nevhodný poměr pohlaví ve prospěch samic, dochází ke zvyšování početního stavu zvěře v honitbě. Tento stav je tak v přímém rozporu s účelem zákona o myslivosti a z toho důvodu se zakotvuje možnost zákazu nebo omezení lovu samčí zvěře starší dvou let. Situace, kdy v populaci nastává převaha samců nad samicemi v případě druhů spárkaté zvěře, nenastává.

Zákaz bude uložen krajskými úřady nebo Ministerstvem zemědělství obecně vymezeným uživatelům honiteb na vymezeném území, a to opatřením obecné povahy. Minimální rozsah vymezeného území se nestanoví. Rozhodnutím uloží krajský úřad zákaz v případě, kdy je toto opatření ukládáno uživateli jedné honitby, popřípadě individuálně určeným uživatelům honiteb, které spolu územně nesouvisí.

Kompetence je svěřována krajským úřadům a Ministerstvu zemědělství z důvodu, že zákaz bude mít mimořádný vliv na myslivecké hospodaření v honitbě, že zpravidla bude zákaz ukládán pro území přesahující správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností a že pro uložení opatření je nutné posoudit podklady získané z většího území.

Nastanou-li důvody pro uložení zákazu, bude na uvážení orgánu státní správy myslivosti, zda zákaz uloží. Orgány státní správy myslivosti nebudou povinny zákaz uložit, nebudou-li dány podmínky pro jeho uložení. Zákaz je mimořádným opatřením, kterým se výrazným způsobem zasahuje do práv a povinností uživatelů honiteb. Z toho důvodu musí mít orgán státní správy myslivosti možnost posouzení, zda nelze sledovaného účelu dosáhnout způsoby, které do práv a povinností uživatelů honiteb zasahují méně intenzivním způsobem. V případě stanovení povinnosti orgánů státní správy myslivosti uložit opatření by toto nebylo možné.

Aby mohlo být dosaženo účelu, pro který se zákaz ukládá, je třeba, aby zákaz nabyl účinnosti co nejdříve. V opačném případě by mohla nastat situace, že uživatel honitby pod hrozbou uložení zákazu lovu navýší odlov samčí zvěře, čímž by byl ohrožen účel zákazu.

Z toho důvodu se stanoví, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Uživatel honitby tak bude mít před vydáním rozhodnutí možnost hájit svá práva a povinnosti a zároveň nebude možné využitím práva podat opravný prostředek oddalována účinnost zákazu.

V případě opatření obecné povahy se ze stejného důvodu oproti obecné úpravě obsažené ve správním řádu stanoví, že opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu státní správy myslivosti, který jej vydal, a že v řízení o návrhu opatření obecné povahy nemohou vlastníci dotčených nemovitostí uplatňovat námitky.

Opatření se dotýká toliko práv a povinností uživatelů honiteb (zákaz lovu samců spárkaté zvěře) a nikoli vlastnického práva vlastníků honebních pozemků. Z toho důvodu nemohou být vlastníci honebních pozemků opatřením přímo dotčeni, a proto by i v případě postupu podle § 172 odst. 5 správního řádu nemohli vlastníci honebních pozemků podat námitky proti návrhu opatření obecné povahy.

Uveřejnění opatření obecné povahy na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu bude zákaz uložen, má za cíl zvýšit informovanost uživatelů honiteb o obsahu vydaného opatření obecné povahy. Zveřejnění nemá vliv na nabytí účinnosti opatření obecné povahy. Jedná se o orgány státní správy myslivosti, u kterých lze předpokládat to, že uživatelé honiteb sledují jejich úřední desku.

Bude-li hrozit vážná újma veřejnému zájmu, bude možné vydat opatření obecné povahy bez návrhu. Vydání opatření obecné úvahy bude v tomto případě prvním úkonem v řízení, přičemž opaření obecné povahy bude rovněž účinné dnem vyvěšení na úřední desce. Vážnou újmou veřejnému zájmu lze rozumět např. nemožnost obnovy lesních porostů na rozsáhlých holinách vzniklých v důsledku živelné pohromy (např. vichřice, povodeň) nebo v důsledku působení škodlivých organismů (např. kůrovec). Ve zmíněných případech nelze zajistit obnovu lesních porostů na rozsáhlých holinách, aniž by byl snížen tlak zvěře na zalesňované plochy. Toho lze docílit pouze rychlým snížením početních stavů zvěře.

K bodu 22

(k § 44 odst. 1)

Mění se povinnost držení loveckých psů v honitbě. Nově postačuje povinnost psy v honitbě při výkonu práva myslivosti používat. Množství držitelů loveckých lístků aktivně se věnujících provozování myslivosti a zejména lovu trvale klesá. Chovu psů loveckých plemen využívaných k provozování myslivosti včetně lovu zvěře se věnuje méně osob. Použití psů v honitbě pro účely myslivosti, tedy jak lovu zvěře ale také k ochraně zvěře například při sklizni zemědělských plodin je vždy spojeno s pohybem jejich vůdců. Pro činnosti jako jsou společné lovy nebo opatření pro ochranu zvěře se často využívá pomoci osob mimo uživatele honitby a není nezbytně nutné, aby uživatel honitby psy držel (vlastnil). Zajištění loveckých psů pro dosled a dohledávku zvěře, stejně jako i pro ostatní myslivecké činnosti, je v zájmu uživatele honitby, a to z důvodů mysliveckých (etika lovu - zabránění dosledem a dohledávkou utrpení poraněné zvěře) i důvodů ekonomických (nemá ztráty z nedohledání či nedosledování postřelené zvěře).

Dále je třeba uvést, že současné znění zákona o myslivosti odporuje běžné praxi v honitbách, kdy nejsou psi v držení uživatele honitby, ale jsou v držení jednotlivých fyzických osob (např. členů spolku), popřípadě zaměstnanců uživatele honitby. I z tohoto důvodu je žádoucí, aby povinnost uživatele honitby držet lovecké psy byla zrušena.

Nově se umožnuje pro účely myslivosti využívat psy plemen zapsaných v plemenné knize členského státu FCI proti dosavadnímu výčtu plemen uznaných FCI. Umožní se tím využívat plemen v ČR zapsaných a doposud nemožných pro využití k provozování myslivosti. Jedná se například o plemeno tatranský ďurič nebo Patterdale teriér. Pes bude muset i nadále složit v ČR příslušnou zkoušku z výkonu, aby mohl být využit při výkonu práva myslivosti v honitbě. To zamezí použití loveckých psů ze zahraničí, kteří jsou cvičeni v podmínkách odlišných od České republiky. Použití každého konkrétního psa v honitbě bude na uvážení mysliveckého hospodáře.

K bodu 23

(k § 45 odst. 1 )

Nově se navrhuje odstranit některá omezení v lovu zvěře za účelem snižování škod v zemědělství a lesním hospodářství, zejména pak vlivu zvěře na obnovu kalamitních ploch.

Vypouští se omezení nahánět srnčí zvěř pomocí ohařů a ostatní spárkatou zvěř s pomocí psů vyšších než 55 cm. Využití vhodných plemen psů pro lov zvěře se dává plně do kompetence mysliveckého hospodáře, který v návaznosti na aktuální situaci v honitbě, převažujícího druhu lovené zvěře v dané leči rozhodne o vhodnosti využití konkrétních psů.

Je obecně známo, že v případě použití nižších plemen psů než 55 cm je při společném lovu zvěř v honitbě naháněna bez rozdílu druhu. I plemena nižší než 55 cm jsou schopna strhnout srnčí zvěř. Naopak některá plemena honičů (např. Sedmihradský honič a další) mají podle standardu kohoutkovou výšku vyšší než 55 cm a jsou to plemena určena k nahánění. Je tedy důležité, aby myslivecký hospodář posoudil podmínky honitby, druh zvěře a další faktory pro využití jednotlivých plemen při společném lovu spárkaté zvěře.

Ruší se zákaz lovu sluky, neboť se jedná o celoročně hájený druh zvěře.

K bodu 24 k § 45 odst. 1 písm. e)

Změnou tohoto ustanovení se vypouští zákaz použití zdrojů umělého osvětlení, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizoru, a to zejména z důvodu bezpečnosti při lovu a zvýšení jeho efektivity. Vypuštění zákazu lovu s pomocí zdrojů umělého osvětlení (svítilna) a s pomocí zařízení konstruovaného na principu noktovizoru (a to včetně zařízení s přísvitem) se s ohledem na závazky České republiky vyplývající z mezinárodního a evropského práva týká pouze zvěře spárkaté s výjimkou losa evropského a kamzíka horského, lišky obecné, jezevce lesního a kuny skalní. U ostatních druhů zvěře bude možné udělit ze zákazu výjimku podle odstavce 2, vyvstane-li taková potřeba. Zvěř je s ohledem na stále vyšší rušení pohybem osob či techniky v krajině nucena využívat noční aktivity. Aby bylo vůbec možné lov zvěře realizovat, musí k lovu zvěře docházet v nočních hodinách. Využití zařízení pro lov v noci mají především důvod bezpečného rozeznání cíle (tedy bezpečnosti při lovu obecně) a správného provedení lovu.

Při využití těchto zařízení lze snáze určit druh, pohlaví a stáří jedince, čímž může

dojít ke správně zvolenému ulovení jedince v rámci chovatelských zásahů. Je vždy na posouzení uživatele honitby, zda bude tento způsob lovu využívat pro snižování početních stavů spárkaté zvěře a šelem.

K bodu 25

k § 45 odst. 1 písm. h)

Text upraven v návaznosti na § 45 odst. 1 písm. e), ve kterém se rozvolňuje např. zákaz lovu s pomocí zařízení konstruovaných na principu noktovizorů.

K bodu 26

k § 45 odst. 1 písm. i)

Nově se ruší zákaz lovit prasata divoká starší 24 měsíců (tedy kromě selete a lončáka) na společných lovech brokovnicí s jednotnou střelou. Tedy nově lze brokovnicí s jednotnou střelou lovit všechna prasata divoká. Spolehlivě nelze při společném lovu určit věk zvěře a provedení lovu různým druhem střeliva může vést k tomu, že lov není proveden. Energie jednotné střely je dostatečná pro ulovení i dospělého jedince prasete divokého a není důvod jednotnou střelu do brokovnice využívat jen pro sele a lončáka. Současná situace s rozšiřováním nákazy afrického moru prasat je dalším důvodem, kromě škod v zemědělství, pro snížení početních stavů prasat divokých v honitbách v ČR. Společný lov je jedním z úspěšných způsobů lovu a to včetně použití jednotných střel do brokovnic.

Nově se zavádí pro použití při dostřelné ráně i vhodných krátkých zbraní. Důvodem povolení takového opatření je zkrácení utrpení poraněné nebo postřelené zvěře a dále také bezpečnost účastníků lovu. Použití vhodné krátké zbraně k provedení dostřelné rány je možné pro všechny druhy spárkaté zvěře a také pro lov prasete divokého v odchytovém zařízení. Použití vhodné krátké zbraně pro lov v odchytovém zařízení je umožněn zejména z důvodu bezpečnosti, kdy manipulace s dlouhou zbraní není bezpečná.

Osobou oprávněnou použít krátkou zbraň k dostřelné ráně nebo k usmrcení prasete divokého v odchytovém zařízení je osoba, která je oprávněna takovou zbraň podle zákona o zbraních nosit. Jedná se zejména o držitele zbrojního průkazu skupiny E (pro ochranu života, zdraví nebo majetku) nebo D (pro výkon zaměstnání nebo povolání – pokud jde o nošení zbraně v rámci tohoto zaměstnání nebo povolání). Samotný zbrojní průkaz skupiny C (pro lovecké účely) k nabytí vlastnictví, držení nebo nošení krátké zbraně svého držitele neopravňuje (krátká zbraň nadále není považována za zbraň loveckou). Dostřelnou ránu krátkou zbraní tak budou moci provádět pouze osoby, které jsou současně držiteli zbrojního průkazu skupiny C a skupiny E, nebo skupiny C a D, jde-li o výkon zaměstnání nebo povolání.

Vhodnou krátkou zbraní je krátká zbraň (typicky pistole nebo revolver) ráže, která je přiměřená použití pro dostřelnou ránu nebo usmrcení prasete divokého v odchytovém zařízení. Ráže této krátké zbraně musí být z hlediska své úsťové energie i konstrukce střely vhodná pro bezpečné usmrcení zvěře z bezprostřední vzdálenosti. Úsťová energie použitého střeliva by neměla být nižší než 300 J. V případě příliš vysoké úsťové energie střeliva by se ztratily výhody použití krátké zbraně oproti použití dlouhé lovecké zbraně (např. krátká zbraň v puškové ráži).

K bodu 27

k § 45 odst. 1 písm. k)

Lov samic a mláďat vyjmenovaných druhů spárkaté zvěře a jezevce lesního v noci se zavádí z důvodu zvýšení možnosti lovu. Zvěř je s ohledem na stále vyšší rušení pohybem osob nebo techniky v krajině nucena využívat noční aktivity. Aby bylo vůbec možné lov zvěře realizovat, musí k lovu zvěře docházet v nočních hodinách. Využití lovu v noci přednostně u samic a mláďat je z toho důvodu, že se požaduje redukce populace, a to je možné přednostním lovem samic a mláďat.

K bodu 28

k § 45 odst. 1 písm. l)

Ruší se zákaz lovu zvěře v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od slanisk. Záměrem změny je možnost použití soli jako způsobu vnadění pro lov zvěře. Předkládání soli nejde spojovat s dobou nouze.

K bodu 29

k § 45 odst. 1 písm. q)

Ruší se zákaz lovu na pozemcích, kde probíhá sklizeň. Při dodržení bezpečnostních pravidel při lovu zvěře je možné lov provádět i na pozemcích, na kterých probíhá sklizeň. Je to možné provádět jak lovem společným, kdy za organizaci lovu odpovídá uživatel honitby, tak způsobem individuálním, kdy za bezpečnost odpovídá každý lovec.

V určitých lokalitách může docházet k tomu, že zejména černá zvěř se po většinu roku zdržuje v zemědělských plodinách, kde ji není možné lovit a tím snižovat její početní stavy. Snižování početních stavů je důležité zejména k tlumení šíření závažných onemocnění (např. africký mor prasat, trichinelóza). Jedním z efektivních způsobů snižování početních stavů je právě lov během sklizně, kdy mohou uživatelé honiteb spolupracovat s hospodařícími subjekty a po vzájemné dohodě lov provést za podmínky dodržení všech bezpečnostních opatření Je vždy na uživateli honitby a mysliveckém hospodáři, aby byla při lovu zajištěna maximální bezpečnost. To znamená, že nemá být při lovu ohrožen majetek a zdraví osob.

K bodu 30

k § 45 odst. 1 písm. o)

Nově nelze lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice honitby. Pokud se uživatelé sousedních honiteb dohodnou, lze provádět lov na čekané i ve vzdálenosti kratší než 100 m od hranic honitby.

Tímto opatřením se sleduje odstranění 400 metrů širokého pásu podél hranic dvou sousedních honiteb, kde nelze lovit zvěř na čekané. Na takovém pásu je zpravidla zvýšené riziko vzniku škod způsobených zvěří v důsledku nemožnosti provádět lov na čekané.

Účelem stanovení 100 m vzdálenosti od hranice honitby, kde nesmí být prováděn lov

zvěře na čekané, má za cíl snížení rizika vzniku škod způsobených zvěří a zvýšení efektivity lovu zvláště v případech, kdy je hranice honiteb tvořena rozhraním pole-les.

Ze stejného důvodu se uživatelům sousedních honiteb dává možnost dohodnout se

na menší vzdálenosti od hranice honitby, kde nesmí být prováděn lov na čekané, nebo na tom, že lov na čekané může být prováděn bez ohledu na vzdálenost od hranice honiteb. Zákon v tomto případě vyžaduje dohodu uživatelů sousedních honiteb z důvodu prevence sousedských sporů.

K bodu 31

k § 45 odst. 1 písm. p)

Nově se zavádí možnost lovit daněly a daňčata, srny a srnčata a všechny věkové kategorie prasat divokých na společném lovu. V případě prasat divokých nelze spolehlivě určit věk zvěře bez možnosti kontroly chrupu. Ve svém důsledku to velmi omezuje možnost lovu prasat divokých na společných lovech. Obtížné vyhodnocení věku zvěře a hrozba sankce za porušení zákazu lovu prasete divokého staršího 24 měsíců na společném lovu vede k tomu, že v případě pochybností není kus uloven. To má za následek, že není plně využit potenciál lovu prasete divokého na společných lovech. Zákon tento nedostatek odstraňuje.

S ohledem na škody zvěří (prase divoké, daněly a daňčata) zejména v zemědělství a lesích (srnec obecný, daněly a daňčata) je potřeba zastavit nárůst početních stavů spárkaté zvěře. Rozvolnění zákazu lovu srnčí, dančí a černé zvěře na společných lovech je jedním z nástrojů, jak zastavení početních stavů spárkaté zvěře dosáhnout.

Je na uživateli honitby, respektive na uvážení mysliveckého hospodáře vedoucího společný lov, zda rozvolnění zákazu lovu spárkaté zvěře na společných lovech využije a v jakém rozsahu. To platí zejména o lovu srnčí zvěře na společných lovech. Pravidla společného lovu včetně toho, co se bude lovit na společném lovu, vždy stanoví myslivecký hospodář.

K bodu 32

(k § 45 odst. 2)

Předkládaná novela nově upravuje výčet zákazů, ze kterých je v souvislosti s opatřením k uložení úpravy stavu zvěře možné udělit výjimku.

Umožnuje se tedy povolit výjimku lovu některých z druhů zvěře v noci. Důvodem může být lov samců spárkaté zvěře, popřípadě jiných druhů zvěře, pokud to podmínky v honitbě vyžadují. Může se jednat například o shromažďování samců jelena evropského v určitém území, kde by způsobovali neúměrné škody.

Povoluje se možnost výjimky ze zákazu lovu samců vyjmenovaných druhů spárkaté zvěře starších jednoho roku na společném lovu. U dalších nevyjmenovaných druhů zvěře se výjimka ze zákazu lovu na společném lovu povoluje, pokud to situace vyžaduje. Může se jednat například o povolení lovu samců při úpravě stavů zvěře, popřípadě o povolení lovu jelenců běloocasých nebo kamzíka horského na společném lovu.

Povoluje se možnost výjimky ze zákazu lovit zajíce polního jinak, než zákonem stanoveným společným způsobem lovu, a to zejména v oblastech, kde způsobuje neúměrné škody na lese Pro druhy zvěře, jejichž lov s pomocí zařízení pro osvětlení terče a zařízení konstruovaného na principu noktovizorů zůstane zakázán, bude možné udělit výjimku z tohoto zákazu, vyvstane-li taková potřeba.

K bodu 33

(k § 45 odst. 4)

Osobou oprávněnou použít krátkou zbraň k dostřelné ráně nebo k usmrcení prasete divokého v odchytovém zařízení je osoba, která je oprávněna takovou zbraň podle zákona o zbraních nosit. Jedná se zejména o držitele zbrojního průkazu skupiny E (pro ochranu života, zdraví nebo majetku) nebo D (pro výkon zaměstnání nebo povolání – pokud jde o nošení zbraně v rámci tohoto zaměstnání nebo povolání). Samotný zbrojní průkaz skupiny C (pro lovecké účely) k nabytí vlastnictví, držení nebo nošení krátké zbraně svého držitele neopravňuje (krátká zbraň nadále není považována za zbraň loveckou). Dostřelnou ránu krátkou zbraní tak budou moci provádět pouze osoby, které jsou současně držiteli zbrojního průkazu skupiny C a skupiny E, nebo skupiny C a D, jde-li o výkon zaměstnání nebo povolání.

Vhodnou krátkou zbraní je krátká zbraň (typicky pistole nebo revolver) ráže, která je přiměřená použití pro dostřelnou ránu nebo usmrcení prasete divokého v odchytovém zařízení. Ráže této krátké zbraně musí být z hlediska své úsťové energie i konstrukce střely vhodná pro bezpečné usmrcení zvěře z bezprostřední vzdálenosti. Úsťová energie použitého střeliva by neměla být nižší než 300 J. V případě příliš vysoké úsťové energie střeliva by se ztratily výhody použití krátké zbraně oproti použití dlouhé lovecké zbraně (např. krátká zbraň v puškové ráži).

K bodu 34

k § 47 odst. 3 písm. c)

Nově se v odstavci 3 upravují podmínky pro získání loveckého lístku, a to v souvislosti s rozsahem studia na střední nebo vyšší odborné škole. Doposud o lovecký lístek mohl žádat pouze absolvent střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo kde je myslivost povinným vyučovacím předmětem. Nový návrh umožňuje získat lovecký lístek bez nutnosti absolvování maturity nebo závěrečné zkoušky. Touto změnou se může navýšit počet osob, které mohou zažádat o získání loveckého lístku a provádět myslivost. Závěrečná zkouška na středních školách se neskládá z předmětu myslivost. Potřebné vědomosti získají studenti středních škol nejpozději při ukončení posledního roku vzdělání, zpravidla 4. ročníku. Není tak důvodné omezovat možnost získání loveckého lístku pro české občany na úspěšné složení závěrečné zkoušky na střední škole.

K bodu 35

(k § 47 odst. 6)

Vkládá se nový odstavec 6, který souvisí se zavedením elektronického systému evidence myslivosti, ve vztahu k povinnosti orgánů státní správy vést evidenci vydaných loveckých lístků.

V současné době je vedena evidence vydaných loveckých lístků v listinné podobě u každého obecního úřadu obce s rozšířenou působností a neexistuje jednotná evidence. Není tak možné např. zjistit, zda byl osobě odebrán lovecký lístek jiným obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Tento nevyhovující způsob evidence se nahrazuje centrálně vedenou elektronickou evidencí vydaných nebo odebraných loveckých lístků. Do elektronické evidence se budou povinně vkládat údaje o loveckých lístcích vydaných nebo odebraných po nabytí účinnosti zákona.

Účelem této změny je, aby byly vydané nebo odebrané lovecké lístky evidovány v jednotné elektronické evidenci pro potřeby orgánů státní správy myslivosti, ale např. i pro Policii České republiky. Současně se zrušením evidence v listinné podobě dojde ke snížení administrativní zátěže orgánů státní správy myslivosti spojené s uchováváním písemných záznamů o vydaných loveckých lístcích.

Návrh zákona nepočítá s tím, že by byly povinně evidovány lovecké lístky vydané před nabytím účinnosti zákona z důvodu rozsáhlé administrativní zátěže s tím spojené a dále z důvodu, že evidence vydaných loveckých lístků nejsou vedeny orgány státní správy myslivosti jednotně a často nejsou údaje úplné. Orgánům státní správy myslivosti však bude na dobrovolné bázi umožněno vkládat údaje o vydaných nebo odebraných loveckých lístcích přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 36

(k § 47 odst. 7)

Nově se upravuje zmocnění pro vydání vyhlášky k úpravě podrobností evidence. Obsahem vyhlášky bude zejména stanovení rozsahu údajů, které se budou evidovat o vydaném (odebraném) loveckém lístku nebo o držiteli loveckého lístku.

K bodům 37, 38 a 39

(k § 49)

V současnosti probíhá kontrola a evidence ulovené zvěře pouze pomocí papírových výkazů a fyzickým označením kusu plombou. Tento způsob kontroly a evidence není průkazný a znemožňuje orgánům státní správy myslivosti dohlížet na myslivecké hospodaření v honitbě a na plnění jimi ukládaných opatření ke snížení početních stavů zvěře. Účelem tohoto zákona je mj. redukce početních stavů spárkaté zvěře a umožnění obnovy holin vzniklých v důsledku kůrovcové kalamity. Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, musí být nastaven průkazný systém kontroly a evidence ulovené zvěře.

Ulovená nebo nalezená zvěř bude kontrolována a evidována elektronicky v evidenci

myslivosti. Elektronická evidence zajistí průkaznou kontrolu ulovené zvěře. Oproti kontrole ulovené zvěře s pomocí tzv. markantů jde o ekonomicky méně nákladný systém, který umožní informování veřejnosti a zredukuje administrativu spojenou s hospodařením v honitbě. Zákon zavádí využití mobilní aplikace pro kontrolu ulovené zvěře, do níž lovec zaznamená prostřednictvím digitální fotografie ulovení nebo nalezení kusu spárkaté zvěře včetně místa a času ulovení nebo nalezení daného kusu.. Aplikace tento záznam přenese do evidence myslivosti a ulovený kus se započítá do plnění plánu lovu v jednotlivých honitbách pro příslušný druh zvěře. Orgán státní správy myslivosti a veřejnost bude mít kontinuálně k dispozici informace o plnění plánu lovu a o plnění uložených úprav početních stavů podle ustanovení § 39.

Základním předpokladem řádného zaevidování ulovené nebo nalezené zvěře v evidenci bude vložení záznamu o kusu do evidence. Vkládat záznam o ulovené zvěři bude uživatel honitby prostřednictvím mysliveckého hospodáře a dalších osob, kterým za tím účelem uživatel honitby přidělí přístupové oprávnění do evidence myslivosti. Zpravidla půjde o osoby, kterým byla vydána povolenka k lovu v honitbě. Odpovědnou osobou za vložení záznamu do evidence bude uživatel honitby.

Přístupové oprávnění těmto osobám bude přidělovat uživatel honitby přímo v evidenci myslivosti po přihlášení ke svému účtu. Tyto osoby budou vkládat záznamy do evidence na účet a odpovědnost uživatele honitby. Uživatel honitby bude moci kdykoli stejným způsobem přístupové oprávnění zneplatnit. Tím bude zajištěno, že osoby, které neovládají chytrý telefon, budou moci evidovat jimi ulovené nebo nalezené kusy zvěře jinými osobami, kterým to uživatel honitby umožní.

Záznam bude muset obsahovat základní údaje o kusu jako je druh, pohlaví, věk, číslo plomby, ale i fotografii nebo datum ulovení nebo nalezení kusu. Technické parametry a náležitosti digitální fotografie stanoví vyhláška. Totéž platí i o dalších náležitostech záznamu. Kus bude fotografován tak, aby nemohl být jeden kus vykázán v evidenci vícekrát. Evidence ulovené nebo nalezené zvěře bude propojena s evidencí plomb, a proto bude možné zadat v záznamu číslo plomby, kterým byla zvěř označena. Lhůtu od okamžiku ulovení nebo nalezení kusu zvěře, ve které musí být vložen záznam o kusu do evidence, si stanoví uživatel honitby sám. Záznam však bude muset být potvrzen do 48 hodin od ulovení nebo nalezení.

Evidování ulovené nebo nalezené zvěře je odpovědností uživatele honitby. Za účelem kontroly uživatele honitby nad prováděným odlovem se zakotvuje potvrzení záznamu o ulovené nebo nalezené zvěři mysliveckým hospodářem nebo uživatelem honitby, Ta má rovněž zajistit, aby v evidenci byly uvedeny pouze správné a průkazné záznamy o ulovené nebo nalezené zvěři. Ulovený nebo nalezený kus bude řádně evidován pouze tehdy, bude-li záznam o lovu potvrzován uživatelem honitby nebo mysliveckým hospodářem ve lhůtě 48 od okamžiku ulovení nebo nalezení zvěře. Tato lhůta je dostatečná jednak pro vložení záznamu do evidence, ale rovněž i pro mysliveckého hospodáře nebo uživatele honitby ke kontrole záznamu a jeho následné autorizace.

K řádné evidenci kusu zákon vyžaduje kromě potvrzení záznamu také to, aby záznam obsahoval veškeré stanovené náležitosti a zejména aby údaje a digitální fotografie v něm obsažené odpovídaly skutečnosti. Pokud orgány státní správy zjistí, např. při kontrole plnění plánu lovu, že údaje uvedené v potvrzeném záznamu neodpovídají skutečnosti, nebude se jednat o řádně evidovaný kus a tento kus nebude možné do plnění plánu lovu započítat.

Do plánu lovu se bude započítávat pouze ulovená nebo nalezená zvěř, která bude v evidenci myslivosti řádně zaevidována.

Povinnost evidovat ulovenou nebo nalezenou zvěř uživatelem honitby se týká pouze zvěře spárkaté. Uživatel honitby však bude moci evidovat i jiné druhy zvěře nebo živočichů. Zákon stanoví jednotný postup při evidenci zvěře a živočichů.

Úprava zmocnění je nutná k dosažení správného nastavení vyhlášky pro evidenci ulovených nebo nalezených uhynulých kusů zvěře pomocí elektronické evidence. Vyhláška bude obsahovat technické parametry a podrobnosti zákonem stanovených náležitostí záznamu. Rovněž bude obsahovat podrobnosti k přidělení a zneplatnění přístupových oprávnění uživatelem honitby za účelem vkládání záznamů. Z důvodu elektronizace evidence dochází k úpravě textu zmocnění ve věci plomb a lístků o původu zvěře.

K bodům 40,41 a 42

(k § 55)

Dochází k úpravám lhůt pro uplatnění škod způsobených zvěří ve smyslu prodloužení časové lhůty pro uplatnění škody vzniklé na polních plodinách, zemědělských pozemcích (např. louka) a zemědělských porostech (např. trvalý travní porost) z 20 na 60 dní. Lhůta 20 dní ode dne vzniku škody činila v dosavadní aplikační praxi problémy při uplatňování škod zvěří z důvodu její nedostatečnosti. Pro poškozené je obtížné uplatnit škodu během dvaceti dnů od jejího vzniku. Z toho důvodu je účelné stanovit lhůtu delší, konkrétně 60 dní. Zákon takto posiluje postavení poškozeného ve věci náhrady škody způsobené zvěří.

Současně však zákon posiluje postavení uživatele ve věci náhrady škody způsobené zvěří na polních plodinách, jelikož stanoví poškozenému povinnost oznámit uživateli honitby vznik škody alespoň 7 dní předem provedením sklizně. Neučiní-li tak poškozený, nárok na náhradu škody zaniká.

Obhospodařování zemědělských pozemků a porostů není tak časté a prodloužením lhůty dojde jednak ke snížení náročnosti hospodařících subjektů na pravidelnou kontrolu a zároveň snížení administrativy při uplatňování a vyčíslování škod na těchto pozemcích a porostech. Škodu způsobenou zvěří na těchto pozemcích a porostech je oproti polním plodinám, u kterých probíhá sklizeň, možné prokázat i v této prodloužené lhůtě. Uživatel honitby bude mít možnost ověřit škodu na místě za účelem hájení jeho práv a povinností při náhradě škody.

Prodloužení lhůty pro uplatnění škody způsobené zvěří se týká rovněž polních plodin. V případě polních plodin však lze objektivně stanovit škodu nejpozději při sklizni. Prodloužení lhůty na 60 dní by vedlo k tomu, že by poškozený mohl uplatnit škodu způsobenou zvěří na polních plodinách až po jejich sklizni, kdy by již neměl uživatel honitby možnost škodu ověřit na místě.

Zákon proto stanoví poškozenému povinnost oznámit uživateli honitby vznik škody alespoň 7 dní před provedením sklizně. Uživatel honitby se bude moci sklizně účastnit a před jejím provedením bude mít minimálně 7 dní k ověření škody na místě. Zákon nestanoví způsob, jakým má být vznik škody uživateli honitby oznámen. Volba prostředku je ponechána na poškozeném s tím, že v případě sporu bude muset prokázat, že tuto povinnost splnil. Pokud poškozený nesplní tuto povinnost, zaniká mu nárok na náhradu škody způsobené zvěří na polních plodinách.

Dochází i k úpravám lhůt pro uplatnění škod způsobených zvěří na lesních pozemcích a lesních porostech a to z původní lhůty do 20 dnů od uplynutí uvedeného období na lhůtu do 60 dnů. Důvodem pro tuto změnu je vytvoření většího prostoru pro vyčíslení škod, neboť se vyčíslují jednou ročně za období od 1.7. do 30.6.

K bodu 43

(k § 55a)

Nové ustanovení se zabývá evidencí škod způsobených zvěří. Jedná se o elektronickou evidenci v rámci evidence myslivosti, kterou provádí uživatel honitby. Zároveň zmocňuje k vydání vyhlášky o bližších podrobnostech evidence. Evidence škod má sloužit jako jeden z podkladů pro orgány státní správy při rozhodování o správném nastavení početních stavů podle § 39. Současně stát a veřejnost získá objektivní přehled o škodách způsobených zvěří v České republice doposud neevidovaných.

Do evidence se nebudou vkládat veškeré škody způsobené zvěří, ale pouze ty, které jsou nezpochybnitelné a prokázané. Z toho důvodu se budou vkládat pouze škody, o kterých se uživatel honitby s poškozeným dohodl, nebo o kterých bylo pravomocně rozhodnuto soudem. Evidence škod může plnit účely jejího vzniku pouze tehdy, bude-li obsahovat pouze průkazné a nezpochybnitelné údaje.

Předmětem evidence tak nebudou škody, které poškozený u uživatele honitby neuplatnil, a škody, o jejichž náhradě se uživatel honitby s poškozeným dohodl ústně. Ačkoli se jedná o běžnou praxi při řešení škod způsobených zvěří, lze předpokládat, že by byly škody vkládané uživatelem honitby ve větším rozsahu zpochybňovány zainteresovanými stranami, v důsledku čehož by evidence škod neobsahovala objektivní údaje. Evidence škod by tak nebyla využitelná pro účely jejího vzniku. Rovněž by nežádoucím způsobem vzrostla administrativa orgánů státní správy myslivosti spojená s řešením podnětů zainteresovaných stran, ve kterých by byly zpochybňovány vložené údaje o škodách způsobených zvěří.

O škodě způsobené zvěří budou evidovány zejména údaje o jejím umístění, rozsahu, a údaj o příčině škody, lze-li ji zjistit. Rovněž bude evidována výše škody v Kč. Postup při evidování škod a rozsah evidovaných údajů o vzniklé škodě stanoví vyhláška.

Bude-li chtít poškozený, aby jemu vzniklá škoda zvěří byla zaevidována v evidenci škod, např. pro účely řízení o uložení opatření podle § 39, bude muset mít dohoda o náhradě škody písemnou formu, popřípadě o ni bude muset rozhodnout soud.

K bodu 44

k § 58 odst. 1 písm. c)

Do odstavce 1 se vkládá nové písmeno c), které zakotvuje pravomoc Ministerstva zemědělství omezit lov samců spárkaté zvěře starších dvou let v návaznosti na § 39. Kompetence je svěřována ministerstvu z důvodu mimořádného vlivu opatření na myslivecké hospodaření v honitbě

Opatření bude ukládáno obecně vymezeným uživatelům honiteb na vymezeném území, a to opatřením obecné povahy. Maximální ani minimální rozsah vymezeného území se v případě opatření ukládaného Ministerstvem zemědělství nestanoví. Opatření tedy bude moci být uloženo Ministerstvem zemědělství i pro celé území státu. Rozhodnutím uloží Ministerstvo zemědělství opatření v případě, kdy je toto opatření ukládáno uživateli jedné honitby, popřípadě individuálně určeným uživatelům honiteb, které spolu územně nesouvisí.

K bodu 45

k § 58 odst. 2 písm. i)

V návaznosti na ustanovení § 2 písm. o) a § 36 odst. 1 se zakotvuje pravomoc Ministerstva zemědělství pověřit osobu, která bude kontinuálně zjišťovat posouzení stavu lesů. Pověření Ministerstvem zemědělství zajistí náležitou odbornost organizační složky, která bude posuzovat stav lesů. Pověření Ministerstvem zemědělství je nezbytné i z toho důvodu, že tato osoba bude posuzovat stav lesů na celém území státu.

K bodu 46

k § 58 odst. 2 písm. q) a r)

Do odstavce 2 se vkládá nové písmeno q), které stanovuje kompetenci Ministerstva zemědělství k spravování informačního systému evidence myslivosti. Spravování informačního systému Ministerstvem zemědělství jako ústředního správního orgánu zajistí celorepublikovou koordinaci a správu celého systému.

Zároveň se nově vkládá písmeno r), kde se nastavuje systém přístupu do informačního systému evidence myslivosti prostřednictvím přidělování a zároveň zneplatňování přístupových údajů orgánům státní správy myslivosti, Policie ČR, Vojenské policie, Vojenského veterinárního ústavu a Státní veterinární správy Ministerstvem zemědělství. Oprávnění přístupu stanoví těmto orgánům veřejné moci tento zákon a je nezbytný k naplnění účelu evidence myslivosti.

K bodu 47

k § 59 odst. 1 písm. e)

Do působnosti kraje se vkládá kompetence omezit lov samců spárkaté zvěře starších dvou let v návaznosti na § 39. Kompetence je svěřována krajským úřadům z důvodu mimořádného vlivu opatření na myslivecké hospodaření v honitbě a dále z důvodu, že zpravidla bude opatření ukládáno pro území přesahující správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Důvodnost uložení opatření je nutné posuzovat z informací získaných z většího území.

Opatření bude ukládáno obecně vymezeným uživatelům honiteb na vymezeném území, a to opatřením obecné povahy. Vymezené území nesmí přesáhnout správní obvod krajského úřadu. Minimální rozsah vymezeného území se nestanoví. Zpravidla půjde o území přesahující správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Rozhodnutím uloží krajský úřad opatření v případě, kdy je toto opatření ukládáno uživateli jedné honitby, popřípadě individuálně určeným uživatelům honiteb, které spolu územně nesouvisí.

K bodu 48

(§ 59 odst. 2 písm. c) a d)

V rámci přenesené působnosti kraje se ruší působnost týkající se určování termínů

sčítání zvěře (§ 36 odst. 1) a zpracovávání statistických hlášení o myslivosti (§ 38).

K bodům 49 a 50

(k § 62 odst. 1)

Ruší se z výčtu vybraných podpor předkládání markantů s ohledem na zrušení kontroly pomocí markantů, z důvodu finanční, administrativní a další náročnosti takového systému. Předkládaná novela přichází s moderním nástrojem kontroly lovu, který využívá mobilní aplikace. Tento přístup je levnější, uživatelsky pohodlnější a nepřináší objektivní problémy spojené s tzv. „markantem“. Stávající úprava bude nově nahrazena vytvořením mobilní aplikace, prostřednictvím které bude zaznamenáván lov zvěře.

Současně se zakotvuje oprávnění poskytnout podporu na všechny činnosti vyplývající ze zákona o myslivosti. Výslovně se zakotvuje oprávnění poskytnout příspěvky na činnosti a vybavení pro zpracování zvěřiny. Současné znění zákona o myslivosti neumožňuje Ministerstvu zemědělství poskytovat finanční příspěvky na všechny činnosti spojené s výkonem práva myslivosti. Jedná se o nežádoucí stav, jelikož nelze dle aktuální potřeby měnit výčet ani rozsah poskytovaných příspěvků. Zákon tento nežádoucí stav odstraňuje.

Oprávnění poskytnout příspěvek na činnosti a vybavení spojené se zpracováním zvěřiny z ulovených kusů zvěře je žádoucí výslovně zakotvit do zákona o myslivosti zejména s ohledem na ekonomiku uživatelů honiteb. Zpracovaná zvěřina se prodává obecně za vyšší ceny než v případě výkupu nezpracovaného celého uloveného kusu. Prodejem zpracované zvěřiny mohou uživatelé navýšit své příjmy, s čímž souvisí motivace uživatelů honiteb zvýšit odlov. Spotřebitelé rovněž získají přístup k nezávadné zvěřině pocházející z honiteb v okolí jejich bydliště, a to bez nutnosti zapojení třetí osoby (obchodníka).

K bodům 51 až 56

(k § 64 odst. 3 a 4)

Ruší se sankce za překročení normovaných stavů zvěře z důvodu zrušení povinnosti udržovat početní stav zvěře mezi minimálním a normovaným stavem. Zákon stanoví povinnost udržovat početní stavy zvěře v honitbě nad stavem minimálním. Z toho důvodu se stanoví sankce za porušení této povinnosti, přičemž maximální výše sankce zůstává nezměněna oproti současné právní úpravě.

Z důvodu zrušení povinnosti provést každoročně v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti sčítání zvěře v honitbě a jeho výsledek oznámit do 5 dnů příslušnému orgánu státní správy myslivosti se zrušuje sankce za nesplnění této zrušené povinnosti.

Snížena byla maximální výše sankce pro uživatele honitby, který ve stanovené lhůtě nevloží návrh plánu mysliveckého hospodaření v honitbě do evidence myslivosti, a to z 200 000 Kč na 40 000 Kč, zejména s ohledem na zavedení kontrolních a sankčních mechanizmů při porušení opatření podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, kterým má stát možnost redukovat početní stavy zvěře v honitbě při neexistenci schváleného plánu v honitbě.

Maximální výše sankce 40 000 Kč může být nově uložena uživateli honitby tehdy, pokud poruší povinnost vypracovat plán mysliveckého hospodaření tak, aby nebyl les nadměrně poškozován zvěří a aby početní stavy zvěře v honitbě neklesly pod stav minimální. S ohledem na to, že při porušení této povinnosti bude plán lovu změněn orgánem státní správy myslivosti z moci úřední opatřením podle § 39 odst. 1, se jeví maximální výše sankce 40 000 Kč dostačující.

Podle současné právní úpravy není možné uložit sankci za nesplnění opatření uloženého orgánem státní správy myslivosti podle § 39 zákona o myslivosti. Sankcionovat lze pouze nesplnění opatření k odstranění nedostatků podle § 61 zákona o myslivosti, které lze vydat až na základě zjištění, že uložené opatření podle § 39 zákona o myslivosti nebylo uživatelem honitby splněno. Sankce má mít mj. preventivní charakter, což znamená odrazení osob od porušení jim uložené povinnosti. Absence sankce za nesplnění uložení opatření podle § 39 zákona o myslivosti tak znemožňuje naplnit jeho účel, kterým je regulace početního stavu druhu zvěře v honitbě. Za účelem odstranění tohoto nežádoucího stavu se stanoví sankce za nesplnění opatření podle § 39 zákona o myslivosti v maximální výši 40 000 Kč.

Při nesplnění uloženého opatření podle § 39, jde-li o zvěř, pro kterou nejsou v honitbě stanoveny minimální stavy, je maximální výše sankce 40 000 Kč dostatečná s ohledem na to, že jde o zvěř, která není v honitbě chována a zpravidla se v honitbě nachází nepravidelně nebo pouze v určitém období v roce.

V případě nesplnění opatření podle § 39, jde-li o zvěř, pro níž jsou v honitbě stanoveny minimální stavy, uživatel honitby ve většině případů současně poruší povinnost splnit plán lovu, jelikož v důsledku uložení opatření podle § 39 se plán lovu zvyšuje. Podle zásad ukládání sankcí za dva a více přestupků projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle přísněji trestného přestupku, kterým je v tomto případě přestupek spáchaný nesplněním plánu lovu. Z toho důvodu se i v tomto případě jeví maximální výše sankce 40 000 Kč jako dostatečná.

Zákon stanoví stejnou maximální výši sankce za porušení zákazu lovu samců starších dvou let u druhu spárkaté zvěře, který byl uložen podle § 39 odst. 2. S ohledem na obdobný účel tohoto zákazu jako v případě uloženého podle § 39 odst. 1 je odpovídající stanovit stejnou maximální výši sankce.

Uživateli honitby může být uložena sankce za porušení povinnosti evidovat ulovený nebo nalezený kus spárkaté zvěře podle § 49 odst. 2 zákona o myslivosti. Maximální výše sankce za porušení této povinnosti 40 000 Kč se stanoví z toho důvodu, že společenská škodlivost tohoto přestupku je totožná jako v případě porušení povinnosti označit ulovený nebo zužitkovatelný kus spárkaté zvěře nesnímatelnou plombou. Je žádoucí, aby porušení povinnosti evidovat ulovenou nebo nalezenou zvěř bylo posuzováno obdobně, a to i ve vztahu k maximální výši sankce, kterou lze za přestupek uložit.

K bodům 57 a 58

[k § 64a]

Stanoví se speciální úprava při opakování přestupku podle § 64 odst. 3 písm. g), který spočívá v nesplnění opatření podle § 39 odst. 1, nebo porušení zákazu vyplývajícího z § 39 odst. 2. Tato úprava je nezbytná s ohledem na to, že opatření nebo zákaz podle § 39 je klíčovým nástrojem státu k regulaci početních stavů zvěře, popřípadě k narovnání nevhodného poměru pohlaví. Z toho důvodu je nezbytné při opakovaném porušení povinnosti vyplývající z porušení opatření nebo zákazu podle § 39 stanovit vyšší maximální výši sankce, kterou lze za tento opakovaný přestupek uložit oproti ostatním přestupkům, konkrétně 200 000 Kč.

Ze stejných důvodů je rovněž nezbytné stanovit delší lhůtu, kdy porušení výše uvedené povinnosti může být kvalifikováno jako opakovaný přestupek, konkrétně 5 let.

K bodu 59

(§ 66)

Legislativně technická úprava, která ruší odkaz na zrušované ustanovení § 36 odst. 1.

K bodu 60

(k § 68)

Vzhledem ke změnám provedeným v textu zákona se upravuje a doplňuje výčet zmocňovacích ustanovení.

K čl. II – Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení upravuje vztah k probíhajícím správním řízením podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a především k jejich dokončení.

Dále se za účelem zachování právní jistoty držitelů a uživatelů honiteb a za účelem snížení administrativy orgánů státní správy myslivosti stanoví, že minimální stavy zvěře stanovené v rozhodnutích o uznání honiteb zůstanou zachovány i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

K čl. III – Zrušovací ustanovení

Jde o zrušení poslední novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, která byla přijata jako pozměňovací návrh v souvislosti se zákonem č. 314/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

K čl. IV – Účinnost

Informační systém evidence myslivosti je nezbytné vyvinout a následně provést testování. Současně bude nutné vydat vyhlášky k provedení tohoto zákona, které se svým obsahem týkají evidence myslivosti. Bez jejich vydání nelze plnit tímto zákonem stanovené povinnosti ve vztahu k evidenci myslivosti, např. zpracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření. Vývoj informačního systému evidence myslivosti a jeho uvedení do plného provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem si vyžádá nezbytný čas. To samé lze říci o vydání výše uvedených vyhlášek. Z těchto důvodů se stanoví účinnost ustanovení tohoto zákona, které se týkají evidence myslivosti, 1 rok ode dne vyhlášení zákona. Zbylá ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení s ohledem na skutečnost, že nejsou dány objektivní důvody pro stanovení delšího odkladu účinnosti.

V Praze dne 29. června 2020

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.