Důvodová zpráva

Novela z. o podporovaných zdrojích energie - RJ

Sněmovní tisk: č. 153, 9. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Název Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

1.1. Evropská legislativa

Pravidla pro oblast podpory obnovitelných zdrojů energie v EU jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Pravidla státní podpory Evropské unie pro oblasti podporovaných zdrojů energie jsou dané článkem 107 a 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a dalších navazujících legislativních předpisů EU.

 Z procesních pravidel se jedná především o nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Komise (EU) 2015/2282 ze dne 27. listopadu 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, pokud jde o formuláře pro oznamování státní podpory a informační listy.

 Z pravidel pro blokové výjimky se jedná především o nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

 Z pravidel podpory de minimis se jedná především o nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

 V rámci horizontálních pravidel pak jde především o Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020.

 Sdělení Komise COM(2021) 660 final „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“ ze dne 13. října 2021, kterým byl vydán soubor opatření pro členské státy reagujících na zvyšující se ceny energií.

1.2. Česká legislativa

Oblast provozní podpory obnovitelných zdrojů energie, podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory druhotných zdrojů energie a financování uvedených provozních podpor je v České republice stanovena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v prováděcích předpisech k tomuto zákonu v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a v cenových rozhodnutích Energetického regulačního úřadu.

1. 3.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Platná právní úprava, ale ani nově navržená právní úprava, neupravují vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona, tj. nerovného zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Návrh zákona zavádí opatření, která mohou být využita na zmírnění dopadů narůstajících cen energií, které by mělo nejvíce zasáhnout zákazníky s malou spotřebou elektřiny, mezi které se řadí domácnosti.

Využití navrhovaného zákonného opatření by mělo pozitivní vliv na ekonomickou a sociální stabilitu prostředí v České republice, jelikož částečně zabrání ve zvyšování nákladů na bydlení. Cílem předmětné změny zákona je umožnit kompenzaci části regulované ceny elektřiny související s provozní podporou obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie (složka ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny), kterou hradí ve svých platbách za odebranou elektřinu domácnosti.

Vzhledem k tomu, že v platném znění zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není doposud zaveden pojem zákazník v domácnosti - zákazník kategorie D, vymezuje se tento pojem v předloženém návrhu zákona.

Bez předložené úpravy zákona č. 165/2012 Sb. nebude možné uvedené opatření k zabránění významnému skokovému zdražení elektrické energie pro domácnosti využít.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky Při přípravě novely zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (dále jen „Listina“).

Předložený návrh zákona respektuje Čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a Čl. 79 odst. 3 Ústavy („Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“). Návrh zákona dále respektuje tyto články Listiny:

 Čl. 2 odst. 3 („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“),

 Čl. 4 odst. 1 („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“),

 Čl. 26 odst. 1 a 2 („Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ a „Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“).

Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh právní úpravy zákona je ve věcné působností Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Veřejná podpora je upravena přímo použitelnými právními předpisy EU. Právní základ poskytování veřejné podpory je upraven v čl. 107 až 109 SFEU. Článek 107 odst. 1 SFEU stanoví: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“ Veřejná podpora není dle práva Evropské unie zakázána, nicméně musí být dodrženy určité podmínky, tzn. fungující vnitřní trh a politika EU, zamezení diskriminace a nevytváření překážek hospodářské soutěži. K tomuto účelu slouží systém notifikace veřejných podpor. Notifikace Komisi EU však není nutná ve světle definice tzv. podpory de minimis, tj. podpory malého rozsahu, která neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. De minimis lze označit za administrativně stanovený objem veřejných prostředků, pod který nejsou podpůrná opatření z veřejných zdrojů považována za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Zmocnění pro úpravu de minimis je zakotveno v čl. 109 SFEU a následně je upraveno v sekundárních pramenech práva EU, přičemž pro oblast obnovitelných zdrojů jsou klíčová nařízení Komise č. 1407/2013 (EU) o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis stanovuje obecný strop veřejného financování v režimu de minimis.

V rámci notifikačních řízení bylo Komisí rozhodnuto o slučitelnosti provozní podpory OZE, a to pro:

- podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie - určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012 (SA.40171 (2015/NN) ze dne 28. listopadu 2016)

- podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie - určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 (SA.35177 (2014/NN) ze dne 11. června 2014)

- podporu výroby elektřiny z malých vodních elektráren - určené pro MVE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020 (3. SA.43182 (2015/N) ze dne 22. srpna 2016)

- podporu malým bioplynovým stanicím s instalovaným výkonem do 500 kW - určené pro zdroje uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020 (SA.43451 (2015/N) ze dne 22. srpna 2016)

- podporu výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedených do provozu po 1. lednu 2016 (SA.45768 (2016/N) ze dne 7. března 2017)

- podporu výroby elektřiny z KVET uvedených do provozu od 1. ledna 2013 - 31. prosince 2015 a výroba tepla z OZE (SA.38701 (2014/NN) ze dne 15. prosince 2017)

- podporu výroby elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 (SA.35179 (2015/NN) ze dne 26. září 2019)

Navrhovaná právní úprava je v souladu s těmito předpisy EU:

- se Smlouvou o fungování Evropské unie, zejména s čl. 107 a čl. 108 této smlouvy,

- s Nařízením Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,

- Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–

- se Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

- se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

- se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2018/2001/EU ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Sdělení Komise COM(2021) 660 final „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“ ze dne 13. října 2021, kterým byl vydán soubor opatření pro členské státy reagujících na zvyšující se ceny energií.

Návrh je s výše uvedenými předpisy EU plně slučitelný.

5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí

České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Samotný zákon negeneruje žádné dodatečné finanční náklady, návrh zákona zavádí pouze opatření, které je možné využít na zmírnění dopadů narůstajících cen energií, které by mělo nejvíce zasáhnout zákazníky s malou spotřebou elektřiny, mezi které se řadí všechny domácnosti.

Upravený zákon může být využit k zabránění významnému skokovému zdražení elektrické energie pro domácnosti. Využití navrhované zákonného opatření by mělo pozitivní vliv na ekonomickou a sociální stabilitu prostředí v České republice, jelikož částečně zabrání ve zvyšování nákladů na bydlení.

Návrh zákona nebude mít hospodářský a finanční dopad na ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.

7. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Předložený návrh zákona nezakládá, vzhledem ke svému technickému obsahu, žádná korupční rizika. Navíc, ani za současné právní úpravy nelze konstatovat, že by byla nějaká korupční rizika identifikována.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.

10. Konzultace

Provedeny s Energetickým regulačním úřadem.

Návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s návrhem zákona v prvém čtení

Vzhledem k tomu, že předložený návrh řeší opatření, které je možno využít na zmírnění dopadů narůstajících cen energií u domácností, které se budou v řadě případů dostávat do situace nedostatku finančních prostředků na pokrytí zvýšených nákladů na energie a vzhledem k tomu, že toto opatření je plně v souladu s doporučením Evropské komise k nástrojům na zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti a s ohledem na časovou naléhavost zavedení uvedeného opatření, navrhuje se, aby s návrhem zákona na základě § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlas již v prvém čtení.

K Čl. I

K bodu 1 a 3

Doplňuje se zmocnění pro vydání nařízení vlády, ve kterém bude možné stanovit, jaké množství elektřiny odebrané domácností (tedy zákazníkem kategorie D), bude oproštěno od platby na podporu elektřiny podle § 28a odst. 2 zákona – toto stanoví úprava v ustanovení § 28 odst. 3 a § 28a odst. 5 zákona. V návaznosti na to je třeba vymezit i pojem „zákazník kategorie D“, který doposud v zákoně nebyl definován.

K bodu 2

Zákon zároveň bude umožňovat Energetickému regulačnímu úřadu stanovit úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro předávací místa s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí také podle distribuční sazby – toto stanoví úprava v ustanovení § 28 odst. 4 písm. b) zákona.

K čl. II

Vzhledem k tomu, že podle platného znění zákona č. 165/2012 Sb. má vláda vydat nařízení vlády k provedení § 28 odst. 3 pro rok 2022 do 30. září 2021, a toto datum již uplynulo, je třeba stanovit možnost vydat nařízení vlády podle § 28 odst. 3 nyní návrhem doplněné věty druhé pro rok 2022 i po uplynutí tohoto data. Navrhuje se proto, aby vláda měla možnost vydat předmětné nařízení k provedení tohoto ustanovení do 6 měsíců ode nabytí účinnosti tohoto zákona. Na uvedenou změnu nařízení vlády dále bude navazovat vydání cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

K čl. III.

V souladu s ustanovením § 3 odstavce 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, se navrhuje nabytí účinnosti zákona dnem 1. března 2022. Naléhavý obecný zájem je dán aktuálně rychle rostoucími cenami energií a zájmem přispět ke zmírnění závažných sociálních dopadů tohoto enormního růstu cen.

V Praze dne 8. února 2022

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA v. r. JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. v. r. Mgr. Jana Pastuchová v. r. Ing. Jaroslav Faltýnek v. r. Mgr. Richard Brabec v. r. Ing. Pavel Růžička v. r. Mgr. Jaroslav Bžoch v. r. Ing. Roman Kubíček, Ph.D. v. r. Ing. Klára Dostálová v. r. Ing. Aleš Juchelka v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací