Novela z. - horní zákon

1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

V současné době je rozdělení úhrad za vydobytý nerost rozděleno u povrchově vytěženého hnědého uhlí tak, že 33 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a 67 % je příjmem státního rozpočtu.

Rovněž u ostatních dílčích úhrad (např. u dobývání kamene, písku, vápence apod.) je nyní rozdělení stanoveno tak, že 38 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno, a 62 % připadá státnímu rozpočtu.

Tedy podle platné právní úpravy je výnos úhrad z vydobytých nerostů příjmem pouze rozpočtu obcí, na jejichž území těžba nerostů probíhá, a státního rozpočtu. Dobývání nerostů, zejména rozsáhlejších lomů hnědého uhlí, se však velmi často dotýká nejen území obce, na kterém se nachází. Prach, hluk a další negativní dopady se týkají i vzdálenějšího okolí.

K rozpočtovému určení úhrady z vydobytých nerostů komentář společnosti Wolters Kluwer ČR, a.s. uvádí: „Poněkud problematickou může být skutečnost, že výnos úhrad z vydobytých nerostů je příjmem pouze rozpočtu obcí, na jejichž území bylo dobývání výhradních ložisek prováděno, a není pamatováno na to, že těžbou mohou být negativně dotčeny i sousední obce.”

Navrhované změny se týkají úhrad u povrchově vytěženého hnědého uhlí, když by ze stávajících 67 % určených pro státní rozpočet změnou zákona připadlo 27 % do rozpočtu krajů, ve kterých těžba probíhá, a které jsou těžbou zatíženy, a zbytek úhrad ve výši 40 % by zůstal pro státní rozpočet, což je o 15 % více, než u hlubinné těžby uhlí, těžby ropy, plynu a radioaktivních nerostů. Kraje by mohly z těchto prostředků hradit projekty na svůj rozvoj, opravy poničených komunikací apod. Příjmy z úhrad obcím u povrchově vytěženého hnědého uhlí jsou beze změny.

Navrhované rozdělení by u povrchové těžby hnědého uhlí tedy bylo následující:

- 33 % příjem pro obec, na jejímž území dochází k povrchové těžbě hnědého uhlí,

- 27 % nově pro kraj, na jehož území je hnědé uhlí povrchově těženo,

- 40 % pro státní rozpočet.

Dále navrhovaná právní úprava přerozděluje úhrady za vytěžený nerost za dobývání u tzv. ostatních nerostů, typicky kamenolomů a pískoven. Těch je po celém území ČR více než 700 a poměr rozdělení úhrad je podobný jako u povrchové těžby hnědého uhlí, tzn., že větší část z tohoto poplatku skončí ve státním rozpočtu než v obcích, přesněji 38 % končí v obcích, 62 % končí ve státním rozpočtu. U ostatních dílčích úhrad z vydobytých ostatních nerostů by navrhovanou změnou připadlo:

- 60 % obci, kde se ostatní nerosty dobývají,

- 40 % státnímu rozpočtu.

Navrhovaná právní úprava se nedotýká úhrad za hlubinou těžbu uhlí, ropy, plynu nebo radioaktivních nerostů, kde se ponechává stávající právní úprava, když nyní odchází do státního rozpočtu pouze 25 % z úhrad a celých 75 % pak končí v regionech.

Změna zákona by přinesla spravedlivější rozdělení úhrad mezi rozpočet obce a státní rozpočet u ostatních nerostů. V případě navrhované změny u povrchově vytěženého hnědého uhlí by pak pomohla i ostatním obcím v krajích, kterých se týká povrchová těžba hnědého uhlí.

Vzhledem k tomu, že výše uvedenými navrhovanými změnami se snižuje příjem státního rozpočtu, v praxi budou díky tomu významně sníženy finanční prostředky MPO a MŽP určené pro plnění jejich povinností uvedených v § 33o horního zákona a zároveň zde vznikne mezera, která neřeší, kdo tyto činnosti bude místo MPO a MŽP zajišťovat a z jakých finančních zdrojů. Tyto důsledky se řeší změnami, které se týkají účelovosti úhrady části výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu. Dosavadní znění horního zákona stanoví, že:

- část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 28 % může být použita jen k odstranění škod způsobených dobýváním ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů, k sanaci atd. (§ 33o odst. 1), a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu

- část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, ve výši 12 % může být použita jen pro zjišťování, evidenci, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných děl atd. (§ 33o odst. 2), a to v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí.

Navrhovaná změna předpokládá, že v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu by nově bylo použití části výnosu z vydobytých nerostů, která je příjmem státního rozpočtu, stanoveno ve výši 36 % a v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí ve výši 14 %.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky

Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí

České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na celkový příjem veřejných rozpočtů, dochází pouze k přerozdělení prostředků.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na podnikatelské prostředí České republiky.

V neposlední řadě nemá navrhovaná právní úprava žádné dopady z hlediska sociálního, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska zákazu diskriminace ani z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů, tedy v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

6. Zhodnocení korupčních rizik

Korupční rizika ve vztahu k dané problematice se nepředpokládají.

7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.