Novela z. o poskytování dávek osobám se zdravot. postižením - RJ

I. Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, důvod předložení navrhované právní úpravy a cíle navrhovaných změn

Příspěvek na mobilitu je legislativně upraven zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Jde o dávku pro osoby se zdravotním postižením starší 1 roku, kterým byl přiznán průkaz ZTP nebo ZTP/P podle právních předpisů účinných od 1. 1. 2014. Žadatel o dávku se musí opakovaně v kalendářním měsíci dopravovat (veřejnou dopravou, sám řídit apod.) nebo být dopravován (příbuznými, známými, taxi apod.) za úhradu a dále mu nesmí být poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách. Výše příspěvku na mobilitu je stejná pro všechny žadatele, od úřadu práce obdrží měsíčně 550 Kč. O příspěvek je možné požádat na předepsaném formuláři na kontaktním pracovišti úřadu práce dle trvalého pobytu žadatele.

Existují důvody hodné zvláštního zřetele, kdy může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby. Tyto případy se však v praxi vyskytují jen zřídka. Týká se to např. osob v domovech pro seniory nebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením, pokud se dopravují nebo jsou dopravovány v kalendářním měsíci opakovaně za úhradu. V případě domů s pečovatelskou službou se nejedná o pobytové sociální služby, ale formu nájemního bydlení (tzv. byty zvláštního určení), o jejichž přidělení rozhodují obce na základě vlastních kritérií. Nájemci těchto bytů tak mohou o příspěvek na mobilitu žádat stejně jako lidé bydlící doma, tj. v přirozeném sociálním prostředí.

Příspěvek na mobilitu nahradil dřívější příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu, které byly do té doby vypláceny podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. jednou ročně. Příspěvek na provoz motorového vozidla činil pro osoby s mimořádnými výhodami II. stupně (průkaz ZTP) 6 000 Kč ročně a pro osoby s mimořádnými výhodami III. stupně (průkaz ZTP/P) 9 900 Kč ročně. Příspěvek na individuální dopravu pak dosahoval výše 6 500 Kč ročně.

V letech 2010–2012 byly oba příspěvky vypláceny v nižších částkách, příspěvek na provoz motorového vozidla ve výši 7 920 Kč ročně pro osoby s průkazem ZTP/P a ve výši 3 000 Kč ročně pro osoby s průkazem ZTP. V současnosti stát vyplácí zdravotně postiženým osobám s průkazem ZTP/P i ZTP měsíčně příspěvek na mobilitu ve stejné výši celkem 4 800 Kč ročně (tj. 400 Kč za měsíc x 12). Ve srovnání s aktuálním stavem toto výrazné snížení nejvíce postihlo osoby s průkazem ZTP/P. V porovnání s legislativou platnou před „sociální reformou“ stát zdravotně postiženým osobám s nárokem na průkaz ZTP/P nyní poskytuje zhruba o 3 120 Kč ročně méně než v letech 2010 až 2012 a o 5 100 Kč méně oproti období před rokem 2010.

Příspěvek na mobilitu byl zvyšován naposledy k 1. 1. 2018 (zákonem č. 301/2017 Sb.), a to z tehdejších 400 Kč na současných 550 Kč. Od té doby nadto Česká republika čelí poměrně vysoké inflaci, která se má podle odhadů České národní banky ke konci roku 2022 pohybovat kolem 13,1 %; nelze však vyloučit, že výsledná inflace bude ještě vyšší. Přitom je třeba zohlednit specificky výrazný nárůst cen jízdného ve veřejné dopravě a rovněž cen pohonných hmot a dalších nákladů spojených s individuální automobilovou dopravou. Významný růst zaznamenaly i další základní životní náklady zdravotně postižených občanů, především pokud jde o léky a mnohé potřebné zdravotní pomůcky.

Ze všech těchto důvodů se navrhuje zvýšení příspěvku na mobilitu na celkových 2 000 Kč měsíčně, což mnohem lépe než současná částka odpovídá popisovanému vývoji cen za uplynulou dekádu a zejména v poslední době, jakož i nepříznivé sociální situaci osob se zdravotním postižením.

Toto navýšení si s ohledem na počet osob, jimž nárok svědčí, vyžádá dodatečné náklady na státní rozpočet ve výši cca 2,93 mld. Kč ročně. Ty jsou však jednoznačně kompenzovány významnými pozitivními sociálními dopady, včetně dopadů na rodiny osob se zdravotním postižením, závislých na zajištění dopravy, jimž se navrhovanou změnou zvýší disponibilní příjmy.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Jde-li o právo Evropské unie, je třeba zdůraznit, že státní sociální politika je zásadně výsostnou doménou členských státu Unie. Z tohoto pohledu nelze v navrhované úpravě spatřovat žádnou kolizi s jejím právem.

3. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje kolizi se zákazem diskriminace a také nijak nenarušuje principy rovnosti mužů a žen, když dopadá na všechny adresáty bez ohledu na tato kritéria.

2. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a na podnikatelské prostředí České republiky

Finanční dopad navrhovaného zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 na 2 000 Kč měsíčně na státní rozpočet lze odhadovat na cca 2,93 mld. ročně. V případě přijetí navrhované úpravy lze tedy předpokládat zvýšení výdajů státního rozpočtu o 2,93 mld. korun ročně oproti současnému stavu.

Na jiné veřejné rozpočty (rozpočty krajů a obcí) nebude mít navrhovaná úprava žádný vliv.

Jde-li o dopady na podnikatelské prostředí, zvýšení disponibilních příjmů recipientů se může promítnout jejich koupěschopnosti, a tak i zvýšit jejich zájem o nákup služeb v oblasti dopravy. Tím budou adekvátně navýšeny příjmy dodavatelů těchto služeb. V tomto ohledu jde o pozitivní dopad na podnikatelské prostředí.

5. Předpokládané sociální dopady navrhované právní úpravy včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením

Navrhovaná právní úprava bude významné pozitivní sociální dopady na osoby se zdravotním postižením, především osoby současně sociálně slabé, i dopady na rodiny těchto osob, závislých na zajištění dopravy.

5. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Předkládaná právní úprava nebude mít žádné relevantní dopady na životní prostředí.

7. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na ochranu soukromí ani osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nebude představovat žádná nová korupční rizika ani nijak zvyšovat korupční rizika současná.

9. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na bezpečnost ani obranu státu.

10. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení

Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to z důvodu bezodkladnosti řešení popisovaných problémů, s nimiž se potýkají nízkopříjmové osoby se zdravotním pojištěním.