A. Zhodnocení platného právního stavu
Podle současné právní úpravy nepředstavují pedagogičtí pracovníci zvlášť chráněnou skupinu obětí z hlediska závažnosti spáchaného trestného činu. Je-li proti nim spáchán trestný čin násilné povahy, tento může být postižen podle okolností jako některý trestný čin proti životu nebo zdraví podle hlavy I trestního zákoníku. Rozhodujícím je vždy následek, který je takovým trestným činem způsoben.
B. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění hlavního principu navrhované právní úpravy
Je již notorietou, že pedagogičtí pracovníci v současnosti čelí stále častějším útokům na svou fyzickou integritu, především ze strany svých žáků. To jde ruku v ruce s tím, že jsou tyto osoby dnes a denně vystavovány stresovým a rizikovým situacím při výkonu pedagogické činnosti. Přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich, ať už jde o násilí fyzické nebo násilí proti jejich vůli.
Navrhuje se proto, aby pedagogičtí pracovníci byli, obdobně jako zdravotnický personál, zařazeni mezi chráněné oběti v tom smyslu, že spáchání vybraných trestných činů (vraždy podle § 140, těžkého ublížení na zdraví podle § 145, ublížení na zdraví podle § 146 a nebezpečného vyhrožování podle § 353) proti těmto osobám bude tvořit kvalifikovanou skutkovou podstatu daného trestného činu s možností uložení přísnějšího trestu jeho pachateli. Jedná se o koncept, který je současnému trestnímu právu znám, a nejde tedy v tomto ohledu o žádné novum.
Současně se nezdá vhodné zavádět pouze pro pedagogické pracovníky nový institut chráněných osob, jako je tomu ve slovenské právní úpravě, která v této souvislosti někdy bývá dávána za vzor. O tom by bylo namístě uvažovat až v okamžiku, kdy by do této kategorie měly být zařazeny – pro tytéž účely (tj. tvorbu kvalifikovaných skutkových podstat) – i další kategorie obětí (děti, těhotné ženy, senioři, zdravotně postižení apod.). Navrhovaná právní úprava ostatně sleduje totožný cíl a dosahuje ho pouze jiným prostředkem, aniž by tvořila nový institut.
Popsaný benefit přitom nebude na druhé straně redukován zvýšenou odpovědností pedagogických pracovníků, jako by tomu bylo v případě jejich zařazení mezi stávající institut úředních osob (§ 127). Tato odpovědnost by spočívala v trestní odpovědnosti za zneužití pravomoci úřední osoby a za naplnění kvalifikovaných skutkových podstat vybraných trestných činů, v jejichž případě spáchání činu v pozici úřední osoby má za následek přísnější postih pachatele.
Navrhovaná právní úprava má působit především v rovině generálně preventivní, nicméně jejím cílem je i vyslat pedagogickým pracovníkům jasný signál, že si jich stát váží a jejich práci oceňuje, obdobně jako je tomu v případě již zmíněného zdravotnického personálu.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, stejně jako s mezinárodními smlouvami, jimiž je České republika vázána. Navrhovaná právní úprava není svévolná nebo nerozumná, sleduje legitimní cíl a stanovuje pro jeho dosažení prostředky vhodné, potřebné a přiměřené.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční vliv navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty (rozpočty krajů a obcí) ani na podnikatelské prostředí České republiky.
F. Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné sociální dopady ani nemá vliv na životní prostředí.
G. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo diskriminační nebo mělo dopady na rovnost žen a mužů. Stanovovaný standard se týká shodně všech skupin pedagogických pracovníků, a to bez ohledu na jejich pohlaví nebo jiné rozlišovací prvky představující zakázané důvody diskriminace.
H. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Stávající právní úprava ani navrhovaná právní úprava se nedotýká soukromí a osobních údajů.
I. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nepřináší žádná korupční rizika.
J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
K čl. I
Navrhuje se, aby pedagogičtí pracovníci byli zařazeni mezi chráněné oběti v tom smyslu, že spáchání vybraných trestných činů proti těmto osobám bude tvořit kvalifikovanou skutkovou podstatu daného trestného činu s možností uložení přísnějšího trestu jeho pachateli.
Aby založená ochrana nebyla pojímána příliš široce, stanovuje se, že ochrana v uvedeném smyslu je poskytována pouze při výkonu pedagogické činnosti nebo v souvislosti s ním. Opačný přístup by v praxi mohl vést k hypertrofii trestné represe v situacích, kdy to není opodstatněné. Na rozdíl od zdravotnického personálu se přitom cílí i na situace pouhé souvislosti s výkonem pedagogické činnosti (tj. nejen na násilí přímo při vyučování), neboť v případě pedagogických pracovníků je typické, že na životě nebo zdraví mohou být ohrožováni i např. mezi vyučováním, po skočení vyučovacího dne, při cestě domů, na školních výletech apod.
K čl. II
Účinnost zákona je navržena k 1. 1. 2023.
V Praze, dne 02.06.2022
Aleš Juchelka, v.r. Andrej Babiš, v.r. Jana Pastuchová, v.r. Helena Válková, v.r. Richard Brabec, v.r. Radek Vondráček, v.r. Andrea Babišová, v.r. Eva Fialová, v.r. Věra Adámková, v.r. Michal Ratiborský, v.r. Renata Oulehlová, v.r. Ivana Mádlová, v.r. Jana Berkovcová, v.r. Taťána Malá, v.r. Romana Fischerová, v.r. Marek Novák, v.r. Jana Hanzlíková, v.r. Karel Rais, v.r. Lenka Knechtová, v.r. Lenka Dražilová, v.r. Lubomír Wenzl, v.r. Martin Kukla, v.r.
Kamal Farhan, v.r. Jan Richter, v.r. Robert Stržínek, v.r. Ondřej Babka, v.r. Jaroslava Pokorná Jermanová, v.r. Josef Kott, v.r. Monika Oborná, v.r. Jiří Strýček, v.r. Martin Kolovratník, v.r. Hubert Lang, v.r. Drahoslav Ryba, v.r. Milan Brázdil, v.r. Jiří Mašek, v.r. Robert Králíček, v.r. Petr Sadovský, v.r. Jan Kubík, v.r. František Petrtýl, v.r. Ladislav Okleštěk, v.r. Stanislav Berkovec, v.r. Lubomír Brož, v.r. Jaroslav Faltýnek, v.r. Jaroslav Bžoch, v.r. Pavel Růžička, v.r. Alena Schillerová, v.r.