Obecná část
Návrh zákona navrhuje mimořádné zvýšení důchodů o 6000 Kč nad rámec pravidelné valorizace v roce 2022. Celková částka důchodů pro každou osobu pobírající důchod se tak o tuto částku zvýší. Návrh má za cíl primárně reagovat na dramaticky narůstající ceny energií, potravin, léků a zdravotnických pomůcek.
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy
Česká republika čelí aktuálně velmi vysoké inflaci, která se má podle aktuální (jaro 2022) prognózy České národní banky pohybovat v průměru za celý rok kolem 13,1 %. Nelze ani vyloučit, že výsledná inflace bude ještě vyšší. Významný růst zaznamenala velká škála základních životních nákladů všech občanů České republiky, přitom dopad na osoby pobírající důchod jsou často zdrcující. Se zvyšováním cen se setkáváme dnes a denně ve všech oblastech lidského života, od potravin, přes léky a zdravotní pomůcky, hygienické potřeby, pohonné hmoty i další služby.
Navrhuje se proto dodatečné zvýšení důchodů nad zákonem stanovenou pravidelnou i mimořádnou valorizaci, a to v jednotné výši pro všechny příjemce důchodů. Tímto opatřením se přispěje ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů. Jednotná výše příspěvku bude relativně výhodnější pro poživatele nižších důchodů, pro které je přizpůsobení se cenovému růstu obtížnější.
Jednorázový příspěvek není dávkou důchodového pojištění, a proto bude vyplacen v jednotné výši (6 000 Kč) každému oprávněnému důchodci bez jakékoliv vazby na výši důchodu. Současně je nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude mimořádné zvýšení náležet pouze jednou, jak je řešeno v § 2 odst. 2.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
Obdobnou jednorázovou dávkou náležející podle zákona č. 237/2004 Sb. se v minulosti zabýval Ústavní soud, který ve svém nálezu (publikovaném pod č. 10/2010 Sb.) konstatoval, že vazba takové dávky na důchod z českého důchodového pojištění je oprávněná, a tedy ústavní.
C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není.
D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhované opatření není s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektuje.
E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení příjmů důchodců a tím i výdajů státního rozpočtu v roce 2022. V tomto roce budou výdaje na důchody o cca 6,36 mld. Kč vyšší než při zachování současného právního stavu. S ohledem na charakter opatření budou výdaje jednorázové a v dalších letech se již ve výdajích státního rozpočtu neprojeví. S výplatou příspěvku budou spojeny též mimořádné provozní náklady u plátců důchodů, a to v rámci příslušných rozpočtových kapitol v úhrnu ve výši cca 20 mil. Kč.
Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.
F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde u každého příjemce důchodu k dodatečnému jednorázovému příjmu ve výši 6 000 Kč.
Návrh zákona bude mít v tomto ohledu pozitivní dopad také na rodiny a specifické skupiny obyvatel se vztahem k důchodcům s nárokem na jednorázový příspěvek.
G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh zákona není diskriminační k žádné skupině osob; z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.
H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona nemá vliv na podnikatelské prostředí.
I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.
J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních údajů.
K. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.
L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
M. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení
Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je nezbytné, aby příspěvek bylo možné vyplatit již v září 2022, a současně přijmout zákon v období, které plátcům důchodů umožní přijmout potřebná organizační, technická a personální opatření k zajištění výplaty jednorázového příspěvku v tomto termínu.
Zvláštní část
K § 1
Navrhované opatření je reakcí na dramaticky narůstající ceny energií, potravin, léků a zdravotnických pomůcek v souvislosti s recentní velmi vysokou inflací a všeobecným zdražováním nákladů na život.
Jedná o jednorázové opatření, které neovlivní budoucí výdaje důchodového systému. Jednotná výše příspěvku bude relativně výhodnější pro poživatele nižších důchodů, pro které je přizpůsobení se cenovému růstu obtížnější.
K § 2
Nárok na příspěvek je podmíněn nárokem na výplatu alespoň jednoho důchodu z českého důchodového pojištění, případně jeho části, přičemž se podmínky nároku vztahují k měsíci před výplatou příspěvku, tj. k srpnu 2022.
Nárok bude podmíněn přiznáním důchodu ode dne, který spadá do období před 1. září 2022 na základě žádosti podané rovněž před tímto dnem, neboť není účelné, aby příspěvek byl vyplácen i po delší době od účinnosti zákona v důsledku např. zpětného přiznání důchodu. Doprovodnou podmínkou je aktuální výplata důchodu, která znamená, že v měsíci srpen 2022 trval nárok na výplatu důchodu aspoň po část tohoto měsíce, přičemž nárok na výplatu nesměl v tomto měsíci zároveň zaniknout.
Zohledňována je také situace zániku nároku na důchod z důvodu vzniku nároku na jiný, vyšší důchod.
Příspěvek bude náležet jen v případě, že byl přiznán podle českých právních předpisů, tj. se zřetelem k dobám pojištění získaným v českém důchodovém pojištění.
K § 3
Daná ustanovení upravují pravidla pro výplatu příspěvku, řízení o příspěvku a o zániku nároku na příspěvek a vymáhání neprávem vyplaceného příspěvku.
Je navrhováno, aby příspěvek byl vyplácen automaticky bez žádosti důchodce. S ohledem na potřebu minimalizace administrativních nákladů se předpokládá jednotný termín výplaty příspěvku, který nebude navázán na termín výplaty důchodu. Pouze v případě, že by v srpnu 2022 nebyla zahájena výplata důchodu, je termín výplaty příspěvku posunut tak, aby navazoval na zahájení výplaty důchodu. Způsob výplaty příspěvku bude shodný se způsobem výplaty důchodu.
Rozhodnutí se s ohledem na potřebu chránit veřejná subjektivní práva příjemců důchodů a současně odbřemenit plátce důchodů navrhuje vydávat pouze tehdy, pokud o vydání rozhodnutí žadatel písemně požádá v případě, že mu nebyl příspěvek vyplacen a žadatel má za to, že podmínky nároku splňuje. Půjde jinými slovy o případy, kdy žádost o příspěvek byla zamítnuta pro nesplnění podmínek nároku.
Nárok na jednorázový příspěvek nepřechází vzhledem k jeho účelu a charakteru na jiné osoby.
Neprávem vyplacený příspěvek se vrací příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. Při vymáhání neprávem vyplaceného příspěvku se postupuje obdobně jako při vymáhání neprávem vyplaceného důchodu.
K § 4
S ohledem na deklarovaný účel jednorázového příspěvku se navrhuje výjimka pro případy hrozícího krácení jeho výše, ať již výkonem rozhodnutí, nebo ve smyslu krácení jiné nárokové sociální dávky závislé na výši příjmu důsledkem vyplacení mimořádného příspěvku. Z obdobných důvodů jednorázový příspěvek nebude podléhat dani z příjmů, jako je tomu ostatně v případě všech příspěvků z veřejného rozpočtu a státních dávek nebo příspěvků podle jiných právních předpisů.
Veškeré náklady spojené s výplatou jednorázového příspěvku budou hrazeny ze státního rozpočtu.
K § 5
Účinnost zákona se stanoví z důvodu naléhavého obecného zájmu, od počátku popisovaného, tak, aby příspěvek bylo možné vyplatit již v září 2022, a současně tak, aby plátci důchodů mohli přijmout potřebná organizační, technická a personální opatření k zajištění výplaty jednorázového příspěvku v tomto termínu.
V Praze, dne 02.06.2022
Aleš Juchelka, v.r.
Andrej Babiš, v.r.
Klára Dostálová, v.r.
Jana Pastuchová, v.r.
Richard Brabec, v.r.
Radek Vondráček, v.r.
Andrea Babišová, v.r.
Eva Fialová, v.r.
Michal Ratiborský, v.r.
Věra Adámková, v.r.
Renata Oulehlová, v.r.
Ivana Mádlová, v.r.
Taťána Malá, v.r.
Romana Fischerová, v.r.
Marek Novák, v.r.
Jana Hanzlíková, v.r.
Karel Rais, v.r.
Lenka Knechtová, v.r.
Lenka Dražilová, v.r.
Lubomír Wenzl, v.r.
Martin Kukla, v.r.
Kamal Farhan, v.r.
Jan Richter, v.r.
Ondřej Babka, v.r.
Robert Stržínek, v.r.
Jaroslava Pokorná Jermanová, v.r.
Helena Válková, v.r.
Josef Kott, v.r.
Monika Oborná, v.r.
Jiří Strýček, v.r.
Martin Kolovratník, v.r.
Hubert Lang, v.r.
Drahoslav Ryba, v.r.
Robert Králíček, v.r.
Milan Brázdil, v.r.
Jiří Mašek, v.r.
Petr Sadovský, v.r.
Jan Kubík, v.r.
František Petrtýl, v.r.
Ladislav Okleštěk, v.r.
Lubomír Brož, v.r.
Stanislav Berkovec, v.r.
Jaroslav Faltýnek, v.r.
Jaroslav Bžoch, v.r.
Pavel Růžička, v.r.
Alena Schillerová, v.r.