Důvodová zpráva

N.z.o někt.právech osob se zdr.postiž.,kt.využ.doprovodu psa

Sněmovní tisk: č. 250, 9. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Obecná část:

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Existuje skupina osob se zdravotním postižením, které ke zmírnění důsledků svého dlouho trvajícího nepříznivého zdravotního stavu a k podpoře vedení nezávislého života velmi efektivním způsobem využívají, popř. mohou využívat doprovodu psa se speciálním výcvikem. Psi se speciálním výcvikem tak do jisté míry nahrazují osobám se zdravotním postižením asistenci jiných osob při různých aktivitách. Praxe rozlišuje zpravidla 3 „základní“ kategorie psů se speciálním výcvikem - vodicí, asistenční, signální pes.

Speciální výcvik uvedených psů omezuje bezpečnostní rizika i jiné aspekty chování zvířat, které by jinak mohly odůvodňovat vyloučení jejich přístupu do veřejných prostor nebo prostředků veřejné hromadné dopravy. Pes se speciálním výcvikem je pes určený pro doprovod osoby se zdravotním postižením, je zvlášť vybraný a vycvičený, takže se vyznačuje jinými povahovými vlastnostmi a chováním než psi bez výcviku. Z toho důvodu je nutné zohlednit rozdíly mezi psy se speciálním výcvikem a ostatními zvířaty a chápat psa se speciálním výcvikem především jako nedílnou součást osoby se zdravotním postižením, a až poté zvažovat specifika toho, že se jedná o živé tvory a mohou existovat legitimní ospravedlnění pro jejich vyloučení.

Je velmi důležité vymezit pojem „pes se speciálním výcvikem“ a určit subjekt oprávněný k výcviku. V ČR neexistuje „jednotný“ systém hodnocení kvality výcviku nebo přezkoušení dovedností a schopností vycvičeného psa. V praxi se setkáváme se stížnostmi na kvalitu vycvičených psů u různých výcvikových subjektů. V ČR neexistuje žádný systém nastavení odborně kvalifikačních či materiálně technických požadavků a kritérií pro provádění výcviku psů se speciálním výcvikem. Z tohoto důvodu může být kvalita výcviku různá až nedostatečná. Existují však mezinárodní organizace sdružující výcvikové subjekty, které mají vlastní propracované, mezinárodně (na úrovni expertů) uznávané, standardy jak pro výcvik, tak i pro výběr osob a práci s osobami se zdravotním postižením, které jsou schopné psa se speciálním výcvikem využívat. Má-li stát plnit roli garanta kvality výcviku, má v podstatě jedinou možnost, jak to učinit, tj. prostřednictvím stanovení podmínky členství výcvikového subjektu v mezinárodní organizaci, která má i vlastní mechanismus průběžné kontroly dodržování nastavení standardů výcviku.

Předmětem navrhované právní úpravy je zajištění vstupu osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem do stanovených veřejných prostor a prostředků veřejné dopravy. V dané souvislosti je třeba vymezit zejména pojem „pes se speciálním výcvikem“ a také prostory, do nichž má být vstup osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem umožněn.

V právním řádu ČR je úprava přístupu některých kategorií psů se speciálním výcvikem již zajištěna. Například pokud jde obecně o stravovací zařízení, lze odkázat na právní úpravu účinnou od 1. srpna 2013, podle níž je provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu povinen zajistit, aby byl osobě se zdravotním postižením umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa (§ 23 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Přitom je osoba se zdravotním postižením povinna na požádání uvedeného provozovatele (jeho zaměstnance) předložit doklad o výcviku psa. Pokud provozovatel neumožní osobě se zdravotním postižením vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodicího nebo asistenčního psa, dopustí se správního deliktu [§ 92 odst. 4 písm. d) citovaného zákona].

Další shodně upravenou oblastí je pak oblast poskytování zdravotních služeb. V souladu s ustanovením § 30 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, má pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů.

V rámci veřejné přepravy osob po železnici je v současné době pozice asistenčních i vodicích psů přímo zmíněna např. ve Smluvních přepravních podmínkách českých drah pro veřejnou osobní dopravu v kapitole XIII: „Vodicí pes nevidomého držitele průkazu ZTP/P, asistenční pes může být přepravován ve vlaku bez nasazeného náhubku, nesmí však být přepravován na sedadle a musí být držen na vodítku nakrátko. Vodicí psy nevidomých držitelů průkazu ZTP/P asistenční psy, nelze z přepravy vyloučit ani odmítnout jejich přepravu.“ Podobně se k přepravě asistenčních psů staví i ostatní železniční dopravci.

Více problémů lze v současnosti zaznamenat u autobusových dopravců, kde mají z důvodů zajištění bezpečnosti přepravy řidiči právo rozhodovat o tom, jestli pes bude moci nastoupit do vozidla, popř. alespoň požadují, aby měl i asistenční pes náhubek.

Obdobná je situace u letecké dopravy, kdy má kapitán letadla poslední slovo v otázce povolení vzít psa na palubu. Jednotlivé letecké společnosti tuto možnost mají tuto možnost upravenou ve svých přepravních podmínkách.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

Předkládaný návrh je v souladu s právem Evropské unie.

Předpokládaný návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením obsahuje závazek smluvních stran přijmout veškerá opatření, včetně opatření legislativního charakteru, které budou mít za cíl změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem diskriminace osob se zdravotním postižením, a dále pak přijmout veškerá odpovídající opatření k odstranění diskriminace na základě zdravotního postižení ze strany jakékoli fyzické či právnické osoby.

D. Vliv na otázku ochrany soukromí a osobních údajů

Předložený návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

E. Zhodnocení korupčních rizik

V důsledku přijetí navrhovaných změn nedojde ke zvýšení korupčních rizik

F. Zhodnocení dopadu návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen

Předložený návrh nemá dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů. Ve vztahu k zákazu diskriminace viz odůvodnění bodu C.

G. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná úprava nemá dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.

H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí

Na podnikatelské prostředí České republiky bude mít navržená úprava dopady ve vazbě na zajištění kvality výcviku psů, kdy podnikatelské subjekty budou muset plnit kritéria stanovená mezinárodními organizacemi, což může znamenat vyšší provozní náklady těchto podnikatelských subjektů.

I. Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Navrhovaná úprava má pozitivní sociální dopady zejména na osoby se zdravotním postižením, ale nejen na ně.

J. Dopady na územní samosprávné celky

Předložený návrh nemá dopady na územní samosprávné celky.

K. Ostatní dopady

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu:

Předložený návrh nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

Zvláštní část:

K § 1:

Jedná se o standardní ustanovení, kterým se vymezuje předmět úpravy, přičemž jako východiska nové právní úpravy slouží Listina základních práva svobod, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a antidiskriminační zákon. Tyto předpisy zakotvují jednak obecně princip rovnosti, jednak práva osob se zdravotním postižením, resp. zákaz jejich diskriminace.

K § 2:

V právním řádu Česká republiky dosud chybí úprava statusu psa, který pomáhá osobám se zdravotním postižením. Za psa se speciálním výcvikem se bude považovat pes, který byl vycvičen k tomu, aby pomáhal osobě se zdravotním postižením vykonávat s ohledem na její zdravotní postižení běžné aktivity, které tato osoba z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu sama vykonávat nemůže, popř. může ale jen s velkými obtížemi. Za psy se speciálním výcvikem tedy bude považován pes vodicí, asistenční nebo signální, který je k tomuto účelu kvalitně vycvičen subjektem, který se výcvikem dlouhodobě zabývá a splňuje přísná kritéria kvality, na která dohlížejí mezinárodní organizace sdružujících výcvikové subjekty s tímto zaměřením.

Vzhledem k tomu, že pes se speciálním výcvikem je určen mj. i k tomu, aby osobě se zdravotním postižením podával předměty, otevíral a zavíral dveře atp., je nutné zakotvit, že takový pes nemusí mít náhubek ani být na vodítku. Pokud by měl náhubek nebo pokud by byl na vodítku, nemohla by osoba se zdravotním postižením v určitých konkrétních situacích jeho pomoc využít.

K § 3:

Osoba se zdravotním postižením musí být schopna psa využívat, ale také ovládat. Na plnění tohoto předpokladu musí dohlížet subjekt provádějící výcvik psů se speciálním výcvikem, i toto kritérium sledují mezinárodní organizace sdružující výcvikové subjekty.

K § 4:

Aby výcvik těchto psů mohl být skutečně považován za kvalitní ve vztahu k požadovanému účelu, zákon rovněž stanovuje požadavky na osobu odborně způsobilou k výcviku těchto psů. Odborně způsobilou osobou bude moci být pouze osoba, jejž činnost se zaměřuje na výcvik psů se speciálním výcvikem, a která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové subjekty Assistance Dogs International neb International Guide Dog Federation. Členství v těchto mezinárodních organizacích poskytuje dostatečnou záruku kvalitního výcviku psů pro stanovené účely.

K § 5:

Ustanovení vymezuje práva osob, které v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu využívají pomoci nebo podpory psa se speciálním výcvikem, vstupovat do veřejně přístupných prostor a prostředků veřejné dopravy v doprovodu svého psa se speciálním výcvikem. Pro mnoho osob se zdravotním postižením je pohyb ve vnějším prostředí a vyřizování běžných záležitostí bez psa se speciálním výcvikem velmi obtížný až nemožný. Speciálně vycvičený pes těmto osobám v řadě činností nahrazuje pomoc jiné osoby a umožňuje jim být samostatné. Řada aktivit je osobám se zdravotním postižením v důsledku zákazu vstupu psů do konkrétních, jinak veřejnosti přístupných, zařízení odepřena, což je z většinové společnosti částečně vyčleňuje. Takový přístup není žádoucí, navíc může být považován za diskriminační.

Veřejně přístupnými prostory se rozumí budovy různých státních institucí, zejména úřadů, budovy zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, školských zařízení, dále zařízení určené veřejnosti ke kulturnímu nebo sportovnímu vyžití, ale rovněž banky a pojišťovny, prostory, v nichž jsou veřejnosti poskytovány poštovní či telekomunikační služby.

S právem osoby se zdravotním postižením vstoupit do veřejně přístupných prostor v doprovodu psa se speciálním výcvikem je spojena i její povinnost na požádání prokázat, že se skutečně jedná o psa se speciálním výcvikem, a to předložením průkazu psa se speciálním výcvikem a jeho známky.

Vzhledem k tomu, že pes musí být řádně vycvičen a připraven na to se adekvátně chovat a zejména být nápomocen osobě se zdravotním postižením i ve veřejně přístupných prostorách, je potřebné, aby výcvik psa byl co nejvíce podobný reálnému prostředí, v němž se pes bude následně jako pes se speciálním výcvikem v doprovodu osoby se zdravotním postižením pohybovat. Za tím účelem je tedy třeba umožnit vstup do veřejně přístupných prostor a prostředků hromadné dopravy i osobě provádějící výcvik psa.

K § 6

Pro potřeby osvědčování statusu psa se speciálním výcvikem je určen průkaz a známka psa se speciálním výcvikem. Základní náležitosti průkazu a známky jsou upraveny v tomto ustanovení a vzor a náležitosti průkazu a známky budou upraveny vyhláškou, kterou vydá Ministerstvo zemědělství, které je mimo jiné ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče a péče o ochranu zvířat proti týrání.

Evidenci všech vydaných průkazů psa se speciálním výcvikem a tedy i evidenci všech vycvičených a předaných psů se speciálním výcvikem bude povinna vést osoba odborně způsobilá k výcviku psa.

K § 7:

Upravuje se místo, kam se má odevzdat nalezený průkaz a známka.

K § 8:

Po přechodnou dobu dvou let od účinnosti zákona se navrhuje považovat za odborně způsobilý také subjekt, který je v procesu posuzování žádosti o členství v určených mezinárodních organizacích garantujících kvalitu výcviku psů a osob, pro které jsou takto vycvičení psi určeni.

Také po dobu dvou let se navrhuje za psy se speciálním výcvikem považovat psy vycvičené před účinností tohoto zákona subjekty, které jsou v procesu posuzování žádosti o členství v určených mezinárodních organizacích garantujících kvalitu výcviku psů a osob, pro které jsou takto vycvičení psi určeni.

Psům vycvičeným subjekty, které dosud nejsou řádnými členy určených mezinárodních organizací se po přechodnou dobu dvou let do doby získání řádného členství a získání průkazu psa se speciálním výcvikem budou vydávat dočasné průkazy psa se speciálním výcvikem, které nebudou obsahovat informaci o členství v určených mezinárodních organizacích.

K § 9:

Účinnost se navrhuje v souladu se zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby mohl být v době legisvakance přijat prováděcí předpis, který musí nabýt účinnosti spolu se zákonem.

V Praze dne 17. června 2022

Marek Novák, v.r.

Andrej Babiš, v.r.

Margita Balaštíková, v.r.

Berenika Peštová, v.r.

Milan Brázdil, v.r.

Lubomír Brož, v.r.

Jaroslav Faltýnek, v.r.

Ladislav Okleštěk, v.r.

Karel Rais, v.r.

Petr Vrána, v.r.

Josef Kott, v.r.

David Kasal, v.r.

Martin Kukla, v.r.

Drahoslav Ryba, v.r.

Romana Fischerová, v.r.

Lubomír Wenzl, v.r.

Martin Kolovratník, v.r.

Pavel Růžička, v.r.

Monika Oborná, v.r.

Patrik Nacher, v.r.

David Štolpa, v.r.

Lenka Knechtová, v.r.

Michal Ratiborský, v.r.

Tomáš Helebrant, v.r.

Robert Stržínek, v.r.

Petr Sadovský, v.r.

Ivan Jáč, v.r.

Roman Kubíček, v.r.

Eva Fialová, v.r.

Zuzana Ožanová, v.r.

Kamal Farhan, v.r.

Stanislav Berkovec, v.r.

1) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2010 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

2) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací