A. Zhodnocení platného právního stavu, důvod předložení navrhované
právní úpravy a cíle navrhovaných změn
Základní pravidla pro výpočet důchodů všech typů (starobních, invalidních i pozůstalostních) stanoví zákon o důchodovém pojištění. Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2022 činí tato základní výměra 3 900 korun.
K tomuto základu se pak připočítává procentní výměra, která je pro každého příjemce individuální a odvíjí se od jeho předchozí pracovní kariéry, její délky a výše příjmů (pojistných odvodů). Tato procentuální výměra tvoří, zejména u starobních důchodů, jejich vyšší, určující složku a část.
Tato konstrukce výpočtu a stanovení výše důchodů dlouhodbě poškozuje nízkopříjmové důchodce, a to starobní, invalidní i pozůstalostní (vdovy, vdovce, sirotky), zejména v momentu zákonné valorizace důchodů, která je založena na kombinaci zvýšení základní i procentuální složky důchodu, přičemž vyšší a rozhodující je opět navýšení procentuální složky.
Tento důvod - a skutečnost, že v současné situaci nebývalého růstu cen veškerých základních životních nákladů jsou nízkopříjmoví důchodci (především ti osaměle žijící) jednou z nejohroženějších sociálních skupin, skupinou, která se nachází v pásmu příjmové chudoby, anebo jí hrozí pád do tohoto pásmá včetně pádu do dluhových pasí a exekucí – vede k přesvědčení, že je nezbytně nutné co nejrychleji důchody (zejména ty nejnižší) zvýšit.
A za nejvhodnější cestu k tomu, i s ohledem na budoucí důchodové valorizace,a s přihlédnutím k tomu, že se stále rychleji rozevírají pomyslné nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem, považují zvýšení základní výměry důchodů o tři procentí body, tj. z 10 procent průměrné mzdy na 13 procent průměrné mzdy.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, především s ohledem na Úmluvu MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách (Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 416/1991 Sb.) zaručující mj. právo důchodce na důchod ve výši 45 % předchozího výdělku.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské
unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní
úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a na podnikatelské prostředí České republiky
Co se týče dopadu navrhované úpravy na státní rozpočet České republiky: Dle posledních statistických údajů MPSV a ČSSZ (aktuální důchodová ročenka) bylo v březnu roku 2022 v ĆR vypláceno 2 844 309 důchodů. Zvýšení základní výměry důchodu o 3 procentní body by tedy obnášelo měsíční zvýšení mandatorních rozpočtových výdajů na výplatu důchodů o 3 327 841 530 Kč a roční zvýšení o 39 934 098 360 Kč. Jednalo by se tedy o meziroční navýšení výdajů státního rozpočtu o cca 40 miliard korun.
Samozřejmě s příhlednutím na neustálý vývoj a změny počtu příjemců důchodů. Kromě nárůstu rozpočtových výdajů na straně jedné je třeba na druhé straně odečíst od tohoto čísla náklady na sociální dávky těm osobám, které ej nyní pobírají v důsledku svých velmi nízkých důchodů. nízké důchody. O tyto sociální dávky nebudou v budoucnu mnozí příjemci velmi nízkých důchodů všech typů již nuceni žádat.
Rovněž tak v důsledku nárůstu čistých příjmů všech důchodců resp. jejich domácností po aplikaci navrhované úpravy do právního řádu a do praxe lze očekávat nemalé zvýšení veřejných příjmů v souvislosti se zvýšením obejmu výběru nejrůznějších nepřímých daní (DPH, spotřební daň) - očekávatelnému díky razantnímu zvýšení koupěschopné poptávky.
Na ostatní veřejné rozpočty, tj. na rozpočty krajů a obcí, navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv.
E. Předpokládané sociální dopady navrhované právní úpravy včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady. Navrhovaná právní úprava bude mít též pozitivní dopad na příjemce velmi nízkých a nízkých důchodů, na sociálně slabé seniory, invalidy, vdovy, vdovce a sirotky, na jejich životní úroveň a na kvalitu jejich života.
Navrhovaná právní úrava bude mít rovněž pozitivní a podpůrný dopad na rodiny těchto důchodců tím, že se zvýší jejich čisté disponibilní příjmy.
Úprava nebude mít obecně vliv na osoby se zdravotním postižením, kromě zdravotně postižených seniorů s nízkými penzemi, jimž finančně pomůže.
F. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí
Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí v České republice.
G. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo diskriminační vzhledem k ústavnímu požadavku rovnosti žen a mužů.
H. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne.
I. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava nevnáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.
J. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu
Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv a dopad na bezpečnost a ochranu státu.
Čl. I
Návrh novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že zvyšuje základní výměru u všech typů důchodů z 10 na 13 procent průměrné mzdy měsíčně.
k bodu 1:
Navrhuje se zvyšení základní výměry u starobních důchodů z 10 na 13 procent průměrné mzdy měsíčně.
k bodu 2:
Navrhuje se zvyšení základní výměry u invalidních důchodů z 10 na 13 procent průměrné mzdy měsíčně.
k bodu 3:
Navrhuje se zvyšení základní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů z 10 na 13 procent průměrné mzdy měsíčně.
k bodu 4:
Navrhuje se zvyšení základní výměry u sirotčích důchodů z 10 na 13 procent průměrné mzdy měsíčně.
k bodu 5:
V ustanovení o valorizaci důchodů se upravuje ustanovení o meziročním zvyšování základní výměry vyplácených důchodů, a to tím způsobem, že její zvyšování probíhá tak, aby výše základní výměry důchodů činila 13 % průměrné mzdy s tím, že se zaokrohluje na celé desetikoruny nahoru.
Čl. II
Účinnost zákona se stanoví k 1. 1. 2023 V Praze dne 11. června 2022
Předkladatelé:
Bc. Lucie Šafránková v. r Tomio Okamura v. r. Ing. Radim Fiala v. r. Radek Rozvoral v. r. Ing. Radovan Vích v. r. Jaroslav Bašta v. r Oldřich Černý v. r MUDr. Jaroslav Dvořák v. r Jaroslav Foldyna v. r. PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M. v. r Mgr. Zdeněk Kettner v. r Mgr. Jiří Kobza v. r. Radek Koten v. r
Ing. Vladimíra Lesenská v. r Karla Maříková v. r. Ing. Marie Pošarová v. r MUDr. Jan Síla v. r Mgr. Karel Sládeček, MBA v. r MUDr. Iveta Štefanová v. r MUDr. Vladimír Zlínský v. r