Novela z. o státní sociální podpoře

A. Zhodnocení platného právního stavu, důvod předložení navrhované

právní úpravy a cíle navrhovaných změn

Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, vyplácenou rodiči nejmladšího dítě v rodině, které nedosáhlo 4 let věku, pokud o něj celodenně a řádně pečuje. Rodič si může volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Pro volbu měsíční výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte, pokud jej lze alespoň jednomu z rodičů stanovit. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce. Příjmy rodiče nejsou u této sociální dávky sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností. Po dobu, kdy je výdělečně činný , anebo po dobu studia, však musí zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Celková částka rodičovského příspěvku činí 300 000 Kč, lze ji postupně, měsičně, čerpat nejdéle do 4 let věku dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně (vícerčata), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v celkové výši 450 000 Kč (jedenapůlnásobek základní částky rodičovského příspěvku). S ohledem na výrazný růst inflace a cen základních životních potřeb a náklad ůrodin (bydlení, energie, potraviny, pohonné hmoty atd.) navrhujeme zvýšení rodičovského příspěvku k 1. 1. 2023. A to o kumulativní míru inflace od jeho posledního zvýšení v roce 2020 – tj. ke dni předložení návrhu jde o 20,3%, čemuž odpovídá částka 60 000 korun. Navrhujeme tedy konkrétně zvýšení částky rodičovského příspěvku v případě péče o jedno dítě z 300 000 Kč na 360 000 Kč.

Za situace, kdy se rodiny s malými dětmi (a zejména tam, kde se jedná o rodiče-samoživitele, především matky) v důsledku této rostoucí inflace tažené právě růstem cen základních životních nákladů, bydlení (který je vyšší, než průměrná míra inflace) propadají ve velkých počtech směrem k příjmové chudoby, přicházejí o veškeré úspory a hrozí jim pád do dluhové spirály či exekucí, považujeme toto opatření za nezbytně nutné. I proto, že z hlediska kupní síly hodnota „dnešních“ 300 000 korun ani zdaleka neodpovídá hodnotě 300 000 korun z roku 2020. Současně navrhujeme zakotvit do zákona o státní sociální podpoře trvalý valorizační mechanismus, který by zajistil pravidelné zvyšování rodičovského příspěvku o roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen za předchozí kalendářní rok podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Toto zvýšení by probíhalo vždy k 1.2. daného kalendářního roku dle lednových údajů ČSÚ o míře inflace za předchozí kalendářní rok.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, Návrh zákona je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské

unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní

úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a na podnikatelské

Co se týče dopadu navrhované úpravy na státní rozpočet České republiky: Z hlediska rozpočtových dopadů by se jednalo o navýšení výdajů státního rozpočtu o cca 7 miliard korun ročně. Samozřejmě s příhlednutím k vývoji a změnám počtu narozených dětí. Kromě nárůstu rozpočtových výdajů na straně jedné je třeba na druhé straně odečíst od tohoto čísla náklady na další dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi těm osobám (rodičům), které je nyní pobírají v důsledku svých velmi nízkých příjmů.

O tyto sociální dávky totiž nebudou muset mnozí z ních napříště žádat, s ohledem na jejich vyšší příjmy vlive mzvýšení rodičovského příspěvku. Rovněž tak v důsledku nárůstu čistých disponibilních příjmů těchto rodičůa po aplikaci navrhované úpravy do praxe lze očekávat určité zvýšení veřejných příjmů v souvislosti se zvýšením obejmu výběru nejrůznějších nepřímých daní (DPH, spotřební daň) - očekávatelnému díky zvýšení koupěschopné poptávky rodin s dětmi do čtyř let věku. Na ostatní veřejné rozpočty, tj. na rozpočty krajů a obcí, navrhovaná právní úprava nebude mít žádný vliv.

E. Předpokládané sociální dopady navrhované právní úpravy včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením

Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady tím, že se zvýši příjmy a životní úroveň rodičů (rodin) s dětmi do čtyř let věku, což zejména platí pro - sociálně slabší - rodiče-samoživitele. Navrhovaná právní úprava bude mít tudíž i jednoznačně pozitivní dopad na rodiny. Úprava nebude mít obecně vliv na osoby se zdravotním postižením, samozřejmě kromě rodičů nejmenších dětí, kteří jsou nějak zdravotně postiženi, jimž navrhovaná změna zákona fiannčně pomůže.

F. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí v České republice.

G. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo diskriminační vzhledem k ústavnímu požadavku rovnosti žen a mužů.

H. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne.

I. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nevnáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.

J. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv a dopad na bezpečnost a ochranu státu.