1. Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy
a nezbytnost navrhované právní úpravy
Základním principem svobodných voleb je jejich všeobecnost, rovnost, přímost. Primárně se má jednat o vyjádření názoru voliče. Zejména z principu rovnosti vyplývá požadavek na to, aby každý hlas má stejnou váhu. Váha hlasu může být ovlivňována i tím kdo a kolik prostředků může investovat do politické kampaně, resp. kdo může přispívat na chod politické strany.
Navrhovaná novela má chránit zejména voliče s aktivním volebním právem. Snaží se zamezit vlivu cizích prvků, které by mohly přispívat k vychýlení rovných šancí politické soutěže. Transparentní úprava financování politických stran a politických hnutí je nezbytným prvním krokem k zajištění spravedlivé a demokratické politické soutěže.
Předkládaná novela upravuje a částečně rozšiřuje okruh osob, od kterých strany a hnutí nemohou přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění. Zaměřuje se na dárce, ve kterých má majetkovou účast stát nebo státní podnik, na právnické osoby se sídlem mimo území České republiky, na české právnické osoby, ve kterých není skutečným majitelem občan České republiky a na právnické osoby, ve kterých mají nepřímou majetkovou účast fyzické či právnické osoby ze státu mimo ČR nebo EU.
Navrhovaná úprava by měla bránit zasahování do výkonu volebního práva, které není projevem vůle voliče.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a s právem Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva. Navrhované změny nejsou v rozporu s právními akty Evropské unie.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na
státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Státní rozpočet, ani rozpočty krajů a obcí nebudou zasaženy žádnými dalšími výdaji. Navržené změny zapadají do stávajícího fungujícího procesního rámce a nepovedou k žádným jeho úpravám.
4. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů, zhodnocení korupčních rizik, zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů, neboť nevyžaduje informace nad rámec již existujících zákonných povinností mj. dle předpisů k zápisu skutečných majitelů právnických osob, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Naopak povede ke snížení korupčního rizika, a to díky vyšším požadavkům na transparentnost dárců při financování politických stran a hnutí.
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Čl. I
1. § 18 odst. 1 písm. e)
Dosavadní právní úprava umožňuje výjimku spočívající v 10% hranici majetkové účasti. Tato výjimka však nebyla řádně odůvodněna ani původní důvodovou zprávou a doporučujeme ji tedy vypustit. Z dosavadní praxe navíc nevyplývá, že by tento způsob financování byl zásadní pro financování politických stran či hnutí, naopak se jedná o rizikové ustanovení, prostřednictvím kterého lze obcházet samotný smysl regulace.
2. § 18 odst. 1 písm. f)
Odůvodnění totožné s textem k písmenu e).
3. § 18 odst. 1 písm. j)
Stávající právní úprava již vylučuje zahraniční právnické osoby, dikce ustanovení je však příliš vágní a tím pádem nedostatečná a netransparentní. Návrh zpřesňuje pojem zahraniční právnické osoby. Demokratickou politickou soutěž by neměly ovlivňovat entity, které na území státu skutečně nevyvíjejí žádnou činnost. Je podstatné, že se ustanovení nevztahuje pouze k formálnímu zápisu ve veřejném rejstříku (princip inkorporace), ale bere v potaz institut skutečného sídla společnosti.
Financování politických stran a hnutí zahraničními subjekty není slučitelné se svobodnou politickou soutěží a je nutné reagovat na praxi, kdy dochází k zastření skutečného sídla právnické osoby.
Současná právní úprava stanovila výjimku specificky pro politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti. Jednalo se o historické ustanovení reagující na stav, kdy se formoval demokratický politický systém v České republice. Toto ustanovení postupně ztratilo svůj význam a je historicky překonané, je tedy zbytečné výjimku ponechávat. Nic nebrání těmto subjektům, aby podporovaly jinou cestou občanskou společnost a i nadále přispívaly k rozvoji politického demokratického systému v České republice.
4. § 18 odst. 1 písm. k)
Jedním z požadavků, který je v zájmu transparentnosti obecně kladen na právnické osoby, je jejich povinnost zveřejnit svou účetní závěrku. Z tohoto důvodu je navrženo, aby politická strana nebo hnutí mohly přijmout dar pouze od právnické osoby, která řádně tuto povinnost splnila. Ustanovení je vztaženo pouze na ty právnické osoby, které předmětnou povinnost mají uloženu zákonem – nemají ji totiž např. účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví. V zájmu praktičnosti se přitom navrhuje sledovat, zda byla zveřejněna poslední účetní závěrka.
Navržená formulace hovořící o zákonné povinnosti zveřejnit účetní závěrku zahrnuje i související podrobnější povinnosti – např. v případě povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem i zveřejnění zprávy auditora.
5. § 18 odst. 1 písm. l)
Ustanovení o skutečném majiteli reaguje na obecnou povinnost právnických osob registrovat svého skutečného majitele do veřejnoprávního rejstříku. Jedná se mimo jiné o prvek kontroly původu finančních prostředků a zajištění transparentnosti a bezpečnosti. Navazuje na českou a evropskou právní úpravu.
Definice skutečného majitele se nyní objevuje v zákonu č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, konkrétně je to každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem v souladu s § 3 a § 4 výše uvedeného zákona.
Evropská úprava vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES a dále ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.
Navrhuje se tedy stanovit, že politická strana nebo hnutí může přijmout dar pouze od české právnické osoby, jejímiž skutečnými majiteli jsou pouze státní občané České republiky nebo jiného členského státu EU.
6. § 18 odst. 1 písm. m)
Návrh tohoto ustanovení reaguje na riziko, kdy zahraniční osoby či entity ze zemí mimo EU mohou ovlivňovat domácí politickou soutěž. Mimo jiné tak mohou učinit například založením české právnické osoby. Taková osoba by mohla mít českého skutečného majitele, přesto by však mohlo docházet k nežádoucímu vlivu. Jedná se o subjekty, které mají majetkovou účast či vliv, nespadají však do definice skutečného majitele. Navrhovaná dikce se snaží tento jev eliminovat, s důrazem na státy mimo rámec EU. Státy v rámci EU sdílí základní demokratické hodnoty a zároveň mají občané EU možnost výkonu aktivního i pasivního volebního práva v některých typech voleb na území jednotlivých členských států. Úplné vyloučení těchto subjektů z financování v rámci EU by tedy mohlo být považováno za diskriminační a nežádoucí.
Ve vztahu k nepřímé majetkové účasti se tedy navrhuje stanovit, že politická strana nebo hnutí může přijmout dar pouze od české právnické osoby, v níž mají přímou nebo nepřímou majetkovou účast:
- z fyzických osob pouze státní občané České republiky nebo jiného členského státu EU,
- z právnických osob pak ty, které mají svá sídla (zapsané i skutečné) na území české republiky nebo členského státu EU.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Navrhuje se účinnost od 1. ledna 2023.
V Praze dne 8. července 2022
Vladimír Balaš, v. r. Lucie Potůčková, v. r. Lukáš Vlček, v. r. Roman Bělor, v. r. Jan Berki, v. r. Josef Bernard, v. r. Josef Cogan, v. r. Tomáš Dubský, v. r. Martin Exner, v. r. Josef Flek, v. r. Petr Gazdík, v. r. Jiří Hájek, v. r. Martin Hájek, v. r. Věra Kovářová, v. r. Jana Krutáková, v. r. Jan Kuchař, v. r. Jan Lacina, v. r. Petr Letocha, v. r. Jarmila Levko, v. r. Petr Liška, v. r. Ondřej Lochman, v. r. Tomáš Müller, v. r. Hana Naiclerová, v. r.
Eliška Olšáková, v. r. Michaela Opltová, v. r. Pavla Pivoňka Vaňková, v. r. Petra Quittová, v. r. Vít Rakušan, v. r. Michael Rataj, v. r. Michaela Šebelová, v. r. Barbora Urbanová, v. r. Milada Voborská, v. r. Viktor Vojtko, v. r.