Novela z. o podmín. obchod. s povol. na emise skl. plynů - EU - RJ

OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) v návaznosti na příslušnou legislativu EU (viz níže bod E) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení, v nichž probíhají činnosti produkující skleníkové plyny spadající do jeho působnosti a pravidla pro obchodování s emisními povolenkami. Mimo jiné upravuje také způsob využití výnosů plynoucích z dražeb emisních povolenek a správu peněžních prostředků, které jsou v rámci tzv. modernizačního fondu přidělovány České republice. Tzv. Modernizační fond (§ 12 zákona) byl do zákona zaveden novelou přijatou v roce 2020 (zákon č. 1/2020 Sb.) a v souladu s fakultativními ustanoveními evropské legislativy bylo na zákonné úrovni stanoveno, že objem prostředků v tomto fondu Česká republika navýší o množství emisních povolenek, které by jinak mohly být bezplatně alokovány energetickým odvětvím podle stanovených pravidel za účelem jejich modernizace (povolenky podle článku 10c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii – dále jen „povolenky podle čl. 10c“).

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Doplněním ustanovení o účelové vázanosti výnosů z dražeb emisních povolenek (§ 7 zákona) jsou stanovené způsoby možného využití těchto prostředků rozšířeny o opatření, jejichž cílem je zmírnit sociální dopady rostoucích cen energií. Dále se navrhuje, aby bylo v objemu prostředků v Modernizačním fondu sníženo množství emisních povolenek podle čl. 10c , a to ze současných 100% na 50 %. Tyto povolenky pak namísto použití v rámci investic z Modernizačního fondu budou draženy a výnos z těchto dražeb bude příjmem státního rozpočtu a bude použit v souladu s § 7 zákona (v navrhovaném upraveném znění).

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhuje se upravit zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, v tom smyslu, aby bylo možné pro krytí části nákladů na podporu elektřiny a provozní podporu tepla využít část prostředků aktuálně alokovaných pro Modernizační fond. Tyto prostředky by nově byly příjmem státního rozpočtu. Konkrétně jde o využití 50 % povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.

Navrhuje se, aby tato změna platila pro roky 2022 a 2023, po které se očekává potřeba ze strany státu kompenzovat zvýšené ceny energií pro domácnosti. Dle aktuálních scénářů vývoje ceny emisní povolenky by mělo pro rok 2022 jít o částku cca 8 mld. Kč a pro rok 2023 o cca 9 mld. Kč.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské Unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Návrhu zákona se dotýká především Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, ve znění pozdějších změn. Konkrétně jde o zejm. o ustanovení čl. 10 odst. 3, podle něhož mají členské státy využívat výnosů z dražeb emisních povolenek, a dále o ustanovení článku 10c, který upravuje možnost přidělování bezplatných povolenek pro modernizaci odvětví energetiky, a čl. 10d, který upravuje základní parametry Modernizačního fondu.

Navrhovaný způsob řešení, tedy možná změna nakládání s podílem povolenek zahrnutých pod čl. 10c, bude projednán s Evropskou komisí. Přestože je v souladu s čl. 10d odst. 4 směrnice nakládání s touto částí emisních povolenek na vůli členského státu, není zcela zřejmé, zda je již dříve Komisi oznámené nastavení možné následně upravit.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s přijatými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, tedy s zejm. s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášenou pod č. 80/2005 Sb. m. s., Kjótským protokolem k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášeným pod č. 81/2005 Sb. m. s. a s Pařížskou dohodou vyhlášenou pod č. 64/2017 Sb. m. s.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Přijetím navrhovaného zákona by se příjmem státního rozpočtu nově v roce 2022 stala částka ve výši cca 8 mld. Kč a v roce 2023 částka ve výši cca 9 mld. Kč (dle aktuálních scénářů vývoje ceny emisní povolenky). Tu by bylo možné využít pro krytí části nákladů na podporu elektřiny a provozní podporu tepla za účelem zmírnění sociálních dopady rostoucích cen energií pro domácnosti.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

S navrhovanou právní úpravou nejsou, dle názoru předkladatele, spojená žádná zvýšená korupční rizika. Navrhovaný zákon je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které jsou předmětem právní úpravy v něm obsažené.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s předkládaným návrhem souhlas již v prvém čtení. Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh je reakcí na aktuálně rychle rostoucí ceny energií a má za cíl přispět ke zmírnění sociálních dopadů tohoto enormního růstu cen, navrhuje se nabytí účinnosti předkládaného zákona k 1. lednu 2022. Proto je třeba projednávání v Poslanecké sněmovně urychlit a v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů s ním vyslovit souhlas již v prvém čtení.