Novela z. o platebním styku

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Dle platné právní úpravy je stanovena povinnost poskytovatele, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a který vede platební účty spotřebitelům, zřídit každé fyzické osobě oprávněně pobývající v kterémkoliv členském státě Evropské unie tzv. základní platební účet, mezi jehož povinné funkce patří vedle vedení základního platebního účtu také služba umožňující vložení hotovosti na základní platební účet nebo vydání a správa debetní platební karty a možnost ovládat základní platební účet prostřednictvím internetu.

Tato povinnost vyplývá ze směrnice 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky, kdy v ustanovení jejího článku 16 a násl. stanovují povinnost členských států provést právo na přístup k platebnímu účtu se základními prvky pro spotřebitele.

Současný právní stav nediskriminuje ženy ani muže, a to ani nepřímo, kdy právní úprava zajišťuje rovné zacházení bez ohledu na pohlaví.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Hlavním cílem překládané novely je umožnit přístup k základnímu platebnímu účtu také právnickým osobám, kdy se o tyto navrhuje rozšíření okruhu subjektů, se kterými by úvěrové instituce vedoucí platební účty měly povinnost uzavřít smlouvu o vedení základního platebního účtu tak, jak to v současné době mají stanoveno vůči spotřebitelům.

Obdobná právní úprava přitom již existuje, jedná se tak o prověřený způsob, jakým zabránit diskriminaci osob. V případě právnických osob se jedná zejména o možnou diskriminaci na základě předmětu činnosti. Zájemce tak může být v současné době odmítnut na základě vnitřní politiky úvěrové instituce (banky) z důvodu její obavy z možného reputačního rizika, ačkoliv jeho činnost nebo podnikání splňuje veškeré standardy požadované českým právem. Úvěrová instituce mu tímto přístupem fakticky zamezí podnikat, neboť v současné době není fakticky ani legislativně možné podnikat bez platebního účtu (viz například ustanovení § 96 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů).

Ačkoliv se v případě navrhované právní úpravy nejedná o legislativu harmonizovanou na úrovni Evropské unie, i tato forma úpravy je v českém finančním právu běžná. Namátkou se jedná například o vlastní českou právní úpravu tzv. nabízení možnosti stát se pojištěným zakotvenou v ustanovení § 4 zákoně č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo právní úpravy nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů uvedenou v ustanovení § 9 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

Alternativou této navrhované legislativní úpravy byla možnost rozšíření povinnosti stanovené v ustanovení § 255 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, tedy povinnosti banky, zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrného družstva uzavřít s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz nebo zahraničním správcem informací o platebním účtu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek.

Předkladatelé mají nicméně za to, že rozšíření okruhu osob oprávněných využívat základní platební účet je v tomto případě účelnější, neboť lépe naplňuje cíl předcházet možné diskriminaci některých osob a sektorů ekonomiky.

Navrhovaná právní úprava v předmětné oblasti není žádným způsobem diskriminační, nijak nenarušuje ústavní a zákonný požadavek rovnosti mužů a žen, a to zejména z toho důvodu, že se navrhuje rozšíření stávající právní úpravy z vybraných fyzických osob také na osoby právnické.

Stejně tak není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky).

Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (a předkládaného návrhu) se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, kdy práva přiznaná právem Evropské unie rozšiřuje na další osoby.

E. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu se všemi příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nezakládá žádné dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.

Navrhovaná právní úprava má za cíl zlepšit podnikatelské prostředí v České republice, kdy by mělo dojít ke zlepšení přístupu právnických osob k platebním službám a umožnit jejich zapojení do ekonomiky.

Návrh nepřináší sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.

G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné dopady a zachovává současný stav v této oblasti.

H. Zhodnocení korupčních rizik

V navrhované právní úpravě nejsou obsažena žádná rizika, která by mohla vést k případnému korupčnímu jednání.

I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.

J. Dopady na územní samosprávné celky

Návrh nemá žádné dopady na územní samosprávné celky.