Novela z. o zaměstnanosti

I. Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Evidence uchazečů o zaměstnání slouží k vyhledání vhodného zaměstnání fyzické osobě, která nemá zaměstnání a má zájem o pomoc Úřadu práce České republiky při hledání pracovního uplatnění. Do evidence uchazečů o zaměstnání se zařadí fyzická osoba na základě osobně podané žádosti o zprostředkování zaměstnání a v případě splnění zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanovených podmínek.

Podpora v nezaměstnanosti slouží k překlenutí období, po které si uchazeč o zaměstnání hledá ve spolupráci s Úřadem práce České republiky zaměstnání. O podporu v nezaměstnanosti žádá uchazeč o zaměstnání úřad práce prostřednictvím žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Do evidence uchazečů o zaměstnání může být zařazena fyzická osoba, která nemá zaměstnání a osobně požádá úřad práce, v jehož územním obvodu má bydliště, o zprostředkování zaměstnání a splní zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky.

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání, kterým se rozumí:

• výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

• výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který požádá úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a splní zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky. Základní podmínkou pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je získání v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.

Podmínku předchozího zaměstnání lze splnit i započtením vyjmenovaných náhradních dob zaměstnání.

Těžiště právní úpravy je uvedeno v § 27 zákona o zaměstnanosti, který vymezuje údaje, jež obsahuje evidence uchazečů o zaměstnání vedená krajskou pobočkou úřadu práce a účelové určení těchto údajů. Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání musí uchazeč o zaměstnání podle tohoto ustanovení osvědčit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Krajní formou osvědčování je čestné prohlášení osoby o ukončení pracovního poměru, eventuálně i o dalších skutečnostech, které fyzická osoba nemůže při první návštěvě na krajské pobočce úřadu práce doložit a jsou rozhodné pro její zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Toto ustanovení rovněž určuje uchazeči o zaměstnání maximální možnou lhůtu, ve které je povinen oznámit úřadu práce změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; nedodržení stanovené lhůty má za následek sankci ve formě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Popisovaná právní úprava nepředstavuje neodůvodněné diskriminační zacházení ani nekoliduje s rovností mužů a žen.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Z poznatků z praxe plyne, že ze strany uchazečů o zaměstnání dochází relativně často k porušování povinnosti oznámit úřadu práce změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci. Velmi častým případem porušení je například nenahlášení údajů týkajících se tzv. nekolidujícího zaměstnání, k poměrně častým pak patří rovněž neoznámení změny bydliště. K této problematice ostatně existuje i rozsáhlá judikatura (v otázce vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání dle § 30 a 31 zákona o zaměstnanosti). K porušování oznamovací povinnosti dochází i v jiných případech, s nimiž zákon spojuje ztrátu nároku na podporu v nezaměstnanosti, konkrétně v případech, kdy uchazeč o zaměstnání sjedná se zaměstnavatelem dohodu o výkonu práce mimo pracovní poměr. Současná právní úprava tak umožňuje výkon práce „načerno“; stanovené preventivní mechanismy nefungují účinně.

Nezřídka dochází k tomu, že úřad práce při prováděné kontrole u inkriminovaného zaměstnavatele přistihne uchazeče o zaměstnání evidovaného v evidenci uchazečů při výkonu práce. Ten se posléze vykáže písemnou dohodou o práci konané mimo pracovní poměr, která však mnohdy ani není datována, s argumentací, že byla právě toho dne uzavřena. Tímto sdělením pak dochází de iure k naplnění povinnosti podle § 27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, který umožňuje změnu skutečností rozhodných pro evidenci oznámit i osobně, a to ve lhůtě až 8 kalendářní dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Úřad práce pak nedisponuje nástroji, kterými by prokázal případnou nepravdivost uchazečových tvrzení a skutečný stav věcí obecně, zejména skutečný počátek pracovního výkonu.

Navrhuje se proto zpřísnění lhůty pro oznamování změny skutečností rozhodných pro evidenci uchazeče v situacích, kdy takovou změnou je právě sjednání dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Nově by uchazeč měl povinnost uzavření dohody oznámit dříve, než započne s výkonem dohodnutých prací. Tím mohou být posléze učiněná kontrolní zjištění úřadu práce účinná a umožňovat zjednání nápravy, neboť argument, že dohoda byla uzavřena právě toho dne, již neobstojí.

Aby byl preventivní účinek navrhované úpravy dále posílen, navrhuje se stanovit porušení oznamovací povinnosti podle § 27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti jako přestupek. Je zřejmé, že současná právní úprava nejenom v popisovaných případech umožňuje, aby docházelo k relativně četnému zneužívání systému podpory v nezaměstnanosti nedůsledným postihováním uchazečů, kteří právní úpravu obcházejí. To má význam nejenom z hlediska dopadů na konkrétní ekonomickou situaci jednotlivce, nýbrž i z hlediska celospolečenského, neboť podpora v nezaměstnanosti je poskytována ze státního rozpočtu. Tato okolnost, představující společenskou škodlivost jednání, pak opodstatňuje, aby případy zneužívání systému podpory byly posuzovány a trestány jako přestupek, byť s nejnižší stanovenou sazbou pokuty, jakou zákon o zaměstnanosti v případě přestupků na tomto úseku rozeznává (tj. do maximální výše 20 000 Kč).

Z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen návrh nijak nekoliduje se zákazem diskriminace nebo rovností mužů a žen, neboť na všechny skupiny uchazečů dopadá stejnou měrou.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s Ústavou České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky a jinými částmi ústavního pořádku, jakož i s judikaturou Ústavního soudu. Právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci zakotvené v čl. 30 Listiny základních práv a svobod tím není nijak dotčeno, neboť postihovány mají být případy, při nichž dochází ke zneužití systému podpory v nezaměstnanosti, nikoliv případy oprávněných nároků uchazečů o zaměstnání.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Totéž platí i pro mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava má potenciál pozitivních dopadů na státní rozpočet v tom směru, že přinese úspory spočívající v nevyplacení dávek podpory v nezaměstnanosti uchazečům, kteří na základě změny rozhodných skutečností, jež v rozporu se zákonem nenahlásili úřadu práce, ztratili nárok na evidenci uchazeče o zaměstnání a společně s tím i nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Nelze předpokládat, že navrhovaná právní úprava spolehlivě vymýtí všechny případy zneužití systému podpory, avšak je možné důvodně očekávat, že zpřísnění oznamovací povinnosti podle § 27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti a posílení mechanismu prevence provázáním porušení oznamovací povinnosti s veřejnoprávní odpovědností za delikt povede přinejmenším ke snížení výskytu vytýkaných jednání.

Protože konečný efekt navrhované právní úpravy závisí na mnoha proměnných, jejichž hodnotu není možné dopředu spolehlivě určit, nelze ani jednoznačně vyčíslit celkové úspory mandatorních výdajů státního rozpočtu. Nelze však vyloučit, že při náležité implementaci efektivního systému kontrol na straně úřadů práce by celkové úspory mohly dosahovat až vyšších jednotek nebo nižších desítek milionů korun ročně.

Na ostatní veřejné rozpočty právní úprava žádný dopad mít nebude. To platí i stran dopadů na podnikatelské prostředí České republiky, sociálních dopadů včetně dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel, jakož i stran dopadů na životní prostředí.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů a zcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. Navrhovaná právní úprava nemá dopady ani na korupční rizika, tj. tato nezvyšuje, nesnižuje ani nepřináší nová, a nemá vliv na bezpečnost či obranu státu.