Novela z. o předpokladech pro výkon funkcí

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu

Účelem zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „lustrační zákon“) je chránit veřejný zájem, který spočívá zejména v ochraně lidských a občanských práv a v zachování demokratických principů společnosti. Z tohoto důvodu zamezuje lustrační zákon výkonu určitých důležitých funkcí ve veřejných institucích osobám, které spolupracovaly s komunistickým režimem, a to jako bývalí funkcionáři Komunistické strany, příslušníci Státní bezpečnosti, členové Lidových milicí a podobně, neboť těsná sounáležitost takových osob s totalitním režimem nebo jeho represivními složkami může poškodit důvěryhodnost veřejných služeb demokratického státu. Možnost výkonu funkce, která je obsazována volbou, jmenováním nebo ustanovením ve vymezeném okruhu veřejných institucí, je tak neslučitelná se skutečností, že se občan v rozhodném období podílel na potlačování lidských a občanských práv.

V rámci ministerstev (resp. Úřadu vlády České republiky) se lustrační zákon vztahuje na představené podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a vedoucí zaměstnance, kteří jsou veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Tyto osoby tak jsou povinny prokazovat splnění předpokladů pro výkon své funkce. Povinnost prokázat splnění předpokladů se však nevztahuje na členy vlády, i když tyto osoby jsou nadřízené osobám, na které se tato povinnost vztahuje. Vznikají tak neodůvodněné rozdíly v prokazování skutečností souvisejících s komunistickým režimem, kdy na osoby, které mají politickou i odbornou rozhodovací pravomoc, se lustrační zákon nevztahuje, na jejich podřízené, jejichž pravomoc rozhodovat je omezenější, však ano. Obdobně je to i v případě náměstků člena vlády, tedy tzv. politických náměstků, kdy povinnost předložit osvědčení o splnění předpokladů pro výkon funkce se vztahuje na náměstky pro řízení sekce, tedy tzv. odborné náměstky, kteří jsou představenými podle zákona o státní službě, ale již ne na náměstky členů vlády. Rozdíl v přístupu není nijak odůvodnitelný obzvlášť za situace, kdy i náměstek člena vlády může v souladu s § 84 odst. 1 zákona o státní službě ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat.

Pokud se jedná o způsob podání žádosti o vydání osvědčení, tak podle stávajícího znění lustračního zákona je žadatel povinen podat žádost tak, aby byla opatřena kolkovou známkou, což fakticky vylučuje možnost podat žádost jiným způsobem než v listinné podobě. Žadatel je tak značně omezen ve způsobu podání žádosti včetně způsobu úhrady správního poplatku souvisejícího s podáním žádosti, což neodpovídá současnému úsilí o elektronizaci veřejné správy a s tím souvisejícímu usnadnění způsobu komunikace s veřejnou správou.

Lustrační zákon stanoví v souvislosti s podáním žádosti o vydání osvědčení správní poplatek ve výši 200 Kč. Stanovení výše správního poplatku ve zvláštním právním předpise však neodpovídá koncepci sjednocení výše správních poplatků do jednoho právního předpisu, kterým je zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

S ohledem na nutnost posílení právní jistoty demokratického státu v oblasti stanovení předpokladů pro výkon určitých funkcí ve veřejných institucích a sjednocení předpokladů pro výkon funkcí na všech úrovních se do návrhu zákona doplňují funkce členů vlády a náměstků členů vlády, na něž se tak budou vztahovat ustanovení týkající se některých dalších předpokladů pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním v orgánech státní správy České republiky. Cílem tohoto principu navrhované právní úpravy je zabezpečení výkonu výše uvedených funkcí osobami, které se nepodílely na potlačování lidských a občanských práv, a současně vychází z programového prohlášení vlády, jímž se vláda zavázala k navrácení působnosti lustračního zákona i na členy vlády. Na funkci člena vlády se již v minulosti lustrační zákon vztahoval, ale v souvislosti s přijetím zákona o státní službě byla tato funkce z působnosti lustračního zákona vypuštěna. Navrhované rozšíření působnosti lustračního zákona na funkci člena vlády a na funkci náměstka člena vlády povede zpět k naplnění původního záměru tohoto právního předpisu.

Dalším principem navrhované právní úpravy je v souladu s probíhající elektronizací veřejné správy zavedení možnosti, aby žadatel mohl žádost o vydání osvědčení podat elektronicky a současně provést úhradu správního poplatku vůči veřejné správě libovolnou formou podle obecné úpravy placení správních poplatků. Navrhovaná právní úprava spočívající v zavedení více možných způsobů úhrady poplatku je v souladu se současným úsilím o elektronizaci veřejné správy a umožňuje žadateli učinit podání žádosti v listinné nebo elektronické podobě. Způsob podání žádosti a úhrady správního poplatku je tedy plně ponechán na vůli žadatele.

Navrhovanou úpravou se dále sjednocuje systematika správních poplatků, kdy se právní úprava správního poplatku v souvislosti s podáním žádosti o vydání osvědčení přesouvá z lustračního zákona do zákona o správních poplatcích

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dále zejména s čl. 2 a 4 Listiny základních práv a svobod, což dokládá i nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, sp. zn. Pl. ÚS 1/92, který stanovil, že „Každý stát, tím spíše takový, který byl nucen strpět po dobu více než 40 let porušování základních práv a svobod ze strany totalitní moci, má právo k nastolení demokratického zřízení uplatnit taková zákonná opatření, která směřují k odvrácení rizika subverze, možné recidivy totality nebo alespoň k jejich omezení.“. Tento nález Ústavního soudu hodnotil ústavní konformitu lustračního zákona především prizmatem tranzitorní spravedlnosti, podle které smyslem lustračních zákonů je přispět k brzkému vyrovnání se s předchozím režimem, a zdůrazňuje materiální diskontinuitu a s ní související přechod k demokratickému právnímu státu. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, jsou z povahy věci lustrační předpisy přijímány v bezprostřední době po pádu režimu, přičemž platí, že je aspekt tranzitorní spravedlnosti nejsilněji zohledňován právě v daném období.

Ústavní konformitou lustračního zákona se zabýval rovněž Ústavní soud České republiky, a to v nálezu Ústavního soudu ze dne 5. prosince 2001, sp. zn. Pl. ÚS 9/01, a dílčím způsobem rovněž v nálezu Ústavního soudu ze dne 13. března 2008, sp. zn. Pl. ÚS 25/07. Především v prvém z uvedených nálezů Ústavní soud potvrdil platnost výše citovaného nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, sp. zn. Pl. ÚS 1/92, vědom si i limitů úpravy lustračního zákona„Čím delší období od zhroucení totalitního režimu uplynulo, tím více a důkladněji prověří postoj jedince k demokratickému státu jeho každodenní interakce s ním a s demokratickou společností. Jinými slovy, s postupujícím časem relativní význam postojů a postavení osob v totalitním státě sice zajisté nemizí, určitě se však zmenšuje.“. Zároveň upozornil i na další aspekty, např. požadavek politické loajality veřejných služeb a jednotlivců v nich působících, jež je třeba při hodnocení ústavní konformity lustračního zákona zohlednit („Relevantní přitom není pouze to, zda jsou veřejné služby skutečně loajální, ale i, zda se jako loajální jeví veřejnosti.“).“

Limity tranzitorní spravedlnosti plynou i z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), neboť tento aspekt postupem doby slábne (viz například rozsudky ESLP ve věcích Adamson v. Latvia, č. 3669/03, nebo Zickus v. Lithuania, č. 26652/02). Z judikatury ESLP proto vyplývá, že čím delší doba uplyne, tím musejí být důvody pro uplatnění lustračních kritérií vážnější a významnější.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s uvedenými nálezy Ústavního soudu i rozhodovací praxí ESLP. Pokud jsou stále dané dostatečně vážné a významné důvody pro povinnost prokazovat splnění předpokladů pro výkon funkce u představených podle zákona o státní službě a vedoucích zaměstnanců podle zákoníku práce, pak jsou tyto důvody o to vážnější a významnější pro členy vlády (náměstky členů vlády), a to především s ohledem na skutečnost, že tyto osoby jsou nadřízené osobám, na které se tato povinnost vztahuje. Navíc uvedeným rozšířením působnosti zákona pouze dochází k znovunaplnění jeho původního záměru.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Předkládaný návrh zákona nezapracovává právo Evropské unie a není s ním v rozporu.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, neupravují ve svých ustanoveních dotčenou oblast.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

S ohledem na předmět úpravy nelze očekávat žádné dopady na státní rozpočet (výše správního poplatku se nemění), na jiné veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky.

V souvislosti s návrhem se rovněž nepředpokládají dopady na rodiny nebo specifické skupiny obyvatel ani ostatní dopady v sociální sféře. Návrh s ohledem na svůj věcný obsah nemá dopady na životní prostředí.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Na rovnost mužů a žen nemá navrhovaná právní úprava přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava rozšiřuje okruh osob, na které se vztahují povinnosti stanovené v tomto zákoně. Ochrana osobních údajů uvedených osob bude v případě žádosti o lustrační osvědčení zajištována ve stávajícím systému zpracování osobních údajů, který respektuje všechna opatření k jejich ochraně.

9. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Právní úprava jako celek nevybočuje z rámce obvyklých principů obdobných právních úprav a je v tomto směru plně v souladu s obecnými právními úpravami.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Návrh zavádí možnost podat žádost o vydání osvědčení elektronickou formou a uhradit poplatek za vydání mj. i bezhotovostním převodem.

Návrh je v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Návrh zavádí možnost podat žádost o vydání osvědčení elektronickou formou a uhradit poplatek za vydání více možnými způsoby. Technologie elektronického podávání žádosti zjednodušuje podávání žádosti pro větší skupinu osob včetně osob se zdravotním postižením než výhradní podávání žádosti v listinné podobě; obdobné platí i pro rozšíření způsobů úhrady správního poplatku.

Návrh je v souladu s uvedenou zásadou.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

10. Uživatelská přívětivost

Návrh zavádí možnost podat žádost elektronicky a uhradit správní poplatek více možnými způsoby. Rozšiřuje se tak způsob podání žádosti a úhrady správního poplatku, což umožní žadatelům vybrat z více možností podání a úhrady správního poplatku.

Návrh je v souladu s uvedenou zásadou.

Návrh je v souladu se všemi relevantními zásadami digitálně přívětivé legislativy.