Novela z. o podpoře regionálního rozvoje - RJ

I. Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V roce 2021 byl přijat zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Hlavní okruhy změn obsažených v tomto zákoně lze rozdělit do tří oblastí:

1. rozšíření počtu měst v rolích nositelů územních strategií (dosud integrovaných strategií) pro spádové územní aglomerace a změnu jejich úlohy z hlediska odpovědnosti za výběr projektů;

2. zajišťování koordinace programů, fondů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise; a

3. zrušení Regionálních rad regionů soudržnosti (dále také jen „regionální rady“) a přechod jejich působnosti, práv a povinností na právního nástupce.

V souvislosti s tím byly navrženy potřebné změny v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (zákoně č. 250/2000 Sb.), reagující primárně na zrušení regionálních rad. Právo rozhodnout o prominutí povinnosti odvodu a penále uvedené v přechodných ustanoveních k zákonu č. 250/2000 Sb. zachovalo pravomoc obecních úřadů, úřadů městských částí hlavního města Prahy, krajských úřadů a orgánů dobrovolných svazků obcí. Tam, kde tuto pravomoc dříve měly regionální rady, byla tato v § 22 odst. 14 písm. b) nově přenesena na Generální finanční ředitelství (GFŘ). Toto uspořádání reflektuje zachování hierarchických postupů v rámci finanční správy, neboť namísto regionální rady o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně (PRK) nebo penále rozhoduje místně příslušný finanční úřad. Pravomoc k prominutí nebo částečnému prominutí povinnosti odvodu a penále přešla na odvolací orgán, kterým je Odvolací finanční ředitelství. Tímto způsobem došlo k narovnání specifického stavu, který vznikl po zřízení regionálních rad a podle něhož regionální rady měly pravomoc rozhodnout o uložení odvodu a penále, přičemž odvolacím orgánem proti takovému rozhodnutí regionálních rad bylo Ministerstvo financí.

V návaznosti na navrhované změny pak bylo v přechodných ustanoveních ke změně zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanoveno mimo jiné, že řízení nebo jiné postupy zahájené u Ministerstva financí dokončí Ministerstvo financí z toho důvodu, aby u probíhajících řízení nedocházelo k nedůvodným přesunům mezi orgány veřejné správy, a pro účastníky řízení aby byla zachována kontinuita právního prostředí.

Současná právní úprava nepředstavuje neodůvodněné diskriminační zacházení ani nekoliduje s rovností mužů a žen.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Popisovaného záměru, aby řízení nebo jiné postupy zahájené u Ministerstva financí dokončilo Ministerstvo financí, se podařilo dosáhnout pouze částečně. Ministerstvo financí se v této souvislosti zabývalo zejména odvoláními příjemců dotací proti platebním výměrům na odvod za porušení rozpočtové kázně. To také znamená, že zároveň bylo „osobou“ žalovanou v případě, že se příjemce proti rozhodnutí o odvolání bránil žalobou u správního soudu.

Nejvyšší správní soud se však neočekávaně ve své judikatuře posléze uchýlil k výkladu, že pod pojem „řízení“ nelze vztáhnout „soudní řízení“. Proto v řízeních, které podle dřívější právní úpravy vedlo Ministerstvo financí, Nejvyšší správní soud dovodil, že pasivně legitimovaným (žalovatelným) je nikoliv Ministerstvo financí, nýbrž Finanční správa ČR. Jinými slovy, v soudním sporu se státem v těchto případech vystupuje jiný subjekt než ten, který v odvolacím řízení rozhodoval.

S ohledem na to, že v úvahu nepřichází žádné jiné mechanismy zjednání nápravy (např. podání ústavní stížnosti), navrhuje se do klíčového přechodného ustanovení explicitně vložit, že působnost Ministerstva financí je zachována i v případech soudního přezkumu pravomocných rozhodnutí vydaných Ministerstvem financí. Ministerstvo financí pak dokončí řízení i v případech, kdy jeho rozhodnutí bude zrušeno a vráceno soudem k novému řízení. Tím se předejde popisovanému problému, aby stát zastupoval jiný orgán než ten, který je za vydání rozhodnutí odpovědný a je tedy i nejvíce informovaný a jinak způsobilý k hájení své pozice.

Z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen návrh nepřináší žádné změny.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s Ústavou České republiky

Navrhované změny jsou v souladu s Ústavou České republiky a nekolidují s jinými částmi ústavního pořádku či judikaturou Ústavního soudu.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh zákona nebude mít žádné relevantní hospodářské nebo finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, ani dopady na podnikatelské prostředí či sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani žádné dopady na životní prostředí. Cílem návrhu je pouze přenos pasivní legitimace z jednoho správního úřadu na správní úřad jiný, v dané věci věcně kompetentní.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů azcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. Návrh nepředstavuje ani zdroj korupčních rizik a nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

G. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení

Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. S ohledem na navrhovanou účinnost a popisované důvody pro její „předsunutí“ oproti pravidelným termínům účinnosti stanoveným zákonem o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv je zapotřebí návrh zákona přijmout urychleně.