1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh zákona reaguje na dlouhodobé žádosti voličů žijících v zahraničí a klade si za cíl jejich požadavkům vyhovět a zavést tzv. korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a při volbě prezidenta republiky. Inspiračním zdrojem tohoto návrhu zákona je dřívější vládní návrh zákona o správě voleb, jenž zakotvuje korespondenční hlasování. Tento návrh zákona vychází z příslušných ustanovení zmiňovaného vládního návrhu zákona o správě voleb, která vhodným způsobem modifikuje a začleňuje do zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů. Právní řád České republiky upravuje volby do Parlamentu České republiky, volby do zastupitelstev územních samosprávných celků, volbu prezidenta republiky a volby do Evropského parlamentu, a to v rámci pěti volebních zákonů:
- zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně
a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu ČR“),
- zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů
(zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbě prezidenta republiky“).
Platná legislativa České republiky umožňuje českým občanům žijícím v cizině účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny a volby prezidenta republiky na zastupitelských úřadech České republiky. Výkon volebního práva v zahraničí je ovšem daleko složitější v porovnání s účastí ve volbách na území České republiky, kde je především výrazně lepší dostupnost volebních místností. Navrhuje se proto kompenzovat voličům pobývajícím v zahraničí obtížnější přístup k výkonu volebního práva.
2. Vysvětlení principů navrhované právní úpravy
Navrhuje se, aby voliči evidovaní v zahraničí ve zvláštních volebních okrscích mohli využívat korespondenční hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky. Jedná se o institut, o který čeští občané žijící v zahraničí žádají již delší dobu. Podstata korespondenčního hlasování spočívá v tom, že volič na žádost obdrží od zastupitelského úřadu identifikační lístek, předvyplněnou doručovací obálku a úřední obálku. Volič si vytiskne vybraný hlasovací lístek umístěný na webových stánkách Ministerstva vnitra České republiky, vloží jej do úřední obálky a úřední obálku vloží zvlášť s vyplněným identifikačním lístkem do doručovací obálky. Poté volič zásilku odešle či osobně doručí zastupitelskému úřadu, který přijaté doručovací obálky bezpečně uloží a předá v den voleb zvláštní okrskové volební komisi. Dále se navrhuje upravit podrobně postup, jakým zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování provede sčítání korespondenčního a prezenčního hlasování, tak, aby byl zajištěn řádný a zákonný způsob sčítání hlasů. Uvedeným způsobem se sice část nákladů přenáší na voliče, jde však o náklady, které jsou přiměřené přínosu, který pro voliče korespondenční hlasování představuje. Konkrétně se jedná o náklady spojené s tiskem hlasovacích lístků a poštovné za odeslání hlasu zastupitelskému úřadu. Navrhuje se zmocnit Ministerstvo zahraničních věcí České republiky k přijetí vyhlášky, kterou stanoví územní obvody zastupitelských úřadů či jejich části, v nichž nebude možné korespondenční hlasování využít, a to například z důvodu válečného konfliktu. Cílem navrhované úpravy je usnadnit dostupnost výkonu volebního práva občanům České republiky žijícím v zahraničí, a to zejména při zohlednění skutečnosti, že voliči v zahraničí mají oproti občanům žijícím v České republice nepochybně obtížnější přístup k výkonu volebního práva. Navrhuje se stanovit účinnost úpravy korespondenčního hlasování podle standardních pravidel k datu 1. ledna 2022.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to zejména s čl. 16 odst. 1, 17, 18 odst. 1 a 3, 19 odst. 1 a 3 a čl. 20 Ústavy, jež upravují zásady voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, s tím, že posledně uvedený čl. 20 Ústavy předpokládá, že další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon. Navrhovaná právní úprava je rovněž souladu s čl. 54 odst. 2, čl. 56 a čl. 58, jež upravují zásady volby prezidenta České republiky, přičemž posledně uvedený čl. 58 Ústavy předpokládá, že další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon. Navrhovaná právní úprava je taktéž v souladu s čl. 21 Listiny základních práv a svobod, jenž kromě jiného prohlašuje, že občané právo podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců, přičemž volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na podmínky přístupu k výkonu aktivního volebního práva, kdy zavedením korespondenčního hlasování usnadňuje hlasování pro voliče pobývající v zahraničí. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy
Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních dvorů orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Dopad na státní rozpočet Navrhovaná právní úprava má finanční dopady na státní rozpočet, které se promítnou téměř výhradně v kapitole Ministerstva zahraničních věcí České republiky, která zahrnuje financování činnost zastupitelských úřadů. Zastupitelským úřadům vzniknou nové povinnosti v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování a s tím spojené náklady. Bude se jednat především o výdaje spojené s distribucí dokumentace pro korespondenční hlasování voličům, včetně poštovného, a související personální a administrativní výdaje. Českých občanů v zahraničí žije několik stovek tisíc. Zájem těchto voličů o korespondenční hlasování sice nelze předjímat, přesto lze očekávat, že celkové náklady Ministerstva zahraničních věcí na zajištění a provedení korespondenční hlasování v rámci jedněch voleb by odhadem mohly činit 5 milionů korun českých. Dopad na ostatní veřejné rozpočty Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona přímý vliv.
7. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na činnost územních samosprávných celků.
8. Předpokládané sociální dopady
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí v České republice ani na jednotlivé skupiny obyvatelstva.
9. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti nedotkne.
10. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na rovnost žen a mužů a nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava stejně tak není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zavedení možnosti korespondenčního hlasování v zahraničí nezakládá diskriminaci voličů pobývajících v České republice, jelikož je nutné zohlednit, že voliči v tuzemsku požívají řadu výhod oproti voličům pobývajícím v cizině, jedná se především o lepší dostupnost volebních místností. Zavedení korespondenčního hlasování tedy kompenzuje voličům pobývajícím v zahraničí obtížnější přístup k výkonu volebního práva.
11. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Nastavený mechanismus zpracování osobních údajů v souvislosti s konáním voleb do Poslanecké sněmovny a volbou prezidenta republiky se nikterak nemění, pouze se přiměřeně rozšiřuje okruh zpracovávaných osobních údajů a prováděných úkonů ve spojení se zavedením korespondenčního hlasování.
12. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti.
13. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná opatření této oblasti nijak nedotknou.
K Čl. I
K bodu 1 [§ 6b, 6c, 6d a 6e] Navrhovaná úprava zavádí nová ustanovení § 6b až 6e zákona o volbách do Parlamentu ČR, jež upravují korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny. Korespondenční hlasování budou moci využít voliči žijící v zahraničí, kteří jsou na základě žádosti zapsáni ve zvláštním seznamu voličů, ve stanoveném zvláštním volebním okrsku.
Voliči bude umožněno hlasovat korespondenčně na žádost doručenou příslušnému zastupitelskému úřadu nejpozději do 35 dnů přede dnem konání voleb nebo předanou osobně do 3 dnů přede dnem voleb. V takovém případě volič obdrží od zastupitelského úřadu identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky Ministerstva vnitra České republiky, z nichž si bude možné vytisknout hlasovací lístky, hlasovací lístek si tedy volič vytiskne sám. Uvedenou sadu dokumentů zastupitelský úřad zašle voliči nejpozději 25 dnů přede dnem voleb nebo je předá voliči či jeho zmocněnci osobně. Zastupitelský úřad následně poznamená tuto skutečnost do zvláštního seznamu voličů. Poměrně dlouhé lhůty pro zaslání žádosti o korespondenční hlasování a pro odeslání písemností ke korespondenčnímu hlasování jsou nastaveny z tohoto důvodu, aby byl dán dostatečný časový prostor pro odeslání písemností voliči, jeho odhlasování a zpětné zaslání na zastupitelský úřad. Druhou variantou je osobní vyzvednutí písemností pro korespondenční hlasování. To může být praktické zejména tehdy, pokud se volič před konáním voleb zdržuje v místě jinak vzdáleného zastupitelského úřadu. Po převzetí listin volič může na zastupitelském úřadě rovnou provést hlasování a zalepenou doručovací obálku ihned poté osobně předat zastupitelskému úřadu. Identifikační lístek pro korespondenční hlasování bude obsahovat (i) označení zastupitelského úřadu, (ii) číslo identifikačního lístku, (iii) datum konání voleb do Poslanecké sněmovny, (iv) jméno a příjmení voliče, datum narození a adresu místa, kde má bydliště mimo území České republiky, (v) otisk úředního razítka zastupitelského úřadu, jméno a příjmení zaměstnance zařazeného v zastupitelském úřadu a jeho podpis a (vi) text prohlášení, ve kterém volič prohlašuje, že hlasuje osobně, a místo pro podpis voliče. Aby byla respektována tajnost hlasování, obsahuje identifikační lístek čestné prohlášení voliče, že hlasoval osobně. Jak již bylo uvedeno, volič obdrží pro korespondenční hlasování dvě odlišné obálky, a to doručovací a úřední. Hlasovací lístek si volič vytiskne z internetu a vloží do úřední obálky. Následně volič vloží do doručovací obálky úřední obálku společně (nikoli v ní) s osobně podepsaným identifikačním lístkem, popřípadě i s voličským průkazem, pokud mu byl vydán. Vydaný voličský průkaz bude nutné vrátit proto, aby bylo zamezeno dvojímu hlasování. Pokud nebude voličský průkaz vložen do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem a úřední obálkou, nebude se k doručovací obálce přihlížet. Na doručovací obálce bude dopředu vyplněna adresa zastupitelského úřadu, dále číslo příslušného zvláštního volebního okrsku a označení příslušných voleb, tak aby byl výkon volebního práva občanům co nejvíce usnadněn. Zalepenou doručovací obálku volič zašle zastupitelskému úřadu, u kterého je zapsán ve zvláštním seznamu. Doručenou doručovací obálku zastupitelský úřad uchová nerozlepenou na bezpečném k tomu účelu vyhrazeném místě až do předání zvláštní okrskové volební komisi, o tom se sepíše záznam. Zvláštní okrskové volební komisi zastupitelský úřad předá pouze ty doručovací obálky, které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Zvláštní okrsková volební komise zabezpečí převzaté doručovací obálky proti neoprávněnému nakládání. Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování před zahájením sčítání hlasů otevře nejprve doručovací obálky. Zvláštní okrsková volební komise přihlíží pouze k obsahu doručovací obálky, které byly odeslány postupem podle § 6d odst. 2. Stejně tak se nepřihlíží k doručovací obálce, chybí-li v ní identifikační lístek vydaný příslušným zastupitelským úřadem nebo úřední obálka, obsahuje-li více úředních obálek či identifikačních lístků, není-li identifikační lístek podepsán voličem nebo není-li v doručovací obálce voličský průkaz, který byl předtím voliči vydán. U každého voliče, jehož doručovací obálka nebyla odložena, vyznačí zvláštní okrsková volební komise ve výpisu ze zvláštního seznamu záznam o tom, že volič hlasoval korespondenčně, a vhodí úřední obálku do volební schránky, aby se smísily s úředními obálkami z prezenčního hlasování. Teprve poté, co zvláštní okrsková volební komise naloží se všemi doručovacími obálkami postupem dle § 6e, otevře volební schránku a zahájí sčítání hlasů.
K bodu 2 [§ 14d písm. e)] Navrhovaná úprava § 14d písm. e) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a začleňuje mezi úkoly zastupitelského úřadu povinnost zajistit korespondenční hlasování.
K bodu 3 [§ 14d písm. g)] Navrhovaná změna § 14d písm. g) pouze promítá možnost hlasovat korespondenčně, kdy zastupitelský úřad bude informovat voliče v rámci informací o vyhlášených volbách do Poslanecké sněmovny také o způsobu korespondenčního hlasování.
K bodu 4 [§ 14g odst. 2 písm. b)] Navrhovaná úprava § 14g odst. 2 písm. b) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a začleňuje mezi úkoly zvláštní okrskové volební komise výslovně sčítání hlasů odevzdaných v korespondenčním hlasování.
K bodu 5 [§ 19 odst. 5] Navrhovaná úprava § 19 odst. 5 navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a stanovuje, že zvláštní okrsková volební komise hlasování ve volební místnosti neumožní voliči, jemuž byly vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Účelem je zamezit dvojímu hlasování.
K bodu 6 [§ 38 odst. 5] Navrhovaná změna § 38 odst. 5 pouze nastavuje postup tisku nebo rozmnožení hlasovacích lístků v návaznosti na navrhovaný odstavec 6.
K bodu 7 [§ 38 odst. 6] Navrhovaná úprava § 38 odst. 6 reflektuje možnost voliče hlasovat korespondenčně. Dle navržené úpravy si volič vytiskne hlasovací lístek ze stránek provozovaných Ministerstvem vnitra České republiky. Rozvádí se, že předlohy k tisku hlasovacích lístků pro korespondenční hlasování zveřejňuje Ministerstvo vnitra České republiky na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, kdy jsou splněny všechny podmínky pro tisk hlasovacích lístků pro příslušný volební kraj.
K bodu 8 [§ 42 odst. 2 písm. e)] Navrhovaná úprava § 42 odst. 2 písm. e) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a doplňuje náležitosti zápisu zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování o uvedení počtu voličů, kteří ve zvláštním volebním okrsku hlasovali korespondenčně.
K bodu 9 [§ 42 odst. 3] Navrhovaná úprava § 42 odst. 3 je pouze legislativně technické povahy a navazuje na doplnění nového písm. e) ve druhém odstavci.
K bodu 10 [§ 43 odst. 7] Navrhovaná úprava § 43 odst. 7 navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a doplňuje, že zvláštní okrsková volební komise zapečetí vedle stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování a ostatních vyjmenovaných písemnosti také písemnosti související s korespondenčním hlasováním.
K bodu 11 [§ 46 odst. 3 písm. e)] Navrhovaná úprava § 46 odst. 3 písm. e) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a doplňuje náležitosti zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji o uvedení počtu voličů, kteří ve volebním kraji hlasovali korespondenčně.
K bodu 12 [§ 55 odst. 1] Zrušení dotčených slov souvisí se změnou v § 38 odst. 5, ve kterém byla nahrazena věta druhá a z ustanovení tak vypadla i lhůta 3 dnů, kterou tak není potřeba pro případ předčasných voleb do Poslanecké sněmovny zkracovat na 48 hodin.
K bodu 13 [§ 92 odst. 3] Navrhuje se v § 92 odst. 3 písm. b) zmocnit Ministerstvo zahraničních věcí České republiky k přijetí vyhlášky, kterou stanoví územní obvody zastupitelských úřadů či jejich části, v nichž nebude možné korespondenční hlasování využít, přitom se bude vycházet z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území. Mohou existovat oblasti, v nichž nebude možné korespondenční hlasování využít, například z důvodu válečného konfliktu.
K čl. II
Podle zákona o volbách do Parlamentu se změnami, které jsou spojeny se zavedením korespondenčního hlasování, bude poprvé postupováno až ve volbách do Poslanecké sněmovny, které budou vyhlášeny po nabytí účinnosti tohoto zákona. To je nezbytné jak pro organizačně technickou přípravu dotčených volebních orgánů (zejm. Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelské úřady) na tento způsob hlasování, tak i pro včasné informování voličů. Pokud by volby byly vyhlášeny před nabytím účinnosti tohoto zákona, i když termín jejich konání by již připadal na dobu po účinnosti, nemohlo by se ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat korespondenčně.
K čl. III
K bodu 1 [§ 16 písm. d)] Navrhovaná úprava § 16 písm. d) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a začleňuje mezi úkoly zastupitelského úřadu povinnost zajistit korespondenční hlasování.
K bodu 2 [§ 16 písm. e)] Navrhovaná změna § 16 písm. e) pouze promítá možnost hlasovat korespondenčně, kdy zastupitelský úřad bude informovat voliče v rámci informací o vyhlášené volbě prezidenta také o způsobu korespondenčního hlasování.
K bodu 3 [§ 20 odst. 2 písm. b)] Navrhovaná úprava § 20 odst. 2 písm. b) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a začleňuje mezi úkoly zvláštní okrskové volební komise výslovně sčítání hlasů odevzdaných v korespondenčním hlasování.
K bodu 4 [§ 28 odst. 6] Navrhovaná úprava § 28 odst. 6 reflektuje možnost voliče hlasovat korespondenčně. Dle navržené úpravy si volič vytiskne hlasovací lístek ze stránek provozovaných Ministerstvem vnitra České republiky. Rozvádí se, že předlohy k tisku hlasovacích lístků pro korespondenční hlasování zveřejňuje Ministerstvo vnitra České republiky na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, kdy jsou splněny všechny podmínky pro tisk hlasovacích lístků.
K bodu 5 [§ 33a, 33b, 33c a 33d] Navrhovaná úprava zavádí nová ustanovení § 33a až 33d zákona o volbě prezidenta republiky, jež upravují korespondenční hlasování pro volbu prezidenta. Korespondenční hlasování budou moci využít voliči žijící v zahraničí, kteří jsou na základě žádosti zapsáni ve zvláštním seznamu voličů, ve stanoveném zvláštním volebním okrsku.
Voliči bude umožněno hlasovat korespondenčně na žádost doručenou příslušnému zastupitelskému úřadu nejpozději do 35 dnů přede dnem konání volby prezidenta nebo předanou osobně do 3 dnů přede dnem volby prezidenta. V takovém případě volič obdrží od zastupitelského úřadu identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky Ministerstva vnitra České republiky, z nichž si bude možné vytisknout hlasovací lístky, hlasovací lístek si tedy volič vytiskne sám. Uvedenou sadu dokumentů zastupitelský úřad zašle voliči nejpozději 25 dnů přede dnem volby prezidenta nebo je předá voliči či jeho zmocněnci osobně. Zastupitelský úřad následně poznamená tuto skutečnost do zvláštního seznamu voličů. V případě volby prezidenta republiky, která může být dvoukolová, zašle zastupitelský úřad písemnosti pro korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič výslovně požádal o korespondenční hlasování jen pro první nebo pro druhé kolo volby. Je možné žádat o korespondenční hlasování také až před druhým kolem volby prezidenta republiky, avšak s ohledem na lhůty pouze osobně s tím, že při té příležitosti budou voliči současně vydány i písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Poměrně dlouhé lhůty pro zaslání žádosti o korespondenční hlasování a pro odeslání písemností ke korespondenčnímu hlasování jsou nastaveny z tohoto důvodu, aby byl dán dostatečný časový prostor pro odeslání písemností voliči, jeho odhlasování a zpětné zaslání na zastupitelský úřad. Druhou variantou je osobní vyzvednutí písemností pro korespondenční hlasování. To může být praktické zejména tehdy, pokud se volič před konáním voleb zdržuje v místě jinak vzdáleného zastupitelského úřadu. Po převzetí listin volič může na zastupitelském úřadě rovnou provést hlasování a zalepenou doručovací obálku ihned poté osobně předat zastupitelskému úřadu. Identifikační lístek pro korespondenční hlasování bude obsahovat (i) označení zastupitelského úřadu, (ii) číslo identifikačního lístku, (iii) datum konání volby prezidenta, (iv) jméno a příjmení voliče, datum narození a adresu místa, kde má bydliště mimo území České republiky, (v) otisk úředního razítka zastupitelského úřadu, jméno a příjmení zaměstnance zařazeného v zastupitelském úřadu a jeho podpis a (vi) text prohlášení, ve kterém volič prohlašuje, že hlasuje osobně, a místo pro podpis voliče. Aby byla respektována tajnost hlasování, obsahuje identifikační lístek čestné prohlášení voliče, že hlasoval osobně. Jak již bylo uvedeno, volič obdrží pro korespondenční hlasování dvě odlišné obálky, a to doručovací a úřední. Hlasovací lístek si volič vytiskne z internetu a vloží do úřední obálky. Na internetových stránkách budou dostupné hlasovací lístky pro první i druhé kolo volby prezidenta. Následně volič vloží do doručovací obálky úřední obálku společně (nikoli v ní) s osobně podepsaným identifikačním lístkem, popřípadě i s voličským průkazem, pokud mu byl vydán. Vydaný voličský průkaz bude nutné vrátit proto, aby bylo zamezeno dvojímu hlasování. Pokud nebude voličský průkaz vložen do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem a úřední obálkou, nebude se k doručovací obálce přihlížet. Na doručovací obálce bude dopředu vyplněna adresa zastupitelského úřadu, dále číslo příslušného zvláštního volebního okrsku a označení příslušných voleb, tak aby byl výkon volebního práva občanům co nejvíce usnadněn. Zalepenou doručovací obálku volič zašle zastupitelskému úřadu, u kterého je zapsán ve zvláštním seznamu. Doručenou doručovací obálku zastupitelský úřad uchová nerozlepenou na bezpečném k tomu účelu vyhrazeném místě až do předání zvláštní okrskové volební komisi, o tom se sepíše záznam. Zvláštní okrskové volební komisi zastupitelský úřad předá pouze ty doručovací obálky, které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Zvláštní okrsková volební komise zabezpečí převzaté doručovací obálky proti neoprávněnému nakládání. Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování před zahájením sčítání hlasů otevře nejprve doručovací obálky. Zvláštní okrsková volební komise přihlíží pouze k obsahu doručovací obálky, které byly odeslány postupem podle § 33c odst. 2. Stejně tak se nepřihlíží k doručovací obálce, chybí-li v ní identifikační lístek vydaný příslušným zastupitelským úřadem nebo úřední obálka, obsahuje-li více úředních obálek či identifikačních lístků, není-li identifikační lístek podepsán voličem nebo není-li v doručovací obálce voličský průkaz, který byl předtím voliči vydán. U každého voliče, jehož doručovací obálka nebyla odložena, vyznačí zvláštní okrsková volební komise ve výpisu ze zvláštního seznamu záznam o tom, že volič hlasoval korespondenčně, a vhodí úřední obálku do volební schránky, aby se smísily s úředními obálkami z prezenčního hlasování. Teprve poté, co zvláštní okrsková volební komise naloží se všemi doručovacími obálkami postupem dle § 33d, otevře volební schránku a zahájí sčítání hlasů.
K bodu 6 [§ 34 odst. 2] Navrhovaná změna § 34 odst. 2 pouze promítá možnost hlasovat korespondenčně, kdy zastupitelský úřad bude informovat voliče v rámci informací o vyhlášené volbě prezidenta také o způsobu korespondenčního hlasování.
K bodu 7 [§ 42 odst. 4] Navrhovaná úprava § 42 odst. 3 navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a stanovuje, že zvláštní okrsková volební komise hlasování ve volební místnosti neumožní voliči, jemuž byly vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Účelem je zamezit dvojímu hlasování.
K bodu 8 [§ 51 odst. 2 písm. f)] Navrhovaná úprava § 51 odst. 2 písm. f) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a doplňuje náležitosti zápisu zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování o uvedení počtu voličů, kteří ve zvláštním volebním okrsku hlasovali korespondenčně.
K bodu 9 [§ 52 odst. 7] Navrhovaná úprava § 52 odst. 7 navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a doplňuje, že zvláštní okrsková volební komise zapečetí vedle stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování a ostatních vyjmenovaných písemnosti také písemnosti související s korespondenčním hlasováním.
K bodu 10 [§ 53 odst. 3 písm. f)] Navrhovaná úprava § 53 odst. 3 písm. f) navazuje na zavedení možnosti korespondenčního hlasování a doplňuje náležitosti zápisu o výsledku voleb o uvedení počtu voličů, kteří hlasovali korespondenčně.
K bodu 11 [§ 69 odst. 2] Navrhuje se v § 69 odst. 2 zmocnit Ministerstvo zahraničních věcí České republiky k přijetí vyhlášky, kterou stanoví územní obvody zastupitelských úřadů či jejich části, v nichž nebude možné korespondenční hlasování využít, přitom se bude vycházet z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na příslušném území. Mohou existovat oblasti, v nichž nebude možné korespondenční hlasování využít, například z důvodu válečného konfliktu.
K čl. IV
Podle zákona o volbě prezidenta se změnami, které jsou spojeny se zavedením korespondenčního hlasování, bude poprvé postupováno až ve volbě prezidenta, která bude vyhlášena po nabytí účinnosti tohoto zákona. To je nezbytné jak pro organizačně technickou přípravu dotčených volebních orgánů (zejm. Ministerstvo zahraničních věcí, zastupitelské úřady) na tento způsob hlasování, tak i pro včasné informování voličů. Pokud by volba prezidenta byla vyhlášena před nabytím účinnosti tohoto zákona, i když termín jejího konání by již připadal na dobu po účinnosti, nemohlo by se ve volbě prezidenta hlasovat korespondenčně.
K čl. V
Navrhuje se, aby zákon vstoupil v účinnost dnem 1. 1. 2022.
V Praze dne … listopadu 2021
Miloš Vystrčil, v.r. předseda Senátu