Obsahové vymezení Dohody, kterou tvoří preambule, 25 článků a příloha, je následující:
Článek 1 obsahuje definice výrazů důležitých pro aplikaci Dohody.
Článek 2 vymezuje základní přepravní práva k provádění mezinárodní obchodní letecké dopravy, která si smluvní strany vzájemně vyměnily. Jedná se o právo přeletu přes území druhé smluvní strany (1. svoboda vzduchu), právo přistání na území druhé smluvní strany pro neobchodní účely, např. technické mezipřistání (2. svoboda vzduchu), právo nakládat a vykládat na území druhé smluvní strany v místech stanovených v příloze cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené do nebo pocházející z míst na území první smluvní strany (3. a 4. svoboda vzduchu) a právo nakládat a vykládat na území jiných států v místech stanovených v příloze cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené do nebo pocházející z míst na území druhé smluvní strany (5. svoboda vzduchu).
Článek 3 obsahuje právo každé smluvní strany písemně určit (designovat) letecké podniky, které budou provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle Dohody, a podmínky, za kterých druhá smluvní strana udělí takto určeným podnikům provozní oprávnění.
Článek 4 uvádí podmínky, za kterých je možné výše uvedená provozní oprávnění zrušit, pozastavit nebo omezit. Články 3 a 4 obsahují tzv. povinná unijní ustanovení (usazení leteckého podniku EU na území ČR).
Článek 5 deklaruje aplikaci práva na území každé smluvní strany, pokud jde o navigaci a provoz letadla určeného druhou smluvní stranou a také v oblastech upravujících vstup, pobyt, tranzit a výstup cestujících, posádek, zboží nebo poštovních zásilek.
Článek 6 upravuje oblast bezpečnosti ve smyslu ochrany letectví před protiprávními činy (security). Smluvní strany si potvrzují závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví a jejími přílohami, které se týkají této oblasti a dalšími závaznými mezinárodními smlouvami v této oblasti. Článek obsahuje ustanovení o spolupráci a asistenci smluvních stran v souvislosti s protiprávními činy v oblasti civilního letectví.
Článek 7 se týká bezpečnosti letectví z pohledu technického (safety). Smluvní strany si vzájemně uznávají osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané leteckému personálu na území jedné smluvní strany. Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace v oblasti safety a provést tzv. inspekci na stojánce u letadla druhé smluvní strany, pokud se nachází na území první smluvní strany. Dále je upraven postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Úmluvou o mezinárodním civilním letectví druhou smluvní stranou.
Článek 8 upravuje osvobození určených leteckých podniků druhé smluvní strany resp. letadel, pohonných hmot, mazadel, spotřebitelného technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého vybavení letadel a zásob letadel od dovozních omezení, cel, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných poplatků využívaných při provozu dohodnutých služeb.
Článek 9 se týká spravedlivého a přiměřeného stanovování uživatelských poplatků za použití letišť, leteckých a navigačních zařízení. Uvádí také principy pro konzultace při stanovování těchto poplatků.
Článek 10 obsahuje úpravu přímého tranzitu. Jedná se o verzi, která je součástí aktuálního českého vzorového textu letecké dohody.
Článek 11 upravuje oblast prodeje leteckých služeb a převodů finančních prostředků z prodeje těchto služeb, včetně případné existence zvláštní dohody mezi smluvními stranami v této oblasti.
Článek 12 se týká tarifů v rámci dohodnutých služeb. Tarify za přepravu cestujících, zavazadel a zboží se neschvalují a nepředkládají se leteckým úřadům, pouze na vyžádání v případě podezření na diskriminační tarify a podobné praktiky.
Článek 13 upravuje pravidla pro určování kapacity nabízené leteckými podniky obou smluvních stran.
Článek 14 umožňuje obvyklé obchodní aktivity leteckých podniků, jako je společné označování linek (code-sharing) či vyblokování prostoru (blocked-space), a to mezi leteckými podniky smluvních stran i mezi leteckými podniky smluvních stran a třetích zemí. Dále jsou upraveny podmínky pro výkon těchto ujednání. Tato ujednání podléhají schválení příslušného leteckého úřadu.
Článek 15 uvádí podmínky pro předkládání a schvalování letových řádů leteckých podniků obou smluvních stran při výkonu dohodnutých služeb.
Článek 16 obsahuje úpravu kombinace leteckých dopravních služeb cestujících a zboží s dopravními službami v rámci pozemní dopravy.
Článek 17 upravuje možnosti a podmínky obchodních zastoupení a zaměstnanců leteckých podniků na území druhé smluvní strany.
Článek 18 obsahuje standardní úpravu odbavovacích služeb na letištích, včetně mandatorního unijního ustanovení.
Článek 19 se týká poskytování relevantních statistických informací a údajů mezi leteckými úřady obou smluvních stran (na žádost) o provozu dohodnutých služeb.
Článek 20 zakládá možnost provádět konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran.
Článek 21 stanoví postup pro provádění případných změn Dohody a jejich vstup v platnost, který je stejný, jako v případě vstupu samotné Dohody v platnost. Dále je zde upraven postup při přijetí jiné mezinárodní letecké dohody, která by se dotýkala vztahů mezi smluvními stranami.
Článek 22 upravuje klasické třístupňové řešení sporů (letecké úřady, smluvní strany, rozhodčí soud), které mohou vyplynout z výkladu nebo provádění Dohody.
Článek 23 dává povinnost registrovat Dohodu u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Článek 24 stanoví standardní podmínky pro případné ukončení platnosti Dohody, tj. 12 měsíců po dni doručení písemného oznámení jedné smluvní strany.
Článek 25 upravuje vstup Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost šedesátý den po doručení druhé z diplomatických nót, kterými si obě smluvní strany oznámily, že byly splněny jejich příslušné požadavky pro vstup Dohody v platnost.
Dohoda je sjednána v českém a anglickém jazyce, obě jazykové verze mají stejnou platnost. Angličtina je ve Rwandě jedním z úředních jazyků.
Příloha k Dohodě obsahuje volné vymezení linek mezi místy na území České republiky a místy na území Rwandy včetně mezilehlých bodů a bodů za příslušnými územími. Dále jsou uvedeny podmínky pro výkon dohodnutých služeb.
Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Při sjednání Dohody byly splněny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách (oznámení Evropské komisi). Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu. Gestor provedl komplexní posouzení a analýzu jednotlivých ustanovení Dohody z hlediska možných dopadů do právního řádu ČR s ohledem na vnitrostátní provádění Dohody (včetně posouzení a následného zhodnocení, zda jsou všechna ustanovení obsažená v Dohodě, která jsou přímo určena vnitrostátním subjektům, samovykonatelná), i ve smyslu Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv, schválené usnesením vlády ze dne 11. února 2004 č. 131. Ustanovení Dohody, která nejsou samovykonatelná, se provádějí v souvislosti s platnými právními předpisy (např. čl. 3 - provozní oprávnění se vydává leteckému podniku podle příslušných ustanovení zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů). V této souvislosti není potřeba přijímat další vnitrostátní právní úpravu ani jiná opatření.
Provádění Dohody bude zajišťováno především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou spolupracovat, v případě potřeby, s ostatními zúčastněnými resorty (ministerstva zahraničních věcí, financí, vnitra, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu) a Českou národní bankou. Sjednání a následné provádění Dohody nebudou mít dopad na výdaje státního rozpočtu, s výjimkou obvyklých rozpočtových položek jednotlivých resortů a Úřadu pro civilní letectví, určených obecně na administrativní a správní výdaje.
Dohoda má v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území druhé smluvní strany, přistávat na jejím území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území druhé smluvní strany cestující a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území druhé smluvní strany, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, atd. Dohoda je předložena před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací.
Africký kontinent dosud nevykazuje celkově dobrou úroveň letecké konektivity, nicméně potenciál je zde velký a někteří letečtí dopravci se v posledních letech snaží úroveň dostupnosti některých míst výrazně zlepšovat. Mezi ně patří také ambiciózní RwandAir, který před několika lety zahájil lety do Evropy. V této souvislosti se v rámci Dohody otevřou možnosti na rozšíření sítě linek prostřednictvím českých, rwandských i dalších leteckých dopravců např. formou code-sharingu. Tím by došlo ke zlepšení dopravní obslužnosti tohoto regionu centrální Afriky, který je zajímavý nejen z pohledu cestovního ruchu.
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky