1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové právní úpravy
Navrhovaná úprava má za cíl zabránit surogátnímu (náhradnímu) mateřství jako specifické formě obchodování s lidmi, a to jak s ženami, které jsou využívány jako náhradní matky, tak s dětmi, které náhradní matky porodí.
Nepřijatelnost obchodování s lidmi a komercializace lidského těla patří ke kulturním pilířům západní civilizace a to bez ohledu na to, zda objednatel dítěte a těla náhradní matky žije v manželství nebo jinak. Proto mj. i země jako Německo, Rakousko nebo Francie přistupují k surogátnímu mateřství s nulovou tolerancí.
Objekt trestného činu Obchodování s lidmi podle § 168 trestního zákoníku je společností jednomyslně uznáván. Skutečnost, že vlastní podstatou náhradního mateřství je ale chápání náhradní matky a dítěte, které objednatelům náhradního mateřství porodí, jako předmět závazkových vztahů sui generis, není v právním řádu dostatečným způsobem reflektována.
Trestní zákoník pouze v § 169 upravuje trestný čin Svěření dítěte do moci jiného, na základě kterého, v některých případech, vzniká v souvislosti s náhradním mateřství trestní odpovědnost ženám – náhradním matkám, které na základě dohody s objednateli služeb náhradního mateřství přenechají dítě k osvojení některému z objednatelů. Extrémní nevyváženost stávající úpravy spočívá, mimo jiné, v tom, že náhradní matka (nezřídka pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí) je z podstaty věci rovněž předmětem tohoto specifického obchodu a naopak objednatel není sankcionován. Je tedy žádoucí doplnit stávající úpravu trestního práva tak, aby v případě náhradního mateřství trestní postih dopadal rovněž a zejména na objednatele služby náhradního mateřství, případně na další osoby, které jsou do tohoto obchodu zapojeny.
Podle českých i zahraničních zkušeností je surogace (náhradní mateřství) výnosným obchodem na mezinárodní úrovnis těly žen a jimi porozenými dětmi, což má řadu negativních dopadů na životy těchto žen a dětí. Zejména v zahraničí jsou zkušenosti s tím, že děti byly nakonec opuštěny, resp. jejich objednatelé si je nepřevzali. Typicky se jednalo o důsledek výskytu genetických vad u těchto dětí. Podle některých zdrojů stopa některých dětí získávaných prostřednictvím surogace mizí v zahraničí a existují i obavy z jejich využití pro získávání orgánů.
Problematika komercializace lidského těla a náhradního mateřství jako nástroje obchodu s dětmi není otázkou technologicky zdravotnickou, ale především společenskou, která musí být podrobně diskutována především na ústavně právní rovině. Na mezinárodní úrovni je zákaz komercionalizace lidského těla a jeho částí (včetně dělohy ženy) výslovně zakotven v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně. V zemích, které se v minulosti přiklonily k liberálním regulacím náhradního mateřství, jsou právní normy systematicky obcházeny ve prospěch komercializace tohoto odvětví, podobně jako k tomu dochází v České republice (viz např. Holandsko, Belgie, Řecko, Izrael). Řada zemí s liberální legislativou (jako třeba Ukrajina, Gruzie, Kalifornie) postupně svůj původní přístup reviduje (např. Indie, Thajsko). Proto v současné době některé evropské země přistupují k náhradnímu mateřství s nulovou tolerancí (např. Německo, Rakousko, Francie).
https://www.bbc.com/news/health-47826356 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-operace-spanel-v-praze-se-prodavaji-deti-vyrobene-na- zakazku-203870, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-urady-mely-informace-o-prodeji-deti-ale-nesnazily-se- ho-zastavit-204603 http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/download/222/174
2. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona nemá dopad na státní rozpočet ani rozpočty krajů a obcí.
3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem
České republiky
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
K Čl. I (návrh změny občanského zákoníku):
K bodu 1. (§ 804): Původní předpoklad zákonodárce při tvorbě nového občanském zákoníku, že náhradní mateřství bude využíváno jako altruistická forma pomoci mezi příbuznými v přímé linii, se v praxi u nás i v zahraniční ukázal jako lichý.
V současné době se na § 804 občanského zákoníku (jediné ustanovení právního řádu ČR, které pojem „náhradní mateřství“ obsahuje) nahlíží, zcela v rozporu se záměrem zákonodárce, jako na důvod pro toleranci jinak právně neupraveného institutu náhradního mateřství. Skutečnost, že stávající § 804 občanského zákoníku zmínku o náhradním mateřství obsahuje, má za následek, že právní řád ČR neobsahuje dostatečně účinný mechanismus pro zamezení zastřeného obchodu s náhradními matkami a s narozenými dětmi.
Při zvažování způsobu regulace náhradního mateřství je vhodné vzít v úvahu i jiné možnosti, které se neplodnému páru za účelem naplnění touhy po dítěti, nabízejí, a to zejména využití adopce či pěstounské péče. Nelze ani opomíjet rozvoj nových medicínských metod jako např. transplantace dělohy, či léčby příčin neplodnosti.
K Čl. II (návrh změny trestního zákoníku):
K bodu 1. (§ 168)
Je navrhováno, aby v případech, kdy někdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá ženu k poskytnutí služby náhradního mateřství, bylo takové jednání kvalifikováno jako trestný čin obchodování s lidmi. Podle stávající právní úpravy by pouze teoreticky připadalo v úvahu takové jednání podřadit pod „jinou formu vykořisťování“ ve smyslu § 168 odst. 1 a odst. 2 písm. e) trestního zákoníku, což je, vzhledem k rozsahu využívání žen k náhradnímu mateřství, zcela nedostatečné.
Navrhovaná úprava může rovněž zásadní měrou přispět k tomu, aby zahraniční reprodukční kliniky nevyužívaly Českou republiky k realizaci porodů a následných procesů osvojení narozených dětí jejich zahraničními klienty; tedy k realizaci obchodu, jehož předmětem je jednak dítě narozené z náhradního mateřství a dále (mnohdy nedobrovolně poskytované) služby náhradní matky.
K Čl. III (účinnost):
http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/167/141 S ohledem na dosavadní absenci postihu v našem právním řádu tak závažného jednání se z ohledem na naléhavý obecní zájem navrhuje v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.
V Praze dne 18. dubna 2023
Zuzana Ožanová v. r. Helena Válková v. r.