Podstata navrhované právní úpravy
Podstatou navrhované právní úpravy je nahrazení stávají dávky nemocenského pojištění „peněžitá pomoc v mateřství“ (PPM) novou dávkou státní sociální podpory nazvanou „mateřský příspěvek“.
Zhodnocení platného právního stavu
Účelem PPM je nahradit příjem, který osobě ušel v důsledku těhotenství a prvních měsíců mateřství. Podmínkou vzniku nároku na PPM je, mimo jiné, účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Osoby samostatně výdělečně činné musí navíc splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v rozsahu alespoň 180 kalendářních dní v posledním roce přede dnem začátku podpůrčí doby pro PPM.
Z důvodu nesplnění podmínek pro vznik nároku na PPM v roce 2021 nepobíralo PPM 27 tisíc žen, z čehož cca 20 tisíc ji nepobíralo přesto, že tyto ženy byly ekonomicky aktivní, a to formou OSVČ, svobodných povolání, studentek, doktorandek a žen, které se v rámci rodiny aktivně podílejí na ekonomické činnosti partnera, otce očekávaného dítěte. Hlavním důvodem, proč nárok na PPM nevznikl, bylo nesplnění podmínky platby nemocenského pojištění po dobu 270 dní. PPM pobíralo 83 tisíc žen z celkem 110 tisíc těhotných. V roce 2021 Česká správa sociálního zabezpečení ve statistice eviduje pouhých 2 363 žen a 37 mužů pobírající PPM z řad OSVČ a nevede žádného zahraničního zaměstnance, který dávku pobíral.
Stávající právní úprava PPM je založena na nesprávném předpokladu, že žena během těhotenství a prvních měsíců mateřství není pro společnost ekonomickým přínosem. Společenský zájem a ekonomický přínos v podobě nového dítěte - budoucího daňového poplatníka - je tímto přístupem ignorován. Požadavek, aby si žena vlastní účastí na nemocenském pojištění na PPM „našetřila“ a vedený obavou, aby PPM tímto způsobem nebyla „zneužívána“, není spravedlivý ani rozumný.
Princip navrhované právní úpravy
Návrh zákona narovnává a zpřehledňuje současný koncept státní podpory mateřství tím, že stávající dávku nemocenského pojištění PPM nahrazuje novou dávkou z oblasti státní sociální podpory nazvanou „mateřský příspěvek“.
Navrhovaná dávka mateřský příspěvek bude částečně kompenzovat příležitost být ekonomicky aktivní, která ženám ušla z důvodu těhotenství a prvních měsíců mateřství.
Vedle principiálního východiska, že těhotenství není nemoc a nepatří do nemocenského pojištění, navrhovaná úprava spravedlivěji oceňuje nenahraditelný socio-ekonomický přínos mateřství do lidských zdrojů, a to v kontextu udržitelnosti státu, důchodového systému a stability společnosti.
Nezbytnost navrhované právní úpravy
Stávající právní úprava týkající se vzniku nároku na PPM opomíjí množství těhotných žen, kterým by
V České republice v roce 2021 stoupla plodnost na jednu z nejvyšších v EU (ve výši 1.83 dítěte na ženu), ale přesto je stále hluboko pod hranicí prosté reprodukce 2,1. Navíc v roce 2022 se živě narodilo pouze 99,8 tisíce dětí a plodnost tak klesla na 1,66 dítěte na ženu. (ČSÚ)
spravedlivě měla být kompenzována skutečnost, že v důsledku těhotenství ztratí po určitou dobu příležitost být plnohodnotně ekonomicky aktivní. Těmto ženám je třeba možnosti plnohodnotného výdělku v průběhu těhotenství kompenzovat, k čemuž právě má navrhovaná dávka mateřský příspěvek sloužit.
Je třeba předejít tomu, aby ženy, resp. rodiče, kteří otěhotní nečekaně, byli státem fakticky ekonomicky trestáni a nuceni k tomu, aby vznik těhotenství odkládali až do té doby, kdy budou mít nárok na PPM. K tomuto přístupu, který je z hlediska rodinného, psychologického a medicínského velice problematický, nicméně stávající právní úprava PPM (resp. absence alternativy k PPM) ženy fakticky nabádá.
Nahrazením současné dávky nemocenského pojištění PPM novou dávkou státní sociální podpory „mateřský příspěvek“ dojde ke spravedlivější kompenzaci (v důsledku těhotenství a mateřství) ušlých ekonomických příležitostí všech ekonomicky aktivních žen, jako jsou např. ženy s částečnými úvazky, svobodnými povoláními, studentky, doktorandky a OSVČ. Kompenzaci ušlých výdělkových příležitostí tedy nově získají ženy, které nesplňují podmínky pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, a to zejména peněžité pomoci v mateřství (PPM).
Naléhavost potřeby řešit stávající situaci je dána propadem porodnosti kvůli socioekonomické situaci způsobené dvěma vlnami covidových opatření, drastickým nárůstem nákladů v souvislosti s energetickou krizí a v důsledku demograficky oslabené generace z 90. let. Je příznačné, že v té době byly podobně jako dnes reflektovány aktuální politické potřeby a mateřství bylo pro mediální nezájem degradováno na ryze privátní zájem se všemi negativními demografickými dopady.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Stávající náklady státního rozpočtu na „peněžitou pomoc v mateřství“ jsou 11.32 mld. Kč, přijetím návrhu by náklady narostly o 1.3 mld Kč.
Tyto výdaje mohou být vzhledem k propadu porodnosti kompenzovány přesměrováním alespoň části již alokovaných prostředků MPSV na dávku „rodičovský příspěvek“ a nedojde reálně k navýšení výdajů státního rozpočtu.
V roce 2022 se narodilo pouze 99,8 tisíce dětí, což je meziročně o 10 % méně. Z 27 tisíc těhotných žen, které dnes nepobírají PPM, je reálné očekávat, že při poklesu porodnosti splní podmínku ekonomické aktivity 15-18 tisíc žen. To představuje smysl reálných výdajů na mateřský příspěvek ve výši 1.3 mld. Kč – podpora mateřství – bude přesunutím z „rodičovského příspěvku“ alespoň částečně zachován.
Přebývající prostředky Počty porodů podle ČSÚna rodičovský příspěvek
2021 111793 2022 99834 1,196 mil. Kč 2023 *96456 1,534 mil. Kč 2024 *93878 1,792 mil. Kč
* Projekce obyvatelstva České republiky 2018 – 2100, ČSÚ
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rozpočty krajů a obcí.
Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
K ČÁSTI PRVNÍ (Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
K Čl. I.
K bodu 1 (§ 2)
Mateřský příspěvek je doplňován do výčtu dávek podle zákona o státní sociální podpoře.
K bodu 2 (§ 7 odst. 1)
Navrhovaná dávka mateřský příspěvek je doplňována do výčtu dávek, u kterých oprávněná osoba nebo společně posuzovaná osoba nemohou být zároveň posuzovány ve více rodinách.
K bodu 3
Je navrhováno doplnění nového § 29a, který obsahuje vlastní úpravu navrhované dávky „mateřský příspěvek“.
Nárok na mateřský příspěvek může vzniknout těhotné ženě nebo ženě, která dítě porodila, a to pouze tehdy pokud této ženě nebo otci dítěte je možné stanovit denní vyměřovací základ pro stanovení otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, nebo pokud jeden z rodičů je osobou samostatně výdělečně činnou.
Nástup na mateřský příspěvek žena určí v žádosti o jeho přiznání, a to v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud žena datum nástupu v žádosti neurčí, nastává nástup na mateřskou dovolenou počátkem šestého týdne před očekávaným porodem.
Mateřský příspěvek náleží po dobu 28 týdnů, případně po dobu 37 týdnů, pokud žena porodila dvě nebo více dětí.
Návrh upravuje rovněž situaci, pokud by došlo k souběhu nároku na mateřský příspěvek s nárokem na nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Mateřský příspěvek v takovém případě náleží pouze, pokud je vyšší než nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to ve výši rozdílu těchto dvou dávek.
Podle návrhu by výše mateřského příspěvku činila za kalendářní měsíc 70 % 30násobku ženina denního vyměřovacího základu. Je navrhováno, aby minimální výše mateřského příspěvku činila 70 % základní sazby měsíční minimální mzdy.
Dále navrhovaná úprava rovněž stanoví, v jakých situacích ženě mateřský příspěvek nepřísluší. Jedná se o situace, kdy objektivní překážka brání ženě v péči o její dítě.
Podle navrhované úpravy v případě úmrtí dítěte zanikne nárok na mateřský příspěvek uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.
K bodu 4 (§ 30 odst. 1)
Je navrhováno doplnit do § 30 odst. 1, že podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek je rovněž ta skutečnost, že rodič na dítě nečerpá (nově navrhovaný) mateřský příspěvek.
K bodu 5 (§ 30a odst. 1)
Je navrhováno nahradit stávající zmínku peněžité pomoci v mateřství zmínkou mateřského příspěvku, a to v souvislosti se zánikem nároku na rodičovský příspěvek a souvisejícím právem na doplacení nevyčerpané části rodičovského příspěvku. Podle návrhu vznikem nároku na mateřský příspěvek zaniká nárok na rodičovský příspěvek, který byl čerpaný na jiné dítě, které bylo dosud nejmladším dítětem v rodině.
K bodu 6 a 7 (§ 30b)
V § 30b odst. 1 písm. b) je navrhováno opět nahradit zmínku peněžité pomoci v mateřství zmínkou mateřského příspěvku, a to v souvislosti se splněním podmínky osobní celodenní a řádné péči o dítě, při posuzování vzniku nároku na rodičovský příspěvek.
K bodu 8 a 9 (§ 54 odst. 4)
Je navrhováno, aby v případě vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody oprávněné osoby nezanikal nárok na mateřský příspěvek, pokud oprávněná osoba na základě povolení příslušného orgánu, nebo na základě zvláštního právního předpisu (např. zákona o výkonu vazby) ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody měla u sebe a starala se o dítě, na které je mateřský příspěvek pobírán.
K bodu 10 a 11 (§ 62 odst. 1)
Je navrhováno, aby v případě neoprávněného čerpání mateřského příspěvku byl rodič povinen vrátit příslušné krajské pobočce Úřadu práce neoprávněně vyplacené částky mateřského příspěvku.
K bodu 12 (§ 68 odst. 1)
Je navrhováno vložení nového písmene j), které bude obsahovat výčet zvláštních náležitostí žádosti o nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K Čl. II.
V rámci přechodných ustanovení je navrhováno, aby nárok na mateřský příspěvek nevznikl, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Tato navrhovaná úprava koresponduje s navrhovanou změnou zákona o nemocenském pojištění, v rámci které je navrhováno přechodné ustanovení, podle kterého, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona (kterým je navrhováno zrušení peněžité pomoci v mateřství), bude nárok na peněžitou pomoc v mateřství posuzován podle znění, které je účinné do dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona.
K ČÁSTI DRUHÉ (Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)
K Čl. III.
K bodu 1 až 11 (§ 3, § 4, § 15, § 15a, § 16, § 18, § 19, § 20, § 21 a § 28)
Z důvodu navrhovaného zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství je třeba na příslušných místech přizpůsobit i ostatní ustanovení zákona o nemocenském pojištění. Úprava peněžité pomoci v mateřství (tedy práva a povinnosti, které se této dávky týkají) není totiž výlučně koncentrována v hlavě IV. zákona, ale nachází se i v jiných ustanoveních.
K bodu 12 (HLAVA IV.)
Je navrhováno zrušení celé HLAVY IV., která obsahuje základ úpravy peněžité pomoci v mateřství.
K bodu 13 (§ 39 odst. 3)
Z důvodu navrhovaného zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství je navrhováno odstranění zmínky o peněžité pomoci v mateřství. Je navrhováno, aby zaměstnanec neměl nárok na ošetřovné, jestliže jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě má nárok na nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K bodu 14 (§ 41c odst. 2)
Z důvodu navrhovaného zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství je navrhováno odstranění zmínky o peněžité pomoci v mateřství. Je navrhováno, aby pojištěnec neměl nárok na dlouhodobé ošetřovné, jestliže jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě má nárok na nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K bodu 15 až 33 (§ 47, § 48, § 53, § 57, § 59, § 64, § 67, § 83, § 84, § 95, § 109, § 110 a § 138a)
Z důvodu navrhovaného zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství je třeba na příslušných místech přizpůsobit i ostatní ustanovení zákona o nemocenském pojištění. Úprava peněžité pomoci v mateřství (tedy práva a povinnosti, které se této dávky týkají) není totiž výlučně koncentrována v hlavě IV. zákona, ale nachází se i v jiných ustanoveních.
K Čl. IV.
Je navrhováno přechodné ustanovení, podle kterého, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikl přede dnem účinnosti navrhovaného zákona, budou podmínky pro nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství posuzovány podle znění účinného do dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona.
K ČÁSTI TŘETÍ (Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)
K Čl. V.
K bodům 1 až 5 (§ 5b, § 14 a § 16a)
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby zmínky o této dávce byly odstraněny rovněž i ze zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
K ČÁSTI ČTVRTÉ (Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce)
K Čl. VI. (§ 192)
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby zmínka o této dávce byla odstraněna rovněž i ze zákoníku práce, a to z § 192 odst. 1, který upravuje náhradu mzdy nebo platu v době pracovní neschopnosti nebo karantény.
K ČÁSTI PÁTÉ (Zákon č. 435/2004 Sb. zákon o zaměstnanosti)
K Čl. VII. (§ 25 odst. 2 písm. c))
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno odstranění zmínky o peněžité pomoci v mateřství z § 25 odst. 2 písm. c), ve kterém jsou uvedeny skutečnosti, pro které fyzická osoba nemůže být registrována jako uchazeč o zaměstnání. Zároveň je navrhováno, aby uchazečem o zaměstnání nemohla být osoba, která pobírá mateřský příspěvek.
K ČÁSTI ŠESTÉ (Zákon č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení)
K Čl. VIII. (§ 206 odst. 1 písm. i))
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla odstraněna zmínka o této dávce z ustanovení § 206 odst. 1, které stanoví, jaké majetkové hodnoty tvoří majetkovou podstatu.
K ČÁSTI SEDMÉ (Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů)
K Čl. IX. (§ 25 odst. 1)
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla odstraněna zmínka o této dávce z ustanovení § 25 odst. 1, které upravuje příjem peněz odsouzeným a jeho právo s penězi nakládat. Zároveň je navrhováno, aby (navrhovaná dávka) mateřský příspěvek byl ukládán na zvláštní účet, který je určen na ukládání peněz, které jsou určené na úhradu potřeb dítěte, a které jsou zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu trestu u sebe dítě.
K ČÁSTI OSMÉ (Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby)
K Čl. X. (§ 16 odst. 4)
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla odstraněna zmínka o této dávce z ustanovení § 16 odst. 4, které upravuje příjem peněz obviněným. Zároveň je navrhováno, aby mateřský příspěvek byl ukládán na zvláštní účet, který je určen na ukládání peněz, které jsou určené na úhradu potřeb dítěte, a které jsou zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu vazby u sebe dítě.
K ČÁSTI DEVÁTÉ (Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění)
K Čl. XI.
K bodu 1 (§ 7 odst. 1 písm. c))
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zavedení nové dávky mateřský příspěvek, je navrhováno, aby stát byl prostřednictvím státního rozpočtu plátcem veřejného zdravotního pojištění za osoby, které jsou příjemci nově navrhované dávky mateřský příspěvek.
K bodu 2 (§ 7 odst. 1 písm. d))
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla zrušena část ustanovení § 7 odst. 1 písm. d), podle kterého je stát plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění za osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství.
K ČÁSTI DESÁTÉ (Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
K Čl. XII. (§ 3a odst. 4)
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla zrušena ta část § 3a odst. 4 písm. b), která upravuje poměrné snížení minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která měla nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství.
K ČÁSTI JEDENÁCTÉ (Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)
K Čl. XIII. (§ 48 odst. 1 písm. e))
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla zrušena ta část § 48 odst. 1 písm. e), která upravuje oznamovací povinnost osoby samostatně výdělečné činné týkající se zániku nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Nově je navrhován vznik oznamovací povinnosti osoby samostatně výdělečně činné ve vztahu k zániku nároku na nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K ČÁSTI DVANÁCTÉ (Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád)
K Čl. XIV. (§ 299)
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zrušení dávky peněžitá pomoc v mateřství, je navrhováno, aby byla odstraněna zmínka o peněžité pomoci v mateřství z § 299, který obsahuje úpravu srážek z jiných příjmů.
K ČÁSTI TŘINÁCTÉ
K Čl. XV.
Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2024.
V Praze, dne 02.06.2023
Aleš Juchelka, v. r. Alena Schillerová, v. r. Patrik Nacher, v. r. Jaroslav Faltýnek, v. r. Drahoslav Ryba, v. r. Petr Sadovský, v. r. Ondřej Babka, v. r. Renata Oulehlová, v. r. Ivana Mádlová, v. r. Lenka Dražilová, v. r. Věra Adámková, v. r. Ivan Jáč, v. r. Milan Brázdil, v. r. Karel Rais, v. r. Jana Hanzlíková, v. r. Lubomír Brož, v. r.