Podstata navrhované právní úpravy
Podstatou navrhované právní úpravy je doplnit stávající systém dávek poskytovaných v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím o novou dávku „mateřský příspěvek“. Smyslem této dávky je částečně kompenzovat těhotným ženám a ženám v počátečních fázích mateřství, které nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, příležitost být ekonomicky aktivní.
Zhodnocení platného právního stavu
Z důvodu nesplnění podmínek pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění „peněžitá pomoc v mateřství“ (PPM) v roce 2021 nepobíralo PPM 27 tisíc žen, z čehož cca 18 tisíc ji nepobíralo přesto, že tyto ženy byly ekonomicky aktivní coby OSVČ, svobodná povolání, studentky, doktorandky a ženy, které se v rámci rodiny aktivně podílejí na ekonomické činnosti partnera, otce očekávaného dítěte. Hlavním důvodem bylo nesplnění podmínky platby nemocenského pojištění po dobu 270 dní. PPM pobíralo 83 tisíc žen z celkem 110 tisíc těhotných. V roce 2021 ČSSZ ve statistice eviduje pouhých 2 363 žen a 37 mužů pobírající PPM z řad OSVČ a nevede žádného zahraničního zaměstnance, který dávku pobíral.
Stávající právní úprava PPM je rovněž založena na nesprávném předpokladu, že žena během těhotenství není pro společnost ekonomickým přínosem (podobně jako člověk pobírající nemocenskou z důvodu nemoci). Společenský zájem a ekonomický přínos v podobě nového dítěte - budoucího daňového poplatníka - je tímto přístupem ignorován. Požadavek, aby si žena vlastní účastí na nemocenském pojištění na PPM „našetřila“, či aby PPM tímto způsobem „nezneužívala“, není spravedlivý ani rozumný. Navrhovaný mateřský příspěvek je koncipován jako alternativa k PPM pro ženy, které nesplní všechny podmínky pro vznik nároku na PPM, a to z důvodu, který jim není možné spravedlivě klást za vinu.
Principy navrhované právní úpravy
Je navrhováno, aby mateřský příspěvek byl vyplácen po dobu 28 týdnů, obdobně jako stávající PPM. Podmínkou vzniku nároku na mateřský je, aby alespoň jednomu z rodičů bylo možné stanovit denní vyměřovací základ, nebo aby alespoň jeden z rodičů byl osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou.
Dle předkládaného návrhu se výše mateřského příspěvku kvůli automatické valorizaci z důvodu inflace odvíjí od minimální mzdy a bude činit 70 % (cca 13 tis. Kč měsíčně), což je v korelaci i s ohledem na výši „rodičovského příspěvku“ po porodu.
Čerpání mateřského příspěvku je koncipováno obdobným způsobem jako nástup na PPM, tedy dle volby těhotné ženy v době od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
V případě souběhu nároku na mateřský příspěvek na straně jedné a na PPM nebo na nemocenské poskytované v souvislosti s porodem na straně druhé, náleží mateřský příspěvek pouze tehdy, pokud je vyšší než PPM, a to pouze ve výši odpovídající rozdílu mezi těmito dvěma dávkami. V případě souběhu se tedy celková vyplacená částka mateřského příspěvku snižuje, protože podpůrčí doba pro vyplácení mateřského příspěvku je stanovena pevnou dobou 28 týdnů, případně 37 týdnů, pokud se ženě narodí vícerčata.
Mateřský příspěvek nebude náležet za dobu, po kterou dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do zdravotnického zařízení lůžkové péče a žena v této době vykonávala výdělečnou činnost, která je neslučitelná s péčí o dítě, nebo pokud žena nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění a dítě bylo z tohoto důvodu v péči jiné osoby, nebo za dobu, po kterou žena nepečuje o narozené dítě, a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do náhradní péče nahrazující péči rodičů, nebo za dobu, po kterou dítě bylo v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o tyto děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo ženy.
Nezbytnost navrhované právní úpravy
Návrh zákona doplňuje současný koncept státní podpory mateřství o „mateřský příspěvek“. Mateřský příspěvek doplňuje pojistnou dávku nemocenského pojištění PPM a zajišťuje spravedlivou kompenzaci ušlých výdělkových příležitostí kolem porodu všem ekonomicky aktivním ženám s částečnými úvazky, ženám se svobodným povoláním, studentkám, doktorandkám a OSVČ. Kompenzaci ušlých výdělkových příležitostí tedy nově získají ženy, které nesplňují podmínky pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, a to zejména PPM.
Novela jako celek oceňuje nenahraditelný socio-ekonomický přínos mateřství do lidských zdrojů, a to v kontextu udržitelnosti státu, důchodového systému a stability společnosti.Naléhavost řešení situace je dána drastickým nárůstem nákladů v souvislosti s energetickou krizí, dvěma vlnami covidových opatření, vysokou inflací a v důsledku demograficky oslabené generace z 90. let. Je příznačné, že v té době byly podobně jako dnes reflektovány aktuální politické potřeby a mateřství bylo degradováno na ryze privátní zájem se všemi negativními demografickými dopady.
Je třeba předejít tomu, aby ženy, které otěhotní nečekaně, byly státem fakticky ekonomicky trestány a navíc aby ženy byly nuceny těhotenství odkládat až do té doby, kdy budou mít nárok na PPM. K tomuto přístupu, který je z hlediska rodinného, psychologického a medicínského velice nezdravý, nicméně stávající právní úprava PPM (resp. absence alternativy k PPM) ženy fakticky nabádá.
Stávající právní úprava pro vznik nároku na PPM opomíjí množství těhotných žen, kterým by nicméně spravedlivě měla být kompenzována skutečnost, že v důsledku těhotenství ztratí po určitou dobu příležitost být plnohodnotně ekonomicky aktivní. Těmto ženám je třeba kompenzovat možnosti plnohodnotného výdělku v závěru těhotenství a v prvních měsících po narození dítěte. K tomu právě má navrhovaná dávka mateřský příspěvek sloužit.
Pouhé zrušení stávající podmínky účasti 270 dní na nemocenském pojištění coby podmínky pro vznik nároku na PPM by legalizovalo obcházení systému a neřešilo by extrémně nízkou výši PPM u žen s částečnými úvazky. Okamžitá transformace PPM na „mateřský příspěvek“ by naopak byla pro státní správu nadmíru zatěžující, proto návrh zákona počítá s „mateřským příspěvkem“ jako doplňkem ke stávajícímu systému PPM.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Roční odhadované výdaje ze státního rozpočtu v důsledku navrhované úpravy činí 1.3 mld Kč.
Tyto výdaje mohou být vzhledem k propadu porodnosti kompenzovány přesměrováním alespoň části již alokovaných prostředků MPSV na dávku „rodičovský příspěvek“ a nedojde reálně k navýšení výdajů státního rozpočtu.
V České republice v roce 2021 stoupla plodnost na jednu z nejvyšších v EU (ve výši 1.83 dítěte na ženu), ale přesto je stále hluboko pod hranicí prosté reprodukce 2,1. Navíc v roce 2022 se živě narodilo pouze 99,8 tisíce dětí a plodnost tak klesla na 1,66 dítěte na ženu. (ČSÚ)
V roce 2022 se narodilo pouze 99,8 tisíce dětí, což je meziročně o 10 % méně. Z 27 tisíc těhotných žen, které dnes nepobírají PPM, je reálné očekávat, že při poklesu porodnosti splní podmínku ekonomické aktivity 15-18 tisíc žen. To představuje smysl reálných výdajů na mateřský příspěvek ve výši 1.3 mld. Kč – podpora mateřství – bude přesunutím z „rodičovského příspěvku“ alespoň částečně zachován.
Přebývající prostředky Počty porodů podle ČSÚna rodičovský příspěvek
2021 111793 2022 99834 1,196 mil. Kč 2023 *96456 1,534 mil. Kč 2024 *93878 1,792 mil. Kč
* Projekce obyvatelstva České republiky 2018 – 2100, ČSÚ
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rozpočty krajů a obcí.
Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
K ČÁSTI PRVNÍ (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
K Čl. I.
K bodu 1 (§ 2)
Mateřský příspěvek je doplňován do výčtu dávek podle zákona o státní sociální podpoře.
K bodu 2 (§ 7 odst. 1)
Navrhovaná dávka „mateřský příspěvek“ je doplňována do výčtu dávek, u kterých oprávněná osoba, nebo společně posuzovaná osoba nemůže být zároveň posuzována ve více rodinách.
K bodu 3 (§ 29a)
Je navrhováno doplnění nového § 29a, který bude obsahuje vlastní úpravu navrhované dávky „mateřský příspěvek“.
Podle navrhované úpravy nárok na mateřský příspěvek může vzniknout těhotné ženě, nebo ženě která dítě porodila. a to pouze tehdy, pokud této ženě nebo otci dítěte je možné buď stanovit denní vyměřovací základ pro stanovení otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, nebo pokud jeden z rodičů je osobou samostatně výdělečně činnou.
Nástup na mateřský příspěvek žena určí v žádosti o jeho přiznání, a to v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud žena datum nástupu v žádosti neurčí nastává nástup na mateřskou dovolenou počátkem šestého týdne před očekávaným porodem.
Mateřský příspěvek náleží po dobu 28 týdnů, případně po dobu 37 týdnů pokud žena porodila dvě nebo více dětí.
Návrh upravuje rovněž situaci, pokud by došlo k souběhu nároku na mateřský příspěvek s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství nebo na nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Mateřský příspěvek v takovém případě náleží pouze tehdy, pokud je vyšší než peněžitá pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to ve výši rozdílu těchto dvou dávek.
Podle návrhu by výše mateřského příspěvku činila za kalendářní měsíc 70 % základní sazby měsíční minimální mzdy.
Dále navrhovaná úprava stanoví v jakých situacích ženě mateřský příspěvek nepřísluší. Jedná se o situace, kdy objektivní překážka brání ženě v péči o její dítě.
Podle navrhované úpravy v případě úmrtí dítěte zanikne nárok na mateřský příspěvek uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.
K bodu 4 (§ 30 odst. 1)
Je navrhováno doplnit § 30 odst. 1 v tom smyslu, že podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek je rovněž skutečnost, že rodič na dítě nečerpá (nově navrhovaný) mateřský příspěvek.
K bodu 5 (§ 30a odst. 1)
Je navrhováno doplnit mateřský příspěvek do ustanovení § 30a odst. 1, které upravuje zánik nároku na rodičovský příspěvek a související právo na doplacení nevyčerpané části rodičovského příspěvku. Podle navrhované úpravy vznikem nároku na mateřský příspěvek zaniká nárok na rodičovský příspěvek, který byl čerpaný na dítě, které bylo dosud nejmladším dítětem v rodině.
K bodu 6 (§ 30b)
V § 30b odst. 1 písm. b) je navrhováno doplnit zmínku o mateřském příspěvku, a to v souvislosti se splněním podmínky osobní celodenní a řádné péči při posuzování vzniku nároku na rodičovský příspěvek.
K bodu 7 a 8 (§ 54 odst. 4)
Je navrhováno, aby v případě vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody oprávněné osoby nezanikal nárok na (nově navrhovanou dávku) mateřský příspěvek, pokud oprávněná osoba na základě povolení příslušného orgánu, nebo na základě zvláštního právního předpisu (např. zákona o výkonu vazby) ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody měla u sebe a starala se o dítě, na které je mateřský příspěvek pobírán.
K bodu 9 a 10 (§ 62 odst. 1)
Je navrhováno, aby v případě neoprávněného čerpání mateřského příspěvku byl rodič povinen vrátit příslušné krajské pobočce Úřadu práce neoprávněně vyplacené částky mateřského příspěvku.
K bodu 11 (§ 68 odst. 1)
Je navrhováno vložení nového písmene j), které bude obsahovat výčet zvláštních náležitostí žádosti o nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K ČÁSTI DRUHÉ (Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)
K Čl. II. (§ 48 odst. 1 písm. e))
Je navrhován vznik oznamovací povinnost osoby samostatně výdělečně vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, a to ohledně zániku nároku na nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K ČÁSTI TŘETÍ (Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění)
K Čl. III.
K bodu 1 (§ 7 odst. 1 písm. c))
Vzhledem k tomu, že je navrhováno zavedení nové dávky mateřský příspěvek, je navrhováno, aby stát byl prostřednictvím státního rozpočtu plátcem veřejného zdravotního pojištění za osoby, které jsou příjemci nově navrhované dávky mateřský příspěvek.
K ČÁSTI ČTVRTÉ (Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby)
K Čl. IV. (§ 16 odst. 4)
Je navrhováno, aby nově navrhovaná dávka mateřský příspěvek byla ukládána na zvláštní účet, který je určen na ukládání peněz, které jsou určené na úhradu potřeb dítěte, a které jsou zasílány obviněné těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu vazby u sebe dítě.
K ČÁSTI PÁTÉ (Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně změně některých souvisejících zákonů)
K Čl. V. (§ 25 odst. 1)
Je navrhováno, aby nově navrhovaná dávka mateřský příspěvek byla ukládána na zvláštní účet, který je určen na ukládání peněz, které jsou určené na úhradu potřeb dítěte, a které jsou zasílány odsouzené těhotné ženě nebo matce, která má ve výkonu trestu u sebe dítě.
K ČÁSTI ŠESTÉ (Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)
K Čl. VI.
K bodu 1 (§ 39 odst. 3)
Je navrhováno, aby zaměstnanec neměl nárok na ošetřovné, jestliže jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě má nárok na nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K bodu 2 (§ 41c odst. 2)
Je navrhováno, aby pojištěnec neměl nárok na dlouhodobé ošetřovné, jestliže jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě má nárok na nově navrhovanou dávku mateřský příspěvek.
K ČÁSTI SEDMÉ
K Čl. VII.
Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2024.
V Praze, dne 02.06.2023
Aleš Juchelka, v. r. Patrik Nacher, v. r. Alena Schillerová, v. r. Jaroslav Faltýnek, v. r. Drahoslav Ryba, v. r. Petr Sadovský, v. r. Ondřej Babka, v. r. Renata Oulehlová, v. r. Lenka Dražilová, v. r. Věra Adámková, v. r. Ivana Mádlová, v. r. Ivan Jáč, v. r. Milan Brázdil, v. r. Karel Rais, v. r. Jana Hanzlíková, v. r. Lubomír Brož, v. r.