Novela z. o majetkovém vyrovnání s církvemi - RJ

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Celý zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), přijatý v roce 2012, vychází z koncepce tzv. kombinovaného majetkového vyrovnání státu a registrovaných církví a náboženských společností. Část původního majetku církví a náboženských společností se vydává, část se nevydává a v souvislosti s tím se poskytuje finanční náhrada podle § 15. Konsensus ve věci rozsahu vydávaného a nahrazovaného majetku byl dosažen při jednání mezi vládní Komisí pro narovnání vztahu mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi (usnesení vlády ze dne ze dne 17. března 2011 č. 204) a reprezentacemi registrovaných církví a náboženských společností.

Registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi se zde rozumí církve a náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech. Církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací. Veřejný seznam všech registrovaných církví a náboženských společností vede Ministerstvo kultury v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností.

Vypořádáním majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi se rozumí ukončení stavu, kdy stát na jedné straně přijímal závazek vydat předpisy o majetku, který registrované církve a náboženské společnosti pozbyly v rozhodném období, na druhé straně legitimní očekávání církví a náboženských společností do doby přijetí zákona nenaplňoval. Jedním z důsledků vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi tak bylo dosažení tzv. restituční tečky, tedy stavu, kdy byly vypořádány vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi vyplývající z majetkových křivd způsobených v době nesvobody.

Jak uvedeno, jednu z forem zmírnění majetkových křivd představuje mechanismus zakotvený v § 15 zákona, podle něhož každá z taxativně vyjmenovaných registrovaných církví a náboženských společností obdrží paušální finanční náhradu. Suma finančních náhrad určených pro všechny tyto církve a náboženské společnosti představuje náhradu za jejich původní majetek, který se v rozhodném období stal předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud tento majetek současně nemá být těmto církvím a náboženským společnostem podle tohoto zákona vydán. Celková výše finanční náhrady činí 59 mld. Kč.

Finanční náhrada je rozdělena do 30 bezprostředně po sobě následujících ročních

splátek. Počínaje druhým rokem splácení je nesplacená částka finanční náhrady zvyšována v závislosti na inflaci. Ministerstvo kultury oznamuje dotčeným církvím a

náboženským společnostem novou, o inflaci navýšenou, výši nesplacené finanční náhrady v okamžiku, kdy celková částka na finanční náhrady je schválena v rámci zákona o státním rozpočtu. Oprávněnou osobou k čerpání finanční náhrady je přímo dotčená církev nebo náboženská společnost.

Výše finanční náhrady byla určena po provedení kvalifikovaného odhadu současné hodnoty původního majetku v zákoně vyjmenovaných registrovaných církví a náboženských společností, který se stal předmětem majetkové křivdy v rozhodném období. Celková hodnota tohoto majetku byla stanovena na 134 mld. Kč. Od této částky byl odečten odhad hodnoty majetku, který bude moci být vydán podle tohoto zákona. Kvalifikovaný odhad vychází z dat dodaných Českým ústavem zeměměřickým a katastrálním, Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství.

S navrženým řešením vyjádřilo souhlas všech dotčených 17 církví a náboženských společností; tento souhlas byl stvrzen i ve smlouvách podle § 16.

Nelze usuzovat, že by platný právní vztah měl jakoukoliv relevanci z hlediska zákazu diskriminace či vztahu k rovnosti mužů a žen.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Ačkoliv lze zásadně souhlasit s minulými aktivitami státu na poli vypořádání majetkových vztahů mezi jím a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, včetně zvolených způsobů vypořádání a mechanismu stanovení náhrad podle § 15 zákona, a lze souhlasit i s tím, že jsou tyto náhrady valorizovány v závislosti na znehodnocování nominální hodnoty peněz v důsledku každoročního růstu inflace, nelze současně odhlížet od

toho, že aktuální míra inflace zcela přesahuje jakákoliv realistická očekávání autorů zákona a přináší v konečném efektu obtížně udržitelné důsledky pro stav veřejného financování v České republice.

Srovnat k tomu lze na straně jedné popis předpokládaného hospodářského a finančního dopadu věcného řešení na státní rozpočet v důvodové zprávě k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a na straně druhé níže uvedené údaje o vývoji inflace na konci roku 2022 a prognózu inflace na roky 2023 a 2024 zveřejněné Českou národní bankou.

1 Přehled byl zveřejněn 2. 2. 2023 a až na dílčí výjimky je založen na datech dostupných k 20. 1. 2023. Tučně je označena prognóza. Přehled je dostupný na Aktuální prognóza ČNB - Česká národní banka (cnb.cz).

Z těchto důvodů se navrhuje stanovit v § 15 odst. 5 nový mechanismus valorizace vyplácených finančních náhrad a společně s tím částečné omezení dopadů inflační doložky tak, aby se výše nesplacené částky každoročně zvyšovala o pevně stanovenou procentuální výši odpovídající průměrné inflaci za posledních 10 let, tj. za roky 2013 až 2022, tedy o 3,23 %.

Průměrnou roční míru inflace v letech 2000 až 2022 ukazují níže uvedené údaje publikované Českým statistickým úřadem v publikaci Indexy spotřebitelských cen.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, neboť zachovávají základní principy majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi zakotvené současnou zákonnou úpravou a respektují potřebu valorizace finančních náhrad přiznaných v § 15, pouze zmírňují dopady inflační doložky na přijatelné minimum.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Z hlediska souladu právního řádu České republiky s předpisy Evropské unie se konstatuje, že legislativní úprava postavení církví a náboženských společností nespadá do pravomoci Evropské unie, nýbrž do pravomoci členských států. Podle čl. 345 Smlouvy o fungování Evropské unie se smlouva nijak nedotýká úpravy vlastnického práva uplatňované v členských státech. Navrhovaná právní úprava je tedy slučitelná s právem Evropské unie. Obdobně to platí také pro mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Předložený návrh má pozitivní vliv na výdajovou stránku státního rozpočtu, neboť zmírňuje dopady inflační doložky obsažené v § 15 odst. 5 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Lze odhadovat, že v důsledku celkové inflace v roce 2022 (viz tabulku výše) se finanční náhrady pro církve a náboženské společnosti navýší v roce 2024 o cca 7 až 7,5 mld. Kč. Při existenci navrhovaného mechanismu valorizování o pevně stanovenou procentuální výměru by však při její výši v tomto a dalších letech s podobnou výší inflace činilo navýšení finanční náhrady pouze cca 1 až 1,5 mld. Kč. Úspora by tak v roce 2024 činila cca 6 mld. Kč, a obdobně tomu může být i v roce 2025. V dalších letech bude pak celková úspora na výplatách finančních náhrad záviset na vývoji inflace, resp. na rozdílu mezi skutečnou výší inflace a výší pevně stanovené procentuální výměry v § 15 odst. 5 v navrhovaném znění. Lze však očekávat, že ještě po dobu přinejmenším několika let může úspora dosahovat výše jednotek miliard Kč ročně. Změna nebude mít vliv na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky. S ohledem na charakter novelizovaného právního předpisu včetně navrhované změny nelze předpokládat jakýkoliv relevantní sociální dopad, dopad na rodiny, specifické skupiny obyvatel ani dopady na životní prostředí, s výjimkou dopadu na církve a náboženské společnosti, který je však popsán výše.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů a zcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. S ohledem na svůj technický charakter nepředstavuje zdroj korupčních rizik a nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

G. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení

Bez přijetí návrhu v době co nejkratší se zvyšuje riziko, že finanční náhrady církvím a náboženským společnostem budou ze strany státu vypláceny i nadále ve výši valorizované o rekordní a bezprecedentní výši inflace, namísto pevně stanovené procentuální výměry, která představuje spravedlivé a vyvážené řešení nepřinášející neudržitelné dopady na výdajovou stránku státního rozpočtu. Navrhuje se proto, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvním čtení (podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).