A. Obsah a odůvodnění návrhu včetně zhodnocení platného právního stavu a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn dle návrhu Po více než 15 letech od přijetí zákona o registrovaném partnerství se jeví žádoucím zhodnotit, jak se právní úprava tohoto institutu, jejž před přijetím tohoto zákona český právní řád neznal, osvědčila a v jakých ohledech by bylo vhodným ji optimalizovat. Je skutečností, že platná podoba právní úpravy státem uznaného soužití osob stejného pohlaví bývá nezřídka podrobována kritice, jejíž východiska i závěry se však často diametrálně rozcházejí. Lze ovšem zhodnotit, že institut registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) svůj zamýšlený účel a úlohu plní a i v praxi je živou a funkční součástí právního řádu; současně se však ukazuje prostor pro jeho zdokonalení. Některá jeho dosavadní omezení vycházejí z jeho původně zvolené a legislativně dosti střídmé koncepce, řada jiných má původ spíše v jeho mnohdy nikoli důsledném promítnutí do dalších právních předpisů. Pokud jde o právní úpravu vzniku partnerství, vytýká se jí, že nedostatečně reflektuje jeho osobní a symbolický význam. Ačkoli vstup do partnerství je pro zúčastněné partnery nesporně zcela zásadním životním okamžikem, dosavadní úprava mu přiznávala víceméně jen administrativní průběh. Proto se navrhuje taková změna zákona o registrovaném partnerství a zákona o matrikách, jménu a příjmení a dalších zákonů, která zajistí, že vstup do partnerství se bude odehrávat za obdobných slavnostních podmínek jako civilní sňatek, tj. v přítomnosti svědků před představitelem obce jako oddávajícím, přičemž vstup do partnerství bude (stejně jako v případě uzavření manželství) možný v kterékoli obci, v níž má alespoň jeden z partnerů trvalý pobyt, nebo v kterékoli obci s matričním úřadem, a to nejen v prostoře určené obcí pro slavnostní obřady, ale na žádost a s přivolením matričního úřadu i na jiných vhodných místech. Z týchž důvodů se přistupuje ke změně samotného označení tohoto právního institutu, tzn. opuštění pojmu „registrované partnerství“. Ne zcela příhodné adjektivum „registrované“ mu propůjčovalo poněkud formálně-byrokratické vyznění a odklánělo pozornost od substantiva „partnerství“, které přitom samostatně lépe vystihuje jeho obsah. Proto má být tento institut napříště označován již jen jako „partnerství“. Povaze partnerství jako trvalého a úzce osobního svazku odpovídá rovněž zavedení možnosti (která však rozhodně není povinností) partnerů zvolit si při vzniku partnerství – anebo kdykoli později za jeho trvání – společné příjmení, a to za stejných podmínek, jako je tomu při uzavření manželství. Právní řád též dosud nepočítal s možností vzniku partnerství za výjimečných okolností vylučujících standardní postup. Proto se nově navrhuje pro případ potřeby připustit i zvláštní způsoby vstupu do partnerství (před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky, v zastoupení anebo privilegovaným způsobem v případě ohrožení života), odpovídající zvláštním způsobům uzavření manželství podle občanského zákoníku. Navrhuje se též otevřít možnost pro rozšíření okruhu osob blízkých na příbuzné druhého partnera, a to prostřednictvím vymezení vztahu švagrovství jako vztahu založeného vedle manželství nově též partnerstvím. Ježto podle § 22 občanského zákoníku je poměr osob blízkých mezi sešvagřenými osobami založen na vyvratitelné domněnce, závisí hodnocení, zda si určité osoby jsou blízké prostřednictvím sešvagření (lhostejno zda na základě manželství či partnerství), vposledku i na faktických okolnostech.
Velmi zásadní problematikou je majetková sféra partnerství. Dosavadní úprava nespočívala na tom, že by partnerství mělo být i majetkovým společenstvím. Má-li však být význam partnerství posílen a prohlouben, je na místě zaměřit se také na tuto oblast. Navrhuje se vyrovnat majetkově právní poměry partnerství podle vzoru majetkového práva manželského, tzn. včetně vzniku společného jmění partnerů. Podle návrhu se uplatní veškerá pravidla, která jinak platí pro společné jmění manželů (a to např. i v procesních předpisech). To poskytuje základ pro vyvážené majetkové uspořádání v partnerském vztahu, jakož i v případě jeho zániku (včetně fakticky výhodnějšího postavení pozůstalého partnera v případě dědění po zesnulém partnerovi). Touto novelou se tak otevírá možnost např. i pro společné oddlužení podle insolvenčního zákona či pro společné členství partnerů v bytovém družstvu (včetně přechodu družstevního podílu na pozůstalého partnera). Společné jmění, jakožto společenství „v dobrém i ve zlém“, je ovšem současně vždy i společenstvím dluhů a závazků, kladoucím vyšší požadavky na zodpovědnost zúčastněných vůči sobě navzájem. Majetkový režim v partnerství ovšem bude možno smluvně upravit odlišně od výchozího zákonného režimu; pro plné účinky takového ujednání bude ovšem žádoucí zápis do veřejného seznamu vedeného Notářskou komorou – ani v tom se navrhovaná úprava nemá odchylovat od majetkového práva manželského. Součástí nového pojetí majetkového režimu je také návrh na obdobné použití ustanovení o bydlení manželů podle občanského zákoníku i pro partnery. Tím partnerům vznikne společné nájemní právo k bytu, popř. jiné právo k bytu nebo domu odvozené od druhého partnera, což odpovídá potřebě společného zajištění bytových potřeb při trvalém společném soužití. Partnerství také dosud nebylo plně reflektováno v některých předpisech zejména na úseku práva sociálního zabezpečení. Partneru pozůstalému po zemřelém partnerovi dosud nenáležel vdovský resp. vdovecký důchod (stejně tak mu dosud nenáleželo odškodnění a úmrtné po zemřelém partneru – vojákovi nebo příslušníkovi bezpečnostního sboru podle zákona o vojácích z povolání resp. podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ani další výhody dle těchto zvláštních předpisů). Rovněž dosud nenastával přechod již vzniklých nároků na dávky důchodového a nemocenského pojištění, některých sociálních dávek, ale ani mzdy a platu, v případě smrti jejich příjemce na jeho partnera, ač na manžela a jiné příbuzné osoby tato plnění automaticky ze zákona přecházejí. Navrhuje se, aby se uvedená práva vztahovala i na partnery. Podobně se práva a podmínky platící pro manžele a manželství rozšiřují na partnery a partnerství v celé řadě dalších zvláštních předpisů, ať již jde např. o právo společně žádat o bezúplatný převod družstevního bytu za podmínek zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, o možnost vydání diplomatického či služebního pasu, o některá práva při transplantaci orgánů nebo o přechod nájmu hrobového místa. Úpravami, jež jsou předmětem předloženého návrhu zákona, bude dosaženo podstatné reformy a posílení práv při soužití v partnerství v souladu s tím, co odpovídá povaze tohoto institutu, a plnohodnotného institucionálního zajištění stejnopohlavních svazků. Je pak věcí moci výkonné, aby v návaznosti na navrhovanou úpravu provedla obdobně zaměřené změny v podzákonných právních předpisech (např. v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci).
B. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh reflektuje dopad navrhovaných změn zákona o registrovaném partnerství na další předpisy a navrhuje příslušné novelizace.
C. Zhodnocení souladu návrhu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii Návrh není v rozporu s právem Evropské unie; předmětná oblast náleží do výlučné kompetence členských států.
D. Zhodnocení souladu návrhu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh je v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva se podává, že státy, jenž jsou stranami Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mají závazek zajistit zákonný rámec pro soužití osob stejného pohlaví (rozhodnutí Oliari a ostatní vs. Itálie z 21. 7. 2015), což je v České republice naplněno právě prostřednictvím institutu partnerství, nemají však povinnost umožnit stejnopohlavním párům uzavřít manželství (rozhodnutí Schalk and Kopf vs. Rakousko z 24. 6. 2010 nebo Chapin a Charpentier vs. Francie z 9. 6. 2016).
E. Předpokládaný dopad návrhu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Předpokládá se, že rozpočtový dopad nastane zejména v souvislosti s rozšířením nároku na vdovský nebo vdovecký důchod na pozůstalé partnery, v menší míře pak aplikací nároků a požitků manželů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo zákona o vojácích z povolání; nepředpokládají se však vysoké počty oprávněných osob a tím ani ohrožení veřejných rozpočtů. Určitý rozpočtový dopad může mít i přechod nároku na dávky důchodů a sociálního zabezpečení na pozůstalého partnera; ve většině takových případů by však příslušný nárok i jinak přešel na další osobu. Obcím mohou vzniknout nové náklady při zajišťování agendy vstupu do partnerství, předpokládá se však, že tento úkol bude vykonáván doplňkově za využití prostředků užívaných při zajišťování agendy co do počtu nesrovnatelně četnějších sňatků.
K jednotlivým ustanovením
K části první – Změna zákona o registrovaném partnerství
K čl. I
K bodu 1 až 4 (§ 1 a 2 odst. 2 zákona o partnerství)
Název institutu „registrované partnerství“ se opouští ve prospěch pojmu
„partnerství“. Ne zcela příhodné adjektivum „registrované“ mu propůjčovalo poněkud formálně-byrokratické vyznění a odklánělo pozornost od substantiva „partnerství“, které přitom samostatně lépe vystihuje jeho obsah. Z tohoto důvodu je nezbytná mj. i změna názvu zákona.
K bodu 5 a 6 (§ 2 a 3 odst. 1 zákona o partnerství)
Navrhovaná úprava posiluje slavnostní a ceremoniální charakter vstupu do
partnerství. Nově se prohlášení o vstupu do partnerství má činit před orgánem veřejné moci vymezeným podle zákona o matrikách, tj. před představitelem obce totožným způsobem jako při civilním sňatku. Při vstupu do partnerství budou spolupůsobit také dva svědci.
K bodu 7 (§ 3a zákona o partnerství)
Dosavadní úprava neposkytovala oporu pro vstup do partnerství ve zvláštních
situacích, neumožňujících dodržet standardní postup, jakými je přímé ohrožení života osoby vstupující do partnerství, vstup do partnerství mimo území České republiky před zastupitelským úřadem anebo potřeba vstupu do partnerství v zastoupení. Jakkoli budou takové případy spíše výjimečné, není důvodu, aby pro ně pro případ nutné potřeby nebyl vytvořen právní základ. Navrhovaná úprava přímo vychází z úpravy občanského zákoníku o zvláštních způsobech uzavírání manželství v týchž situacích (§ 667 až 669 občanského zákoníku).
K bodu 8 (§ 4a zákona o partnerství)
Navrhovaná úprava zakládá právo osob vstupujících do partnerství zvolit si při
vzniku partnerství společné příjmení, a to jednou z taxativně určených variant. I partneři, kteří si při vstupu do partnerství ponechali dosavadní příjmení, však mohou kdykoli za trvání partnerství přistoupit k volbě společného příjmení za stejných podmínek jako při jeho vzniku. Tím vzniká zákonné právo na volbu společného příjmení mj. i partnerům, jejichž partnerství vzniklo předtím, než navrhovaný zákon vstoupí v účinnost. Navrhovaná úprava odpovídá úpravě občanského zákoníku o společném příjmení manželů (§ 660 až 662 občanského zákoníku).
K bodům 9,10, 11, 12, 13 (§ 8 a § 9 odst. 2 až 6 zákona o partnerství)
V § 8 je řešeno soužití registrovaných partnerů a jejich společná domácnost, přičemž
se dosavadní koncepce stanovená v zákoně o registrovaném partnerství v zájmu srozumitelnosti a konzistence přizpůsobuje odpovídajícím právům a povinnostem manželů dle občanského zákoníku (zejm. § 690 až 692). Ustanovení § 9 zákona o registrovaném partnerství pojednává o účincích jednání jednoho z partnerů pro druhého z partnerů a v dosavadním znění bylo doslovně převzato z někdejšího ustanovení § 19 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, platícího pro manželství. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva se však úprava platící pro manželství mírně změnila a dnes je poněkud podrobněji upravena v § 694 a násl. občanského zákoníku. Při rekodifikaci však tato změna nebyla promítnuta do zákona o registrovaném partnerství a tím se úpravy této záležitosti platící v manželství a v partnerství částečně rozešly. Aby nedocházelo ke zbytečným výkladovým nejasnostem nebo rozdílům, navrhuje se uvedení příslušného ustanovení v obsahovou shodu s § 694 a 695 občanského zákoníku
K bodu 14 (§ 9a zákona o partnerství)
Navrhuje se, aby majetkové poměry partnerství byly upraveny obdobně jako v
manželství. Vzhledem k ucelené úpravě manželského práva majetkového v občanském zákoníku se odkazuje na její obdobné použití, a to samozřejmě i pokud jde o vypořádání při zániku partnerství. Společné jmění, jež doposud mohlo vznikat jen mezi manžely, bude nově vznikat i v partnerství. Pakliže ustanovení jiných předpisů výslovně hovoří o společném jmění manželů, je třeba taková ustanovení obdobně vztahovat i na společné jmění partnerů. Součástí manželského práva majetkového jsou také zvláštní ustanovení o bydlení manželů. I tato úprava se nově použije pro partnerství. Související ustanovení občanského zákoníku o ochraně před domácím násilím dopadají na partnerství podle § 3021 občanského zákoníku již dnes.
K bodu 15 (§ 13 odst. 3 zákona o partnerství)
Jde o legislativně technickou úpravu.
K bodům 16 a 17 (§ 17 zákona o partnerství)
Vzhledem k podstatné reformě majetkových poměrů partnerství, včetně připuštění
vzniku společného jmění, je nezbytné, aby návrh na nesporné zrušení partnerství byl doprovázen shodou partnerů na majetkovém vypořádání.
K bodu 18 (§ 18 zákona o partnerství)
V návaznosti na nově navrhovaný § 4a o společném příjmení se navrhuje zavést
opatření o příjmení i pro případ zrušení partnerství a to opět podle vzoru obsaženého v občanském zákoníku (§ 759 občanského zákoníku).
K bodu 19 (§ 19 zákona o partnerství)
Řada právních předpisů poskytuje orgánům veřejné moci, popř. i jiným subjektům,
oprávnění získávat pro zákonem vymezené účely stanovené údaje z registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců aj., a to včetně údajů o manželu či manželství lustrované osoby. Zpravidla je však v těchto předpisech opominuta existence údajů o partnerství, ač plní obdobný účel (to bude platit zvláště také vzhledem k obdobnému použití majetkového práva manželského na partnerství). Tento nevyhovující stav má být řešen navrhovaným generálním ustanovením.
K čl. II (přechodná ustanovení)
K bodu 1
Řada zvláštních předpisů ve stávajícím znění používá dosavadní označení institutu
„registrované partnerství“, popř. „registrovaný partner“. Z hlediska legislativní úspornosti není žádoucí provádět novelizaci všech takových předpisů výhradně za účelem úpravy tohoto pojmu, neboť je zcela nesporné, že tam, kde i nadále zůstane prozatím ponechán původní pojem „registrované partnerství“ („registrovaný partner“), bude třeba jím rozumět partnerství (partnera) ve smyslu novelizovaného zákona o partnerství. Změna pojmosloví se proto tímto zákonem provádí jen v předpisech, které se novelizují i z jiného důvodu; v ostatních předpisech, kde je původní pojem zatím používán, by k jeho úpravě mělo docházet průběžně při příležitosti budoucích novelizací takových předpisů. Pro vyloučení jakýchkoli pochybností se navrhuje toto interpretační ustanovení vztahující se na další právní předpisy tak, aby byla podpořena změna v pojmosloví z „registrovaného partnerství“ na „partnerství“.
K bodům 2 až 4 I právní poměry dosud vzniklých partnerství se ode dne vstupu navrhovaného zákona v účinnost mají řídit novou úpravou. Aby však byl omezen zásah do právní jistoty partnerů, v partnerstvích vzniklých přede dnem účinnosti navrhovaného zákona se neuplatní nově zaváděný majetkový režim partnerství, bude v nich tedy v plné míře platit dosavadní zákonný režim spočívající v plně oddělených jměních (společné jmění partnerů v nich ex lege nevznikne). Takoví partneři však mají možnost smluvního opt-inu, kterým si mohou zvolit odlišný majetkový režim, včetně režimu společného jmění. Ustanovení občanského zákoníku o společném bydlení manželů a o bydlení po zániku manželství se však uplatní i pro již vzniklá partnerství. Aby však byl omezen zásah do právní jistoty partnerů, jimž účinností zákona vznikne společný nájem bytu anebo odvozené právo bydlení (obdobně podle ustanovení občanského zákoníku týkajících se bydlení manželů), aniž by takový následek při vstupu do partnerství nebo obstarání společného bydlení předpokládali, navrhuje se ponechat kterémukoli z takových partnerů šestiměsíční lhůtu, v níž může písemným prohlášením vůči druhému z partnerů tento následek odstranit.
K části druhé – Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
K čl. III
K bodům 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 10, 18, 19, 23
Navrhuje se, aby prohlášení o vstupu do partnerství mohlo být činěno před stejnými
orgány a za obdobných podmínek, jako uzavření manželství. Tím se stanou obsoletními i ustanovení o zvláštních registrujících matričních úřadech. Zapracovává se rovněž změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K bodům 6, 9 13, 20, 21, 22
V souvislosti s nově navrhovaným právem na volbu společného příjmení partnerů
(čl. I bod 4 předkládaného zákona) se v matričním zákoně příslušně upravují dotčená ustanovení o příjmeních. Tato ustanovení, která se dosud týkala manželů a manželství, se nově použijí i pro partnery a partnerství, pokud to jejich povaha nevylučuje (jako např. tam, kde jde o jméno společného dítěte manželů). Stejně tak se do matričního zákona vtělují ustanovení o svědcích, kteří mají podle navrhované novely zákona o registrovaném partnerství při vstupu do partnerství spolupůsobit.
K bodům 11, 12, 14, 15, 16, 17
Změny se navrhují v návaznosti na připuštění zvláštních způsobů vstupu do
partnerství (při přímém ohrožení života osoby vstupující do partnerství, v zastoupení, před zastupitelským úřadem v zahraničí) podle čl. I bodu 3 navrhované novely.
K části třetí – Změna občanského zákoníku
K čl. IV
K bodům 1 až 7, 9 a 10 Zapracovává se změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K bodu 8 (§ 774 občanského zákoníku)
Navrhuje se též podle konkrétních okolností poskytnout možnost pro rozšíření
okruhu osob blízkých na příbuzné druhého partnera, a to prostřednictvím vymezení vztahu švagrovství jako vztahu založeného vedle manželství nově též partnerstvím. Ježto podle § 22 občanského zákoníku je poměr osob blízkých mezi sešvagřenými osobami založen na vyvratitelné domněnce, závisí hodnocení, zda si určité osoby jsou blízké prostřednictvím sešvagření, vposledku i na faktických okolnostech.
K části čtvrté – Změna občanského soudního řádu
K čl. V V návaznosti na reformu úpravy majetkových poměrů v partnerství, kdy se nově obdobně použijí ustanovení o manželském právu majetkovém, je nezbytné tuto změnu promítnout i do dalších předpisů, zvláště pak předpisů procesních. Ustanovení občanského soudního řádu, v nichž je zmiňováno manželství nebo manžel, se týkají procesní úpravy vesměs související právě s manželským právem majetkovým. Zvláště obšírná je úprava týkající se významu společného jmění při výkonu rozhodnutí. Je proto nezbytné stanovit, že se všechna ustanovení občanského soudního řádu hovořící o manželu, manželství nebo společném jmění manželů použijí, i když jde o partnera, partnerství nebo společné jmění partnerů.
K čl. VI
V rámci zachování právní jistoty v řízeních, kde byl již přede dnem účinnosti tohoto
zákona nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých či nemovitých věcí nebo postižením závodu, se navrhuje přechodné ustanovení, které zajistí, že v těchto řízeních se nebude zákaz účastnit dražby vztahovat na partnera povinného. Vzhledem k ust. § 52 odst. 1 exekučního řádu bude toto pravidlo obdobně platit i v exekučním řízení.
K části páté – Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
K čl. VII
V ustanoveních o řízení o pozůstalosti (hlava III) se vyskytuje i úprava související s
majetkem ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela. Vzhledem k navrhovanému zavedení institutu společného jmění i pro partnerství je zejména nezbytné, aby se příslušná ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních obdobně použila i na majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho partnera. To platí i pro účastenství partnera v řízení o projednání pozůstalosti atd.
K části šesté – Změna exekučního řádu
K čl. VIII
Vzhledem k tomu, že se nově má manželské právo majetkové obdobně použít i pro
majetkové poměry v partnerství (včetně vzniku společného jmění), je třeba, tak jako v případě občanského soudního řádu, reflektovat tuto změnu v procesních předpisech. Protože exekuční řád se dotýká, pokud jde o manželství, výhradně právě majetkových práv, musí se všechna tato ustanovení obdobně vztahovat i na právní poměry partnerů a partnerství.
K části sedmé – Změna notářského řádu
K čl. IX K bodům 1 a 2
Podle notářského řádu vede Notářská komora České republiky dva rejstříky o
majetkových režimech manželství, a to Evidenci listin o manželském majetkovém režimu a Seznam listin o manželském majetkovém režimu. Se zveřejněním listiny o tom, že se majetkový režim určitých manželů odchyluje od režimu zákonného, v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, jsou spojeny účinky materiální publicity. Takový zápis velmi zásadním způsobem posiluje právní jistotu jak dotčených manželů, tak třetích osob (zejm. věřitelů manželů); zápis v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu má současně klíčový vliv při exekuci nebo soudním výkonu rozhodnutí. Reforma právní úpravy majetkových poměrů partnerství by proto zůstala nefunkční a nedokončenou, pokud by nebyla rovněž promítnuta do notářského řádu. Jeví se přitom nadbytečným, aby notářská komora vedla oddělený veřejný seznam pro majetkové poměry partnerů, když okruh skutečností do něj zapisovaných by byl totožný (resp. obdobný) jako v případě manželství. Je také zřejmé, že zápisy o manželství budou vždy počtem podstatně převažovat nad zápisy o partnerství. Proto nezpůsobí potíže, pokud budou skutečnosti o majetkovém režimu partnerů zapisovány přímo do Evidence listin o manželském majetkovém režimu a Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, a to stejným způsobem, ve stejném rozsahu a se stejnými účinky, jako se do nich zapisují skutečnosti o majetkovém režimu manželů.
K části osmé – Změna insolvenčního zákona
K čl. X
Obdobné použití manželského práva majetkového na majetkové poměry partnerství
vyžaduje, aby se také insolvenční zákon použil na partnery a partnerství obdobným způsobem, jako na manžely a manželství. Jde zde zejména o účinky prohlášení konkursu na společné jmění. Dále tím bude partnerům umožněno podat společný návrh na oddlužení.
K části deváté – Změna zákona o zahraniční službě
K čl. XI
Vzhledem k navrhovanému umožnění vstupu do partnerství před zastupitelským
úřadem v zahraničí je třeba uskutečnit potřebné legislativní změny v zákoně o zahraniční službě. Zapracovává se rovněž změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K části desáté – Změna obecního zřízení
K čl. XII
Upřesňuje se, že příspěvky určené starostovi, místostarostovi nebo pověřenému
členu zastupitelstva obce související s jejich účastí jako oddávajících při uzavírání manželství se obdobně týkají též jejich účasti jako oddávajících při vstupu do partnerství. K části jedenácté – Změna zákona o hlavním městě Praze
K čl. XIII
Upřesňuje se, že příspěvky určené primátoru hlavního města Prahy, náměstku
primátora hlavního města Prahy nebo pověřenému členu zastupitelstva hlavního města Prahy související s jejich účastí jako oddávajících při uzavírání manželství se obdobně týkají též jejich účasti jako oddávajících při vstupu do partnerství.
K části dvanácté – Změna zákona o důchodovém pojištění
K čl. XIV K bodu 1 Zapracovává se změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K bodu 2
Vymezení osob blízkých pro účely zákona o důchodovém pojištění se rozšiřuje i na
vztahy založené partnerstvím. To je v souladu např. s úpravou podle občanského zákoníku. K bodům 3 a 4
Navrhuje se, aby v případě smrti partnera vznikl pozůstalému partneru nárok na
vdovský či vdovecký důchod za stejných podmínek a ve stejné výši, jako náleží vdovci či vdově v případě smrti manžela resp. manželky. V té souvislosti se upřesňuje, že nárok na vdovský důchod zaniká nejen uzavřením nového manželství, ale i vznikem nového partnerství.
K bodu 5
Úprava přechodu nároku na dávku důchodového pojištění se doplňuje tak, že takový
nárok přechází na pozůstalého partnera za stejných podmínek, jako na pozůstalého manžela.
K bodům 6 a 7
Doplňuje se, že důchod lze na žádost poukazovat na účet partnera za stejných
podmínek, za kterých jej lze poukazovat na účet manžela.
K čl. XV
Podle navrhovaného přechodného ustanovení těm partnerům, kteří ke dni účinnosti
předloženého zákona budou splňovat podmínky nároku na vdovský či vdovecký důchod, vznikne tento nárok ode dne účinnosti zákona (tzn. nikoli zpětně za období před účinností zákona).
K části třinácté – Změna zákona o nemocenském pojištění
K čl. XVI K bodu 1 a 3 Zapracovává se změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K bodu 2
Vymezení tzv. osamělého zaměstnance se doplňuje tak, že zaměstnanec v partnerství
se za něj považuje ve stejných případech, jako zaměstnanec v manželství.
K bodu 4
Úprava přechodu nároku na dávku nemocenského pojištění se doplňuje tak, že
takový nárok přechází na pozůstalého partnera za stejných podmínek, jako na pozůstalého manžela.
K části čtrnácté – Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
K čl. XVII
Úprava přechodu nároku na dávku se doplňuje tak, že takový nárok přechází na
pozůstalého partnera za stejných podmínek, jako na pozůstalého manžela.
K části patnácté – Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
K čl. XVIII
Technická změna související se zavedením vdovského a vdoveckého důchodu pro
pozůstalé partnery.
K části šestnácté – Změna zákona o životním a existenčním minimu
K čl. XIX
Vymezení započitatelných příjmů pro účely zákona o životním a existenčním
minimu, mezi něž dle dosavadní úpravy náleží mj. výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela, se zpřesňuje tak, že mezi ně náleží i výživné pro případ zrušení partnerství podle zákona o registrovaném partnerství. Jedná se o nápravu dřívějšího legislativního opominutí.
K části sedmnácté – Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
K čl. XX
Vzhledem, k tomu, že se v právní úpravě partnerství navrhuje zavést právo
společného nájmu, resp. odvozené právo k bytu, je třeba doplnit vymezení nájemce resp. vlastníka bytu pro účely nároku na doplatek na bydlení tak, aby se vedle manželů vztahovalo za stejných podmínek i na partnery.
K části osmnácté – Změna zákona o státní sociální podpoře
K čl. XXI
Vzhledem k tomu, že se v právní úpravě partnerství navrhuje zavést právo
společného nájmu, resp. odvozené právo k bytu, je třeba doplnit vymezení nájemce resp. vlastníka bytu pro účely nároku na příspěvek na bydlení tak, aby se vedle manželů vztahovalo za stejných podmínek i na partnery. Zapracovává se rovněž změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K části devatenácté – Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
K čl. XXII
V úpravě úhrad léčivých přípravků a zdravotnických prostředků zdravotní
pojišťovnou se do výčtu příbuzných osob, kterým lékař může vystavit lékařský předpis, jenž bude zdravotní pojišťovnou uhrazen, doplňuje partner lékaře. Zapracovává se rovněž změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K části dvacáté – Změna zákoníku práce
K čl. XXIII
Úprava přechodu nároku na mzdu nebo plat se doplňuje tak, že takový nárok
přechází na pozůstalého partnera za stejných podmínek, jako na pozůstalého manžela.
K části dvacáté první – Změna zákona o obchodních korporacích
K čl. XXIV
Změny týkající se majetkoprávní úpravy partnerství, zejména pak zavedení institutu
společného jmění, vyžadují, aby byly reflektovány i zákonem o obchodních korporací, a to tím způsobem, že ustanovení týkající se manžela, manželství nebo společného jmění manželů budou nově plně použitelná i pro partnera, partnerství a společné jmění partnerů. Navrhovaná úprava se dotkne především ustanovení o bytovém družstvu. Partnerům bude moci, tak jako manželům, mj. vzniknout v družstvu společné členství, družstevní podíl ve společném jmění bude v případě smrti jednoho z partnerů přecházet na druhého z nich, i v případě výlučného členství podílu v bytovém družstvu vznikne společný nájem apod.
K části dvacáté druhé – Změna zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev
K čl. XXV
V návaznosti na navrhovanou novelu zákona o obchodních korporacích, na základě
níž bude partnerům moci vzniknout společné členství v bytovém družstvu (bude-li družstevní podíl v jejich společném jmění), je třeba rovněž doplnit, že členy oprávněnými za podmínek stanovených zákonem o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev k převodu jednotky do vlastnictví mohou být také společně partneři, budou-li mít v družstvu společné členství.
K části dvacáté třetí – Změna daňového řádu
K čl. XXVI
Vzhledem k tomu, že se nově má manželské právo majetkové obdobně použít i pro
majetkové poměry v partnerství (včetně možnosti vzniku společného jmění), je třeba, tak jako v případě občanského soudního řádu, reflektovat tuto změnu v procesních předpisech. Protože daňový řád se dotýká, pokud jde o manželství, výhradně právě práv majetkových, musí se všechna taková ustanovení obdobně vztahovat i na právní poměry partnerů a partnerství.
K čl. XXVII
Obdobně jako v novele o.s.ř. se v zájmu právní jistoty se navrhuje přechodné
ustanovení, na základě něhož nebude zákaz partnera dlužníka v daňové exekuci dražit v dražbě, vyplývající z navrhované právní úpravy, platit pro dražby, které byly nařízeny ještě před účinností tohoto zákona.
K části dvacáté čtvrté – Změna zákona o vojácích z povolání
K čl. XXVIII
Navrhuje se, aby veškerá práva, jichž podle zákona o vojácích z povolání požívají
manželky vojáků a manželé vojákyň, platila obdobně i pro partnery vojáků (partnerky vojákyň). Jde mimo jiné o právo na zdravotní a sociální péči nebo v případě smrti vojáka o odškodnění pozůstalých a úmrtné.
K části dvacáté páté – Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
K čl. XXIX
Navrhuje se, aby veškerá práva, jichž podle zákona o vojácích z povolání požívají
manželky a manželé příslušníků a příslušnic bezpečnostních sborů, platila obdobně i pro partnery a partnerky příslušníků a příslušnic. Jde zejm. o nárok na odškodnění pozůstalých a úmrtné.
K části dvacáté šesté – Změna zákona o správních poplatcích
K čl. XXX
V souvislosti s navrhovanými novelizacemi jiných zákonů je zapotřebí přizpůsobit
sazebník správních poplatků tak, aby stejným správním poplatkům, jaké se vyměřují za některé úkony týkající se zejm. uzavření manželství nebo změny příjmení v manželství, podléhaly i obdobné úkony týkající se partnerů a partnerství. To platí i pro případy osvobození od poplatků, vztahující se na manžele. Zapracovává se rovněž změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K části dvacáté sedmé – Změna zákona o soudních poplatcích
K čl. XXXI
V návaznosti na sjednocení úpravy majetkových poměrů partnerství s manželským
právem majetkovým se sjednocují se i poplatkové povinnosti související zejména s řízeními týkajícími se společného jmění. Dále se odstraňuje slovo „registrované“ v souladu s cílem a účelem zákona.
K části dvacáté osmé – Změna trestního zákoníku
K čl. XXXII
Vzhledem k významu dotčených ustanovení tohoto předpisu se výslovně sjednocují
účinky propadnutí či zabrání majetku na společné jmění manželů a partnerů (jakkoli týž účinek plyne rovněž i z navrhovaného § 9a odst. 3 zákona o partnerství).
K části dvacáté deváté – Změna zákona o bankách
K čl. XXXIII
Změna názvosloví z registrovaných partnerů na partnery; dále technická novela
odrážející novou úpravu majetkových poměrů partnerů (vyplacením vypořádání společného jmění partnerů při zrušení partnerství) obdobně dle úpravy pro manžele.
K části třicáté – Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
K čl. XXXIV
Úprava vztahující se na manžele rozšířena i na partnery.
K části třicáté první – Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
K čl. XXXV
Úprava týkající se evidenční ochrany osobních údajů manžela držitele osvědčení
fyzické osoby rozšířena i na partnera.
K části třicáté druhé – Změna zákona o Státním pozemkovém fondu
K čl. XXXVI
Úprava vztahující se k manželu nájemce nebo podnájemce pozemku v souvislosti s
převodem zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky rozšířena i na partnera.
K části třicáté třetí Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
K čl. XXXVII
Přechod práva na odpověď a na dodatečné sdělení po smrti oprávněného rozšířen z
manželů i na partnery.
K části třicáté čtvrté – Změna zákona o cestovních dokladech
K čl. XXXVIII
Doplňuje se obecné ustanovení, které rozšiřuje úpravu týkající se manžela nebo
manželství na partnera a partnerství. Tím mimo jiné vzniká možnost vydat diplomatický nebo služební pas partneru jeho držitele za stejných podmínek jako jeho manželu. K části třicáté páté – Změna zákona o sociálních službách
K čl. XXXIX
Dochází ke srovnání postavení partnerů a manželů, pokud jde o poskytování
pečovatelské služby bez úhrady.
K části třicáté šesté – Změna transplantačního zákona
K čl. XL
Dárcovství mezi partnery je srovnáno na úroveň dárcovství mezi manžely.
K části třicáté sedmé – Změna zákona o léčivech
K čl. XLI
V oblasti vystavování lékařských předpisů v listinné podobě se srovnává postavení
manžela a partnera.
K části třicáté osmé - Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
K čl. XLII
Jde o srovnání postavení spolupracujících manželů a partnerů v oblasti BOZP.
K části třicáté deváté – Změna energetického zákona
K čl. XLIII
Dochází ke srovnání postavení manželů a partnerů v oblasti práva pokračovat ve
výkonu licencovaných činnost upravených v daném zákoně po smrti držitele licence.
K části čtyřicáté – Změna zákona o archivnictví a spisové službě K čl. XLIV
Dochází ke srovnání postavení manželů a partnerů v oblasti práva pokračovat ve
výkonu akreditovaných činnost upravených v daném zákoně po smrti držitele licence.
K části čtyřicáté první – Změna zákona o občanských průkazech
K čl. XLV
Jde o technickou novelu navazující na úpravy vstupu do partnerství. Zapracovává se
rovněž změna pojmosloví spočívající ve změně pojmu „registrované partnerství“ na „partnerství“.
K části čtyřicáté druhé - Změna zákona o pohřebnictví
K čl. XLVI
Právo přechodu hrobového místa přechází na partnera stejným způsobem, jako dosud
přecházelo v rámci manželství.
K části čtyřicáté třetí – Účinnost
K čl. XLVII
Navrhuje účinnost k 1. lednu 2024
V Praze dne 28. 6. 2023 Předkládá: Jiří Navrátil v.r.
Marian Jurečka v.r. Marek Výborný v.r. Pavla Golasowská v.r. David Šimek v.r. Karel Smetana v.r. Antonín Tesařík v.r.
Hayato Okamura v.r. Jan Bartošek v.r. Vít Kaňkovský v.r. Miroslav Zborovský v.r. Nina Nováková v.r. Aleš Dufek v.r. Romana Bělohlávková v.r. Ondřej Benešík v.r. Jiří Horák v.r. Michael Kohajda v.r.