N.z. o zrušení soudních exekutorů

a) Zhodnocení platného právního stavu

Přijetím exekučního řádu v roce 2001 došlo k rozšíření tehdy existujících druhů exekucí o další druh exekuce prováděný soudními exekutory podle exekučního řádu, tehdy koncipovaného jako zvláštní právní předpis, ve vztahu k obecné procesní úpravě obsažené v občanském soudním řádu. Exekuční řád delegoval část pravomoci soudu, a to výlučně tu, která je uplatňována po vydání soudního rozhodnutí, příp. rozhodnutí jiného státního orgánu, a to při zachování pravomoci soudu, popř. jiných státních orgánů, i pro oblast výkonu rozhodnutí dle úpravy obsažené v občanském soudním řádu, popř. zvláštních právních předpisech (daňová exekuce, správní exekuce). Dosavadní druhy exekucí vykonávané do té doby soudy či jinými státními orgány tak zůstaly zachovány beze změny.

Zavedením institutu soudního exekutora bylo sledováno především zrychlení procesu vymáhání pohledávek, o nichž bylo příslušným subjektem pravomocně rozhodnuto. Soudní exekutor je vlastně státem jmenovaná a zmocněná osoba k výkonu exekuční činnosti. Cílem nově zakotvené regulace tak bylo, za pomoci materiální zainteresovanosti soukromého subjektu, vpustit do procesu výkonu rozhodnutí subjekt, který ve svém vlastním zájmu bude usilovat o co nejrychlejší vymožení rozhodnutí s co nejvyšší výnosností pro oprávněné subjekty. Motivací soudního exekutora ke zvýšenému výkonu je tak především jeho odměna.

Materiální zainteresovaností soudních exekutorů na výsledcích exekuce došlo nepochybně ke zvýšení efektivity vymáhání pohledávek, ovšem především na úkor postavení dlužníků. Exekuční řád samozřejmě předpokládal, že dostatečným prvkem dávajícím limity finanční motivaci exekutorů budou relativně podrobná procesní pravidla, tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Exekutorské úřady se v mnoha případech staly státem ve státě a jejich postup mnohdy ignoroval nejenom práva dlužníků ale mnohdy i oprávněné zájmy věřitelů.

Stát přijetím této právní úpravy rezignoval na svou úlohu zajistit výkon rozhodnutí a selhal ve snaze zajistit efektivní výkon exekucí prostřednictvím soudních vykonavatelů, tedy státních úředníků. Výkon rozhodnutí zajišťovaný státním úředníkem přitom v té době bezproblémově fungoval v mnoha zemích.

Dnes se v České republice vytvořila silná exekuční lobby, přičemž její součástí je nejenom ekonomicky silná kasta soudních exekutorů, ale též na ně navázaná advokacie, banky, společnosti zajištující splátkový prodej čehokoliv a další subjekty. Tato silná vlivová skupina samozřejmě brzdí snahy o posílení pozice dlužníků a zkrocení činnosti exekutorů. Navzdory této skutečnosti se v posledních letech podařilo prosadit dílčí změny, které mírně omezují moc exekutorů. Stávající právní úprava je však nadále vedena principem finanční zainteresovanosti exekutorů, kdy tento, z lidské přirozenosti, zpravidla vždy převáží.

b) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění hlavního principu navrhované právní úpravy

Negativní jevy spojené s činností soukromých exekutorů, jak byly popsány výše, podle našeho názoru odůvodňují vrácení exekucí zpět do rukou státu.

Tato změna na stát a jeho aparát samozřejmě klade zvýšené nároky, v tom směru, aby nalezl efektivní způsob motivace státních úředníků k rychlému průběhu exekucí, který přitom nevyvolá podobné negativní efekty jako tomu bylo v případě soudních exekutorů.

Zrušením úpravy, tehdy přijaté, dojde k návratu k úpravě před rokem 2001. Na státním aparátu pak je, aby prostřednictvím legislativních a organizačních opatření, tento efektivní a vůči dlužníkům i věřitelům spravedlivý výkon rozhodnutí, zajistil.

Podstatou předkládané právní úpravy tak jsou především zrušovací ustanovení, kdy dochází k zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů. Návrh následně ruší prováděcí právní předpisy, které jsou plně navázány na tento zákon. V případě prováděcích právních předpisů, které jsou navázány i na jiné zákonné právní normy, případně jen okrajově souvisí s právní úpravou soudních exekutorů, je jejich úprava ponechána na příslušných státních orgánech.

K provedení potřebných změn v ostatních právních předpisech (zákonných i prováděcích) by mělo dojít v rámci legisvakanční doby, která se stanoví v délce 2 let.

V konečném výsledku se bude jednat o dosti rozsáhlou novelizaci, protože v souvislosti s přijetím exekučního řádu došlo k novelizaci mnoha zákonů a v průběhu platnosti úpravy došlo ke změně dalších zákonů souvisejících s exekucemi prováděnými soudními exekutory a jejich postavením. V právních předpisech, v nichž bude docházet k zrušení a úpravě ustanovení navázaných na exekuční řád a soudní exekutory je třeba legislativně technicky vypustit všechny vazby na tento zákon a tyto instituty a v jednotlivých zákonech naformulovat přechodná ustanovení.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Mezinárodní smlouvy o právní pomoci uzavřené před rokem 2001 a stále platné naopak často upřednostňují výkon rozhodnutí výlučně soudem (soudním výkonem).

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou tímto zákonem, neboť se jedná o oblast upravenou právními řády jednotlivých členských států EU. S těmito právními úpravami je pak tato zákonná úprava srovnatelná a představuje řešení, které zcela odpovídá moderním evropským legislativním trendům, jakož i všem principům právního státu.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční vliv navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Předložený návrh nepředpokládá dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty (včetně rozpočtů obcí a krajů), vše ovšem závisí na legislativních, a především organizačních opatřeních, která budou do budoucna přijata. Předpokládá se personální posílení dotčených soudů, přičemž toto by mělo být zajištěno v rámci přesunů z těch oblastí státní správy, ve kterých došlo v minulých 6 letech k nárustu počtu úředníků o několik desítek tisíc. Zvýšené nároky na výdajovou stránku související s personálním posílením budou kompenzovány příslušnými poplatky.

f) Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí

Dopady v sociální oblasti budou pozitivní, když v důsledku odstranění stávající zvůle soudních exekutorů dojde k snížení počtu fyzických osob, které se ocitnou ve finančních potížích.

g) Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad v oblasti zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

h) Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Stávající právní úprava ani navrhovaná právní úprava se nedotýká soukromí a osobních údajů.

i) Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nepřináší žádná zvýšení korupčního rizika v regulované oblasti.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na obranu státu, ale má pozitivní vliv na bezpečnost, a to ve směru zvýšení bezpečnosti. Každé zlepšení ekonomické situace jakékoliv skupiny obyvatelstva přináší, byť i mírné, zlepšení bezpečnostní situace.