zavázaly vypracovat pravidla a postupy ve vztahu k odpovědnosti za ekologické havárie, které vzniknou v důsledku vědeckých výzkumných programů, cestovního ruchu a všech ostatních vládních i nevládních činností v oblasti Smlouvy o Antarktidě. Tato příloha především:
uvádí potřebné definice základních pojmů, v souladu s principem prevence klade důraz na preventivní opatření
provozovatelů činností v Antarktidě, která jsou vyžadována smluvními stranami,
upravuje nápravná opatření, která má provozovatel přijmout při způsobení
ekologické škody v důsledku jeho činnosti v Antarktidě,
ukládá povinnost provozovatelů vytvořit pohotovostní plán, stanoví mechanismus úhrady nákladů nápravných opatření, včetně limitů
odpovědnosti, výjimek z odpovědnosti a souvisejících záležitostí,
zavádí odpovědnost provozovatele za ekologickou havárii a upravuje případné
výjimky a omezení této odpovědnosti.
Povinnost přijetí nápravných opatření má při ekologické havárii provozovatel. Tím je fyzická nebo právnická osoba, která organizuje činnosti, jež mají být prováděny v oblasti Smlouvy o Antarktidě. V případě, že by provozovatel nepřijal okamžité a účinné nápravné opatření, příloha VI vyzývá smluvní stranu provozovatele a ostatní smluvní strany, aby tento krok učinily za něj. Smluvní strana, která přijme nápravné opatření za provozovatele, může podle čl. 7 přílohy VI podat proti tomuto provozovateli žalobu podle čl. 6 odst. 1 přílohy VI. Pro krytí odpovědnosti vyžaduje každá smluvní strana v souladu s přílohou, aby její provozovatelé udržovali odpovídající pojištění nebo jiné finanční zajištění (jako je záruka banky nebo podobné finanční instituce).
Vznik ekologické havárie je nejpravděpodobnější hlavně v případě logistiky. Co se týče každoročních českých vědeckých expedicí, jejich logistika prozatím vždy závisela na logistice jiných zemí, např. Argentiny nebo Chile. Z uvedeného vyplývá, že je velmi nepravděpodobné, aby Česká republika musela přijímat nápravné opatření za českého provozovatele, který by ho nepřijal. Navíc, i kdyby k této situaci někdy v budoucnosti došlo, měla by Česká republika vůči provozovateli regres, takže by byl tento provozovatel povinen uhradit jí náklady. Odpovědnost za ekologickou havárii má tedy vždy provozovatel, a to bez ohledu na jeho zavinění.
Příloha VI dosud nevstoupila v platnost. Podle čl. IX odst. 4 Smlouvy o Antarktidě vstoupí opatření v platnost po schválení všemi smluvními stranami, které v době přijetí opatření na Poradním shromáždění měly tzv. konzultativní status. Opatření č. 1 (2005), jehož přílohou je příloha VI Protokolu, již schválila nadpoloviční většina těchto států. Aby Česká republika dostála svému politickému závazku, který učinila na XXXVI. Poradním shromáždění v roce 2013 za účelem získání tzv. konzultativního statusu, jehož obsahem je úmysl „schválit“ doporučení a opatření, která budou „schválena“ smluvními stranami s konzultativním statusem, bylo nezbytné, aby upravila svůj vnitrostátní zákon, což se stalo zákonem č. 459/2022 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení, které se týkají odpovědnosti za ekologické havárie, které nabydou účinnosti dnem vyhlášení přílohy VI Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv.
Na XXXII. Poradním shromáždění smluvních stran Smlouvy o Antarktidě, které se konalo ve dnech 6. až 17. dubna 2009 v Baltimore, Spojené státy americké, byly přijaty v souladu s čl. 9, odst. 3 Protokolu změny přílohy II o ochraně fauny a flóry Antarktidy, které zohledňují nové poznatky v oblasti antarktické fauny a flóry. Změna přílohy II vstoupila v platnost 8. prosince 2016.
Změny přílohy II spočívají především v:
úpravě názvu samotné přílohy, kdy byl nepřesný pojem „uchování“ nahrazen
pojmem „ochrana“ vzhledem k aktualizaci vhodné s přihlédnutím k jazykovému vývoji v uplynulých letech a ustálení terminologie v daném oboru,
úpravě definic v čl. 1, která souvisí zejména s:
o rozšířením ochrany explicitně i na bezobratlé, o zúžením ochrany při škodlivém zasahování jen na původní druhy, nebo o přidáním definice Dohody o ochraně albatrosů a buřňáků,
zpřesnění vydání povolení pro odběr vzorků pro zoologické zahrady a označení
druhu jako zvláště chráněného podle čl. 3,
úpravě názvu čl. 4, kdy anglický pojem introduction bývá do českého jazyka
překládán také jako „vysazování“, pokud jde o záměrné jednání, pro které má být vydáno povolení, čímž bude terminologie v souladu se zákonem o Antarktidě, a dále v podrobnější úpravě vysazování a zavlečení nepůvodních druhů a nemocí,
úpravě čl. 5 a 6 o informacích a jejich výměně, úpravě názvu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství v čl. 7 tak, aby byl
v souladu se sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2007 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství,
vypuštění zvláštní ochrany všech druhů lachtanů rodu Arctocephalus
v Dodatku A,
zrušení dodatků B a C, resp. přesunu části jejich původního znění do
samotného textu přílohy,
vylepšení původního nekvalitního překladu (např. přepeřující ptáci v čl. 1 nebo
stanoviště v čl. 3).
3. Kategorie smlouvy
Protokol patří do kategorie prezidentských smluv, u nichž jejich přijetí nebo přijetí jejich změn Českou republikou je podmíněno souhlasem Parlamentu a ratifikací prezidentem republiky. Týká se práv a povinností osob (čl. 49 písm. a) Ústavy ČR) a dále věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (čl. 49 písm. e) Ústavy ČR). Přílohy II a VI jsou nedílnou součástí Protokolu a jejich změna proto vyžaduje dodržet stejný ústavně právní postup.
Ratifikace změn přílohy II a nové přílohy VI Protokolu nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co stanoví právní úprava ČR. Pro splnění vnitrostátních předpokladů pro vstup smlouvy v platnost v souladu s čl. 20 Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv schválené usnesením vlády z 11. února 2004 č. 131 byl přijat zákon č. 459/2022 Sb., který novelizoval zákon o Antarktidě. Tento zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení, které se týkají odpovědnosti za ekologické havárie, které nabydou účinnosti dnem vyhlášení přílohy VI Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv.
S ohledem na tuto skutečnost se proto navrhuje, aby předseda vlády navrhl Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s návrhem na ratifikaci změn přílohy II a nové přílohy VI Protokolu již v prvním čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Materiál byl schválen vládou ČR usnesením ze dne 26. července 2023 č. 565.
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky