Novela z. o daních z příjmů

Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu, důvod předložení navrhované právní úpravy a cíle navrhovaných změn

Cílem předkládaného návrhu je odstranění diskriminace některých daňových poplatníků a plátců daně z příjmu v přístupu k možnosti využití daňových slev a daňového zvýhodnění na děti resp. k daňovým bonusům s těmito slevami a zvýhodněními spjatými. A to konkrétně například ve vztahu k zákonem požadované minimální výši jejich zdanitelného příjmu.

A rovněž tak jde o efektivní pomoc nízkopříjmovým pracujícím a daňovým poplatníkům v tom smyslu, aby mohly reálně využít efektu zvýšení slevy na poplatníka, ke které nedávno došlo. To jim nyní neumožňuje to ustanovení zákona o daních z příjmu, které ohraničuje výši čerpání slevy na dani maximálně do výše daňové povinnosti poplatníka. A tedy neexistuje zde možnost dosáhnout na tzv. daňový bonus (záporná daň), jako je tomu v případě daňových zvýhodnění na děti, kdy v případě, že je nárok na toto daňové zvýhodnění vyšší než vyměřená daňová povinnost (po zohlednění slev na dani), je tento finanční rozdíl poplatníkovi vyplacen resp. poukázán.

Nízkopříjmové pracující osoby plnící si řádně všechny své daňové a odvodové povinnosti vůči státu rovněž nesmí být diskriminovány v přístupu k daňovým zvýhodněním, což nyní v určitých ohledech (minimální požadovaný příjem) jsou.

Navrhujeme tedy v zákoně o daních z příjmu umožnit „překlopení“ daňové slevy (daňových slev) do daňového bonusu – po vzoru fungování mechanismu daňových zvýhodnění na vyživované děti.

A rovněž navrhujeme odstranit ze zákona pro vznik nároku na uplatnění tzv. daňového bonusu podmínku minimální hranice ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy, ipodmínku minimální hranice měsíčního příjmu ve výši poloviny aktuální (měsíční) minimální mzdy.

Tato úprava napříště umožní dosáhnout na daňový bonus např. i těm pracujícím rodičům, jejichž roční hrubý zdanitelný příjem, pokud zvažujeme modelový příklad pro rok 2021, nepřesáhne 91 200 Kč (tzn., že v měsíčním průměru činí max. 7 600 Kč).

V návrhu jde i o to, aby daňoví poplatníci s (nej)nižšími příjmy měli hmatatelný užitek zposledního zvýšeí slevy na poplatníka, aby jej reálně pocítili ve formě svého vyššího měsíčního čistého příjmu, a to v plné výši jejich nároku.

To za současné podoby zákona o dáních z příjmu není možné, protože slevu na dani lze uplatnit pouze maximálně do výše samotné (vypočtené) daňové povinnosti. Tedy, že - v nejlepším případě - má příslušný daňový poplatník, co se týče odvodu daně z příjmu, nulovou daňovou povinnost

Na rozdíl od tzv. daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kdy, pokud je toto zvýhodnění vyšší než předepsané daňová povinnost poplatníka (po uplatnění slev na dani), vzniká poplatníkovi nárok na tzv. daňový bonus (záporná daň z příjmu) – který je mu následně vyplacen, ať už v měsíční nebo roční periodicitě.

Mnoha renomovanými ekonomy je právě zvyšování slev na dani (zejména slevy na poplatníka) považováno za nejlepší nástroj k dosažení čistých příjmů občanů s nejnižšími mzdy či platy.

Tento krok (zvyšování daňových slev) ovšem nemá pro nízkopříjmové občany žádný faktický smysl a dopad, pokud nebude doprovázen umožněním uplatnit daňový bonus tehdy, bude-li jejich vypočtená celková daňová povinnost nižší než sleva na dani (nebo součet jednotlivých slev na dani, na které mají nárok). Pokud k tomu nedojde, tito lidé zvýšení slevy na poplatníka na úrovni svého čistého příjmu nijak nepocítí.

Pro příklad: po zvýšení minimální (hrubé) mzdy na 15 200 Kč je měsíční daňová povinnost pracujícícho člověka pobírajícího tuto částku 2 280 Kč. Současná měsíční výše slevy na poplatníka je ovšem 2 320 Kč, tedy nad úrovní daňové povinnosti tohoto poplatníka, který tak zvýšení slevy (včetně dalšího zákonem předpokládaného zvýšení slevy od roku 2022) na své čisté mzdě vůbec nepocítí.

Zaměstnanci a živnostníci s hrubým měsíčním příjmem cca do 19 000 Kč tedy nemohou (nebudou moci) slevu na poplatníka využívat v plné výši – na rozdíl od daňových poplatníků s vyššími měsíčními příjmy.

Dle navrhovatelů zákona se jedná o neodůvodněnou a neudržitelnou diskriminaci, kterou je třeba odstarnit.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy

Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, respektuje taktéž obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie

V případě daní z příjmu na úrovni EU platí, že pravomoc stanovit a vybírat daně spadá do výlučné kompetence členských států EU. I z tohoto důvodu se orgány EU, pokud jde o daně, věnují zejména úpravě výběru daní nepřímých (spotřební daně, DPH), a to zvláště těm jejich aspektům, které mají mezinárodní charakter a které jsou obhajitelné z hlediska projektu evropského (unijního) vnitřního trhu (např. zákaz daňové diskriminace, otázka dvojího zdanění, boj proti daňovým podvodům apod.).

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU - ani s obecnými (právními) zásadami legislativy EU.

1. D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a na podnikatelské prostředí České republiky

   2. Přímý finanční dopad navrhované novely na státní rozpočet České republiky nelze přesně a bezezbytku odhadnout a formulovat.

Na jedné straně je jisté, že v důsledku navrhovaných opatřeních stoupnou veřejné příjmy státu v oblasti výplat daňových bonusů.

V důsledku nárůstu čistých příjmů jednotlivců a domácností (rodin) v důsledku navrhované právní úpravy lze ale jednak očekávat částečné snížení objemu vyplácených dávek sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi - a ještě významněji by dopady navrhovaného opatření na výdaje státního rozpočtu mohl kompenzovat vyšší výběr nejrůznějších nepřímých daní (DPH, spotřební daň) očekávatelný díky zvýšení koupěschopné poptávky.

Pokud bychom měli učinit rámcový propočet dopadu návrhu – a vyjdeme-li např. ze statistických dat materiálu společnosti Profesia, dle kterých má cca desetina českých pracujících občanů hrubou mzdu nižší než 21 066 Kč – a od tohoto údaje bychom se odrazili při odhadu nárůstu veřejných výdajů v důsledku zvýšení objemu vyplácení daňových bonusů, budeme se pohybovat na úrovni, v případě aplikace navrhovaného opatření umožňujícího možnost „překlopení“ daňové slevy do daňového bonusu okolo o 2 miliard korun ročně vyšších nároků na výdaje státního rozpočtu.

A pokud bychom zohlednili i dopad zrušení minimální hranice měsíčního a ročního příjmu pro uplatnění nároku na daňový bonus, který lze vzhledem k okolnostem (např. neexistence oficiální evidence osob pracujících na dohody o pracovní činnosti a na dohody o provedení práce atd.) učinit jen velmi těžko, budou celkové důsledky všech navrhovaných změn na státní rozpočet maximálně na úrovni 5 miliard, velmi pravděpodobně však níže.

Co se týče přímých dopadu navrhovaných změn na rozpočty krajů a obcí, neměl by být v praxi žádný (měl by být nulový) protože by vyvolaly nároky pouze na výdajovou stranu státního rozpočtu.

Pro podnikatelské prostředí by navrhované opatření znamenalo stimul – v první řadě ve smyslu očekávatelného zvýšení poptávky po zboží a službách, sekundárně například i tím způsobem, že by u některých občanů stoupla ochota nastoupit do standardního zaměstnaneckého poměru – a byla by tak určitým způsobem uspokojena poptávka některých zaměstnavatelů po pracovní síle.

5. Předpokládané sociální dopady navrhované právní úpravy včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením

Navrhovaná právní úprava bude mít příznivé sociální dopady. Pro mnoho, zejména nízkopříjmových, pracujících a podnikajících občanů (a pro jejich rodiny) bude znamenat i dost významné zvýšení jejich disponibilních příjmů, mnoho občanů díky jejímu zavedení nebude muset nadále žádat o sociální dávky. Pomůže i občanům v tzv. dluhových a exekučnch pastech tím, že znatelně zvýši jejich schopnost splácet finanční závazky resp. splatit je rychleji než dosud.

Navrhovaná právní úrava bude mít pozitivní a podpůrný dopad na rodiny tím, že zvýší jejich čisté disponibilní příjmy.

Předládaná úprava také významně finančně pomůže sociálně slabým, nízkopříjmovým skupinám obyvatel a pracujcím osobám se zdravotním postižením uplatňujícím slevu na dani.

5. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv na stav životního prostředí v České republice.

5. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo diskriminační vzhledem k ústavnímu požadavku rovnosti žen a mužů.

5. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů u žádného ze subjektů, jehož se dotkne.

5. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nevnáší negativní dopad do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.

5. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu

Předkládaná právní úprava nemá žádný vliv a dopad na bezpečnost a ochranu státu.