Novela z. o rozpočtovém určení daní

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná podoba financování krajských samospráv jakožto vyšších územně samosprávných celků je obsažena v řadě právních předpisů. Za stěžejní lze pokládat zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, který obsahuje pravidla, podle nichž dochází ke sdílení daňového inkasa mezi státem a samosprávami na jedné straně a na straně druhé k rozdělení příjmů krajů mezi jednotlivé kraje.

Stávající úprava vykazuje řadu nedostatků. Nastavení principu dělení objemu prostředků rozpočtového určení daní pro kraje je platné již téměř dvacet let a je a neměnné (fixní), aniž by odráželo průběžně probíhající změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství. To vyžaduje průběžnou, ideálně každoroční, aktualizaci nastavení, jako je tomu – byť částečně – v systému rozpočtového určení daní pro obce. V neposlední řadě současnému systému rozpočtového určení daní chybí spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí dostávají menší kraje méně peněz.

Současná podoba RUD krajů však nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase, kde se disbalance mezi příjmy krajů prohlubuje s postupně rostoucími příjmy a výdaji.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhuje se změna v rozpočtovém určení daní (dále jen „RUD“), která by pro kraje stanovila obdobný mechanismus přepočítacích podílů, jako je v současnosti stanoven pro obce. Návrh vychází zejména z předpokladu, že objem fakticky vykonávaných činností a dalších charakteristik krajů se různí, a to i v čase, a je třeba reflektovat tento fakt v příjmové stránce jejich rozpočtů. To vyvolává potřebu přerozdělovat daňové výnosy dle aktuálních údajů.

Výše podílů z daňových výnosů připadajících na jednotlivé kraje byla v jejich současné podobě přijata v souvislostí s reformou veřejné správy novelizačním zákonem č. 1/2005 Sb., s účinností od 3. ledna 2005. Tato podoba RUD krajů však nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase. Navrhovaná změna by tento trend měla napravit a přispět tak k podpoře vyváženého regionálního rozvoje v naší zemi.

Dohodou většiny krajů byla navržena nová kritéria, která podle Asociace krajů ČR vhodně odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů a která mají sloužit pro přerozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje. Tato kritéria byla projednána s ministerstvem financí. Kritériím byly přiřazeny váhy formou procentuálního podílu daného kritéria tak, aby jako ukazatele korespondovaly se současnými výdaji krajů. Zároveň tyto váhy zohledňují důležitost zastoupení činností, které byly zvoleny za kritéria. Vzhledem k tomu, že by prostým přepočtem podle jednotlivých kritérií a jejich vah mohlo dojít k prohloubení rozdílů v příjmech některých krajů, bylo přistoupeno ke stanovení vyrovnávacího koeficientu, který by měl omezit nárůst výkyvů v příjmech krajů po zavedení navrhovaných změn oproti stávajícímu stavu.

Podíl RUD krajů se nově navyšuje, a to na základě transformace finančních prostředků na opravy a rekonstrukce silnic ve správě krajů (II. a III.tř.), které byly kraje nuceny každoročně nárokovat v programu Státního fondu dopravní infrastruktury (výše 4,0 mld. Kč), což omezovalo možnosti systémového plánování. Toto navýšení činí 0,4143%. Podíl RUD krajů se nad rámec uvedeno navýšení dále upravuje a zvyšuje o 0,6192%. Toto navýšení kompenzuje ve srovnání se současně platným stavem případné deficitní bilance. Díky tomu není žádný kraj ve srovnání se současným stavem při zavedení nového přepočtového modelu finančně poškozen.

Samostatným problémem je nastavení RUD krajů pro Hlavní město Prahu. Zde byla vybrána ta kritéria, která nejsou pro hlavní město již obsažena v RUD obcí a odráží tak roli Prahy jako kraje.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami

Návrh nemá žádnou souvislost s právními předpisy Evropské unie. Pokud jde o obecné právní zásady, řadíme-li mezi ně rovněž ochranu práv samosprávy, což navrhovatel pokládá za přiléhavé, navrhovaná úprava posiluje práva vyšších územně samosprávných celků a jejich rozpočtovou samostatnost, a tím podporuje jejich rozvoj.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, rovnost mužů a žen, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, neboť se zvyšuje podíl z hrubého výnosu jednotlivých daní, který si kraje mezi sebou rozdělí. Současně se však mění i mechanismus rozdělení tohoto celkového podílu mezi jednotlivé kraje.

Dochází k transformaci prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury do RUD krajů ve výši 4 mld. (navýšení o 0,4143%). Dle dohody Asociace krajů ČR s Ministerstvem financí má dojít ke změně ve finančních tocích v tom smyslu, že prostředky, které kraje získávaly formou dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) na rekonstrukce silnic II. a III. tříd, budou krajům rozdělovány přímo dle pravidel RUD. Nedojde však k faktickému vlivu na státní rozpočet, poněvadž o částku, která bude krajům tímto způsobem rozdělována, bude snížena státní dotace do rozpočtu SFDI.

Navyšuje se podíl RUD krajů, a to o 0,6192%. Ve vztahu k roku 2022 toto navýšení představuje 5,978 mld. Kč.

Nově je navrhován podíl RUD krajů ve výši 10,8135%.

Návrh nemá negativní dopad do rozpočtů obcí.

Návrh nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí. V souvislosti s výše uvedenou podporou regionální ekonomiky navrhovatel naopak očekává pozitivní dopady na podporu podnikatelského prostředí v regionech.

Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a rovnost mužů a žen.

Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika. Navrhovaný předpis nemá vliv ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.