Čl. II Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. Zhodnocení platného právního stavu
Současná podoba financování krajských samospráv jakožto vyšších územně samosprávných celků je obsažena v řadě právních předpisů. Za stěžejní lze pokládat zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (dále jen „RUD“), který obsahuje pravidla, podle nichž dochází ke sdílení daňového inkasa mezi státem a samosprávami na jedné straně a na straně druhé k rozdělení příjmů krajů mezi jednotlivé kraje.
Stávající úprava vykazuje řadu nedostatků. Nastavení principu dělení objemu prostředků RUD pro kraje je platné již téměř dvacet let a je neměnné (fixní), aniž by odráželo průběžně probíhající změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství. To vyžaduje průběžnou, ideálně každoroční, aktualizaci nastavení, jako je tomu – byť částečně
– v systému RUD pro obce. V neposlední řadě současnému systému RUD chybí spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí dostávají menší kraje méně peněz. Současná podoba RUD také nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase, kde se disbalance mezi příjmy krajů prohlubuje s postupně rostoucími příjmy a výdaji.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů
Z výše uvedených důvodů se navrhuje změna RUD, která by pro kraje stanovila obdobný mechanismus přepočítacích podílů, jako je v současnosti stanoven pro obce. Návrh vychází zejména z předpokladu, že objem fakticky vykonávaných činností a dalších charakteristik krajů se různí, a to i v čase, a je třeba reflektovat tento fakt v příjmové stránce jejich rozpočtů. To vyvolává potřebu přerozdělovat daňové výnosy dle aktuálních údajů.
Jak bylo již zmíněno, výše podílů z daňových výnosů připadajících na jednotlivé kraje byla v jejich současné podobě přijata před téměř 20 lety a tato podoba tak nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase. Navrhovaná změna by tento trend měla napravit a přispět tak k podpoře vyváženého regionálního rozvoje v naší zemi.
Dohodou většiny krajů byla navržena nová kritéria, která podle Asociace krajů ČR vhodně odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů a která mají sloužit pro přerozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje. Tato kritéria byla projednána s ministerstvem financí. Kritériím byly přiřazeny váhy formou procentuálního podílu daného kritéria tak, aby jako ukazatele korespondovaly se současnými výdaji krajů. Zároveň tyto váhy zohledňují důležitost zastoupení činností, které byly zvoleny za kritéria. Vzhledem k tomu, že by prostým přepočtem podle jednotlivých kritérií a jejich vah mohlo dojít k prohloubení rozdílů v příjmech některých krajů, bylo přistoupeno ke stanovení vyrovnávacího koeficientu, který by měl omezit nárůst výkyvů v příjmech krajů po zavedení navrhovaných změn oproti stávajícímu stavu.
Podíl RUD krajů se nově navyšuje, a to na základě transformace finančních prostředků na opravy a rekonstrukce silnic ve správě krajů (II. a III. tř.), které byly kraje nuceny každoročně nárokovat v programu Státního fondu dopravní infrastruktury (výše 4,0 mld. Kč), což omezovalo možnosti systémového plánování. Toto navýšení činí 0,4143 %. Podíl RUD krajů se nad rámec uvedeno navýšení dále upravuje a zvyšuje o 0,6192 %. Toto navýšení kompenzuje ve srovnání se současně platným stavem případné deficitní bilance. Díky tomu není žádný kraj ve srovnání se současným stavem při zavedení nového přepočtového modelu finančně poškozen.
Specifické postavení hl. m. Prahy bylo zohledněno uplatněním pouze některých kritérií, neboť ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna v rámci ustanovení § 4 zákona a jejich dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti ostatním krajům.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
České republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy
Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
Návrh nemá žádnou souvislost s právními předpisy Evropské unie. Pokud jde o obecné právní zásady, řadíme-li mezi ně rovněž ochranu práv samosprávy, což navrhovatel pokládá za přiléhavé, navrhovaná úprava posiluje práva vyšších územně samosprávných celků a jejich rozpočtovou samostatnost, a tím podporuje jejich rozvoj.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Navrhovaná úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí
České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, neboť se zvyšuje podíl z hrubého výnosu jednotlivých daní, který si kraje mezi sebou rozdělí. Současně se však mění i mechanismus rozdělení tohoto celkového podílu mezi jednotlivé kraje. Dle dohody Asociace krajů ČR s Ministerstvem financí má dojít ke změně ve finančních tocích v tom smyslu, že prostředky, které kraje získávaly formou dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) na rekonstrukce silnic II. a III. tříd, budou krajům rozdělovány přímo dle pravidel RUD. Nedojde však k faktickému vlivu na státní rozpočet, poněvadž o částku, která bude krajům tímto způsobem rozdělována, bude snížena státní dotace do rozpočtu SFDI.
Návrh nemá negativní dopad do rozpočtů obcí.
Návrh nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí. V souvislosti s výše uvedenou podporou regionální ekonomiky navrhovatel naopak očekává pozitivní dopady na podporu podnikatelského prostředí v regionech.
Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a rovnost mužů a žen.
Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika. Navrhovaný předpis nemá vliv ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
K čl. I
K bodu 1 [§ 3 odst. 1 písm. b) až g)]
V předmětném ustanovení se navyšuje procentní podíl krajů na celostátním hrubém daňovém výnosu.
K bodu 2 (§ 3 odst. 2)
Nové ustanovení upravuje jednotlivá kritéria a jejich váhy (mimo hlavní město Praha), následovně:
− počet obyvatel kraje v poměru k počtu obyvatel všech krajů – váha 40 %, tedy 0,4;
− délka silnic ve správě kraje (II. a III. tř.) v poměru k celkové délce silnic (II. a III. tř.) ve správě všech krajů – váha 20 %, tedy 0,2;
− výměra území kraje v poměru k součtu výměr území všech krajů – váha 13 %, tedy 0,13;
− podíl počtu obcí ve správním obvodu kraje v poměru k výměře území kraje k součtu těchto podílů na všechny kraje vyjma hl. m. Prahy – váha 8 %, tedy 0,08;
− počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem v poměru k počtu všech výjezdových základen ZZS zřizovaných všemi kraji – váha 6 %, tedy 0,06;
− počet studentů středních škol zřizovaných krajem v poměru k počtu studentů středních škol zřizovaných všemi kraji – váha 4 %, tedy 0,04;
− počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem v poměru k počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi kraji – váha 2 %, tedy 0,02;
− vyrovnávací koeficient (pro všechny kraje) jako 1/13 objemu prostředků náležejících pro kritérium – váha 7 %, tedy 0,07.
V legislativním textu jsou pak tato kritéria vyjádřena procenty obdobně jako je tomu u rozpočtového určení daní pro obce. Výjimkou je pouze vyrovnávací koeficient, který byl stanoven jako 1/13 se zohledněním váhy, neboť slouží k vyrovnání extrémních rozdílů v současném a nově navrhovaném RUD krajů, nikoli hl. m. Prahy, které má specifické postavení.
K bodu 3 (§ 3 odst. 3 až 7)
V odstavci 3 se navrhují jednotlivá kritéria a jejich váhy pro hlavní město Praha s tím, že byla uplatněna pouze některá kritéria, neboť ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna v rámci ustanovení § 4 zákona a jejich dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti ostatním krajům.
V dalších odstavcích novela podrobněji rozvádí obsah jednotlivých kritérií.
K bodu 4 (příloha č. 1)
Navrhuje se zrušení přílohy č. 1, podle níž se každý kraj na části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí stanoveným procentem. Tento koeficient se mezi kraji výrazně liší a vyjadřuje velikost a situaci krajů před 20 lety, kdy vznikly. Nově navržená úprava přílohu nahrazuje.
V Liberci dne 3. října 2023
Martin P ů t a, v.r.
hejtman Libereckého kraje