Novela z. o důchodovém pojištění - RJ

Obecná část

Návrh zákona navrhuje mimořádné zvýšení důchodů o 500 Kč měsíčně v rámci pravidelného zvýšení důchodů v roce 2024, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry.

Celkové zvýšení důchodů pro každou osobu důchod v roce 2024 pobírající, oproti důchodu vypočtenému základní a procentní výměrou, proto v roce 2024 bude činit 6 000 Kč. Návrh má za cíl reagovat na významně negativní inflační dopady na domácnosti důchodců, které se projevily zejm. v posledním roce na dramaticky navýšených cenách energií, potravin, léků a zdravotnických pomůcek.

V neposlední řadě předložený návrh zákona cílí též na zmírnění dopadů vládou omezené řádné i mimořádné valorizace důchodů, jež bude použita již od řádné valorizace v lednu 2024. Předložený poslanecký návrh zákona kompenzuje zejména skupině důchodců s důchodem do 14 000 Kč jejich měsíční výpadek důchodu ve výši cca 500 Kč, který je důsledkem vládou přijatých změn v důchodech. Příjemců důchodů ve výši do 13 999 Kč je přitom v České republice zhruba 574 000. Předložený poslanecký návrh však cílí na všechny skupiny osob pobírajících důchod dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, když všem přiznává stejné navýšení důchodů v každém měsíci roku 2024 o 500 Kč.

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy

Česká republika čelila i v roce 2023 vysoké inflaci, která se má podle odhadů České národní banky pohybovat v průměru za celý rok kolem 11 %. Celková meziroční inflace dosáhla v roce 2022 dokonce 15,1 %. Významný růst zaznamenala velká škála základních životních nákladů všech občanů České republiky, přitom dopady na osoby pobírající důchod jsou často zdrcující. Se zvyšováním cen se společnost v České republice potýkala v posledním roce a půl ve všech oblastech lidského života, od potravin, přes léky a zdravotní pomůcky či hygienické potřeby až po pohonné hmoty, energie a další služby. Růst cen není však zdaleka u konce. Podle posledních predikcí a vládou avizovaných kroků by například ceny elektřiny měly pro domácnosti od ledna příštího roku vzrůst opět, a to o dalších 10 %. Některé domácnosti přitom již nyní platí při stejné spotřebě až 4násobnou cenu elektřiny oproti rokům 2021 a 2022.

Navrhuje se proto dodatečné zvýšení důchodů nad zákonem stanovenou pravidelnou valorizaci, a to v jednotné výši pro všechny příjemce důchodů. Tímto opatřením se přispěje ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů přiznaných do konce roku 2023.

Návrh posílí více příjmy poživatelů nízkých důchodů a poněkud sníží relativní rozdíly mezi důchody osob s různými předdůchodovými příjmy. Procentní výměra důchodu je součástí každého důchodu, přičemž při souběhu více důchodů má důchodce nárok na více procentních výměr, a proto je, s ohledem na záměr zvýšit důchod každému důchodci v úhrnu o 500 Kč měsíčně, nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude mimořádné zvýšení náležet pouze jednou. Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o 500 Kč zvýší jen procentní výměra důchodu, jehož procentní výměra není krácena pro souběh, tj. procentní výměra náležející k důchodu vyplácenému v plné výši (procentní i základní výměry), jak je uvedeno v aktuálně platném znění § 67c odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není.

D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení vyplácených důchodů a tím i výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění. V roce 2024 dojde navrženým navýšením důchodů k navýšení výdajů státního rozpočtu oproti stávajícímu stavu právní úpravy, která naopak důchody pro futuro významně redukuje, o 17 mld. Kč. Příplatky k důchodům náležejícím podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb. osobám rehabilitovaným a účastníkům odboje se zvyšují ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměry důchodů.

Dopad na ostatní veřejné rozpočty

Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.

F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde u každého příjemce důchodu k dodatečnému plošnému zvýšení důchodů o 500 Kč. Relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě (tzv. náhradový poměr) se vlivem navrhovaného opatření oproti současnému právnímu stavu zvýší.

Návrh zákona bude mít na rodiny a specifické skupiny obyvatel pozitivní dopad, pokud bude pobírán některý z důchodů; návrh zákona se týká i zvyšování důchodů invalidních a pozůstalostních (vdovských, vdoveckých a sirotčích).

G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava obsažená v zákoně o důchodovém pojištění neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Předmětem navrhovaného zákona je zvyšování důchodů, jehož principy toto právo nijak nenarušují a nevedou k diskriminaci. Návrh zákona platí stejně pro muže a ženy a vztahuje se na vdovské i vdovecké důchody. Nároky na dávky důchodového pojištění, způsob stanovení jejich výše a podmínky pro jejich výplatu obsahuje zákon o důchodovém pojištění, přičemž jedním ze základních principů je stejná (tj. nediskriminující) právní úprava pro všechny pojištěnce, tedy mimo jiné i bez ohledu na pohlaví. Přesto můžeme sledováním rozdílu mezi průměrným starobním důchodem mužů a žen zjistit, že průměrný starobní důchod žen je zhruba o 10-11 % nižší než průměrný starobní důchod mužů. Tento rozdíl má dvě hlavní příčiny, a to nižší důchodový věk žen (důsledkem nižšího důchodového věku žen je kratší doba pojištění) a rozdílnou úroveň mezd mužů a žen. Předmětem navrhovaného zákona je úprava způsobu stanovení zvyšování důchodů, kdy základní principy, které jsou v souladu se zásadou rovného zacházení, nejsou nijak narušeny a tato úprava tedy nevede k diskriminaci. Vzhledem k tomu, že navrhované opatření nezasahuje do žádné z výše uvedených příčin způsobujících ve svém důsledku rozdílnou výši průměrného důchodu mužů a žen, nemá ani žádný potenciál tento stav měnit. Návrh zákona má tedy neutrální dopad na rovnost žen a mužů.

H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá vliv na podnikatelské prostředí.

I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.

J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

M. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení

Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. S ohledem na regulovanou problematiku, kterou je pravidelná valorizace důchodů v lednu 2024, je zapotřebí návrh zákona přijmout neprodleně.