Novela z. o důchodovém pojištění - RJ

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy

Tento návrh zákona se týká úpravy zvýšení všech důchodů v řádném termínu, tedy k 1. lednu roku 2024, a to jeho procentuální (zásluhové) složky.

Toto zvýšení spočívá v mimořádném, mimo dlouhodobé standardní zákonné podmínky, zvýšení důchodů v rámci řádné lednové valorizace v roce 2024 o 230 korun, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry.

Návrh na toto mimořádné zvýšení procentních výměr důchodů je reakcí na skutečnost, že vládou avizované zvýšení důchodů od ledna roku 2024 má být velice nízké – a to pouze o 360 korun v rámci základní výměry důchodů, jakožto dorovnání výše této složky na úroveň 10 procent průměrné mzdy v národním hospodářství dle dat Českého statistického úřadu ze září roku 2023.

Toto zvýšení tudíž představuje růst průměrného důchodu o necelá 2 procenta, což je v době mmohem vyšší průměrné meziroční inflace a v době, kdy ceny základních životních potřeb důchodců rostou meziročně o desítky procent, naprosto nedostatečné.

Navrhuje se proto ještě dodatečné zvýšení, a to v jednotné výši pro všechny příjemce důchodů. Úroveň tohoto zvýšení odpovídá standardnímu vzorci pro výpočet řádné valorizace důchodů resp. jejich procentuální složky, tj. jde o hodnotu růstu inflace za období od měsíce, který následuje po kalendářním měsící, který byl posledním v období rozhodném pro výpočet předchozí valorizace, do června příslušného, tedy letošního, roku - konkrétně jde o období od února d očervna roku 2023.

A v tomto období činil růst inlace 1,1 procenta, což odpovídá růstu průměrného důchodu (zaokrouhleno na desetikoruny nahoru) o 230 korun.

O tuto částku tedy navrhujeme trvale navýšit procentuální složky všech důchodů, jelikož jejich zákonné zvýšení (o 360 korun) je při současné míře inflace nedostatečné, zejména i s ohledem na to, že předchozí (mimořádná červnová) valorizace důůchodů byla speciálním vládním zákonem arbitrárně stanovena hluboko pod skutečnou mírou inflace.

A tedy růst důchodů by již podruhé za sebou výrazně zaostal za skutečným růstem inflace, čímž by příjemci důchodů neměli ve svých příjmech z důchodu zohledněn růst cen již více než rok, reálně od července roku 2022.

Celkově by tedy zvýšení každého jednotlivého důchodu od ledna roku 2024 činilo 590 korun.

Navrhovaným opatřením chceme přispět ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů – a to o stejnou nominální částku, čímž se relativně více posílí příjmy poživatelů nižších, podprůměrných, důchodů, což je žádoucí.

Ponechat zvýšení důchodů pouze v intencích toho, co rozhodla vláda, jakkkoli je to plně v souladu se zákonem o důchodovém pojištění ve znění účinném v době, kdy se o tomto zvýšení rozhodlo, by bylo sociálně velice necitlivé a vysoký počet důchodců by se propadl do příjmové chudoby a závisloti na sociálních dávkách, což znamená zátěž pro výdajovou stranu státního rozpočtu.

Procentní výměra důchodu je součástí každého důchodu, přičemž při souběhu více důchodů má důchodce nárok na více procentních výměr, a proto je, s ohledem na záměr zvýšit důchod každému důchodci v úhrnu o 230 korun, nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude toto mimořádné zvýšení náležet pouze jednou.

Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o 230 korun zvýší jen procentní výměry důchodů, jejichž procentní výměra není krácena pro souběh, tj. procentní výměra náležící k důchodu vyplácenému v plné výši.

B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, i s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Tento návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky žádným způsobem implementováno právo EU a návrh zákona ani není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice neexistuje.

D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána několika dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení.

Opatření obsažená v navrhované změně zákona nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Dopad na státní rozpočet

Navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení vyplácených důchodů a tím i ke zvýšení výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

V roce 2024 dojde vlivem navrhovaného opatření k nárůstu výdajů státního rozpočtu.na důchody v celkové výši cca 9,7 miliardy korun.

Současně ovšem dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu vlivem vyššího výběru nepřímých daní, jelikož zvýšenou částku důchodů jejich příjemci ve vysoké míře využijí k nákupu zboží a služeb na vnistrostátním trhu.

Ostatní veřejné rozpočty

Na ostatní veřejné rozpočty, tedy na rozpočty krajů a obcí, nemá návrh zákona žádný přímý vliv, pouze zprostředkovaný.

Absolutně žádný vliv nemá návrh na výdaje rozpočtů krajů a obcí. Zprostředkovaný vliv - skrze mechanismus rozpočtového určení daní - bude mít návrh na budoucí příjmy rozpočtů krajů a obcí, které se díky němu zvýší, prostřednictvím vyššího výběru daně z přidané hodnoty, která je tzv. sdílenou daní rozdělovanou mezi státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí.

F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Sociální dopady

Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde u každého příjemce důchodu k dodatečnému plošnému zvýšení důchodů o 230 korun. Relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě (tzv. náhradový poměr) se vlivem navrhovaného opatření oproti současnému stavu mírně zvýší a vzroste i reálná hodnota důchodu. To zabraní propadu mnoha tisíc důchodců do příjmové chudoby i nutnosti, aby tito důchodci museli žádat o dávky státní sociální podpory či o dávky pomoci v hmotné nouzi.

Dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel

Návrh zákona bude mít na rodiny a specifické skupiny obyvatel velmi pozitivní dopad, protože se týká všech typů důchodů – tedy i invalidních důchodů (zdravotně postižení občané) a pozůstalostních důchodůosaměle žijící důchodci

- vdovci a vdovy a sirotci).

G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava obsažená v zákoně o důchodovém pojištění neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Předmětem navrhovaného zákona je zvyšování důchodů, jehož principy toto právo nijak nenarušují a nevedou k diskriminaci. Návrh zákona platí stejně pro muže a ženy a vztahuje se shodně na vdovské i vdovecké důchody.

Jedním ze základních principů zákona o důchodovém pojištění je stejná (nediskriminující) právní úprava pro všechny pojištěnce, tedy mimo jiné i bez ohledu na pohlaví.

Předmětem navrhované změny zákona je úprava způsobu stanovení zvyšování důchodů, kdy základní principy, které jsou v souladu se zásadou rovného zacházení, nejsou nijak narušeny a tato úprava tedy nevede k diskriminaci. Návrh zákona má tedy neutrální dopad na rovnost žen a mužů.

H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí, pouze zprostředkovaný, a to pozitivní. Vyšší důchody přinesou zvýšení kupní síly dotčených skupin občanů - a tedy i vyšší příjmy a obraty podnikatelů v sektoru prodeje zboží a služeb i návazných oborů.

I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Návrh zákona nemá žádný dopad na životní prostředí.

J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

M. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh má rodiny, jejich funkci, stabilitu i posílení mezigeneračních vztahů, jelikož posiluje příjmovou situaci a sociální jistoty zejména seniorů, ale i osob zdravotně psotižených.

N. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny.

O. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nemá žádné rozsáhlé dopady na územní samosprávné celky, pouze v určité míře může vést k posílení jejich rozpočtu skrze budoucí přerozdělení vyššího objemu výběru DPF v v důsledku navrhovaného opatření.

P. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvém čtení podle § 90 odst.

2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a to z časových důvodů. Na zákon by v případě jeho přijetí navazovala příprava, projednání a schválení nařízení vlády upravujícího zvýšení důchodů, což si vyžádá určitý čas. Zrychlené projednání návrhu je důležité též pro plátce důchodů, aby měli potřebný čas na případné tothoto mimořádného zvýšení důchodů.