Novela z. o státní sociální podpoře - RJ

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy

Jedná se o změnu nastavení (zvýšení částek) normativů (maximálních měsíčních uznatelných nákladů domácností na bydlení) pro účely výpočtu příspěvku na bydlení (dávka státní sociální podpory).

Z hlediska systematiky sociálního zabezpečení je příspěvek na bydlení zařazen mezi dávky státní sociální podpory upravené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Příspěvek na bydlení je dávkou obecnou, tzn. dávkou, která má zachytit osoby a rodiny (domácnosti), které mají nedostatečné finanční zdroje na krytí nákladů na jejich stávající bydlení – tj. jde o nájemné, služby spojené s užíváním bytu, vodné, stočné, elektřina, plyn atd.

Okruh tzv. společně posuzovaných osob pro vznik nároku na tuto dávku vychází z fakticity užívání bytu, sledují se příjmy domácnosti a její náklady na bydlení - ale již se dále netestuje majetek jejích členů ani důvody, proč jsou příjmy domácnosti nízké a zda mohou být zvýšeny.

Řízení o příspěvku na bydlení má v gesci Úřad práce ČR a jeho územní pracoviště.

Na příspěvek na bydlení má nárok osoba, která užívá byt na základě stanoveného právního titulu (vlastnictví, nájem nebo podnájem celého bytu, užívání bytu na základě práva služebnosti užívání celého bytu), jestliže 30 % rozhodných příjmů domácnosti nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Zároveň těchto 30 % rozhodného příjmu domácnosti nesmí být vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem č. 117/1995 Sb.

Samotná částka příspěvku na bydlení je pak výsledkem rozdílu mezi 30 % rozhodného příjmu domácnosti a skutečnými měsíčními náklady na bydlení této domácnosti. Pokud jsou skutečné měsíčními náklady na bydlení domácnosti vyšší než příslušná částka normativních nákladů na bydlení, je částka příspěvku na bydlení výsledkem rozdílu mezi 30 % rozhodného příjmu domácnosti a příslušnou částkou normativních nákladů na bydlení odpovídající typu bydlení, velikosti (početnosti) domácnosti a velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se daný byt nachází.

Nárok na příspěvek na bydlení má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci.

Částku tzv. normativních nákladů ovlivňuje typ vztahu k nemovitosti (nájem, vlastnictví, družstvo), počet osob v rodině (v domácnosti) a velikost obce, ve které se daný byt (nemovitost určená k bydlení) nachází. Tyto normativní náklady reprezentují horní hranici takových nákladů na bydlení, které stát považuje za akceptovatelné pro nárok na příspěvek na bydlení.

Následkem poslední novelizace zákona o státní sociální podpoře z roku 2023 dochází od 1. ledna 2024 ke zhoršení podmínek pro přístup k příspěvku na bydlení a k plošnému (a výraznému) snížení jeho výše pro desítky tisíc českých občanů tím, že se oproti stavu v roce 2023 citelně snižují tzv. maximální měsíční uznatelné normativní náklady na bydlení (tzv. normativy) pro jednotlivé typy bytů a domácností.

Jde o naprosto nepochopitelné a kontraproduktivní opatření učiněné v době, kdy zároveň našim domácnostem významně - až o desítky procent a minimálně o jednotky tisíc korun ročně - vzrostou náklady na energie kvůli tomu, že Energetický regulační úřad od 1.1.2024 zvýšil regulovanou složku cen elektřiny a plynu a vláda zároveň ukončila platnost cenových stropů na silovou elektřinu a plyn účtovaných spotřebitelům ze strany obchodníků s energiemi.

Stejně tak od 1.1.2024 dochází k výnamnému zdražení tepla, vodného a stočného, i kvůli zvýšení procentní sazby daně z přidané hodnoty na tyto komodity.

Na jedné straně tedy dochází ke zvýšení nákladů na bydlení, ale zároveň ke snížení finanční sociální pomoci (a ke zpřísnění podmínek přístupu k ní) určené zákonem na tyto účely občanům s nižšími příjmy (typicky např. pracujícím rodinám s dětmi nebo seniorům). Desítkám tisíc občanů se tedy tímto vládním opatřením zvýší jejich povinné měsíční náklady.

Ovšem maximální měsíční uznatelné náklady na bydlení (normativy) v nájmu nebo podnájmu se snižují (dle typu domácnosti a počtu jejích členů) o 1 400 až 1 800 korun měsíčně a dokonce o 2 000 až 2 400 korun měsíčně v případě bytů v osobním či družstevním vlastnictví a v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu.

Snížení těchto normativních nákladů (tzv. normativů) tak bude pro velké množství občanů a rodin (i při jejich vyšších faktických nákladech) znamenat, že na příspěvek na bydlení v roce 2024 již nebudou mít nárok, anebo jim znatelně poklesne jeho výše.

Bude se jednat o další zhoršení životní úrovně a sociální situace velkého počtu českých občanů a rodin.

Proto navrhuji vrátit výši měsíčních normativních nákladů na bydlení na úroveň platnou a účinnou k (do) 31.12.2023 loňského roku, a to s platností a účinností od prvního kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího (v případě schválení návrhu) po dni vyhlášení tohoto (návrhu na změnu) zákona, a to s platností do konce roku 2025, jelikož dle všech relevantních prognóz a expertních analýz po celou tuto dobu nedojde k poklesu nákladů na bydlení - tedy zejména cen energií, dálkového tepla, vodného a stočného.

B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, i s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Tento návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie. Konkrétně např. není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, či se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky žádným způsobem implementováno právo EU a návrh zákona ani není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura Soudního dvora EU vztahující se k předmětné problematice neexistuje.

D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Opatření obsažená v navrhované změně zákona o státní sociální podpoře nejsou s žádnými dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Dopad na státní rozpočet

Navrhovaným opatřením dojde k odhadovanému zvýšení výdajů státního rozpočtu v oblasti výplat dávek státní sociální podpory maximálně o 6 miliard korun ročně v letech 2024 a 2025. Tento odhad vychází z loňských oficiálních statistických údajů o tom, že příspěvek na bydlení pobírá cca 270 000 příjemců – a z toho, že částky normativů na bydlení se v měsíčním průměru snižují cca maximálně o 1 900 korun měsíčně.

Přičemž toto číslo nelze stanovit přesně, složení jednotlivých domácností, stejně tak jako jejich měsíční příjmy a náklady se v průběhu času dynamicky mění. Jde tedy o maximální odhad, skutečná částka navýšení přímých výdajů pro státní rozpočet bude ve skutečnosti nižší, někde okolo 3-4 miliard korun.

Současně ovšem dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu vlivem vyššího výběru nepřímých daní, jelikož zvýšenou částku příspěvku na bydlení jejich příjemci ve vysoké míře využijí k nákupu zboží a služeb na vnitrostátním trhu.

Ostatní veřejné rozpočty

Na ostatní veřejné rozpočty, tedy na rozpočty krajů a obcí, nemá tento návrh zákona žádný přímý vliv, pouze zprostředkovaný.

Zprostředkovaný vliv - skrze mechanismus rozpočtového určení daní - bude mít tento návrh na budoucí příjmy rozpočtů krajů a obcí, které se díky němu zvýší, prostřednictvím vyššího výběru daně z přidané hodnoty v důsledku vyšších disponibilních příjmů těch domácností, které budou v důsledku tohoto zákona čerpat vyšší příspěvek na bydlení. Jelikož tato daň je tzv. sdílenou daní rozdělovanou mezi státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí.

F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Sociální dopady

Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace sociálně ohrožených skupin občanů s nižšími příjmy, resp. s nepříznivým poměrem mezi příjmy a výdaji za bydlení.

Jde hlavně o nízkopříjmové pracující, pracující rodiny s dětmi, zejména tam, kde jde o rodiče- samoživitele, o seniory či o zdravotně postižené občany.

Tyto skupiny občanů navrhovaná úprava rovněž ochrání před hrozícím pádem do příjmové chudoby.

Dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel

Návrh zákona bude mít na všechny rodiny zatížené vysokými měsíčními náklady na bydlení ve vztahu k jejich příjmům - i na specifické skupiny obyvatel - velmi pozitivní dopad a vliv, jelikož povede ke zvýšení jejich disponibilních příjmů a zásadně jim napomůže udržet si bydlení, resp. o něj nepřijít.

G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná úprava zákona o státní sociální podpoře neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a která by vedla k diskriminaci či k narušování rovnosti mužů a žen.

H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí, pouze zprostředkovaný, a to pozitivní. Vyšší příspěvky na bydlení a rozšíření okruhu osob, které na ně budou mít nárok, přinesou zvýšení kupní síly dotčených skupin občanů - a tedy i vyšší příjmy a obraty podnikatelů v sektoru prodeje zboží a služeb.

I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Návrh zákona nemá žádný dopad na životní prostředí.

J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

M. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh má veskrze pozitivní dopady a vliv na rodiny, zejména na nízkopříjmové rodiny a na rodiny s dětmi, na rodiny s handicapovanými členy (které mají obvykle nižší příjmy než ostatní), na jejich funkci, stabilitu, na jejich příjmovou situaci a životní úroveň i na posílení mezigeneračních a příbuzenských vztahů.

N. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou nikterak dotčeny.

O. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nemá žádné rozsáhlejší dopady na územní samosprávné celky, pouze v určité míře může vést k posílení jejich rozpočtů skrze budoucí přerozdělení vyššího objemu výběru daně z přidané hodnoty v důsledku navrhovaného opatření (vyšší kupní síla domácností).

P. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a to z důvodů časových a z důvodů naléhavého veřejného zájmu.

Jednak nejde o rozsáhlou a složitou matérii, nýbrž o úpravu částek normativů na bydlení ve smyslu návratu ke stavu, který platil do 31.12.2023, a na druhé straně je zde silný zájem na co nejrychlejší a nejadekvátnější sociální pomoci státu občanům, kteří mají problémy uhradit ze svých pracovních příjmů či důchodů stále rostoucí náklady na bydlení, zejména z důvodů zdražení energií od 1.1.2024.