Novela z. o platebním styku

1. Zhodnocení platného právního stavu

Návrh zákona je předkládán v návaznosti na usnesení podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku hospodářského výboru ze 7. schůze ze dne 21. června 2023 k perspektivám českého kryptoprůmyslu. V rámci tohoto usnesení podvýbor mimo jiné konstatoval, že „současná situace s uzavíráním bankovních účtů brání podnikatelům a firmám z oblasti kryptoprůmyslu v jejich podnikání“ a současně, že „kryptoprůmysl jako nově vznikající odvětví má zásadní význam pro rozvoj digitální ekonomiky a zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství; úkolem státu je nastavit podmínky, které zabrání odlivu znalostí, vysoce kvalifikovaných pracovníků a firem z oblasti kryptoprůmyslu do zahraničí“.

Platný právní stav umožňuje bankám plošně odmítat zřízení účtu kterémukoliv podnikateli, který má v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ohlášen obor živnosti volné – poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem. Na rozdíl od jiných živnostenských oborů je přitom ohlášení

[1]

tohoto oboru podmínkou pro poskytování předmětných služeb.Definice služeb spojených s virtuální aktivem je přitom velice široká a zahrnuje kterékoliv služby související se směnou, uchováváním či správou virtuálního aktiva (dále rovněž jen „kryptoaktiva“) nebo jejich zprostředkování, jakož

[2]

i kterékoliv obdobné služby.Kdokoliv poskytující služby související s virtuálními aktivy (dále rovněž jen „kryptopodnikatel“) si tak musí zapsat předmětný obor, prakticky pouze s výjimkou osob těžících kryptoměny a osob poskytujících poradenské služby. Zavedením předmětného oboru v roce 2021 byla sledována lepší evidence osob poskytujících služby související s virtuálními aktivy pro účely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci

[3]

výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“).Uvedené osoby jsou totiž již od roku 2017 tzv. povinnými osobami. Jako takové mají rozsáhlé povinnosti dle AML zákona, včetně identifikace a kontroly klientů, oznamování podezřelých obchodů a odkladů takových obchodů za účelem zajištění výnosů z trestné činnosti, informování Finančního analytického úřadu (dále též jen

[4]

„FAÚ“) o konkrétních klientech, či pravidelné školení vlastních zaměstnanců v AML problematice.

Současně jsou AML zákonem na osoby poskytující služby související s virtuálním kladeny přísnější

[1] § 28 odst. 1 živnostenského zákona.

[2] § 28 odst. 1 živnostenského zákona.

[3] Konkrétně se jedná o transpozici požadavku směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (tzv. 5. AML směrnice) na zavedení národní evidence poskytovatelů směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a měnami s nuceným oběhem a poskytovatelů virtuálních peněženek virtuálních měn.

[4] Přesněji se AML problematika v odborných kruzích označuje jako AML/CFT problematika (z angl. anti- money laundering and countering financing of terrorism), tj. cílem dané právní úprava je nejen předejít praní špinavých peněz, ale rovněž předejít financování terorismu, tak jak stanoví i český AML zákon. Pro zjednodušení tohoto textu zde pracujeme s obecnou zkratkou AML, která zahrnuje i úzce související problematiku opatření proti financování terorismu. Předmětná opatření nadto rovněž přímo zajištují dodržování mezinárodních sankcí.

požadavky než na některé jiné povinné osoby. Konkrétně se jedná o povinnost ohlásit FAÚ svoji kontaktní osobu a o povinnost vypracovat v písemné podobě systém vnitřních zásad včetně detailního hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci vlastní činnosti. Namísto zlepšení dohledu nad plněním povinností dle AML zákona se však evidence osob poskytujících služby související s virtuálním aktivem stala v rukách úvěrových institucí, tj. bank a spořitelních a úvěrních družstev, nástrojem k plošnému odepření služeb. Úvěrové instituce tak činí se stručným odůvodněním, že kryptopodnikatelé představují pro instituce zvýšené AML riziko. Ve svém důsledku tak dochází k efektivnímu potření moderní konkurence bankovního sektoru. Virtuální aktiva a s nimi související služby zpravidla plní jak platební funkce, tak funkce investiční. V případě kryptoaktiva, jako je bitcoin, je pak ve střednědobém horizontu 3 až 10 let stále zřetelnější i funkce spořicí. Kryptopodnikatelé se přitom v České republice zaměřují především právě na směnu, úschovu a převody virtuálních aktiv, včetně zprostředkování investic do virtuálních aktiv, a jejich služby jsou tak pro mnoho uživatelů evidentní alternativou k tradičnímu bankovnictví. Pro definování konkurenčního vztahu mezi kryptopodnikateli a bankami přitom není rozhodné, zda konkrétní uživatel alokuje do virtuálních aktiv ze svého finančního a investičního portfolia pouhých pár procent nebo převážnou část svého majetku. Stávající situace odstřižení kryptoprůmyslu od tradičního finančního systému opřená o paušálně tvrzená vysoká AML rizika je čím dál tím méně udržitelná. Nejen že kryptopodnikatelé jsou již přes pět let striktně regulováni AML zákonem, ale jakožto evidované povinné osoby jsou pod bedlivým dohledem FAÚ. Současně kryptoaktiva jako taková jsou při použití vhodných opatřeních, zejména v podobě monitoringu blockchainových transakcí, hůře zneužitelná k páchání trestné činnosti, než je tomu u zcela anonymní hotovosti či u běžného bezhotovostního platebního styku. Zatímco u bezhotovostního platebního styku realizovaného prostřednictvím zpravidla bankovních platebních systémů, vyžaduje samotné trasování nákladnou, zdlouhavou a často nefunkční mezinárodní justiční spolupráci, u anonymního hotovostního styku je trasování zpravidla zcela nemožné. Oproti tomu transakce s kryptoaktivy ze své podstaty zanechávají prostřednictvím blockchainu veřejnou a trvalou stopu, pomocí které se s využitím vhodných analytických nástrojů a vyšetřovacích postupů lze prakticky vždy dostat až ke konkrétním osobám zapojeným do legalizace výnosů z trestné činnosti či financování terorismu. Nadto nelze v této souvislosti přehlížet již schválenou právní úpravu evropského balíčku pro oblast

[5] [6]

digitálních financí, konkrétně nařízení MiCAa nařízení TFR. S účinností již od 30. 12. 2024 budou kryptopodnikatelé licencováni a regulováni jakožto finanční instituce dle nařízení MiCA. Licencování přitom bude zahrnovat ze strany žadatelů i rozsáhlé prokazování vhodně nastavených AML opatření. MiCA přitom výslovně uvádí zlepšení přístupu kryptopodnikatelů k bankovním službám jako jeden ze

[7]

svých cílů.Zásadní rozšíření stávajících AML povinností kryptopodnikatelů pak rovněž s účinností od 30. 12. 2024 přináší aplikace tzv. „travel rule“, dle nařízení TFR. Pravidlo „travel rule“, v současnosti platné pro úvěrové instituce a jiné poskytovatele platebních služeb, požaduje, aby každá platba, respektive nově i převod kryptoaktiv, byly doprovázeny detailními informacemi o odesílateli i příjemci. Kryptopodnikatelé tak budou mít i s ohledem na možnosti sledování transakcí na blockchainu o veškerých klientských transakcích větší přehled, než mají dnes banky samotné.

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937.

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849.

[7] Článek 6 preambule nařízení MiCA.

S ohledem na vše výše uvedené, zvýšená AML/CFT rizika spojená s činností registrovaných poskytovatelů služeb souviseních s virtuálním aktivem, jakožto striktně regulovaných povinných osob a nově i licencovaných finančních institucí, tak nemohou být rozumným ani ospravedlnitelným důvodem pro plošné odmítnutí zřízení platebních účtů těmto subjektům.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Problematický přístup některých skupin podnikatelů k platebním účtům z čistě reputačních důvodů na straně bank se již pokoušel řešit poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 273/. Tento návrh by zásadně pomohl i poskytovatelům služeb souvisejících s virtuálním aktivem. Nicméně uvedený návrh byl pojat velmi široce. Jednak se ochrana vztahoval na veškeré právnické osoby, které mají sídlo na území kteréhokoliv členského státu EU, a jednak šlo o rozšíření evropského práva na zřízení (základního)

platebního účtu, které je tradičně určeno pouze fyzickým osobám oprávněně pobývajícím v členském

[8]

státě. K návrhu mělo výhrady zejména Ministerstva financí České republiky a Česká národní banka. Ministerstvo zdůraznilo nevhodnost využití funkčně omezeného a cenově regulovaného institutu základního platebního účtu pro podnikatele, jakož i související rizika návrhu pro plnou transpozici

[9]

předmětné evropské směrnice PAD.ČNB pak krom obecné výtky k nesystematičnosti návrhu, která se kryje s obsahem uvedených výtek Ministerstva financí ČR, zdůrazňovala zejména zásah do smluvní svobody a rizika zneužití tuzemského finančního sektoru k finanční kriminalitě s ohledem na široký požadavek vedení účtu jakékoliv právnické osobě z celé EU. Vláda ČR pak dne 24. 8. 2022 vydala na

[10]

základě uvedených argumentů nesouhlasné stanovisko. Zde předkládaný návrh se od uvedeného návrhu podstatně liší. Nenavrhuje se právo na platební účet, ale rozšiřují se mechanismy pro ochranu tržní prostředí, které dnes již v podobě § 255 stávajícího zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZPS“), platí pro tuzemské i zahraniční poskytovatele

[11]

platebního styku. Již evropská směrnice o platebních službách z roku 2007 (PSD)zavedla pravidla proti diskriminaci poskytovatelů platebních služeb, tak aby každý poskytovatel platebních služeb měl přístup ke službám v oblasti technické infrastruktury platebních systémů. Tuto protidiskriminační úpravu transponoval tehdejší zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Shodně i dnes druhá směrnice

[12]

o platebních službách (PSD2)uvádí, že aby mohli poskytovatelé platebních služeb tyto služby poskytovat, je zcela nezbytné, aby měli možnost otevírat a vést účty u úvěrových institucí. V tomto ohledu je situace poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálním aktivem naprosto identická. Směna kryptoaktiv za fiat peníze, což pochopitelně nelze činit bez platebního účtu (snad s výjimkou hotovostní směny), je v jádru naprosté většiny služeb nabízených kryptopodnikateli a poskytování těchto služeb je tak závislé na přístupu k platebním účtu. Uvedenou evropskou úpravu transponuje § 255 ZPS. Dle daného ustanovení jsou banky, zahraniční banky s místní pobočkou, spořitelní a úvěrní družstva povinny uzavřít s platební institucí smlouvu o

[8] Stanoviska dostupná zde: https://odok.cz/portal/veklep/material/pripominky/ALBSCGRJDTNK/

[9] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. [10] Dostupné zde: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCGRJDTNK/ [11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES. [12] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES platebním účtu. Učinit tak musí na základě podmínek, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené povaze daného platebního účtu. Instituce, která tak neučiní, je povinna v každém konkrétním případě odůvodnit své kroky České národní bance. V roce 2019 byl tento smluvní přímus ve prospěch platebních institucí rozšířen i na instituce elektronických peněz, poskytovatele platebních

[13]

služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Následně v roce 2022 došlo k rozšíření i na správce informací o platebním účtu, zahraniční platební instituce, zahraniční

[14]

instituce elektronických peněz a zahraniční správce informací o platebním účtu. Jelikož se však daná právní úprava ukázala jako prakticky neúčinná, byla poslední uvedenou novelizací na návrh Vlády ČR rovněž přepracována do současné podoby. S účinností od 1. 7. 2022 je jednak úvěrová instituce povinna sdělit přiměřené vysvětlení neotevření či uzavření účtu dotčenému poskytovateli platebního služby (dále jen „PPS“), a jednak byly zavedeny veřejnoprávní sankce 10 000 000 Kč za porušení povinnosti uzavřít smlouvu o platebním účtu, respektive 5 000 000 Kč za porušení informační povinnosti ve vztahu k PPS a ČNB. I přes uvedenou novelu se omezený přístup k platebním účtům nezlepšil, a necelý půl rok po účinnosti

[15]

novely Česká národní banka uveřejňuje vlastní stanovisko k výkladu § 255 ZPS.ČNB se ve stanovisku jednak pokusila konkretizovat objektivní, nediskriminační a přiměřené podmínky a jednak zdůraznila, že pouze na základě vyšší míry AML rizika nelze bez dalšího omezit přístup k platebnímu účtu. Úvěrové instituce musí rovněž jak ČNB tak poskytovateli platební služby zaslat konkrétní

[16]

a individuální důvody. Diskriminace poskytovatelů platebních služeb tedy přetrvává, a to i navzdory předmětné novele § 255 ZPS. ČNB nadto nikterak neeviduje počty oznámení podle § 255 ZPS, pročež je obtížné blíže prověřit funkčnost předmětného ustanovení. Na absenci jeho vymáhání nicméně poukazuje skutečnost, že ČNB doposud neudělila žádnou sankci za jeho porušení. Proto návrh rovněž krom rozšíření aplikace § 255 ZPS na kryptopodnikatele dané ustanovení dále upřesňuje co do bližšího vymezení objektivních, nediskriminačních a přeměřených důvodů k neuzavření smlouvy o platebním účtu a k ukončení závazku ze smlouvy o platebním účtu. Ustanovení nabízí demonstrativní výčet důvodů, které vychází ze zavedené úpravy výjimek z práva na základní platební účet dle § 210 a násl. ZPS. Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

V řešení kritického stavu ohledně přístupu kryptopodnikatelů k platebním účtům se nelze opřít o platnou právní úpravu ochrany proti nekalé soutěži dle § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Neúspěšně se o to již pokoušela Česká kryptoměnová asociace – ČKMA, z. s., spolek příznivců

[13] Zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku. [14] Zákon č. 129/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. [15] Česká národní banka: „Přístup k platebním účtům u úvěrových institucí pro účely poskytování platebních služeb“, ze dne 16. 3. 2023, dostupné z https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni- zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2023-02/ [16] ČNB výslovně uvedla: „Z vysvětlení musí být PPS zřejmé konkrétní a individuální důvody vedoucí k neuzavření nebo vypovězení smlouvy. Nestačí proto obecné vysvětlení, např. s odkazem na nevyhovující rizikový profil nebo obecné konstatování o „vysokém AML riziku“, bez toho, aby úvěrová instituce identifikovala konkrétní rizikové faktory nebo jejich kombinaci, přítomné u dotčeného PPS, které ji k tomuto rozhodnutí vedly. Tím spíše nepostačí odkaz na „skupinovou politiku“ apod.“.

kryptoměn a kryptopodnikatelů, který se dlouhodobě zasazuje o zkvalitňování služeb v rámci kryptoprůmyslu, lepší komunikaci s Finančním analytickým úřadem, Českou národní bankou, Českou bankovní asociací i přímo s jednotlivými úvěrovými institucemi. V souvislosti se snahou o zajištění přístupu k platebním účtům se ČKMA, z.s. v minulosti obrátila rovněž na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to konkrétně ve věci spojení soutěžitelů Raiffeisenbank a.s., Equa bank a.s. a Equa Sales & Distribution s.r.o. ČKMA, z.s. tak učinila, jelikož bylo všeobecně známo, že interní nařízení skupiny Raiffeisen Bank International (RBI) výslovně zakazuje navazování vztahů se zákazníky, kteří poskytují služby v oblasti virtuálních měn. Naopak Equa bank a.s. v té době vedla platební účty řadě členů ČKMA, z.s. a bylo zjevné, že jakmile dojde ke spojení, budou tyto účty uzavřeny. Stížnost ČKMA, z.s. proti spojení soutěžitelů nicméně ÚOHS ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-12534/2021/873/LBř z 13. dubna 2021 odmítl. ÚOHS mimo jiné uvedl, že z šetření vyplynulo, že banky nepovažují poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními měnami za své konkurenty, neboť virtuální měny mají odlišné vlastnosti oproti standardním, tzv. „fiat“ měnám, konkrétně že mají omezenější možnost úhrady zboží a služeb a jejich užívání vyžaduje pokročilejší úroveň IT gramotnosti. Nadto se dle ÚOHS jedná v porovnání s oblastí bankovnictví a finančních služeb o oblast spíše marginální, jak z hlediska počtu zúčastněných subjektů, tak z hlediska objemu provedených transakcí. Jinými slovy se dle ÚOHS kryptopodnikatelé nemohou spoléhat na ochranu proti nekalé soutěži ve vztahu k úvěrovým institucím. Důsledkem stávajícího stavu je, že poskytovatelé odstřižení od platebních účtů jsou nuceni buď přestat podnikat, nebo hledat alternativní cesty platebního styku, od hotovostních plateb, až po využití zahraničních poskytovatelů platebních služeb. Zatímco u hotovostních plateb zcela absentuje záznam transakcí, využití zahraničních poskytovatelů platebních služeb je nejen nákladné, ale zejména je zcela mimo dohled FAÚ a zpravidla i mimo efektivní dosah tuzemských orgánů činných v trestním řízení. Je tak zjevné, že stávající stav je neudržitelný jednak pro jakýkoliv standardní rozvoj kryptoodvětví a jednak ve svém důsledku, tj. vytlačení kryptopodnikatelů do šedé zóny mimo běžný platební styk, zcela podrývá původní cíle AML/CFT regulace. S ohledem na neefektivitu práva proti nekalé soutěži v konkrétní problematice přístupu kryptopodnikatelů k platebním účtům, službě poskytované v rámci oligopolního bankovního trhu, neobstojí zjednodušující argument, že úvěrové instituce poskytují klientům služby na smluvním základě a jejich rozhodování s kým uzavřít smlouvu o vedení účtu a s kým nikoliv je výhradně otázkou smluvní volnosti. Problematický přístup k platebním účtům je nutné řešit legislativní úpravou, jak tomu bylo a je ohledně přístupu k platebním účtům nebankovních poskytovatelů platebních služeb, kteří poskytují služby ne nepodobné službám spojeným s virtuálním aktivem a spolu s kryptopodnikateli tvoří fintechové odvětví, zásadní zdroj pro zkvalitňování a rozvoj finančních služeb.

4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem

ČR Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na poskytování služeb souvisejících s virtuálním aktivem.

Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.

6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty a zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány negativní dopady na veřejné rozpočty. Přijetí navržené úpravy zabrání odlivu českých kryptopodniků mimo českou jurisdikci a nedojde tak k poklesu daňových výnosů.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, dopadů na životní prostředí a dopadů na podnikatelské prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele, naopak úprava povede k zrovnoprávnění poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálním aktivem s jinými poskytovateli platebních služeb.

Skutečnost, že čeští spotřebitelé budou moci nakupovat virtuální aktiva od podniků pod českou jurisdikcí, posiluje postavení spotřebitelů, jejich ochrany a vymahatelnosti spotřebitelského práva. Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Návrh zákona nezasahuje do ochrany soukromí či osobních údajů. Návrh zákona žádným způsobem nemění dosavadní praxi v této oblasti. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (tzv. nařízení GDPR).

10. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

V navrhované právní úpravě nejsou obsažena žádná rizika, která by mohla vést k případnému korupčnímu jednání. Naopak odstraněním stávajícího netransparentního stavu ohledně přístupu kryptopodnikatelů k platebním účtům se korupční rizika snižují.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na rodiny.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na územní samosprávné celky.

14. Zhodnocení souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.