I. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Dle současných pravidel stanovených zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZEÚ“) pro zřizování datových schránek fyzických osob je datová schránka zřizována dvojím způsobem, a to
na žádost – datové schránky nepodnikajících fyzických osob (§ 3 ZEÚ), nebo
automaticky – datové schránky podnikajících fyzických osob a fyzických osob vykonávajících vybraná povolání – např. advokát či daňový poradce (§ 4 ZEÚ).
ZEÚ v tomto směru nerozlišuje mezi občany České republiky a cizinci, a proto se na cizince vztahují stejná pravidla jako na občany České republiky. Z uvedeného vyplývá, že cizinec, který v tuzemsku nepodniká a je nepodnikající fyzickou osobou, musí ke zřízení datové schránky podat žádost dle ZEÚ.
Nicméně, množství cizinců – nepodnikajících fyzických osob s datovou schránkou je minimální, neboť zmíněnou žádost málokterý cizinec podá. V praxi ovšem dochází k situacím, kdy je žádoucí, aby byl cizinec pro stát jednoduchým způsobem kontaktní, zejména v případech, kdy se jedná o cizince, který využívá místní systém sociálních dávek.
Současná právní úprava v předmětné oblasti není žádným způsobem diskriminační, nijak nenarušuje ústavní a zákonný požadavek rovnosti mužů a žen. Rovněž tak není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Shora popsaný stav, kdy je cizinec, který je příjemcem některé z dávek podle jiného právního předpisu1 pro stát nedostupný či nekontaktní, přináší v praxi zejména následující problémy:
Efektivita při komunikaci mezi státem a cizincem – bez datové schránky jsou cizinci nuceni komunikovat s úřady osobně nebo poštou, což je v drtivé většině případů méně efektivní a náročnější na čas; elektronická komunikace přes datovou schránku je rychlejší a dokumenty jsou doručovány bezprostředně.
Riziko zpoždění nebo ztráty poštovních zásilek – fyzické doručování dokumentů může být náchylné ke zpožděním nebo dokonce ke ztrátě pošty, což může vést k prodlení ve vyřizování žádostí o dávky nebo jiné důležité úřední záležitosti.
Dodržování termínů – úřední dokumenty často vyžadují dodržení specifických termínů pro reakce nebo podání dalších dokumentů, přičemž bez datové schránky, která zaručuje okamžité doručení, mohou cizinci snadno přehlédnout důležité termíny.
Nevyužití elektronických služeb – mnohé úřady nabízejí rozšířené možnosti a služby prostřednictvím elektronické komunikace (např. elektronické formuláře nebo informace o stavu žádosti); absence datové schránky vede velmi často k tomu, že cizinci tyto nástroje nevyužívají, což má opět negativní vliv na plynulé a rychlé vyřizování agendy jednotlivých úřadů.
Bezpečnostní rizika – elektronické doručování přes datové schránky je odolnější vůči potenciálním podvodům a zneužití informací než tradiční poštovní služby; cizinci bez datové schránky jsou více vystaveni riziku zneužití osobních a citlivých informací.
Na rozdíl od občanů České republiky, kteří jsou příjemci některé z dávek tuzemského sociálního systému, je u takových cizinců zpravidla problematické najít alternativní způsoby, jak tyto kontaktovat (typicky nemají v České republice trvalý pobyt).
Shora uvedené může rovněž v některých případech vést k napětí mezi obyvatelstvem – českými občany, kteří mohou nabýt dojmu, že povinnosti spojené s čerpáním některých dávek tuzemského sociálního systému, se na takové cizince nevztahují – cizinci jsou nekontaktní, nelze jim doručovat, nelze je informovat o zmíněných povinnostech, nelze je vyzývat k doložení potřebných podkladů apod.
Výše uvedeným nedostatkům a problémům lze, dle názoru předkladatelů, jednoduše předejít právě automatickým zřízením datových schránek cizincům, kteří jsou příjemci dávek tuzemského sociálního systému.
Návrh zákona je postaven na povinnosti příslušných orgánů informovat Digitální a informační agenturu (§ 2 odst. 2 ZEÚ), která datové schránky zřizuje, a to v případě, kdy cizinci vznikne nárok na příslušnou dávku. Předkladatelé se domnívají, že se jedná o nejjednodušší a současně nejefektivnější způsob, jak datové schránky cizincům zřizovat. Agenda příslušných orgánů nebude rozšířena nepřiměřeně, neboť se jedná o prostou informační povinnost, jež s sebou nenese zvýšené náklady finanční, časové ani personální.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky).
Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná úprava, jež přináší automatické zřízení datové schránky cizinci, kterému vznikl nárok na dávku tuzemského sociálního systému, není v rozporu s předpisy Evropské unie ani judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami Evropské unie. K automatickému zřizování datových schránek dochází již za aktuální právní úpravy (viz podnikající fyzické osoby či právnické osoby).
Návrh zákona nemění věcnou podstatu zákonů, dle kterých vzniká nárok na příslušnou dávku tuzemského sociálního systému, pouze rozšiřuje úkoly správních orgánů o jednoduchou informační povinnost směrem k Digitální a informační agentuře. Z tohoto pohledu tak není návrh v rozporu s právními předpisy Evropské unie týkajícími se sociální oblasti a sociálních dávek jako takových.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu se všemi příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nezakládá žádné negativní dopady na státní rozpočet ve smyslu zvýšení veřejných výdajů resp. snížení veřejných příjmů. Agenda příslušných orgánů nebude rozšířena nepřiměřeně, neboť se jedná o prostou informační povinnost, jež s sebou nenese významnější zvýšené náklady finanční, časové ani personální.
Naopak, předkladatelé se domnívají, že implementací navrhované úpravy může dojít ke snížení veřejných výdajů vynakládaných v souvislosti s kontaktováním a obesíláním příslušných cizinců, neboť datová schránka je nejefektivnějším způsobem doručování. Rozsah tohoto případného snížení však nelze přesně predikovat.
Předložená novela nebude mít jakékoli dopady na ostatní veřejné rozpočty resp. na rozpočty krajů a obcí.
Návrh nemá přímou souvislost s podnikatelským prostředím České republiky - a tedy na ně nebude mít ani žádné finanční či jiné dopady.
Navrhované změny zákonů mohou mít sociální dopady (včetně těch na sociálně slabé skupiny obyvatel) pouze na ty cizince – dosavadní příjemce dávek tuzemského sociálního systému – kteří nesplní potřebné povinnosti, jejichž splnění je pro nárok na příslušnou dávku nezbytné, a k jejichž splnění byli marně vyzváni prostřednictvím datové schránky.
V tomto smyslu mohou mít tyto navrhované právní úpravy krátkodobý negativní dopad (momentální snížení disponibilního příjmu), ale též dopad pozitivní – zvýšená aktivita při hledání zaměstnání, nástup do něj, zajištění si příjmu vlastními silami, prací či podnikáním.
Jedním z dílčích cílů návrhu je totiž i snaha nevytvářet prostřednictvím nejrůznější dávkové podpory a pomoci prakticky trvalou závislost cizinců na ní a ztrátu (či neosvojení si) jejich pracovních návyků, které ve svých důsledcích vedou, nebo mohou vést, k prohlubování sociálního vyloučení cizinců – příjemců sociálních dávek, které brání jejich sociální (re)integraci.
Návrh nijak nekrátí zákonná práva zdravotně postižených osob na přístup k sociálním dávkám pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory.
Navzdory tomu, že se jedná o právní úpravu zacílenou na cizince, nebude mít návrh negativní dopad na národnostní menšiny, které by byly v rozporu s právními předpisy na ochranu národnostních menšin. Návrh zcela respektuje ústavní požadavek na rovnost občanů na základě jejich národnosti.
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na problematiku životního prostředí a nebude mít tedy za následek žádné dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné negativní dopady, naopak může pouze posílit bezpečnost osobních dokumentů, neboť doručování datovou schránkou je v tomto směru mnohem méně rizikové, než doručování standardní poštovní službou.
Zhodnocení korupčních rizik
V navrhované právní úpravě nejsou obsažena žádná rizika, která by mohla vést k případnému korupčnímu jednání.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
Dopady na územní samosprávné celky
Návrh nemá žádné dopady na územní samosprávné celky.
II. Zvláštní část
K Čl. I
K bodu 1
Do ustanovení § 3 odst. 1 se vkládá věta, která stanoví povinnost Digitální a informační agentuře (dále jen „Agentura“) zřídit bezplatně a bezodkladně datovou schránku cizinci poté, co obdrží informaci o přiznání nároku na dávku tomuto cizinci. Vychází se z obdobné povinnosti Agentury automaticky zřídit datovou schránku podnikající fyzické osobě a dalším vybraným osobám dle § 4 ZEÚ. S ohledem na to, že se jedná o nepodnikající cizince, je tato povinnost zařazena do ustanovení § 3.
K Čl. II
K bodu 1
Zavádí se povinnost krajské pobočky Úřadu práce, která rozhodla o přiznání nároku na dávku cizinci, informovat Agenturu. Zavedení této informační povinnosti je nezbytné pro hladký průběh celého procesu automatického zřízení datové schránky cizinci. Krajská pobočka Úřadu práce disponuje potřebnou informací jako první, a proto je logické stanovit tuto povinnost právě tomuto orgánu. Systematicky je úprava zařazena do ustanovení, jež určuje, kdo je příjemcem dávky, přičemž se navrhuje doplnit ustanovení o nový (poslední) odstavec, který pro případ, že je příjemcem dávky cizinec, stanoví Agentuře zmíněnou informační povinnost.
K Čl. III
K bodu 1
Navrhuje se nové ustanovení § 57a, které orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodl o vzniku nároku na výplatu důchodu cizinci, stanoví povinnost informovat o této skutečnosti Agenturu, která následně cizinci zřídí datovou schránku. Také na tomto místě se informační povinnost stanovuje orgánu, který potřebnou informací disponuje od samého počátku. Systematicky se ustanovení vkládá do hlavy šesté, dílu prvního, který upravuje vznik nároku na důchod a jeho výplatu, neboť vznik nároku na výplatu důchodu je rozhodným okamžikem pro automatické zřízení datové schránky cizinci.
K Čl. IV
K bodu 1
Nový odstavec ustanovení § 40 zavádí povinnost krajské pobočky Úřadu práce, která rozhodla o přiznání nároku na dávku cizinci, informovat Agenturu. Opět se jedná o orgán, který má rozhodnou informaci k dispozici jako první, proto by to měl být právě on, komu bude uložena předmětná informační povinnost. Systematicky se pravidlo vkládá do ustanovení, které určuje příjemce dávky, neboť skutečnost, že příjemcem dávky se stává cizinec, je rozhodným okamžikem pro automatické zřízení datové schránky.
K Čl. V
K bodu 1
Navrhované ustanovení rozšiřuje kompetence územních správ sociálního zabezpečení o povinnost informovat Agenturu v případě, že je nárok na dávku přiznán cizinci. Zmíněné orgány rozhodují mj. o přiznání dávek [§ 84 odst. 2 písm. a) bod 2.], proto je jim uložena informační povinnost ve vztahu k Agentuře v případě, že je dávka přiznána cizinci. Územní správy sociálního zabezpečení mají informační či oznamovací kompetenci též např. ve vztahu k zaměstnavatelům nebo zdravotním pojišťovnám [§ 84 odst. 2 písm. t), resp. v)]. Systematicky je ustanovení vloženo do § 84, který obsahuje kompetence územních správ sociálního zabezpečení.
K Čl. VI
K bodu 1
Stanovuje se informační povinnost krajské pobočce Úřadu práce, která informuje Agenturu v případě, že je nárok na dávku přiznán cizinci. Opět se jedná o orgán, který disponuje rozhodnou informací jako první, a tedy by to měl být právě on, komu bude uložena předmětná informační povinnost. Systematicky se pravidlo vkládá do ustanovení, které určuje příjemce dávky, neboť skutečnost, že příjemcem dávky se stává cizinec, je rozhodným okamžikem pro automatické zřízení datové schránky.
K Čl. VII – Účinnost
Není dán důvod, pro který by měla být stanovena odložená účinnost navrhovaného zákona, proto se navrhuje účinnost dnem následujícím po dni vyhlášení zákona.
Seznam předkladatelů:
Ing. Jan Bureš, DBA podepsáno elektronicky
JUDr. Pavel Staněk, MBA podepsáno elektronicky
Ing. Petr Beitl podepsáno elektronicky
Mgr. Karel Haas podepsáno elektronicky
Ing. Libor Turek, Ph.D. podepsáno elektronicky
Ing. Vít Vomáčka, MBA podepsáno elektronicky
Ing. Jana Bačíková, MBA podepsáno elektronicky
Mgr. Renáta Zajíčková podepsáno elektronicky
Mgr. Karel Krejza podepsáno elektronicky
PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. podepsáno elektronicky
1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.