Novela z. o mezinárodní spolupráci při správě daní - EU

K části první K čl. I

(Poznámka pod čarou č. 1)

Z důvodů implementace DAC 8 tímto návrhem se do poznámky pod čarou č. 1 vkládá odkaz na tuto směrnici.

(§ 12b odst. 1 písm. e))

V souvislosti s vložením nového oddílu 8 do hlavy III dílu 2 o automatické výměně informací se do § 12b vkládá odkaz na informace vyměňované prostřednictvím této nové automatické výměny informací.

(§ 12i a 12j)

K § 12i: Na základě DAC 8 se pro správce daně stanoví možnost uložit záznamní povinnost pro všechny druhy automatické výměny informací, zejména nad rámec stávající povinnosti uchovávat informace pro jednotlivé automatické výměny informací (např. podle §13j, §13zk, §14p nebo 14zze zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní). Zároveň je nutno zkonstatovat, že na některé druhy automatické výměny informací se tato pravomoc nebude vztahovat z povahy věci, jelikož v ní nefiguruje daňový subjekt. Záznamní povinnost tedy bude zejména dopadat na finanční instituce, zprostředkovatele přeshraničních uspořádání, provozovatele platforem nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Ustanovení navazuje na § 97 daňového řádu a rozšiřuje oprávnění správce daně uložit záznamní povinnost (§ 97 odst. 2 daňového řádu, které se však vztahuje pouze ke správnému zjištění a stanovení daně) i na případy související s automatickou výměnou informací. Může se jednat např. o zajištění plnění oznamovací povinnosti tím, že bude stanoveno, jakým způsobem se zaznamenává plnění např. povinnosti prověřování nebo zjišťování. Délka povinnosti uchovávat tyto údaje pak by měla být shodná s délkou povinnosti uchovávat další údaje pro automatickou výměnu informací, tj. 10 let. Po uplynutí této doby by měly být tyto údaje vymazány na základě obecných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů, pokud povinnost jejich úschovy nevyplývá z jiných právních předpisů. Doba úschovy údajů pro účely příslušné formy automatické výměny informací je tedy současně minimální i maximální délkou úschovy. K § 12j: Nově se upravuje minimální doba uchovávání informací správcem daně a to po dobu 5 let, což je požadavek DAC 8. Po uplynutí této lhůty, kdy již fikce stanovená tímto paragrafem není použitelná, se aplikuje lex generalis obsažený v § 9 odstavci 3 daňového řádu a příslušné informace se vymažou v případě, že nebudou potřebné pro správu daní.

(§ 13e odst. 1 písm. a) a b))

Navrhuje se v souladu s DAC 8 rozšíření vynětí z okruhu oznamovaných osob nejen akciových společností obchodovaných na regulovaných trzích, ale na všechny entity, včetně zahraničních, jejichž účastnické cenné papíry jsou obchodovány na regulovaných trzích.

(§ 13g odst. 4)

Na základě směrnice DAC 8 se stanoví rozhodný den pro nově oznamované kategorie účtů, kterým je 31. prosinec 2025. Účty, které budou vedeny k tomuto datu u finančních institucí, se stanou dřívějšími účty, což s sebou nese odlišný standard prověřování a zjišťování než u nově založených účtů. Z hlediska termínu „fiktivní účet“ je nutné konstatovat, že se jedná o autonomní pojem DAC 8, který nemá odraz v právu Evropské unie ani v právu České republiky a je nutno ho vykládat eurokonformně a v souladu s modelovými pravidly OECD. Pravidla pro určení rozhodného dne v ostatních případech zůstávají nezměněna.

(§ 13h odst. 4 písm. d))

Navrhuje se legislativně technická úprava související s vložením nových písmen f) a g).

(§ 13h odst. 4 písm. f) a g))

V reakci na DAC 8 se zavádí další atributy navázané na oznamovaný účet, které bude oznamující česká finanční instituce o účtu zjišťovat a následně oznamovat správci daně. Jedná se o informaci, zda majitel předložil čestné prohlášení a zda se jedná o společný účet, případně o informaci o počtu jeho majitelů.

(§ 13k odst. 1 písm. k))

V reakci na DAC 8 se zavádí další kategorie oznamovaných údajů, kterou je oznámení skutečnosti, na jejímž základě je oznamovaná osoba držitelem majetkové účasti v právním uspořádání. Typicky se bude jednat např. o vlastnictví akcií. V případě svěřenských fondů a obdobných upořádaní jako jsou např. zahraniční trusty, se bude jednat o rozlišení mezi obmyšleným nebo například správcem.

(§ 13n odst. 1 úvodní část ustanovení)

Navyšuje se horní hranice pokuty tak, aby odpovídala automatické výměně informací provozovatelů platforem a navrhované automatické výměně informací poskytovaných poskytovateli služeb s kryptoaktivy. Důvodem je, že české finanční instituce jsou v případě povinností a závažnosti jejich porušení ve srovnatelném postavení jako tyto osoby a vznikaly by nedůvodné rozdíly.

(§ 13n odst. 2)

Navyšuje se horní hranice pokuty tak, aby odpovídala automatické výměně informací provozovatelů platforem a navrhované automatické výměně informací poskytovaných poskytovateli služeb s kryptoaktivy. Důvodem je, že české finanční instituce jsou v případě povinností a závažnosti jejich porušení ve srovnatelném postavení jako tyto osoby a vznikaly by nedůvodné rozdíly.

(§ 13n odst. 3)

Navyšuje se horní hranice pokuty tak, aby odpovídala automatické výměně informací provozovatelů platforem a navrhované automatické výměně informací poskytovaných poskytovateli služeb s kryptoaktivy. Důvodem je, že české finanční instituce jsou v případě povinností a závažnosti jejich porušení ve srovnatelném postavení jako tyto osoby a vznikaly by nedůvodné rozdíly.

(§ 13u odstavec 3)

Na základě DAC 8 se do automatické výměny informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem nově zahrnují informace o předběžných daňových stanoviscích a předběžných posouzení přeshraničních cen týkající se fyzických osob, v případě transakcí o vysoké hodnotě a v případě určení daňové rezidentury v České republice. Rezidentura je pak míněna ve smyslu § 13e odst. 5.

Podle odstavce 3 písm. a) se bude nově automatická výměna informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem vztahovat i na stanoviska vztahující se k fyzickým osobám, pokud hodnota transakce nebo řady transakcí, jichž se předběžné daňové rozhodnutí týká, je rovna nebo převyšuje částku 1 500 000 EUR. Daňové stanovisko vztahující se k fyzické osobě nově spadá do automatické výměny informací, pokud splňuje definici „advance cross-border ruling“ v článku 3 bod 14 DAC, definici „cross-border transaction“ obsaženou v článku 3 bod 16 DAC a hodnota předmětné transakce nebo řady transakcí, jichž se předběžné daňové rozhodnutí týká, je rovna nebo převyšuje částku 1 500 000 EUR podle článku 8a odst. 4 písm. a) DAC (viz dále k § 13u odst. 4). Ustanovení směrnice článku 3 bod 14 a 16 jsou transponována v § 13v zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Samotný odstavec 3 písm. b) se bude týkat pouze potvrzení o daňovém rezidenství, která mají přeshraniční dopad a jsou vydávána pro účely aplikace výhod ze smluv o zamezení dvojímu zdanění. Potvrzení o daňovém domicilu vydávaná v současnosti Finanční správou České republiky nicméně nespadají do definice předběžných daňových stanovisek, která by měla být předmětem výměny informací a jejich praktická výměna se tedy nepředpokládá. Ačkoli potvrzení o daňovém domicilu naplňují znaky „advance cross-border ruling“ definované v článku 3 bod 14 písmeni a) až d) DAC, potvrzení o daňovém domicilu nesplňují podmínku písmene e), protože se nevztahují na budoucí daňová období nebo jejich části (§ 13v). Současně podmínky vydání potvrzení jsou dány objektivními kritérii stanovenými zákonem o daních z příjmů a případně příslušnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, která neposkytují správci daně diskreci při posouzení daňového rezidenství. Nicméně zahraniční správci daně mohou na základě svých domácích předpisů vydávat rozhodnutí charakteru potvrzení o daňovém domicilu, která však naplňují znaky „advance cross-border ruling“ a která budou předmětem výměny podle DAC 8. Pro tyto případy je nutné zajistit jejich příjem a zpracování.

(§ 13u odstavce 4 a 5)

Na základě DAC 8 se určují parametry pro stanovení toho, zda je přeshraniční stanovisko, které se týká fyzických osob vyloučeno z automatické výměny informací či nikoliv. Rezidentura je pak míněna ve smyslu § 13e odst. 5. Určení hodnoty řady transakcí, jichž se předběžné daňové rozhodnutí týká, je specifikováno v § 13u odstavci 4, který transponuje článek 8a odst. 4 třetí alinea DAC. Pro určení hodnoty transakcí je zásadní, zdali se týkají identického zboží, služby nebo majetku. Hodnota transakce se má započítávat pouze jednou v případech, kdy se jedná o několik transakcí stejného zboží, služby nebo majetku. Naopak opakované transakce, které se týkají různého zboží, služby nebo majetku se sčítají. Jinými slovy ten samý předmět transakce - zboží, služby nebo majetek – se počítá pouze jednou. Na druhou stranu pokud se jedna transakce nebo jejich řada týká různého zboží, služeb, majetku, poté se hodnota sčítá. Pokud se jedná o individuální věc, tak její hodnota se započítává pouze jednou. Pokud mám více individuálních věcí (byť stejného typu), tak se hodnota sčítá. V případě, kdy se hodnoty nesčítají, rozhoduje nejvyšší hodnota transakce. V případě, že se hodnota transakcí určená podle § 13u odst. 4 liší od hodnoty uvedené v rozhodnutí, rozhoduje hodnota určená podle § 13u odst. 4.

(§ 13v odst. 2 písm. c) bod 1)

Legislativně-technická úprava související s vložením bodu 3.

(§ 13v odst. 2 písm. c) body 2 a 3)

Vzhledem k rozšíření obsahu automatické výměny informací o fyzických osobách je třeba rozšířit definici předběžného daňového rozhodnutí i o ta rozhodnutí, která se týkají daňové rezidentury fyzických osob. Rezidentura je pak míněna ve smyslu § 13e odst. 5. Potvrzení o daňovém domicilu vydávaná v současnosti českou finanční správou nicméně nespadají do definice předběžných daňových stanovisek, která by měla být předmětem výměny informací a jejich praktická výměna se tedy nepředpokládá.

(§ 13x odst. 1 písm. a) a k))

Vzhledem k faktu, že se budou vyměňovat i informace o fyzických osobách, tak se rozšiřuje množina údajů, které se oznamují i na fyzické osoby.

(§ 13x odst. 4)

V souvislosti s explicitně zakotvenou povinností v DAC 8 spočívající v nutnosti výměny daňového identifikačního čísla se doplňuje povinnost ho vždy vyměňovat. Přičemž rezidentem státu nebo jurisdikce se podle § 13e odst. 5 rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení. Obdobným číslem používaným pro daňové účely může být například rodné číslo, pokud v dané jurisdikci má funkci daňového identifikačního čísla a umožnuje jednoznačnou identifikaci dané osoby finanční správou. Tento jednoznačný identifikátor nemusí být dané osobě přidělen správním aktem finanční správy jurisdikce, ve které je osoba daňovým rezidentem, pokud jej tato finanční správa využívá k účelu identifikace daňových subjektů.

(13zi odst. 1 písm. b) bod 3)

Legislativně-technická změna související s doplněním nového bodu 5.

(§ 13zi odst. 1 písm. b bod 5)

V souvislosti s explicitně zakotvenou povinností v DAC 8 spočívající v nutnosti výměny daňového identifikačního čísla se doplňuje povinnost ho vždy vyměňovat. Přičemž rezidentem státu nebo jurisdikce se podle § 13e odst. 5 rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.

(§14b odst. 1)

V rámci sjednocení terminologie a jejího lepšího sladění s terminologií práva soukromého se bez věcné změny mění textace § 14b odst. 1.

(§ 14m odst. 1 písm. c) bod 2)

V souladu s DAC 8 se navrhuje rozšířit obsah oznámení o přeshraničních uspořádání o informace potřebné pro řízení rizik při správě daní vztahující se k danému uspořádání. Toto rozšíření představuje doplnění popisu předávaného přeshraničního uspořádání o informace, které nemusejí být součástí jeho obecného nebo celkového popisu, nicméně mohou být potřebné pro řízení rizik při správě daní vztahujících se k tomuto uspořádání. Například se může jednat o určitý významný detail ohledně předmětu uspořádání, jeho právních aspektů nebo subjektů, jichž se uspořádání týká.

(§ 14zo odst. 2)

V rámci sjednocení terminologie a jejího lepšího sladění s terminologií práva soukromého se bez věcné změny mění textace § 14zo odst. 2.

(§ 14zpa)

Zpřesňuje se termín identifikační služba, který již byl využíván v DAC 7, avšak bez definice a upřesnění. Má se jednat o systém, který je schopen ověřit totožnost a daňovou rezidenturu konkrétní osoby. K dané věci pak je v rámci odůvodnění DAC 8 v odst. 34 uvedeno následující: „Očekává se, že řada členských států zavede jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků identifikační služby. Členské státy, které chtějí tento formát identifikace využívat, by měly mít možnost tak učinit, pokud to neovlivní tok a kvalitu informací dalších členských států, které tyto identifikační služby nevyužívají. Využívání identifikačních služeb by proto nemělo mít vliv na postupy náležité péče ani na požadavky na shromažďování informací. Navíc pokud se takový přístup v určitých ohledech odchýlí od odpovídajících standardů OECD pro automatickou výměnu informací, neměla by ustanovení této směrnice týkající se využívání identifikačních služeb mít vliv na určení toho, zda informace oznamované a vyměňované na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii jsou rovnocenné nebo odpovídají informacím uvedeným v této směrnici.“ V současné době takovýmto systémem disponuje pouze Dánské království. DAC 8 navazuje na možnost využití identifikakční služby pro identifikaci oznamované osoby obsažené v DAC 7 a pravidlech OECD pro výměnu informací ohledně kryptoaktiv CARF. Úprava identifikační služby je obsažena i v pravidlech OECD, kde je identifikační služba označována jako „Government Verification Service“. Cílem úpravy je umožnit využití této služby státem, který ji umožňuje, bez dopadu na due diligence a oznamovací povinnosti pro státy, kde služba není využívána. Stejný princip se uplatní v případě pravidel pro výměnu informací oznamovaných provozovateli platforem, výměnu informací oznamovaných poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy (standard CARF) a automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi (standard CRS). Navrhovaná úprava žádným způsobem nezavazuje Českou republiku k zavedení této identifikační služby. Cílem návrhu je pouze umožnit její využití v případech, kdy je tato služba využívána jiným státem účastnícím se předmětné automatické výměny informací.

(§ 14zt)

Pro zvýšení právní jistoty se odstraňuje diskrece správce daně v případě určení lhůty nutnosti poskytnout záruky.

(§ 14zv)

Z legislativně-technického hlediska se zpřesňuje lhůta pro podání žádosti o zrušení registrace, která za standardních podmínek uplyne 17. prosince daného roku.

(§ 14zx)

Reflektuje se ustanovení DAC 8, které nově stanoví, že údaje budou z registru odstraňovat příslušné orgány členských států.

(§ 14zzg odst. 1 písm. e) bod 2)

Legislativně technická úprava související s doplněním nového písmene g).

(§ 14zzg odst. 1 písm. g))

Pro účely automatické výměny informací se stanoví povinnost při využití identifikační služby podle § 14zpa v oznámení uvést tento identifikátor a stát, který ho vydal. Toto má pak dvě možné konsekvence – a) do daného jiného členského státu nebudou zaslány nezbytně informace uvedené v novém odstavci 2, případně b) pokud by Specializovaný finanční úřad využíval identifikační službu, dojde k aktivaci pravidel podle nového odstavce 2.

(§ 14zzg odst. 2)

V souladu s DAC 8 se stanoví okruh informací, které nemusí být uvedeny v oznámení, pokud oznamující provozovatel platformy využívá identifikátor identifikační služby, který využívá správce daně. Samotné toto využívání pak oznamujícího provozovatele platformy nezprošťuje povinnosti tyto informace sbírat.

(§ 14zzi odst. 1 písm. b))

Legislativně-technická změna.

(§ 14zzi odst. 1 písm. d))

Za účelem zefektivnění procesu vydávání kvalifikované výzvy se navrhuje v případě zcela zřejmých nesprávností dát možnost správci daně vydat kvalifikovanou výzvu bez nutnosti formálního zahájení kontrolních procesů tzv. od stolu.

(§ 14zzn písm. a) bod 1))

Za účelem zvýšení právní jistoty se ruší diskrece při stanovení délky poskytnutí záruky.

(část první hlava III díl 3 oddíl 8)

K pododdílu 1

První pododdíl upravuje definice nezbytných právních pojmů nezbytných pro automatickou výměnu informací poskytovaných poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy.

K § 15

Jedná se o úvodní ustanovení, které popisuje v obecné rovině problematiku upravenou tímto oddílem.

K § 15a

Automatická výměna informací o údajích oznamovaných finančními informacemi a automatická výměna informacích o kryptoaktivech se z podstaty věci mají doplňovat, nikoliv překrývat. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby byly vykládány pojmy jednotně. Za tímto účelem se navrhuje v § 15a odkázat pro účely automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech na již zavedené pojmy pro automatickou výměnu informací o údajích oznamovaných finančními informacemi, které jsou definovány v příloze 1. Jedná se například o pojmy finanční instituce, investiční entita, nebo nově zaváděné pojmy jako úřední měna.

K § 15b

Definuje se oznamované kryptoaktivum pro účely automatické výměny informací o kryptoaktivech. Kryptoaktivem je podle nařízení MiCA „digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie“. Pro účely automatické automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech je pak relevantní to kryptoaktivum, které není • digitální měnou centrální banky, což je podle přílohy č. 1 jakákoli digitální úřední měna vydaná centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem, • elektronickými penězi, kterými se podle přílohy č. 1 rozumí jakýkoliv produkt, který je digitálním zachycením jediné úřední měny, je vydán při přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, představuje pohledávku vůči vydavateli denominovanou ve stejné úřední měně, je přijímán při platbě fyzickou nebo právnickou osobou jinou, než je vydavatel, a lze na základě regulačních požadavků, kterým vydavatel podléhá, na žádost držitele daného produktu kdykoli zpětně vyměnit v nominální hodnotě vůči téže úřední měně, • kryptoaktivum, které nelze použít pro účely plateb nebo investic.

Obecně lze pak konstatovat, že i když je definice kryptoaktiva podle MiCA velmi široká, tak je pro účely samotného nařízení MiCA značně omezena (čl. 2 nařízení MiCA) a proto je rozsah kryptoaktiv, na které dopadá DAC 8 širší nežli rozsah kryptoaktiv, na které dopadá nařízení MiCA (vizte diagram 1 níže). Nad rámec MiCA DAC 8 dopadá např. na NFT tokeny (jedinečné, nezastupitelné) a rozsah oznamovaných kryptoaktiv DAC 8 by měl být totožný s virtuálními aktivy podle AML zákona. Kryptoaktiva, na která naopak DAC 8 nedopadá, jsou

a) kryptoaktiva regulována jinými způsoby (např. digitální měna centrální banky) a b) kryptoaktiva, která nejsou použitelná pro účely investic, což lze určit postupem podle CARF.

Kryptoaktivum

DAC 8

MiCA

Diagram 1

Pro určení, zda lze kryptoaktivum použít pro účely plateb nebo investic má podle komentáře k mezinárodnímu standardu CARF oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v prvním kroku vycházet z klasifikace kryptoaktiv, která byla provedena za účelem určení, zda kryptoaktivum je virtuálním aktivem pro účely opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle doporučení FATF. V případě, že kryptoaktivum je považováno za virtuální aktivum podle doporučení FATF na základě toho, že může být použito pro platební nebo investiční účely, je třeba jej považovat za relevantní kryptoaktivum pro účely automatické výměny informací o kryptoaktivech. Tato část komentáře lze pro účely tuzemské právní úpravy vykládat tak, že pokud se jedná o virtuální aktivum podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, (dále jen „AML zákon“) tak se vždy jedná o oznamované kryptoaktivum.

Dále komentář k mezinárodnímu standardu CARF konstatuje, že v případě, kryptoaktivum není virtuálním aktivem podle doporučení FATF musí být oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy posouzeno zda jej lze využít pro účel plateb nebo investic, jinak je považováno za oznamované kryptoaktivum. Pro účely posuzování kryptoaktiva je pak třeba vzít v potaz následující: • Kryptoaktivum, které je finančním aktivem nebo podléhá právní regulaci v oblasti finančního práva, může být použita k platebním nebo investičním účelům, a proto se považuje za oznamované kryptoaktivum, • NFT jsou v mnoha případech uváděny na trh jako sběratelské předměty. Tato funkce však sama o sobě nebrání tomu, aby NFT mohly být použity pro platební nebo investiční účely. Důležité je zohlednit povahu NFT a jeho funkci v praxi, a nikoli to, jaká terminologie nebo marketingové termíny se používají. NFT, které lze v praxi použít pro platební nebo investiční účely, jsou oznamovanými kryptoaktivy. Vykazující poskytovatelé služeb kryptoaktiv by proto měli v každém jednotlivém případě zvážit, zda NFT nelze použít pro platební nebo investiční účely, a to s ohledem na obecně přijímané použití daného kryptoaktivního aktiva. NFT, které jsou obchodovány na trhu, lze použít pro platební nebo investiční účely, a proto je třeba je považovat za relevantní kryptoaktivum. • Některá kryptoaktiva lze směnit pouze omezeně za určité zboží a služby, jako jsou poukázky na jídlo a knihy nebo odměny v rámci věrnostních programů. V tomto kontextu může pojem „zboží a služby“ zahrnovat také digitální zboží a služby, jako je hudba, hry, knihy nebo jiná média, stejně jako vstupenky, softwarové aplikace a online předplatné. Za předpokladu, že se tato kryptoaktiva vyznačují tím, že fungují v omezené pevné síti nebo prostředí, za jehož hranicemi nelze kryptoaktiva převádět nebo směňovat na sekundárním trhu mimo uzavřený systém a nelze je prodávat nebo směňovat za tržní kurz uvnitř nebo vně uzavřeného systému, není možné taková kryptoaktiva obecně používat pro platební nebo investiční účely. Určení proč dané kryptoaktivum není oznamovaným kryptoaktivem by měl být schopen oznamující poskytovatel služeb prokázat při daňové kontrole.

K § 15c

Vzhledem k faktu, že DAC 8 cílí na odlišnou množinu osob nežli nařízení MiCA, je nutno obsáhleji definovat oznamující poskytovatele služeb s kryptoaktivy. Nařízení MiCA se totiž nevztahuje na kryptoaktiva, která jsou jedinečná a nejsou zastupitelná jinými kryptoaktivy. DAC 8 na druhou stranu pro daňovou oblast tato kryptoaktiva pojímá, za předpokladu, že se jedná o kryptoaktiva, která lze použít pro účely plateb a investic. Ostatně stejně jako DAC 8 toto pojímají i doporučení FATF a reflektuje to i AML zákon v definici virtuálního aktiva. Z výše uvedeného důvodu tvoří oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy dvě skupiny osob – poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA a provozovatelé kryptoaktiv, kteří pokrývají zbylou množinu kryptoaktiv (de facto částečně se bude jednat o osoby poskytující služby související s virtuálním aktivem podle AML zákona). Vedle výše uvedeného se směrnice DAC 8 také vztahuje na osoby, které by, pokud by podnikaly v rámci Evropské unie, tak by musely disponovat oprávněním podle nařízení MiCA, avšak podnikají mimo Evropskou unii, ale mají oznamované uživatele kryptoaktiv. Poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy se pak podle čl. 3 odst. 1 bodu 15 nařízení MiCA rozumí právnická osoba nebo jiný podnik, jejichž povoláním či podnikatelskou činností je poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy zákazníkům na profesionálním základě a kteří jsou oprávněni poskytovat služby související s kryptoaktivy v souladu s článkem 59 nařízení MiCA. Bude se tedy vždy jednat o licencované právnické osoby nebo jednotky bez právnické osobnosti, které v České republice jsou registrováni u České národní banky. Provozovatelem kryptoaktiv pak je na rozdíl od poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy jak právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnost, tak i fyzická osoba poskytující služby s kryptoaktivy, při které uskuteční oznamovanou transakci pro oznamovaného uživatele. Při určení toho, zda je daná osoba provozovatelem kryptoaktiv, tedy nepostačí pouhé oprávnění (např. příslušný obor živnosti volné), nýbrž je nutné aktivní provádění směnných transakcí (viz § 15e) pro oznamovaného uživatele. Podle nařízení MiCA je pak „službou související s kryptoaktivy“ kterákoli z následujících služeb a činností, která se týká jakéhokoli kryptoaktiva:

a) poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků;

b) provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva;

c) směna kryptoaktiv za peněžní prostředky;

d) směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;

e) provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;

f) umisťování kryptoaktiv;

g) přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;

h) poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv;

i) poskytování správy portfolia kryptoaktiv;

j) poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků. Poskytování těchto služeb pro uživatele je pak nezbytné eurokonformně vykládat tak, že se jedná jak o přímé, tak nepřímé zastoupení. Je nutno upozornit, že pro založení statusu oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy je nutno provést alespoň jednu směnnou transakci, nikoliv oznamovanou transakci, což je širší pojem (viz § 15e). Finálně je nutno ještě z hlediska definice oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vzhledem k mechanismu směrnice DAC 8, kdy má oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy plnit své povinnosti v konkrétním státě pouze vůči informacím, které nezískává prostřednictvím pobočky v jiném státě a informace, které získává prostřednictvím pobočky hlásit prostřednictvím pobočky, se konstituuje omezení rozsahu jeho povinností a zároveň se konstituují povinnosti takovéto pobočce, pokud by byla v České republice.

K § 15d

Na základě DAC 8 se definuje pobočka, která je pro účely navrhované definice oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy klíčovým pojmem. V České republice se jedná o pobočku ve smyslu § 503 občanského zákoníku, v zahraničí se pak bude jednat o pobočky podle zahraničního práva. V rámci jednoho státu nebo jurisdikce se pak zakládá fikce, že všechny pobočky v tomto státě jsou jednou pobočkou.

K § 15e

Definuje se oznamovaná transakce, což jsou transakce, o nichž má oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovat informace, které finálně oznámí správci daně. Oznamovanou transakcí je směnná transakce a převod. Směnnou transakcí se rozumí situace, kdy smění oznamující poskytovatel služeb uživateli kryptoaktiv (viz § 15f) oznamované kryptoaktivum za úřední měnu (jak nákup, tak prodej kryptoaktiva) nebo oznamované kryptoaktivum za oznamované kryptoaktivum bez ohledu na hodnotu takovéto směny. Úřední měnou je pak podle definice v příloze č. 1 úřední měna státu nebo jurisdikce vydaná státem nebo jurisdikcí nebo centrální bankou či měnovým orgánem určeným státem nebo jurisdikcí, která je reprezentována fyzickými bankovkami nebo mincemi nebo penězi v různých digitálních formách, včetně bankovních rezerv a digitálních měn centrální banky. Tento termín zahrnuje rovněž peníze komerčních bank a produkty elektronických peněz (elektronické peníze). Převodem kryptoaktiv je pak míněn převod kryptoaktiv na účet jiného uživatele kryptoaktiv a převod kryptoaktiv mimo sféru dispozice provozovatele kryptoaktiv, je jedno, zda jinému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo na nehostovanou adresu. Zvláštní kategorií převodu je pak oznamovaná maloobchodní transakce, kdy se jedná o směnu kryptoaktiv za zboží v hodnotě alespoň 50 000 USD v době průběhu této transakce.

K § 15f

Definuje se osoba, o které bude oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamovat údaje správci daně. Konkrétně se bude jednat zejména o uživatele kryptoaktiv (viz § 15g), kteří jsou rezidenty členských států EU nebo třetích zemí ve smyslu § 13e odst. 5, které budou mít uzavřenou smlouvu s Českou republikou příslušnou mezinárodní smlouvu. Rezidentem státu nebo jurisdikce se podle § 13e odst. 5 rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení

K § 15g

Na základě směrnice DAC 8 se definuje uživatel kryptoaktiv. Uživatelem kryptoaktiv jsou osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, kteří chtějí u oznamujícího poskytovatele služeb využít služby související s kryptoaktiva za účelem provádění oznamovaných transakcí. Uživatelem kryptoaktiv je pak osoba, které, ať už na základě přímého nebo nepřímého zastoupení, je daná služba poskytována. Uživatelem kryptoaktiv tedy není např. zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel. Z hlediska maloobchodních transakcí se pak za uživatele kryptoaktiv považuje také zákazník obchodníka, pro kterého oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy vykonává tuto maloobchodní transakci. Vzhledem k limitům maloobchodní transakce – tj. 50 000 USD lze usuzovat, že se tato osoba bude za uživatele kryptoaktiv považovat vždy, jelikož poslední dvě novely AML zákona a) stanoví stejnou množinu povinných osob z hlediska poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy jako DAC 8, zakládají status povinné osoby všem osobám, které provádí obchod s kryptoaktivy ve výši alespoň 10 000 EUR a zároveň povinnost identifikace je stanovena na obchod ve výši 1 000 EUR a výše. Z toho plyne, že při současné právní úpravě tomu bude tak vždy. Finálně se stanoví definice dříve existujícího uživatele z důvodu rozlišení standardů zjišťování a prokazování zrcadlově k automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi. Dělícím datem je 31. prosinec 2025, případně pozdější datum ve vztahu ke státům a jurisdikcím, které přistoupí k této automatické výměně později.

K § 15h

Definuje se pro účely vymezení oznamovaného uživatele kryptoaktiv vyňatá osoba, tj. osoba o které není zájem z důvodu její povahy informace mezinárodně vyměňovat. Jde o dva okruhy osob. V prvním případě jde o právnické osoby, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu, případně obdobném trhu v zahraničí (Pro více viz https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/dohled-financni-trh/.galleries/seznamy/ostatní seznamy/download/seznam zahr_ofic_uzn_ver_trhu.pdf), o právnické osoby, které jsou s takovými osobami propojeny (viz §15h) a o finanční instituce. V druhém případě jde o orgány veřejné moci a další veřejnoprávní instituce z libovolného státu nebo jurisdikce (nebo o samotný stát či jurisdikci), ať už na centrální úrovni či na úrovni libovolného samosprávného územního celku (země, kraj, obec), centrální banky a mezinárodní organizace. Tyto orgány a entity totiž představují nízké riziko daňového úniku, ať již z důvodu své veřejnoprávní povahy, nebo proto, že jejich účetnictví zpravidla podléhá auditu nebo podobné dozorové činnosti.

K § 15i

Upravuje se definice propojení pro potřeby definice vyňaté osoby a aktivní entity. Samotná definice propojení spočívá v ovládání jedné entity jinou entitou resp. to, že se tyto entity nachází ve stejném řetězci ovládaných osob. Ovládání, které je nezávislé na vládání podle zákona o obchodních korporacích, pak znamená kumulativní naplnění dvou podmínek. Jedná se o držbu více než 50 % hlasovacích práv a o držbu podílu na kapitálu v nadpoloviční výši. Jestliže se jedná o nepřímý podíl na hlasovacích právech či kapitálu, tak je nezbytné pro získání výsledného podílu tyto podíly postupně vynásobit. V případě držby více než 50 % hlasovacích práv se zároveň zakládá právní fikce držby 100 % hlasovacích práv na dané úrovni hierarchie. V souladu s DAC 8 je tento pojem nutné odlišovat od přidružených entit podle § 14b, od propojených entit podle čl. E bodu 4 přílohy č. 1 a od spojených osob podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tato existující ustanovení, která upravují různé formy vzájemných vztahů více subjektů, počítají s tím, že mohou být posuzovány vzájemné vztahy jak osob v právním slova smyslu, tak i jednotek bez právní osobnosti. Zákon neobsahuje zvláštní právní úpravu pro uplatnění konceptu propojené entity ve vztahu k jednotce bez právní osobnosti, neboť zvláštní úpravu neobsahují ani podobné instituty, které již v platném právu existují. V odstavci 2 se používají pojmy přímé držení vlastnického práva a nepřímé držení vlastnického práva ke kapitálu entity. Entita přímo drží vlastnické právo ke kapitálu jiné entity, pokud je sama vlastníkem tohoto kapitálu, případně je do ní tento kapitál vložen (pokud jde o svěřenský fond nebo obdobnou jednotku). Vliv v entitě lze však uplatňovat nejen prostřednictvím vlastnictví jejího kapitálu, ale i skrze prostředníka. Případ, kdy vlastnické právo ke kapitálu entity drží jiná osoba, prostředník, a vliv je tak uplatňován skrze tohoto prostředníka, označuje zákon pojmem nepřímé držení vlastnického práva ke kapitálu jiné entity. Velikost vlivu v entitě uplatňovaného prostřednictvím přímo drženého vlastnického práva ke kapitálu této entity odpovídá přímo tomu, jaký podíl na tomto kapitálu je vlastněn.

V případě nepřímého držení vlastnického práva ke kapitálu jiné entity je však nutné aplikovat jiný přístup, protože je rozhodné nejen to, jaký vliv je schopen uplatňovat na této entitě prostředník, ale podstatné je také to, jaký vliv je schopná posuzovaná entita uplatňovat na prostředníkovi. Z tohoto důvodu se v souladu s DAC 8 v odstavci 3 stanoví pravidlo pro to, jakým způsobem velikost nepřímého vlivu vypočítat.

K § 15j

V souladu s DAC 8 se zavádí definice oznamovaného období, kterým je kalendářní rok.

K § 15k

Stanoví se okruh států, kterých se bude automatická výměna informací o kryptoaktivech týkat. Primárně se jedná o členské státy Evropské unie včetně České republiky. Dále jde o smluvní státy, které s Českou republikou uzavřely tzv. dohodu příslušných orgánů, tedy technický dokument k provedení mezinárodní smlouvy v oblasti daní, ve kterém prohlásily, že se budou účastnit této výměny. Může se jednat o multilaterální ale i bilaterální mezinárodní smlouvy (např. i smlouvy o zamezení dvojímu zdanění), které se problematice automatické automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech týkají i jen zčásti. Seznam těchto států se z důvodu zvýšení právní jistoty adresátů zákona zveřejňuje stejně jako v případě ostatních okruhů automatické výměny informací ve Finančním zpravodaji vydávaném Ministerstvem financí, protože jde pouze o zveřejnění informace o objektivní skutečnosti, která nastala.

K § 15l

Definuje se kvalifikovaný smluvní stát pro účely automatické výměny informací o kryptoaktivech. V obecné rovině se jedná o stát, který zaručuje poskytnutí informací, které jsou rovnocenné k informacím shromažďovaným členskými státy Evropské unie, všem členským státům Evropské unie. Tato skutečnost pak musí být potvrzena v rámci technického dokumentu provádějícího mezinárodní smlouvu při správě daní, ve které daný stát deklaruje, že se bude účastnit výměny těchto informací, který schválí Evropská komise. V době přijímání DAC 8 ještě nebyl schválen mezinárodní standard (CARF) a proto DAC 8 předpokládá dva způsoby potvrzení rovnocennosti informací – buď potvrzení Evropskou komisí, nebo pokud se jedná o výměnu informací podle mezinárodního standardu (CARF). Jak samotné odůvodnění DAC 8 v bodech 19 až 21 implikuje, tento postup by neměl být aktivován v případě přijetí mezinárodního standardu (CARF). Vzhledem k faktu, že již byl přijat, tak se nenavrhují nová ustanovení zákona, která by postup ověření komisí upravovala.

K § 15m

Pro účely určení kde má oznamující poskytovatel služeb spojených s kryptoaktivy plnit povinnost zjišťování, prověřování a oznamování, případně v případě provozovatele kryptoaktiv, kde má tento plnit povinnost registrace, se v souladu s DAC 8 stanoví 4 stupně kvality usazení. Entity, tj. právnické osoby a jednotky bez právní osobnosti mohou mít 4 stupně usazení, mezi kterými je hierarchický vztah. Nejvyšší, primární stupeň usazení je rezidentura, tj. ve smyslu § 13e odst. 5, kdy entita podléhá ve státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení. Vysoký stupeň usazení pak míří na státy, ve kterých je entita založena a má v nich právní osobnost nebo povinnosti spjaté s daněmi z příjmů. Třetí, střední stupeň usazení pak míří na státy, z nichž je daná entita řízena. Tento stupeň zahrnuje místo hlavního nebo skutečného vedení ve smyslu smluv o zamezení dvojímu zdanění, nicméně koncept řízení je zde širší a pokývá tak i případy, kdy toto místo neurčuje daňovou rezidenturu entity. Poslední, nízký stupeň řízení cílí na zbytkovou množinu, tj. na řádné místo podnikání dané entity. Pojem „řádné místo podnikání“ není ve směrnici ani ve standardu OECD definován. Nicméně komentář OECD uvádí, že řádné místo podnikání („regular place of business“) zahrnuje pobočku („branch“) a hlavní stejně jako i další místa řádného podnikání. Určité vodítko lze nalézt v konceptu stálé provozovny podle modelové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, který používá výraz trvalé místo k výkonu činnosti („fixed place of business“). Na základě příbuznosti obou pojmů se lze domnívat, že v případě daňové stálé provozovny bude typicky vznikat i usazení. Do nízkého stupně usazení však budou spadat i případy, kdy provozovateli služeb nevzniká stálá provozovna, ale poskytuje své služby pravidelně. Z hlediska implementace standardu automatické výměny informací je důležitá konzistentní aplikace pravidel usazení mezi různými zúčastněnými státy a lze tedy očekávat jejich další vyjasnění na mezinárodní úrovni. Fyzické osoby pak z povahy věci mohou být usazeny pouze v nejvyšším a nízkém stupni usazení. Dále se pro účely zápisu na seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv definuje nízce usazený provozovatel kryptoaktiv a rezident státu.

K § 15n

Zpřesňuje se termín identifikační služba, který již byl využíván v DAC 7, avšak bez definice a upřesnění. Má se jednat o systém, který je schopen ověřit totožnost a daňovou rezidenturu konkrétní osoby. K dané věci pak je v rámci odůvodnění DAC 8 v odst. 34 uvedeno následující: „Očekává se, že řada členských států zavede jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků identifikační služby. Členské státy, které chtějí tento formát identifikace využívat, by měly mít možnost tak učinit, pokud to neovlivní tok a kvalitu informací dalších členských států, které tyto identifikační služby nevyužívají. Využívání identifikačních služeb by proto nemělo mít vliv na postupy náležité péče ani na požadavky na shromažďování informací. Navíc pokud se takový přístup v určitých ohledech odchýlí od odpovídajících standardů OECD pro automatickou výměnu informací, neměla by ustanovení této směrnice týkající se využívání identifikačních služeb mít vliv na určení toho, zda informace oznamované a vyměňované na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii jsou rovnocenné nebo odpovídají informacím uvedeným v této směrnici.“. V současné době takovýmto systémem disponuje pouze Dánské království.

K pododdílu 2

Tento pododdíl upravuje povinnost provozovatelů kryptoaktiv a jejich poboček ve vztahu k registraci. Poskytovatelé služeb tuto povinnost podle DAC 8 nemají, jelikož jsou registrováni již podle nařízení MiCA.

K § 15o

Na základě požadavků DAC 8 musí členské státy zajistit, aby se provozovatel kryptoaktiv zaregistroval v jednom členském státě, v němž je usazen. Tento požadavek je implementován konstituováním vzniku registrační povinnosti, ke dni zahájení činnosti provozovatele kryptoaktiv v České republice, pokud je zde usazen podle § 15n. Tato registrační povinnost je pak materializována v povinnosti podat přihlášku k registraci nejpozději do 30. června následujícího roku (viz § 15zg). Fakt, že provozovatel kryptoaktiv není registrován, se nedotýká dalších povinností, jako je povinnost prověřování, zjišťování a oznamování. Jedná se o ryze administrativní úkon, jehož smyslem je zamezení jak obcházení povinností podle DAC 8, tak ale i duplicitním požadavkům členských států Evropské unie na provozovatele kryptoaktiv.

Ze samotné registrační povinnosti v České republice se může provozovatel kryptoaktiv vyvázat tím, že se zaregistruje v jiném členském státě Evropské unie, ve kterém je usazen ve stejném nebo vyšším stupni usazení a plní zde požadavky vyplývající ze směrnice DAC 8. V obecné rovině lze konstatovat, že cílem směrnice DAC 8 je, aby byl daný provozovatel platformy registrován v členském státě Evropské unie s co možná nejvyšším stupni usazení a tam plnil povinnosti prověřování, zjišťování a oznamování. Z tohoto důvodu navržené ustanovení nevyjímá z registrační povinnosti ty provozovatele kryptoaktiv, kteří jsou registrováni v členském státě v nižším stupni usazení. Poslední odstavec řeší výjimku z registrační povinnosti v případě, kdy provozovatel platformy legitimně plní registrační povinnost v jiném členském státě a povinnost zjišťování, prověřování a oznamování v kvalifikovaném smluvním státě.

Provozovatel kryptoaktiv

Neusazen v ČR Usazen v ČR

Usazen v jinémUsazen v jinémUsazen v jinémUsazen pouze v jiném oznamovaném státěoznamovaném státěoznamovaném státěneoznamovaném ve vyšším stupnive stejném stupnipouze v nižším stupnistátě

EU nonEUEU nonEU

Nezvolí ČR Zvolí ČR Nezvolí ČR Zvolí ČR

Má pouze povinnost

Nemá povinnosti v ČR Má povinnosti v ČR

registrace v ČR

K § 15p

Stanoví se povinnost provozovatelům kryptoaktiv podat přihlášku k registraci. Dále se stanoví náležitosti přihlášky k registraci, tj. podání, kterým provozovatel kryptoaktiv plní svou registrační povinnost, a to jak obsahové, tak i formální. Z povahy věci je vyloučena možnost registrovat provozovatele kryptoaktiv z moci úřední, jelikož provozovatel kryptoaktiv má volbu, ve kterém členském státě se bude chtít zaregistrovat. Toto právo volby mu zůstává případně i poté, co byl odstíhán za porušení registrační či jakékoliv povinnosti podle tohoto zákona. Pokutami se má docílit toho, aby byl provozovatel kryptoaktiv zaregistrován v Evropské unii, avšak není možné v souladu s právem EU ho nutit, aby se zaregistroval konkrétně v České republice, jelikož např. v jiném členském státě Evropské unie je usazen ve vyšším stupni. Lhůta pro plnění povinnost vyplývá z DAC 8, tj. je navázána na lhůtu podat oznámení podle § 15zg do 30. června roku bezprostředně následujícího po oznamovaném období. S ohledem na to, že se přihláška k registraci podává výlučně elektronicky a obsahuje pouze údaje vymezené zákonem, není třeba vydávat vyhlášku podle § 72 odst. 4 daňového řádu.

K § 15v

Stanoví se v souvislosti s DAC 8 povinnost provozovatele kryptoaktiv správci daně ve lhůtě pro podání oznámení ohlásit, fakt že plní registraci v jiném členském státě.

K § 15q

Ustanovení § 15q vychází z požadavku DAC 8, podle kterého si musí provozovatel kryptoaktiv vybrat k registraci jeden z členských států Evropské unie, ve kterém je usazen v co možná nejvyšším stupni usazení a ve kterém mu je přiděleno zvláštní identifikační číslo. Proto je upraveno zvláštní registrační řízení, aby se provozovatel kryptoaktiv mohl registrovat v České republice a získat zde identifikační číslo provozovatele kryptoaktiv pro účely automatické výměny informací, které je odlišné od standardního daňového identifikačního čísla, které vydává například stát jeho rezidence. Speciální ustanovení týkající se rozhodnutí v registračním řízení se ve vztahu k provozovateli kryptoaktiv uplatní nad rámec obecné úpravy registrace obsažené v daňovém řádu. V obecné rovině lze rozlišit dva druhy provozovatelů kryptoaktiv. Do prvního okruhu provozovatelů spadají ti, kteří bez předchozí negativní interakce se správcem daně, ať tuzemským, či zahraničním, žádají o registraci. V těchto případech postačí k registraci bezvadné podání. V druhém případě se pak registrace týká provozovatelů kryptoaktiv s negativní historií – tj. těch, kteří v minulosti bez registrace působili na území Evropské unie oznamované činnosti nebo kterým byla registrace v některém členském státě Evropské unie zrušena na základě neplnění oznamovací povinnosti ex offo. V tomto případě kromě bezvadného podání musí takovýto oznamující provozovatel platformy (i) dát dostatečnou záruku podle § 15zn, že v přiměřené lhůtě splní dříve vzniklou oznamovací povinnost, pokud je to ještě objektivně možné, a (ii) dát dostatečnou záruku budoucího plnění oznamovací povinnosti. Takovouto zárukou může být zavedení technických či organizačních změn, složení kauce podle § 15zo, zaplacení dříve uložené pokuty nebo jejich kombinace. Na samotné rozhodnutí o registraci se použije § 129 daňového řádu. Registrace provozovatele kryptoaktiv ex offo není možná, a to zejména z důvodu, že je nezbytné dodat údaje, kterými správce daně nedisponuje. Dále není registrace z moci úřední možná proto, že je možné, že tento provozovatel kryptoaktiv zahájil registrační proces v jiném členském státě Evropské unie, čímž by mu vůbec nevznikla registrační povinnost v České republice. Zároveň v případech, kdy je požadováno pro registraci poskytnutí záruk, by registrace z moci úřední byla v rozporu se smyslem a účelem této právní úpravy. Z uvedených důvodů se vylučuje postup podle § 129 odst. 3 daňového řádu v rozsahu registrace z moci úřední. V rozsahu zrušení registrace se toto ustanovení i nadále subsidiárně použije. Registrovaným provozovatelům kryptoaktiv se přidělí speciální identifikační číslo platformy, které bude využíváno pro mezinárodní výměnu informací v rámci Evropské unie. Odstavec 5 navazuje na § 130 daňového řádu. Pokud přihlášku k registraci podá provozovatel kryptoaktiv, který nemá registrační povinnost, tak se registrační řízení zastaví podle § 106 daňového řádu. Z důvodu nepřípustnosti se registrační řízení zastaví také v případě, kdy bude provozovatel kryptoaktiv zapsán na seznamu nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv.

K § 15r

Vzhledem k faktu, že DAC 8 počítá s jediným státem registrace v rámci celé Evropské unie, je nutné informaci o registraci provozovatele kryptoaktiv v České republice předat ostatním členským státům, aby se předešlo neoprávněnému sankcionování či jiným postupům vůči provozovateli kryptoaktiv registrovaném v tuzemsku. Přidělené identifikační číslo provozovatele kryptoaktiv bude standardními kanály elektronické komunikace sděleno příslušným orgánům všech členských států. Podle čl. 8ad odst. 9 DAC 8 přijme Evropská komise nezbytná praktická opatření pro účely provádění registrace a zároveň podle čl. 8ad odst. 10 DAC 8 do 31. prosince 2025 zřídí registr provozovatelů kryptoaktiv, do kterého budou mít členské státy přístup, čímž bude možno splnit povinnost ústředního kontaktního místa podle odstavce 2.

K § 15s

Stanoví se podmínky pro zrušení registrace na základě žádosti neusazeného provozovatele platformy. Samotné zrušení registrace, byť na žádost, nezprošťuje neusazeného provozovatele platformy archivační povinnosti ani oznamovací povinnosti ve vztahu k celému poslednímu oznamovacímu období. Důvodem je to, že i provozovatel, kterému byla zrušena registrace, naplňuje podmínky pro vznik oznamovací povinnosti podle §15ze. Samotné oznámení pak musí být podáno v řádném termínu do 31. června následujícího roku. V případě pozdního podání žádosti se zrušení registrace neprovede a správce daně žádost zamítne. Navrácení lhůty v předešlý stav podle § 37 daňového řádu však není vyloučeno.

K § 15t

Nad rámec postupu upraveného v § 129 daňového řádu, který se uplatní zejména při zrušení registrace z moci úřední v návaznosti na ukončení činnosti provozovatele kryptoaktiv v České republice bez toho, aby zažádal o zrušení registrace, nebo v případě, kdy zanikla registrační povinnost z důvodu usazení provozovatele na území Evropské unie, se stanoví postup k odebrání registrace pro případ flagrantního nedodržení oznamovací povinnosti. Základní podmínkou pro tento postup je vydání kvalifikované výzvy podle § 15zh, přičemž se pro zrušení registrace stanoví 90 denní pořádková lhůta, vyžadovaná DAC 8.

K § 15u

V rámci zachování aktuálních informací v centrálním registru je při zrušení tuzemské registrace nezbytné tuto informaci v registru aktualizovat. Tato povinnost se vztahuje na všechny důvody pro zrušení registrace, a to jak provedené na žádost provozovatele platformy, tak z moci úřední.

K § 15w

Stanoví se registrační povinnost pobočky provozovatele kryptoaktiv.

K pododdílu 3 K § 15x

Ustanovení jednoznačně určuje procesní postavení oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které dopadají povinnosti podle DAC 8. Dává se jim postavení daňového subjektu s právy a povinnostmi s ním svázanými. Za daňový subjekt se pro tyto účely považuje i uspořádání bez právní subjektivity jako například zahraniční trusty usazené v ČR z důvodu rezidentního správce.

K § 15y

Pro účely určení kde má oznamující poskytovatel služeb spojených s kryptoaktivy plnit povinnost zjišťování, prověřování a oznamování, případně v případě provozovatele kryptoaktiv, kde má tento plnit povinnost registrace, se v § 15m stanoví 4 stupně kvality usazení. Ustanovení § 15y na takto definované stupně usazení navazuje a umožňuje provozovateli kryptoaktiv se z povinností zjišťování, prověřování a oznamování vyvázat. K odstavcům 1 a 2: Na základě odstavců 1 a 2 nemusí povinnosti zjišťování, prověřování a oznamování plnit takový provozovatel kryptoaktiv, který je v kvalifikovaném smluvním státě usazen ve stejném nebo vyšším stupni usazení jako v České republice a plní-li současně povinnosti obdobné povinnostem podle tohoto pododdílu v daném státě. V případě, že je v kvalifikovaném smluvním státě usazen ve stejném stupni usazení může si na základě směrnice DAC 8 a odstavce 3 tento stát pro plnění povinností zvolit namísto České republiky, nicméně tuto skutečnost musí, v souladu s odstavcem 3, ohlásit správci daně v rámci registrace jako registrační údaj podle § 15p odst. 2 písm. f).

Sdělení správci daně o plnění Plní v tomto státěStát, kde se plní

Nejvyšší stupeň usazení v

povinností v jiném obdobné povinnostipovinnosti státě

Česká republika - - Česká republika

Kvalifikovaný smluvní

ANO - Kvalifikovaný smluvní stát

stát

Kvalifikovaný smluvníČeská republika (pokud je

NE -

stát v ní usazen)

ANO

Česká republika aVolba provozovatele

(resp. bude-li tytoANO

kvalifikovaný smluvní státkryptoaktiv

povinnosti po volbě plnit)

ANO

Česká republika a

(resp. bude-li tytoNE Česká republika

kvalifikovaný smluvní stát

povinnosti po volbě plnit)

Česká republika a

NE - Česká republika

kvalifikovaný smluvní stát

K odstavci 3: Stanoví se, že povinnost uchovávat doklady týkající se nároku na osvobození nespadá pod povinnost podle tohoto oddílu, ze které je možné se vyvázat výše popsaným způsobem. Provozovatel kryptoaktiv, je tedy vždy povinen uchovávat doklady o skutečnostech, které jsou relevantní pro jeho osvobození od ostatních povinností podle tohoto pododdílu (podle § 15zd odst. 2). Jde tedy např. o informace prokazující stupeň usazení nebo informace spojené s ohlášením o plnění povinností v jiném členském státě podle § 15v.

K § 15z

Stanoví se primární povinnost oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy zjišťovat, zda provádí oznamovanou transakci pro oznamovaného uživatele. Porušení této povinnosti vede k ohrožení oznamovací povinnosti, a proto je v souladu se směrnicí DAC 8 sankcionováno pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (viz § 15zp).

K § 15za

V návaznosti na prověřovací povinnost se stanoví související zjišťovací povinnost, v rámci které má oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost na základě výsledku prověřování zjistit konkrétní informace o oznamovaných uživatelích a nabízených nemovitých věcech. Zjišťované údaje vymezuje zejména čl. C přílohy č. 5. Součástí zjišťovací povinnosti je mimo jiné vyžadování součinnosti na uživateli kryptoaktiv (povinnost poskytnout součinnost je pak uživateli kryptoaktiv uložena v § 15zb).

K § 15zb

Pro plnění povinností při prověřování a zjišťování je pro oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nezbytná součinnost uživatele kryptoaktiv (a to i neoznamovaného). Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy musí vyžadovat součinnost uživatele kryptoaktiv především ohledně poskytnutí čestného prohlášení uživatelem, které bude obsahovat mimo jiné jeho totožnost, stát daňové rezidence a daňové identifikační číslo vydané státem jeho daňově rezidence. Tyto informace jsou zásadní pro plnění povinností oznamujícího poskytovatele služeb vůči správci daně. Obdobné údaje mohou být zároveň významné z hlediska smluvního vztahu mezi oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy a uživatelem kryptoaktiv a pro tyto účely by byly stejně získávány nebo ověřovány. Vyžadování součinnosti uživatele kryptoaktiv by tak typicky mělo představovat pouze omezenou dodatečnou administrativní zátěž. Oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nelze uložit pořádkovou pokutu za neoznámení informací o uživateli kryptoaktiv (§ 15zp odst. 5), pokud uživatel kryptoaktiv neposkytne součinnost oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, přestože jej oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy

a) včas o tuto součinnost požádal podle odstavce 1,

b) dvakrát jej upomenul podle odstavce 2 a

c) uplatnil vůči němu opatření podle odstavce 2. K odstavci 1: Uživateli kryptoaktiv se stanoví povinnost poskytnout součinnost oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy při plnění prověřovací povinnosti podle § 15z a při plnění zjišťovací povinnosti podle § 15za. Prověřovací povinnost spočívá v tom, že oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mezi uživateli kryptoaktiv identifikovat oznamované uživatele kryptoaktiv, a to s použitím postupů náležité péče podle přílohy č. 5. Zjišťovací povinnost pak spočívá v tom, že oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy musí s použitím těchto postupů náležité péče zjišťovat údaje nutné k uplatnění těchto postupů (zejména indicie rezidentství) a další údaje nutné k sestavení oznámení podle § 15ze a 15zf. Povinnost poskytnout součinnost spočívá zejména v tom, že uživatel kryptoaktiv poskytne oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy potřebné informace vymezené v příloze č. 4 (v případě nového uživatele se jedná především o čestné prohlášení) a případně doplňující informace, podpůrné doklady či vysvětlení, pokud jsou v souladu s postupy náležité péče potřeba. S ohledem na ústavní maximy platí, že ustanovení o součinnosti je třeba vykládat restriktivně, a tedy by povinná součinnost neměla jít nad rámec minimálního rozsahu informací a vysvětlovacích úkonů. Uživatel kryptoaktiv může být na základě obchodního vztahu s oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy požádán o součinnost i v širším rozsahu. Takovou širší součinnost však oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy není povinen podle zákona vynucovat. Právním následkem neposkytnutí součinnosti vyžadované zákonem může být uplatnění opatření podle odstavce 2, která mohou trvat až do dne poskytnutí součinnosti. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy může uživatele kryptoaktiv vyzvat k poskytnutí součinnosti libovolným vhodným prokazatelným způsobem. Jedinou podmínkou je, že uživatel kryptoaktiv si musí být vědom toho, že byl vyzván, aby mohl reagovat (nepostačí tak výzva skrytá v obchodních podmínkách nebo ve specializované sekci internetových stránek, se kterou se nemusí uživatel kryptoaktiv seznámit), a s ohledem na požadavky § 15zp odst. 5 písm. b) bod 1 musí být prokazatelné, kdy k seznámení došlo, aby bylo možné vyhodnotit to, že k výzvě došlo včas. Výzva tak může být oznámena například klasickou poštovní zásilkou, emailem nebo prostřednictvím platformy (interní komunikační systém, vyskakovací okno, informační lišta apod.). Včasnost výzvy je nutné posuzovat s ohledem na to, že výzva má vést k řádnému plnění prověřovací, zjišťovací a v konečném důsledku i oznamovací povinnosti. Včasnou je proto zejména výzva, která i v případě nevyhovění ze strany uživatele kryptoaktiv umožňuje zavést opatření podle odstavce 2 před posledním dnem lhůty pro podání oznámení. K odstavcům 2 a 3: Pokud ani opakované upomínky (nejméně dvě) podle odstavce 2 nevedly k poskytnutí součinnosti ze strany uživatele kryptoaktiv, měl by oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy přistoupit k uplatnění opatření podle odstavce 2, jejichž cílem je vynucení součinnosti na uživateli kryptoaktiv. Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy k těmto opatřením přistoupí, a přesto uživatel kryptoaktiv neposkytne dostatečnou součinnost, nelze oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v souladu s § 15zp odst. 5 (při splnění dalších podmínek podle tohoto ustanovení) uložit pořádkovou pokutu za porušení povinností při oznamování podle § 15zp odst. 4. V případě provádění oznamovaných transakcí uživateli kryptoaktiv, může v rámci těchto opatření oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy přistoupit k dočasnému pozdržení této transakce. V žádném případě však smyslem ustanovení není to, aby tyto prostředky propadly ve prospěch oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Až uživatel kryptoaktiv poskytne součinnost, skončí podle odstavce 2 oprávnění k zadržování těchto prostředků. K povinnosti uplatnit opatření podle odstavce 2 ve lhůtách podle odstavce 3 se také nepřímo váže pořádková pokuta podle § 15zp odst. 4, protože pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy neuplatní opatření podle odstavce 2, nemůže se vyvinit z uložení sankce tím, že mu uživatel kryptoaktiv neposkytnul potřebnou součinnost. V odstavci 3 je pak určen časový rámec pro uplatnění opatření podle odstavce 2. V souladu s DAC 8 musí oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tato opatření uplatnit, avšak nesmí tak učinit před uplynutím 60 dnů od prvotní výzvy k poskytnutí součinnosti ani před tím, než oznámí uživateli kryptoaktiv dvě upomínky. Návrh zákona nestanoví výslovně den, od kterého má být toto opatření uplatněno. Oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a uživateli kryptoaktiv se tak dává určitý prostor pro smírné vyřešení problému s neposkytnutím součinnosti ze strany uživatele kryptoaktiv. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je však povinen uplatnit opatření již od šedesátého prvního dne, pokud předtím došlo k oznámení nejméně dvou upomínek. Tato právní úprava by neměla ovlivnit případnou aplikaci § 15 ani § 20 AML zákona. Jakmile poskytne uživatel kryptoaktiv součinnost v potřebném a požadovaném rozsahu, musí přestat uplatňování opatření podle odstavce 2, a tedy opět provádět transakce pro tohoto uživatele. Ukončení uplatňování opatření podle odstavce 2 nemusí bez dalšího znamenat povinnost provést oznamovanou transakci, pokud tomu brání jiný právní důvod nezávislý na § 15zb, do kterého nemají návrh zákona ani DAC 8 ambici ingerovat (viz např. § 15 AML zákona). K odstavci 4: Uplatnění opatření podle odstavce 2 může zásadním způsobem zasáhnout do právního vztahu mezi oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy a uživatelem kryptoaktiv, a pokud by bylo provedeno neoprávněně či ve špatném rozsahu, může potenciálně až ohrozit činnost uživatele kryptoaktiv. Vztah mezi oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy a uživatelem kryptoaktiv je zásadně soukromoprávní, a navíc se vůbec nemusí řídit právním řádem České republiky. Primárním nástroje ochrany uživatele kryptoaktiv před neoprávněným zásahem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy proto musí vycházet z použitelného civilního práva. Předložený návrh zákona do této soukromoprávní roviny však nezasahuje, protože to daňovému veřejnoprávnímu předpisu nepřísluší. Postup oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vůči uživateli kryptoaktiv je však založen na daňovém zákoně České republiky (kterým zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní je) a je svou podstatou obdobný postupu plátce daně vůči poplatníkovi. Vztah mezi plátcem daně a poplatníkem je také založen veřejnoprávním daňovým zákonem a spočívá v tom, že plátce daně musí na svou odpovědnost činit něco vůči poplatníkovi (konkrétně mu srazit či od něj vybrat daň), avšak v případě, kdy dojde k chybné aplikaci daňového zákona, dojde k nadměrnému zásahu do sféry poplatníka. Daňový řád na takové případy pamatuje a přiznává poplatníkovi právo na podání stížnosti na postup plátce daně podle § 237 daňového řádu. Na základě této stížnosti je plátce daně povinen posoudit zákonnost svého postupu a případně zjednat nápravu. Pokud není náprava řádně zjednána, může se poplatník obrátit na správce daně, který stížnost posoudí a pokud jí alespoň částečně vyhoví, uloží plátci zjednat nápravu. Uvedený postup je vhodné použít i pro vztah oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a uživatele kryptoaktiv ve vztahu k uplatňování opatření podle odstavce 2, protože i v tomto případě jde o opatření jedné osoby soukromého práva, oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, zasahující do sféry jiné osoby soukromého práva, uživatele kryptoaktiv, které je uplatněno na základě daňového zákona. Z odstavce 4 proto vyplývá, že lze v případě pochyb o postupu oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatnit § 237 daňového řádu o stížnosti na postup plátce daně. Obdobné použití právního předpisu znamená, že se na daný případ použije v plné míře odkazované ustanovení, přičemž se neaplikují pouze ty právní normy, které jsou z povahy věci zcela neaplikovatelné. Konkrétně tedy bude platit, že pokud bude mít uživatel kryptoaktiv pochyby o správnosti uplatněného opatření podle odstavce 2, může podle § 237 odst. 1 daňového řádu do 60 dnů ode dne, kdy se o opatření dozvěděl, požádat oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy o vysvětlení, přičemž v žádosti uvede důvody svých pochybností. Oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy je následně podle § 237 odst. 2 daňového řádu povinen podat uživateli kryptoaktiv písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit. Pokud uživatel kryptoaktiv nebude souhlasit s postupem oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, může podle § 237 odst. 3 daňového řádu podat do 30 dnů stížnost na postup oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to Specializovanému finančnímu úřadu. Pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy vůbec nebude reagovat na žádost uživatele kryptoaktiv, může se tento uživatel kryptoaktiv podle § 237 odst. 3 daňového řádu obrátit se stížností na Specializovaný finanční úřad do 60 dnů ode dne, kdy měl oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podat uživateli kryptoaktiv vysvětlení. Specializovaný finanční úřad o stížnosti rozhodne tak, že buď stížnosti zcela, nebo zčásti vyhoví a současně uloží oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy zjednat nápravu ve stanovené lhůtě, nebo stížnost zamítne. Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Pokud by oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dobrovolně nesplnil povinnost podle tohoto rozhodnutí, lze toto rozhodnutí použít jako exekuční titul. V případě poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a provozovatelů kryptoaktivy usazených ve vyšším stupni usazení nelze očekávat zásadní problémy s vymáháním povinností podle tohoto rozhodnutí. V případě nízce usazených provozovatelů kryptoaktiv lze očekávat horší procesní situaci, protože nelze garantovat, že na území České republiky půjde exekuční titul realizovat a že v zahraničí bude tento titul uznán. Současně však lze s ohledem na skutečnost, že oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v okamžiku vydání tohoto rozhodnutí plní alespoň nějaké povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní (pokud již uplatňuje opatření podle odstavce 2, byť excesivně, tak si musí být vědom této právní úpravy a mít alespoň elementární zájem na jejím dodržování), očekávat, že se takový oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy alespoň do určité míry tomuto rozhodnutí podřídí. Možnost stížnosti na postup plátce daně podle § 237 daňového řádu bude v praxi znamenat, že se uživatelé kryptoaktiv mohou pokusit zjednat nápravu ve spolupráci se Specializovaným finančním úřadem, který bude ve výhodné pozici z hlediska zajištění koherentní ochrany daňových subjektů. Pokud by tato možnost dána nebyla, mohlo by dojít k tomu, že by se uživatelé kryptoaktiv ve zvýšené míře obraceli přímo na soudy v České republice a zatěžovaly by je další agendou.

K § 15zc

V souladu se směrnicí DAC 8 se zakládá povinnost informovat subjekt údajů o informacích o něm shromažďovaných a předávaných správci daně včas tak, aby subjekt údajů mohl uplatnit svá práva. Tato povinnost poskytovatele služeb pramení především z práv subjektu údajů chráněných nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“).

K § 15zd

Stanoví se standardní 10 let trvající lhůta pro archivaci údajů týkajících se prověřování, zjišťování a informační povinnosti. Tato doba vychází z úpravy dané směrnicí DAC 8 a je založena na předpokladu, že tyto informace může být zapotřebí získat po dobu běhu lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu nebo po dobu obdobně dlouhé zahraniční lhůty. K odstavci 2:

Provozovatel kryptoaktiv je povinen uchovávat doklady o skutečnostech, které jsou relevantní pro jeho osvobození od povinností podle tohoto pododdílu (informace prokazující stupeň usazení, informace spojené s ohlášením o plnění povinností v jiném členském státě podle § 15v)

K § 15ze

K odstavci 1: Stanoví se explicitně povinnost podat oznámení Specializovanému finančnímu úřadu. K odstavci 2: Podání oznámení musí být učiněno elektronicky podle § 12f.

K § 15zf

K odstavci 1: Stanoví se jednotně v souladu se směrnicí DAC 8 obsah oznámení. Jedná se o následující okruhy informací. Prvním okruhem informací jsou informace nezbytné k identifikaci oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Druhým okruhem informací jsou pak údaje sloužící k identifikaci oznamovaného uživatele kryptoaktiv a třetím okruhem informací obsažených v oznámení jsou informace o jednotlivém oznamovaném kryptoaktivu. Údaji zjištěnými o oznamovaném uživateli podle písmene f) se rozumí následující údaje o oznamovaném uživateli a jeho skutečném majiteli: • jméno a příjmení nebo název, • adresa, • daňová rezidentura v oznamovaných státech, • daňová identifikační čísla pro všechny oznamované státy, které je vydaly, • datum a místo narození. Z hlediska údajů o kryptoaktivech se pak samostatně ke každému druhu kryptoaktiv oznamují za celý rok souhrnně údaje týkající se prodeje a nákupu kryptoaktiv, směny kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva (jak nabytí, tak pozbytí, tj. jedna směna by měla být vykázána jak v rámci prvního, tak i druhého kryptoaktiva) a převody kryptoaktiv, kdy zvláštní kategorii mají maloobchodní transakce a převody mimo finanční instituce podle AML zákona. Primárně vyměňovanými údaji je úhrnná hodnota takto směňovaných/převáděných kryptoaktiv, počet jejich jednotek a směnných transakcí. K odstavci 2: V souladu s DAC 8 se stanoví okruh informací, které nemusí být uvedeny v oznámení, pokud oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy využívá identifikátor identifikační služby, který využívá správce daně. Samotné toto využívání pak oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nezprošťuje povinnosti tyto informace sbírat. K odstavci 3: Specifikuje se význam pojmu „Úhrnná hrubá zaplacená částka“ pro účely odstavce 1. Odstavec primárně stanoví, že v rámci oznámení nákupu kryptoaktiv bude vždy oznamovat pouze v jedné měně. Přepočet z jiné měny musí být jednoznačně stanoven a prováděn vždy k datu nákupu kryptoaktiv. Potenciálně nic nebrání tomu, aby nákup kryptoaktiva byl oznamován v jiné měně nežli jeho prodej. Pouze je nezbytné v oznámení tyto měny uvést.

K odstavci 4: Specifikuje se význam pojmu „Úhrnná hrubá obdržená částka“ pro účely odstavce 1. Odstavec primárně stanoví, že v rámci oznámení prodeje kryptoaktiv bude vždy oznamovat pouze v jedné měně. Přepočet z jiné měny musí být jednoznačně stanoven a prováděn vždy k datu prodeje kryptoaktiv. Potenciálně nic nebrání tomu, aby prodej kryptoaktiva byl oznamován v jiné měně nežli jeho nákup. Pouze je nezbytné v oznámení tyto měny uvést. K odstavci 5: Specifikuje se význam pojmu „Úhrnná tržní hodnota oznamovaného kryptoaktiva“ pro účely odstavce 1. Odstavec primárně stanoví, že v rámci oznámení převodu kryptoaktiv se jeho hodnota bude vždy oznamovat pouze v jedné měně. Určení hodnoty musí být jednoznačně stanoveno a prováděno vždy k datu převodu kryptoaktiv. Zároveň by se měl oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy snažit o to, aby takovýto údaj byl co možná nejblíže realitě; nelze si stanovit způsob určení hodnoty kryptoaktiva, který by jeho hodnotu jako takovou vůbec nereflektoval. K odstavci 6: V souladu s požadavkem směrnice DAC 8 se stanoví, že v oznámení je třeba identifikovat úřední měnu každé částky, která je v oznámení uvedena.

K § 15zg

Za účelem plnění povinností podle DAC 8, se stanoví termín pro podání oznámení, kterým je 30. duben bezprostředně následující po oznamovaném období. Zároveň podle § 33 daňového řádu platí, že pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Termín je stanoven tak, aby došlo k rozložení nápadu oznámení na Specializovaný finanční úřad v průběhu roku. Zároveň je stanoven s přihlédnutím k tomu, že podle § 15zc je povinen do tohoto data oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy informovat o obsahu oznámení uživatele kryptoaktiv, aby tento mohl zužitkovat tato data v rámci podání daňového přiznání k dani z příjmů, minimálně v případě, kdy daňový subjekt využije služeb daňového poradce.

K § 15zh

Na základě požadavku směrnice DAC 8 se v případě registrovaného provozovatele kryptoaktiv normuje postup pro zrušení registrace z moci úřední (viz § 15t). Jako podmínka zrušení registrace je směrnicí DAC 8 požadováno, aby byl provozovatel kryptoaktiv dvakrát upomenut ze strany správce daně, avšak směrnice nestanoví, jakou formou se tak má stát. V odstavci 1 se vymezuje první „upomínka“, tedy první příležitost, kdy mohl provozovatel kryptoaktiv seznat, že jej stíhá oznamovací povinnost, na základě kterých lze vydat druhou „upomínku“, tedy kvalifikovanou výzvu. Podle odst. 1 písmene a) je první upomínkou výzva k podání dodatečného oznámení podle § 12g, přičemž kvalifikovanou výzvu lze vydat tehdy, pokud provozovatel kryptoaktiv na základě této výzvy neučiní žádné oznámení. Podle odst. 1 písmene b) je první upomínkou také výzva k podání dodatečného oznámení podle § 12g, avšak v daném případě provozovatel kryptoaktiv podání učiní. To ale přesto není v požadované kvalitě a správce daně pojme pochyby o tom, zda je správné a úplné. V takovém případě lze vydat buď prostou kvalifikovanou výzvu, nebo lze vydat kombinovanou kvalifikovanou výzvu podle odstavce 3, ve které vyzve provozovatel kryptoaktiv, aby buď odstranil pochybnosti, nebo aby podal dodatečné oznámení, které bude úplné a správné.

Konečně případ podle odst. 1 písmene c) nastane tehdy, pokud provozovatel kryptoaktiv podá sice bez předchozí výzvy oznámení, ale to se na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly ukáže jako neúplné nebo nesprávné. V takovém případě je první upomínkou výzva k odstranění pochybností, pokud probíhal postup k odstranění pochybností, nebo oznámení zprávy o daňové kontrole, pokud probíhala daňová kontrola. Na základě toho lze následně vydat kvalifikovanou výzvu. Z výše uvedeného je zřejmé, že správce daně má možnost první „upomínku“ zahrnout do různých procesních instrumentů. Podstatné je, aby obsahem této „upomínky“, bez ohledu na to jakou má právní formu, bylo upozornění, že dalším krokem může být kvalifikovaná výzva jakožto druhá „upomínka“, která může vést ke zrušení registrace, pokud nejsou splněny příslušné povinnosti. Sama kvalifikovaná výzva je zvláštním případem výzvy k podání dodatečného oznámení podle § 12g, která má ale právní účinky, na základě kterých může být zrušena registrace z moci úřední, pokud je provozovateli kryptoaktiv stanovena lhůta ke splnění povinnosti alespoň v délce 30 dnů ode dne doručení této výzvy.

K pododdílu 4

Obdobně jako v oddílu 7 se navrhuje vložit samostatný pododdíl upravující seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv, jako nástroj donucení provozovatelů kryptoaktiv, kteří se nezaregistrují v Evropské unii.

K § 15zi

Konstruuje se seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv. Na tomto seznamu budou vedeni provozovatelé kryptoaktiv, kteří se nezaregistrují v Evropské unii k plnění oznamovacích povinností podle směrnice DAC 8 a bude dostupný dálkově (zejména na internetových stránkách správce daně). Samotný seznam bude mít informační funkci, kdy jeho primárním cílem je postihnout reputaci samotného provozovatele kryptoaktiv. Zároveň na něm budou na základě opatření obecné povahy uvedeny i případné informace o právních následcích tohoto zápisu, které mají i jiný nežli reputační charakter, tj. restrikce týkající se provozovatelů kryptoaktiv a uživatelů kryptoaktiv, kteří využívají služby tohoto provozovatele. Seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv je ze své povahy veřejný. Neuplatní se tak na něj v rozsahu odstavce 2 daňová mlčenlivost podle § 52 a násl. daňového řádu. S ohledem na fikce a domněnky podle odstavců 3 a 4 by měl být tento seznam dostupný v plném rozsahu, a neměl by být poskytován tak, že by informace o jednotlivém provozovateli kryptoaktiv byly zobrazeny až na základě zadání jejích identifikačních údajů (názvu, internetové nebo jiné elektronické adresy apod.). Zejména pro účely postihu za přestupek podle § 14zq odst. 2 se v odstavci 2 stanoví, že pokud je na seznamu nespolupracujících platforem uvedena adresa internetových stránek provozovatele kryptoaktiv nebo jeho jiná elektronická adresa, pak se nikdo nemůže dovolávat toho, že nevěděl, že je na dané adrese poskytuje provozovatel kryptoaktiv své služby. Pod pojem jeho jiná elektronická adresa je pak možné zahrnout například aplikaci nabízenou na ustálených platformách s aplikacemi nebo jiný způsob komunikace s uživateli kryptoaktiv prostřednictvím sítě Internet. Na rozdíl od seznamu nespolupracujících platforem obsaženého v předchozím oddílu je na tento seznam možné zapsat i fyzickou osobu, pokud by byla provozovatelem kryptoaktiv. S ohledem na citlivost zapisovaných údajů je proto správce daně povinen na základě písmene c) zapsat pouze údaje nutné k identifikaci této fyzické osoby jako provozovatele kryptoaktiv. Na tento seznam, tedy například není možné zapsat údaj o bydlišti fyzické osoby, je-li možné ji, jako podnikatele, dostatečně identifikovat například z adresy provozovny a identifikačního čísla. Tato limitace vyplývá zejména z judikatury ESLP chránící právo na respektování soukromého života (srov. např. rozsudek ze dne 9. března 2023 ve věci č. 36345/16 – L. B. proti Maďarsku), na základě které není možné uveřejňovat libovolné osobní údaje osob pouze za účelem jejich zveřejnění bez řádného důvodu pro toto zveřejnění, tedy je možné shromažďovat a následně zveřejnit data pouze v rozsahu nezbytném pro daný účel.

K § 15zj

Stanoví se postup pro zápis provozovatele kryptoaktiv na seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv. Prerekvizitou pro zápis provozovatele na seznam je skutečnost, že je nízce usazeným provozovatelem kryptoaktiv, který se nezaregistroval, ač měl povinnost tak učinit. Dále bude možné v případě, kdy se členské státy snaží zamezit působení konkrétní platformy na území celé Evropské unie, vycházet z podnětu ze strany jiného členského státu Evropské unie, na základě kterého bude zaujat společný evropský postup k takové platformě, a to i přesto, že konkrétní provozovatel platformy neusnadňuje činnost v České republice, tedy nespolupracuje s tuzemskými prodejci. Pokud jde o společný postup vůči nespolupracujícím platformám koordinovaný s jiným členským státem Evropské unie, může jít jak o postup iniciovaný ze strany České republiky, tak o postup iniciovaný ze strany jiného členského státu. Podnět může být dán jak žádostí jiného státu, tak může vyplynout z jednání v orgánech Evropské unie.

K § 15zk

Vyškrtnutí platformy ze seznamu nespolupracujících platforem činí správce daně z moci úřední tak, že zruší rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zápisu platformy na seznam, a následně provede samotné vyškrtnutí ze seznamu. Správce daně tak učiní buď na základě podnětu provozovatele kryptoaktiv, v rámci kterého bude nabídnuta dostatečná záruka podle § 15zn, že nebudou porušeny povinnosti stanovené v transpozičních předpisech ke směrnici DAC 8 nebo že bude dodatečně splněna dříve vzniklá oznamovací povinnost tohoto provozovatele kryptoaktiv. Mohou samozřejmě nastat případy, kdy splnění předchozí povinnosti nebude z povahy věci možné (nedohledatelnost dat apod.), pak se stanoví možnost správci daně tento fakt při přijímání záruk zohlednit, aby zákon nebyl přílišně tvrdý. Dále může k vyškrtnutí dojít na základě společného postupu vůči provozovateli kryptoaktiv v rámci Evropské unie, například v případě, kdy tento provozovatel kryptoaktiv dohodne patřičné záruky s orgány jiného členského státu. Z moci úřední lze také vyškrtnout ze seznamu provozovatele kryptoaktiv, který zemřel nebo zanikl, pokud v jeho činnosti nepokračuje jeho nástupce, a to jak fyzická osoba, tak osoba právnická. V případě, kdy dá provozovatel kryptoaktiv podnět ke zrušení rozhodnutí o zápisu, avšak správce daně nepřijme nabídnutou záruku, nepřistoupí správce daně k rušení tohoto rozhodnutí. Správce daně tak zahájí řízení z moci úřední pouze v případě, kdy je nabídnutá záruka dostatečná a přijme ji. To je součástí samostatného rozhodnutí v řízení o záruce podle § 15zn, které je obdobou řízení o přijetí finanční záruky podle § 173 daňového řádu. Ustanovení není formulováno tak, že by správce daně „mohl zrušit“ rozhodnutí v případě přijetí dostatečné záruky, protože by tím byla založena dvojí diskrece – diskrece o tom, zda přijme záruku, a pokud se tak stane, tak zda zruší toto rozhodnutí. Pokud tak záruku přijme, měl by vždy přistoupit ke zrušení rozhodnutí o zápisu.

K § 15zl

Samotný zápis provozovatele kryptoaktiv na seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv podle § 15zj má reálně pouze efekt reputačního charakteru, což samo o sobě nemusí být dostačující pro zajištění spolupráce provozovatele kryptoaktiv. Z tohoto důvodu se stanoví možnost vydat rozhodnutí, kterým se zakáže provozovateli kryptoaktiv poskytovat služby související s kryptoaktivy pod hrozbou pokuty. Jako další úroveň restrikce je stanoven plošný zákaz pro uživatele kryptoaktiv z České republiky využívat služby tohoto provozovatele kryptoaktiv podle § 15zm, opět pod hrozbou sankce. Rozhodnutí podle odstavce 1 může být podle povahy porušení registrační povinnosti vydáno buď současně s rozhodnutím o zápisu na seznam, nebo s časovým odstupem. Přestože zpravidla bude rozhodnutí podle odstavce 1 vydáno až s určitým časovým odstupem po zařazení provozovatele kryptoaktiv na seznam, protože samo zařazení na seznam může mít za následek zamezení pokračování protiprávního stavu, není apriorně vyloučeno, aby rozhodnutí podle odstavce 1 bylo v závažných případech vydáno také spolu s rozhodnutím podle § 15j, pokud protiprávní stav již po nějakou dobu trvá. S ohledem na skutečnost, že tímto rozhodnutím zasahuje správce daně do práv osobám, dbá z úřední povinnosti, aby takovýto zásah byl co nejmenší možný při současném zachování cílů tohoto zásahu, tedy vynucení součinnosti nízce usazeného provozovatele kryptoaktiv. Proto podle odstavce 2 posuzuje nutnost tohoto opatření a podle odstavce 3 jej zruší neprodleně poté, co pozbylo smyslu a účelu.

K § 15zm

Jako třetí a poslední restrikce vynucující splnění povinností podle tohoto dílu ze strany provozovatelů kryptoaktiv se stanoví možnost vydat opatření obecné povahy, kterým se se zakáže všem oznamovaným uživatelům kryptoaktiv využívat služby poskytované provozovatelem kryptoaktiv uvedeným na seznamu nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv. Tento zákaz je vynucován přestupkem podle § 15zq odst. 2. Opatření obecné povahy může být vydáno až poté, kdy rozhodnutí podle § 15zl nesplnilo svůj cíl, protože bez zápisu na seznam je bezpředmětné a nedává ani smysl ho uložit před či současně se zákazem činnosti provozovatelů. K odstavci 2: Z povahy věci je u návrhů opatření obecné povahy vyloučena možnost podat námitku, protože se tato opatření obecné povahy nedotýkají vlastnického práva k nemovitým věcem. Institut námitky se proto ex lege nepřipouští. V daném případě budou přímo dotčeni ve smyslu § 172 správního řádu pouze uživatelé kryptoaktiv, kteří mohou podávat připomínky. V obecné rovině pak je nutno konstatovat, že cílem opatření obecné povahy je vynutit součinnost zahraničního provozovatele kryptoaktiv, která v rámci celé Evropské unie ignoruje pravidla oznamování a v podstatě (i) potenciálně umožňuje daňovým subjektům se vyhýbat placení daní a (ii) má neoprávněnou výhodu oproti konkurenčním provozovatelům kryptoaktiv, kteří tuto povinnost plní, jelikož na něj nedopadají administrativní náklady spojené se shromažďováním údajů a jejich oznamováním. Institut námitky by tak vedl k obstrukcím ze strany provozovatelů platforem a v konečném důsledku by mohl zapříčinit horší vymahatelnost práva v České republice, a proto je samotná možnost podat připomínky v tomto případě dostačující. K odstavcům 3 a 4: S ohledem na skutečnost, že opatřením obecné povahy zasahuje správce daně do práv osobám, dbá z úřední povinnosti, aby takovýto zásah byl co nejmenší možný při současném zachování cílů tohoto zásahu, tedy vynucení součinnosti nízce usazeného provozovatele kryptoaktiv.

Proto podle odstavce 3 posuzuje nutnost tohoto opatření a podle odstavce 4 jej zruší neprodleně poté, co pozbylo smyslu a účelu. K odstavci 5: S ohledem na skutečnost, že se opatření obecné povahy vydává v režimu správního řádu, stanoví se výslovně kompetenční norma, podle které je příslušným správním orgánem v řízení o vydání opatření obecné povahy Specializovaný finanční úřad. Tento správní orgán zveřejňuje návrh opatření obecné povahy a je příslušný k vyřizování připomínek k návrhu.

K § 15zn

Za účelem opětovné registrace nebo vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv se určuje, co lze využít jako záruku. Jedná se o konkrétní opatření (personální, technická), složení kauce nebo splacení již vzniklých nedoplatků na pokutách či jejich kombinace. Správce daně nesmí požadovat nepřiměřené záruky. V tomto směru se použijí obdobná kritéria, jaká se uplatní při postupu podle § 248 odst. 1 daňového řádu, která také vycházejí z toho, že uložená pokuta nesmí být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Na rozdíl od § 248 odst. 1 daňového řádu však může správce daně zohlednit také význam porušení povinnosti a závažnost následku pro správu daní v jiném členském státě, protože se může stát, že provozovatel kryptoaktiv nebude v České republice významněji činný, neboť se bude zaměřovat na jiné členské státy, avšak opatření proti tomuto provozovateli kryptoaktiv budou činěna na základě koordinace v rámci Evropské unie.

K § 15zo

Upravují se parametry kauce podle § 15zn odst. 1 písm. b). Kauci lze složit buď na účet správce daně, kde musí být v plné výši po celou dobu, po kterou má být složena. V případě, kdy je kauce použita na úhradu pokuty, tak je příslušný provozovatel kryptoaktiv povinen ji doplnit. V okamžiku, kdy uplyne doba, po kterou má být kauce složena, stane se z těchto peněz přeplatek. K zajištění případné sankce za porušení povinnosti se pak konstituuje možnost peníze zadržet po dobu, kdy probíhá daňová kontrola týkající se zajištěných povinností, nebo se vede o porušení povinnosti soudní řízení. Druhou variantou složení kauce je pak bankovní záruka poskytnutá kvalifikovanou úvěrovou institucí na dobu o jeden rok delší nežli má být poskytnuta ze stejných důvodů. Správce daně při přijímání záruky uplatní správní uvážení, přičemž maximální výše kauce zhruba odpovídá maximálnímu možnému souhrnu uložitelných pokut za tři roky neplnění povinností při standardní očekávatelné délce řízení o uložení pokuty.

K pododdílu 5

Tento pododdíl upravuje dvě vzájemně související oblasti – pokuty a přestupky, tedy nástroje, kterými je možné vymáhat splnění povinností obsažených v navržené úpravě.

K § 15zp

Ustanovení o pokutách je konstruováno obdobně, jako v případě ostatních okruhů automatické výměny informací (§ 13n, 13zp, 14r a 14zzt). Také v tomto případě navazuje na obecnou úpravu podle § 247 a 247a daňového řádu s tím, že se uplatní moderace podle § 248 daňového řádu. K odstavci 1: Stanoví se sankce za porušení povinností při automatické výměně informací oznamovaných oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Konkrétně se jedná o sankce vztažené k oznamujícím poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud poruší povinnosti vztažené ke sběru, uchovávání, informování a předávání informací správci daně. Horní hranice sankcí, tj. až 1 500 000 Kč, je určena vzhledem k nutnosti citelného postihu i pro nespolupracující velké nadnárodní skupiny. Dolní hranice není stanovena, aby správce mohl stanovit sankci přiměřenou situaci, případně aby mohl v případě méně závažného porušení povinností buď po projednání deliktu od uložení sankce upustit, nebo sankční řízení vůbec nezahajovat. Úprava vychází z principu, že tentýž skutek lze sankcionovat pouze jednou. Správce daně však může uložit více pokut za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy ve vztahu k témuž oznamujícímu poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud se jednotlivé pokuty týkají různých pochybení, např. jiného období, jiné procedury nebo jiného okruhu dokladů. K odstavci 2: Obdobně jako v případě ostatních okruhů automatické výměny informací (§ 13n, 13zp, 14r a 14zzt) lze za porušení oznamovací povinnosti uložit pořádkovou pokutu, kterou je podle § 247 odst. 5 daňového řádu možné za zákonem daných podmínek ukládat opakovaně. Má tedy vynucovací charakter. Pořádkovou pokutu lze ukládat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení (§ 247 odst. 4 daňového řádu). Po uplynutí této doby je nutné vydat výzvu k podání dodatečného oznámení podle § 12g. Horní hranice jednotlivé pořádkové pokuty byla určena na základě stejných kritérií, jako v případě pokut podle odstavce 1. K odstavci 3: Existují také situace, kdy nelze spravedlivě požadovat, aby oznamující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zajistil zcela úplné informace. Pokud jsou kumulativně splněny všechny tři podmínky podle odstavce 3 písm. a) až c), pořádková pokuta se neuloží.

K § 15zq

K odstavci 1: Stanoví se přestupek, který lze uložit provozovateli kryptoaktiv, jenž

a) nesplní registrační povinnost nebo,

b) pokud je mu na základě 15zl uložen zákaz poskytovat služby, tento zákaz poruší. Přestupek podle písmene b) je tak možné uložit pouze nízce usazenému provozovateli kryptoaktiv, který je zapsán na seznamu nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv a současně je mu uložen zákaz poskytovat služby související s kryptoaktivy. Správní delikt podle písmene b) se na rozdíl od § 15zp konstruuje jako standardní přestupek, protože nedopadá na daňové subjekty při plnění jejich daňových povinností. Delikt podle písmene a) se konstruuje jako přestupek z důvodu, aby za jeho porušení bylo možné uložit trest zákazu činnosti. K odstavci 2: Stanoví se přestupek spočívající v porušení zákazu využívat služby provozovatele kryptoaktiv, na nějž se vztahuje opatření obecné povahy podle § 15zm odst. 2. Za tento přestupek je možné postihnout každého uživatele kryptoaktiv, který využije služeb takového provozovatele kryptoaktiv.

Správní delikt se na rozdíl od § 15zp konstruuje jako standardní přestupek, protože nedopadá na daňové subjekty při plnění jejich daňových povinností. K odstavci 3: Horní hranice sankce podle písmene a), tj. až 1 500 000 Kč, je určena vzhledem k nutnosti citelného postihu i pro nespolupracující velké nadnárodní skupiny. Dolní hranice není stanovena, aby správní orgán mohl stanovit sankci přiměřenou situaci, osobě pachatele přestupku a závažnosti jeho jednání. Horní hranice sankce podle písmene b), tj. až 500 000 Kč, je určena také vzhledem k nutnosti citelného postihu i pro nespolupracující velké nadnárodní skupiny, nicméně její nižší výše odpovídá nižší závažnosti postihovaného jednání. Může se jednat o korporátního investora, stejně jako o fyzickou osobu se zanedbatelným množstvím transakcí s kryptoaktivy. Sankce se současně stanoví v obdobné výši jako sankce za porušení obdobných povinností podle § 14zzt a 14zzu. K odstavci 4: V souladu s § 47 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se stanoví, že za přestupek spočívající v neregistrování se ze strany provozovatele kryptoaktiv je možné uložit trest zákazu činnosti. Jedná se o opatření naplňující požadavky směrnice DAC 8, dle které mají členské státy přijmout účinná, přiměřená a odrazující opatření k vymáhání dodržování předpisů v rámci své jurisdikce. Volba těchto opatření zůstává na uvážení členských států. Členské státy se rovněž vynasnaží koordinovat svá opatření zaměřená na vymáhání dodržování předpisů, v krajním případě včetně zabránění tomu, aby provozovatel kryptoaktiv mohl působit v rámci Unie. V návaznosti na uložení trestu zákazu činnosti může dojít i ke zrušení živnosti volné č. 81 Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, je-li pachatel jejím držitelem. K odstavci 5: K řízení o přestupcích je podle odstavce 5 příslušný finanční úřad v mezích své územní působnosti. Místní příslušnost se určí podle § 62 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

K pododdílu 6 K § 15zr

Vzhledem k specifikům nízce usazených provozovatelů kryptoaktiv, kteří se mohou vyhýbat komunikaci se správcem daně, se upravují možnosti doručování odlišně oproti ostatním oznamujícím poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy. Prvním krokem je standardní komunikace prostřednictvím datové schránky. Tato varianta je však vzhledem k povaze nízce usazených provozovatelů kryptoaktiv spíše méně pravděpodobná. Ve všech ostatních případech, zejména u nekontaktních zahraničních nízce usazených provozovatelů kryptoaktiv, se bude doručovat prostřednictvím veřejné vyhlášky a zároveň se budou tito provozovatelé vyrozumívat i jiným vhodným způsobem (e-mail získaný z internetu, poštovní zásilkou na adresu sídla společnosti, apod.).

K § 15zs

V souladu s DAC 8 se normuje lhůta pro předání získaných informací do zahraničí.

K § 15zt

Na základě DAC 8 se stanoví povinnost České národní banky jako regulátora v oblasti nařízení MiCA poskytovat pro účely automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech Specializovanému finančnímu úřadu jednou ročně seznam všech poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy, kteří v daném kalendářním roce měli příslušné oprávnění.

(§ 22 odst. 4)

Legislativně-technická úprava související s přesunem výjimek využití informací bez souhlasu kontaktního místa jiného členského státu do nového odstavce 5.

(§ 22 odst. 5)

Na základě DAC 8 se rozšiřuje možnost využití informací získaných z mezinárodní spolupráce od jiného členského státu bez souhlasu kontaktního místa tohoto členského státu, pokud se využití týká oblasti cel, AML a provádění mezinárodních sankcí.

(§ 23 odst. 2)

V souladu s DAC 8 se prodlužuje lhůta pro vyjádření nesouhlasu s předáním informací na patnáct pracovních dní.

(Příloha č. 1 čl. A bod 3)

V souladu s DAC 8 se vkládá nová definice pojmu „depozitní instituce“, která stávající definici rozšiřuje o držitele elektronických peněz a digitální měny centrální banky.

(Příloha č. 1 čl. A bod 4 písm. a))

V souladu s DAC 8 se rozšiřuje definice finanční instituce o investování, správu nebo obhospodařování oznamovaných kryptoaktiv ve smyslu § 15b s výjimkou směnných transakcí.

(Příloha č. 1 čl. A bod 4 písm. b) úvodní část ustanovení)

V souladu s DAC 8 se rozšiřuje definice finanční instituce o osoby, jejichž hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s oznamovanými kryptoaktivy ve smyslu § 15b.

(Příloha č. 1 čl. A bod 4 písm. b) alinea první)

V souladu s DAC 8 se stanoví výjimka pro čl. A bod 4 písm. a podbod 3, která vyjímá z rozsahu definice finanční instituce směnné transakce, které jsou podchyceny v rámci automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech.

(Příloha č. 1 čl. A bod 4 písm. b) alinea třetí)

V souladu s DAC 8 se nahrazuje odkaz na doporučení FATF odkazem na AML směrnici, konkrétně čl. 3 odst. 2, tj. jako

a) podnik jiný než úvěrovou instituci (tj. banku, spořitelní nebo úvěrové družstvo), který vykonává jednu nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12, 14 a 15 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, včetně činností směnáren, tj. konkrétně • Poskytování úvěrů včetně spotřebitelského úvěru, úvěrových smluv týkajících se nemovitého majetku, faktoringu, s postihem nebo bez postihu, financování obchodních transakcí (včetně forfeitingu). • Finanční leasing. • Platební služby podle definice v čl. 4 bodu 3 směrnice 2007/64/ES. • Vydávání a správa jiných prostředků k provádění plateb (např. cestovních šeků a bankovních směnek), pokud tato činnost nespadá pod bod 4 této přílohy. • Záruky a závazky.

• Obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

o s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladními listy atd.); o s peněžními prostředky v cizích měnách; o v oblasti termínových obchodů a opcí; o v oblasti měnových a úrokových obchodů nebo o s převoditelnými cennými papíry.

• Účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb. • Poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků. • Peněžní makléřství. • Obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet a související poradenství. • Uložení a správa cenných papírů. • Úschova cenností. • Vydávání elektronických peněz.

b) pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, pokud vykonává činnosti životního pojištění, na něž se uvedená směrnice vztahuje,

c) investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES,

d) subjekt kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi,

e) zprostředkovatel pojištění ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES, pokud jedná v souvislosti se životním pojištěním nebo jinými investičními službami, s výjimkou smluvně vázaných zprostředkovatelů pojištění ve smyslu bodu 7 uvedeného článku,

f) pobočky, pokud se nacházejí v Unii, finančních institucí uvedených v písmenech a) až e), bez ohledu na to, zda se jejich ústředí nachází v členském státě nebo v třetí zemi,

g) poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy. V zásadě by se mělo jednat o stejnou množinu osob, které jsou finančními institucemi podle AML zákona.

(Příloha č. 1 čl. A bod 5)

V souladu s DAC 8 se doplňují oznamovaná kryptoaktiva do definice finančního majetku.

(Příloha č. 1 čl. A body 8 až 12)

Na základě DAC 8 se stanoví pro účely automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi a zároveň pro účely automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech jednotně pojmy elektronické peníze, úřední měna a digitální měna centrální banky. Ze stejného důvodu se zavádí odkaz na oznamované kryptoaktivum a směnnou transakci podle § 15 b a 15e.

(Příloha č. 1 čl. B bod 1 písmeno b))

Na základě DAC 8 se zužuje definice neoznamujících finančních institucí.

(Příloha č. 1 čl. C)

Na základě DAC 8 se upravuje definice depozitního účtu, která se rozšiřuje o účty a fiktivní účty, na nichž jsou elektronické peníze a digitální měny centrální banky. Termín „fiktivní účty“ není termínem finančního práva a je nutno je vykládat eurokonformě.

(Příloha č. 1 čl. C bod 17 písm. e))

V souladu s DAC 8 se doplňuje další skupina vyňatých účtů.

(Příloha č. 1 čl. C bod 17 písm. f))

V souladu s DAC 8 se doplňuje další skupina vyňatých účtů.

(Příloha č. 1 čl. E bod 9))

Zpřesňuje se termín identifikační služba, který již byl využíván v DAC 7, avšak bez definice a upřesnění. Má se jednat o systém, který je schopen ověřit totožnost a daňovou rezidenturu konkrétní osoby. K dané věci pak je v rámci odůvodnění DAC 8 v odst. 34 uvedeno následující: „Očekává se, že řada členských států zavede jako zjednodušený a standardizovaný způsob identifikace poskytovatelů služeb a daňových poplatníků identifikační služby. Členské státy, které chtějí tento formát identifikace využívat, by měly mít možnost tak učinit, pokud to neovlivní tok a kvalitu informací dalších členských států, které tyto identifikační služby nevyužívají. Využívání identifikačních služeb by proto nemělo mít vliv na postupy náležité péče ani na požadavky na shromažďování informací. Navíc pokud se takový přístup v určitých ohledech odchýlí od odpovídajících standardů OECD pro automatickou výměnu informací, neměla by ustanovení této směrnice týkající se využívání identifikačních služeb mít vliv na určení toho, zda informace oznamované a vyměňované na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii jsou rovnocenné nebo odpovídají informacím uvedeným v této směrnici.“. V současné době takovýmto systémem disponuje pouze Dánské království.

(Příloha č. 2 oddíl I písm. B.)

V souladu s DAC 8 se doplňuje explicitní povinnost využití postupů kontroly a identifikace klienta podle § 8 až 13 AML zákona pro ověřování informací o oznamovaných účtech. Tyto postupy by měly být rizikově orientované.

(Příloha č. 2 oddíl I písm. E.)

V souladu s DAC 8, aby se zabránilo duplicitnímu oznamování stejných informací v rámci automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi a automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech, se explicitně z oznamování tyto informace vyjímají.

(Příloha č. 2 oddíl V písm. D.)

V souladu s DAC 8 se explicitně stanoví, že pro určení ovládající osoby lze využít postupy pro určení skutečného majitele podle AML směrnice. Konkrétně se tedy bude jednat o určení skutečného majitele podle zákona o evidenci skutečných majitelů a skutečného majitele transakce podle AML zákona.

(Příloha č. 2 oddíl VII písm. Aa.)

Směrnice DAC 8 nově stanoví postup, na základě kterého lze jednat v případě, že ve výjimečných případech lze využít i pro nově vzniklé účty (pouze po jejich vzniku) postup náležité péče pro dříve existující účty. V zásadě se však bude jednat pouze o jednorázový stav při vzniku účtu. Zároveň však se jedná o údaje, které jsou obdobné jako údaje, které musí oznamující česká finanční instituce, v případě, že je povinnou osobou podle AML zákona zjišťovat a v případě jejich nedodání ze strany klienta pak daný účet v důsledku až zrušit.

(Příloha č. 4 čl. B odst. 3)

V souladu s intencemi DAC 8 se zrušuje ustanovení, podle kterého nemusí oznamující provozovatel shromažďovat informace, které získává prostřednictvím identifikační služby. Nově je tedy shromažďovat bude muset.

(Příloha č. 5)

V souladu s DAC 8 se stanoví příloha týkající se postupů náležité péče v článcích A až D. V čl. E se definuje aktivní entita jako pojem použitý pouze v této příloze.

K čl. II

V souladu s DAC 8 se stanovuje, že se budou vyměňovat pouze ta předběžná daňová rozhodnutí, která se týkají výlučně fyzických osob, a po roce 2026 je o nich rozhodováno správcem daně. Dále se za oznamovací období 2026 a 2027 stanoví výjimka pro oznamování stanovených kategorií údajů, které nebude muset oznamující finanční instituce oznamovat v případech, kdy je nebude moci jednoduše získat. Jde pouze o přechodné období, po uplynutí těchto oznamovacích období se má za to, že již daná instituce měla dostatek času k transformaci svých informačních systémů, aby mohla tyto informace předávat.

K části druhé K čl. III

V souladu s DAC 8 se stanoví datum nabytí účinnosti.

V Praze dne 21. srpna 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Ministr financí: Ing. Zbyněk Stanjura podepsáno elektronicky