Vl.n.z.,kt.se mění z.v souv.s přij.z.o vstupu a pob.cizinců - EU

K části první – změna trestního řádu

Zohledněno rozdělení současné kategorie rodinných příslušníků občanů EU na 2 samostatné kategorie.

K části druhé – změna zákona občanského soudního řádu

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části třetí – změna zákona o místních poplatcích

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Po dohodě s gestorem zákona (MF) nebude již § 3g odst. 2 písm. d) obsahovat výčet příkladů průkazů totožnosti. Tento výčet nebyl nikdy úplný a bylo by jej nutné opakovaně aktualizovat.

V § 16c písm. b) je zdůrazněno, že přihlášení/ohlášení místa pobytu se týká pouze případů pobytu cizinců na dobu delší než 90 dnů. Nikoli pouze krátkodobých turistických pobytů.

K části čtvrté – změna zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části páté – změna zákona o živnostenském podnikání

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců, z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému a pokračující digitalizace pobytové agendy.

Dojde ke zjednodušení pro zahraniční fyzické osoby – živnostníky, kterým odpadne povinnost fyzicky dokládat oprávnění k pobytu, které jim bylo uděleno.

Jelikož se propojí informační systémy MV (ICAS) a MPO (RŽP) odpadne cizincům (podnikatelům) povinnost prokazovat údaje o svém oprávnění k pobytu, které jsou v systému ICAS vedeny.

Ustanovení § 5 počítá s tím, že živnostenské oprávnění budou moci získat i občané třetí země s osvědčením o strpění pobytu na území ČR (nyní jej mohli získat jako držitelé dlouhodobého víza nebo dlouhodobého pobytu za stejným účelem).

Změny § 6, 8 a 46 jsou motivovány snahou o sjednocení terminologie odkazování na rejstřík trestů.

Změny § 45b reagují na již zrušené povinnosti registrovat se k uvedeným daním.

K části šesté – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části sedmé – změna zákona o bankách

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části osmé – změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části deváté – změna autorizačního zákona

Ke změně dochází pouze v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části desáté – změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Ke změně dochází v důsledku změny systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců. Cizinecký zákon zavádí nový přístup k oprávněním k pobytu dětí narozených na území cizincům. Dítě narozené na území sleduje oprávnění k pobytu matky, přičemž oprávnění k pobytu získá dítě automaticky ze zákona již narozením. Vypouštěné ustanovení tedy již nemá v zákoně opodstatnění.

K části jedenácté – změna zákona o České národní bance

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části dvanácté – změna zákona o Ústavním soudu

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části třinácté – změna zákona o silniční dopravě

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky druhů pobytu v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části čtrnácté – změna zákona o zpravodajských službách Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému. Návrh tak zohledňuje požadavky vznesené v připomínkovém řízení k návrhu nového cizineckého zákona.

K části patnácté – změna zákona o státní statistické službě

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie systematiky druhů pobytu v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části šestnácté – změna zákona o vnitrozemské plavbě

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části sedmnácté – změna zákona o státní sociální podpoře

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části osmnácté – změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části devatenácté – změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců. Je zaveden nový přístup k oprávněním k pobytu dětí narozených na území cizincům.

Dítě narozené na území sleduje oprávnění k pobytu matky, přičemž oprávnění k pobytu získá dítě automaticky ze zákona již narozením. Některá dosavadní ustanovení již tak nemají dále opodstatnění.

Zohledněno je i rozdělení dosavadní kategorie rodinní příslušníci občanů EU na 2 nové kategorie.

K části dvacáté – změna zákona o zemědělství

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části dvacáté první – změna zákona o Veřejném ochránci práv

Zohledněno je rozdělení dosavadní kategorie rodinní příslušníci občanů EU na 2 nové kategorie.

K části dvacáté druhé – změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky pobytů v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Zpřesněno je postavení dítěte, které je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany.

K části dvacáté třetí – změna zákona o poštovních službách

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části dvacáté čtvrté – změna zákona o námořní plavbě

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části dvacáté páté – změna zákona o evidenci obyvatel

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky pobytů v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců. Ten již nepočítá s přidělováním rodných čísel cizincům v souvislosti s administrací jejich pobytu na území. Praxe ukázala, že velká skupina cizinců s dočasnou ochranou rodné číslo nepotřebuje, a i bez něj je v běžném životě v České republice schopna dlouhodobě plnohodnotně fungovat. Cizinci jsou pojištěni, odvádějí daně, jsou ošetřováni ve zdravotnických zařízeních, děti bez problémů navštěvují školní i předškolní zařízení. Záměr rodné číslo nepřidělovat všem cizincům v souvislosti s administrací jejich pobytu na území se tedy ukázal jako správný a je jedním z kroků, kterým Ministerstvo vnitra naplňuje záměr minimalizace využívání rodných čísel. V delším horizontu navíc výrazně ušetří personální kapacity na straně útvarů Ministerstva vnitra. Rodné číslo bude nadále přidělováno všem fyzickým osobám narozeným na území České republiky a občanům České republiky v zahraničí a fyzickým osobám na žádost oprávněných úřadů podle jiných právních předpisů. Již přidělená rodná čísla cizincům zůstávají nadále platná a vztahují se na ně tedy i ustanovení týkající se změn rodných čísel, jejich ověřování, osvědčování a potvrzování změn. Žádosti o přidělení rodného čísla cizincům z důvodu povolení pobytu, mezinárodní ochrany a splnění podmínek podle jiných právních předpisů nevyřízené před 1. ledna 2026 již dále vyřizovány nebudou a rodné číslo přiděleno nebude, ať už z moci úřední či na žádost.

K části dvacáté šesté – změna zákona o rozpočtových pravidlech

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části dvacáté sedmé – změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části dvacáté osmé – změna zákona o podpoře regionálního rozvoje

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části deváté – změna zákona o ochraně veřejného zdraví

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části třicáté – změna zákona o matrikách

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části třicáté první – změna zákona o silničním provozu Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části třicáté druhé – změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky pobytů v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Změny jsou motivovány především dvěma skutečnostmi:

1) návrh nového cizineckého zákona zvyšuje počet druhů oprávnění k pobytu,

2) současné znění § 6 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích je třeba zpřesnit.

Nové znění dotčených pasáží § 4 odst. 2 a § 6 odst. 1 a 3 rozlišuje hned několik kategorií fyzických osob:

a) občan České republiky – v jeho případě návrh odkazuje na „místo trvalého pobytu“ ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.

b) občan Evropské unie (který není občanem České republiky) – v jeho případě Ministerstvo vnitra nijak nezpochybňuje, že jeho oprávnění pobývat v kterémkoli členském státě Evropské unie vyplývá již přímo z primárního práva Evropské unie. Ač návrh nového cizineckého zákona zavádí povinnou registraci občanů Evropské unie pobývajících na území České republiky déle než 90 dnů, je „oprávnění pobývat na území České republiky“ pouze osvědčováno („osvědčením o registraci“). Oprávnění k pobytu občana Evropské unie není nijak časově omezeno, proto je lze obecně vnímat jako oprávnění trvající déle než 6 měsíců.

c) občan třetí země – v jeho případě se počítá s tím, že pro pobyt delší než 90 dnů by měl existovat právní titul, který se bude opírat rozhodnutí Ministerstva vnitra – udělení oprávnění k pobytu. Návrh nového cizineckého zákona zvýšil počet druhů a typů oprávnění k pobytu. Klíčové bude, aby oprávnění bylo Ministerstvem vnitra uděleno na dobu nejméně 6 měsíců (např. dlouhodobé vízum může být v souladu se žádostí občana třetí země uděleno např. pouze na 5 měsíců). Do této kategorie budou spadat dlouhodobá víza, dlouhodobé pobyty (příkladem je např. zaměstnanecká karta), trvalé pobyty, ale i pobyty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo pobyty rodinného příslušníka občana České republiky.

d) osoby s udělenou mezinárodní ochranou – oproti současnému znění se uvádí obecnější sousloví, které zahrnuje obě formy mezinárodní ochrany. Tedy ne pouze „azyl“, ale i „doplňkovou ochranu“.

Povinnost podle § 6 odst. 1 nadále nebude dopadat na cizince požívající dočasnou ochranu (zákon č. 65/2022 Sb. zavedl registr zvláštní) nebo na cizince, kterým oprávnění k pobytu na území České republiky osvědčilo nebo udělilo Ministerstvo zahraničních věcí (opět samostatná evidence).

Nově se ustanovení nebude vztahovat na dlouhodobě pobývající osoby na území České republiky strpěné. Jelikož část z nich mohla ke dni nabytí účinnosti návrhu pobývat na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění (a nově již oprávnění k pobytu nepůjde), počítá přechodné ustanovení s tím, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této novely se dokončí podle dosavadního právního stavu.

K části třicáté třetí – změna exekučního řádu

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části třicáté čtvrté – změna zákona o vodovodech a kanalizacích

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části třicáté páté – změna zákona o volbách do zastupitelstev obcí

Zohlednění nové terminologie druhů oprávnění k pobytu občana Evropské unie.

K části třicáté šesté – změna zákona o podpoře a výzkumu vývoje

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části třicáté sedmé – změna soudního řádu správního

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části třicáté osmé – změna zákona o uznávání odborné kvalifikace Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části třicáté deváté – změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části čtyřicáté – změna zákona o nelékařských zdravotních povoláních Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části čtyřicáté první – změna zákona o zaměstnanosti Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky pobytů v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Z jednotlivých změn lze zmínit zejména ustanovení věnované závaznému stanovisku Úřadu práce ČR vydávanému v řízení o prodloužení duální zaměstnanecké karty (§ 94 odst. 4).

Volný přístup na trh práce budou mít nově nejen držitelé oprávnění k pobytu uděleného za účelem sloučení rodiny, ale i držitelé oprávnění k pobytu za účelem rodinným (§ 98 písm. l)).

V návaznosti na výslovné ukotvení existence vládou schválených programů za účelem podpory demokracie, lidských práv a občanské společnosti, budou mít volný přístup na trh práce také účastníci takového programu. A to bez ohledu na to, na základě jakého typu (účelu) oprávnění k pobytu na území ČR pobývají (§ 98 písm. v) zákona o zaměstnanosti).

K institutu ověřeného zaměstnavatele

Zavedením institutu ověřeného zaměstnavatele dojde k optimalizaci řízení ekonomické migrace. Tento nástroj posílí důvěru veřejnosti ve schopnost vlády řídit pracovní migraci. Zároveň umožní sledovat a sdílet administrativní data o migraci sbíraná veřejnou správou a plnění povinností zaměstnavatelů pracovníků ze zahraničí.

Zavedení institutu ověřeného zaměstnavatele pro potřeby zahraniční zaměstnanosti v ČR má obecně za cíl snížit nelegální práci, pracovní vykořisťování a zastřené zprostředkování zaměstnání. Institut ověřeného zaměstnavatele má dále ambici nahradit splnění většiny podmínek pro zařazení zaměstnavatelů do jednotlivých programů ekonomické migrace schválených vládou za účelem dosažení ekonomického přínosu pro ČR podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.

Institut ověřeného zaměstnavatele má v oblasti zahraniční zaměstnanosti podobu statusu, jehož udělení podmiňuje možnost zaměstnat cizince, který pro výkon práce potřebuje některou z forem pracovního oprávnění (povolení k zaměstnání, duální zaměstnaneckou či modrou kartu). Návrh tím reaguje jednak na potřebu sjednocení vstupních předpokladů, jejichž splnění ze strany zaměstnavatelských subjektů výrazně přispěje k posílení transparentnosti procesu náboru, zároveň však také výrazně přispěje k odpovědnému přístupu zaměstnavatelských subjektů a eliminaci rizik souvisejících se zaměstnáváním cizinců. V neposlední řadě pak institut umožní lépe monitorovat a sdílet data o migraci a plnění povinností zaměstnavatelů a může tak do budoucna posloužit jako základ i pro jiné oblasti zaměstnanosti než pouze řízení pracovní migrace (např. APZ).

Nová povinnost zaměstnavatele nechat se zapsat do registru ověřených zaměstnavatelů nesmí představovat administrativní břemeno pro zaměstnavatele. Díky plné digitalizaci by měla být úkonem rychlým a plně automatizovaným.

Status ověřeného zaměstnavatele je zaměstnavateli udělen uvedením zaměstnavatele v registru ověřených zaměstnavatelů.

Do registru ověřených zaměstnavatelů je zaměstnavatel zapsán, pokud o zapsání požádá a pokud zároveň splňuje podmínky vedení v registru.

Tyto podmínky jsou následující:

a) zaměstnavatel, který působí v České republice přede dnem podání žádosti o zařazení do registru a pokud je zapsán v obchodním rejstříku, splnil své povinnosti vůči sbírce listin podle zákon o účetnictví

b) zaměstnavatel je daňovým rezidentem v České republice podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

c) zaměstnavatel v České republice zaměstnává ke dni podání žádosti o zařazení do registru alespoň 1 zaměstnance v pracovněprávním vztahu, který zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu alespoň 6 po sobě jdoucích měsíců,

d) zaměstnavatel nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

• u orgánů Finanční správy České republiky,
• u orgánů Celní správy České republiky,
• na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění,
• na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti.

e) zaměstnavateli nebyla v období 24 měsíců před podáním žádosti o zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů pravomocně uložena:

• pokuta vyšší než 100 000 Kč za umožnění výkonu nelegální práce,
• pokuta vyšší než 100 000 Kč za neposkytnutí součinnosti orgánu inspekce práce

při kontrole,

• pokuta za zastřené zprostředkování zaměstnání či umožnění zastřeného

zprostředkování zaměstnání nebo

• opakovaně pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících

z pracovněprávních předpisů nebo za porušení povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, jejichž dodržování kontroluje Státní úřad inspekce práce (dále jen „SÚIP“).

f) zaměstnavatel, na jehož majetek nebyl na základě pravomocného rozhodnutí soudu prohlášen konkurs.

S ohledem na skutečnost, že není žádoucí a priori neumožnit zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů všem zaměstnavatelům, kteří nesplňují podmínku §88c odst. 1 písm. c), což mohou být např. nově založené společnosti s oprávněným očekáváním zastoupení cizích státní příslušníků ve statutárních orgánech nebo na pozicích klíčových specialistů, zaměstnavatelé, kteří disponují inovativní podnikatelskou koncepcí, nově vzniklé státní podniky, nově vzniklé dceřiné společnosti obchodních korporací zaměstnavatele zařazeného do registru ověřených zaměstnavatelů či obchodní korporace zřízené a ovládané obcí nebo krajem za účelem poskytování veřejných služeb nebo hospodaření s veřejným majetkem atd., obsahuje zákon taxativní výčet případů, kdy je od výše uvedené podmínky upuštěno.

Příslušná výjimka se uplatní ve vztahu k zaměstnavateli, který/u kterého je:

a) předložil Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest (dále jen „agentura

[1]

CzechInvest“) záměr získat investiční pobídku podle zvláštního právního předpisu a splňuje předpoklady pro její získání,

b) vykonává jako svou hlavní ekonomickou činnost podle Klasifikace ekonomických

činností CZ-NACE; tyto ekonomické činnosti by mohla vymezit vláda svým nařízením,

c) je dceřinou obchodní korporací zaměstnavatele zařazeného do registru ověřených

zaměstnavatelů, kterému byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu, nebo který je příjemcem podpory podnikání poskytované agenturou

[2]

CzechInvest podle zvláštního právního předpisu,

d) na území České republiky uskutečňuje nebo hodlá uskutečnit věrohodný a proveditelný

inovativní podnikatelský plán, může na území nakládat s dostatečnými peněžním i prostředky pro jeho uskutečnění nebo tyto prostředky investoval a uzavřel smlouvu o spolupráci v oblasti podpory podnikání s právnickou osobou založenou za účelem

[1] Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. [2] Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. [§ 4a].

podpory inovativního podnikání nebo je s touto právnickou osobou kapitálově propojen,

e) je státním podnikem podle zvláštního právního předpisu,

f) je obchodní korporací zřízenou a ovládanou obcí nebo krajem za účelem poskytování

veřejných služeb nebo hospodaření s veřejným majetkem, nebo

g) jeho zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů je v zájmu České republiky.

Výjimka se tedy v první řadě zavádí pro zahraniční investory, kteří v ČR zahajují podnikání na základě investiční pobídky a jimi nově založené společnosti mají oprávněné očekávání zastoupení cizích státní příslušníků na vedoucích manažerských pozicích nebo na pozicích klíčových specialistů, aby mohla být investice úspěšně realizována. Zároveň se výjimka zavádí pro již etablované investory, kteří již pobídku získali, nebo kteří v ČR podnikají bez investiční pobídky, ale jsou příjemcem podpory ze strany agentury CzechInvest, a na území ČR v rámci rozvoje svých podnikatelských aktivit vytvářejí novou dceřinou společnost, která se rovněž potřebuje stát ověřeným zaměstnavatelem jako její mateřská společnost. Cílem této výjimky je neklást překážky dalším návazným investičním projektům.

Určení zaměstnavatele, který nebude muset plnit podmínku podle § 88c odst. 1 písm. c), skrze výkon činnosti podle klasifikace CZ NACE má zajistit, že dotčená podmínka nebude brzdit rozvoj společností, jež by mohly mít velký potenciál pro další rozvoj a modernizaci české ekonomiky. Vzhledem k tomu, že není účelné a praktické, aby zákon přímo obsahoval výčet jednotlivých kategorií CZ NACE, které se také mohou v průběhu času a potřeb české ekonomiky měnit, mohl by tento seznam obsažen v nařízení vlády, které může pružněji reagovat na měnící se potřeby České republiky. Návrh tohoto nařízení, by předkládalo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě znalosti podnikatelského prostředí v ČR a v souladu s cíli národních politik a strategií v oblasti rozvoje ekonomiky. Na seznam by mohly být zařazeny ekonomické činnosti, na kterých má stát zvýšený zájem z hlediska modernizace ekonomiky a posilování její konkurenceschopnosti, rozvoje odvětví s vysokou přidanou hodnotou nebo zvyšování produktivity práce (např. činnosti jako výzkum a vývoj, tvorba softwaru apod.). Na seznam by byly zařazeny rovněž činnosti spočívající v poskytování klíčových služeb jako vzdělávání nebo zdravotní péče. V případě, kdy zaměstnavatel bude mít v Registru ekonomických subjektů zapsanou hlavní ekonomickou činnost podle příslušného CZ-NACE, bude možné jej automaticky při splnění ostatních podmínek zařadit do registru ověřených zaměstnavatelů.

V zájmu rozvoje inovací bude výjimka poskytnuta rovněž nově zakládaným společnostem typu start-up. V § 88e je vymezeno, za jakých podmínek lze podnikatelský plán uskutečnit a pro tento účel považovat za věrohodný, proveditelný a inovativní.

Pokud se bude jednat o zaměstnavatele, který na území České republiky uskutečňuje nebo hodlá uskutečnit věrohodný a proveditelný inovativní podnikatelský plán a uzavřel smlouvu o spolupráci v oblasti podpory podnikání s právnickou osobou založenou za účelem podpory inovativního podnikání nebo je s touto právnickou osobou kapitálově propojen, bude nutné předložit:

a) věrohodný a proveditelný inovativní podnikatelský plán, který obsahuje popis

vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování,

b) doklady, ze kterých vyplývá, že může na území nakládat s dostatečnými peněžními

prostředky pro uskutečnění inovativního podnikatelského plánu nebo doklady o investování těchto peněžních prostředků,

c) doklad o vlastnictví nebo oprávněnosti užívání objektu určeného pro podnikání, který

je vhodný a dostatečný pro uskutečnění podnikatelského plánu a

d) smlouvu o spolupráci nebo doklady o kapitálovém propojení s právnickou osobou

založenou za účelem podpory inovativního podnikání.

Výjimka se dále zavádí pro případné nově založené státní podniky nebo korporace nově zřizované obci nebo kraji (např. krajský zdravotnický holding), které mohou potřebovat zaměstnat občany třetích států, především pak vysoce kvalifikované. U tohoto druhu zaměstnavatelů se nepředpokládá riziko neplnění ostatních kritérií pro zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů. Výjimka je poskytnuta, aby nemožnost zaměstnání cizinců nevytvářela překážky pro realizaci různých infrastrukturních a jiných veřejných projektů. Z tohoto důvodu je zaváděna i výjimka umožňující zařazení zaměstnavatele do registru ověřených zaměstnavatelů, je-li to v zájmu ČR, který potvrdí věcně příslušný člen vlády.

Splnění podmínek pro zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů na základě výše uvedených výjimek, které se vztahují na investiční pobídky, dceřiné společnosti investorů a start-upy, bude ověřovat agentura CzechInvest, do jejíž působnosti agenda investic a start-upů spadá. V § 88d se proto stanovují podmínky, za kterých agentura na žádost zaměstnavatele vydá potvrzení o splnění podmínek pro zařazení do registru, a za kterých potvrzení vydat odmítne. Je stanoven rovněž seznam dokladů, které je žadatel povinen k žádosti doložit, aby bylo splnění podmínek ověřitelné. Tato povinnost je stanovena pouze pro start-upy, splnění podmínek ostatními subjekty může agentura provést na základě informací z vlastních a veřejných zdrojů. Potvrzení následně žadatel o zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů doloží Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Registr ověřených zaměstnavatelů bude vést MPSV v elektronické podobě jako jeho správce a jako takový bude odpovídat za proces zařazování, vedení i vyřazování subjektů z registru. Veřejná část registru bude obsahovat název nebo jméno zaměstnavatele, jeho identifikační číslo a datum, od kterého je zaměstnavatel považován za ověřeného zaměstnavatele. Neveřejná část, do které budou mít přístup uživatelé z řad zainteresovaných orgánů veřejné správy, bude vedle zveřejněných údajů obsahovat i podrobnější informace o plnění jednotlivých podmínek registru.

Zaměstnavatel bude o zařazení do registru ověřených zaměstnavatelů žádat elektronicky prostřednictvím k tomu určeného formuláře. Zaměstnavatel bude o zařazení, resp. nezařazení do registru ověřených zaměstnavatelů, informován automatickou zprávou zaslanou do jeho datové schránky. Vyhodnocování oprávněnosti vedení v registru bude zajištěno automatizovaným přístupem k externím informačním zdrojům, které budou využity pro vyhodnocení splnění podmínek pro přiznání statusu ověřeného zaměstnavatele, a to v týdenní frekvenci. Při nezařazení do registru bude zpráva obsahovat i důvod nezařazení. Zařazování do registru nebude podléhat správnímu řádu. V případě, že zaměstnavatel nebude zařazen z důvodu nesplnění některé z podmínek, spojí se sám s příslušnou autoritou (např. ČSSZ ohledně pojistného, SÚIP kvůli sankcím) a situaci vykomunikuje/napraví. Poté se bude moci znovu pokusit o zařazení do evidence. Při neúspěšném pokusu o zařazení má zaměstnavatel neomezené množství pokusů, které nepodléhají nutnosti časového odstupu.

Výše uvedené podmínky pro zařazení do registru musí zaměstnavatel splňovat po celou dobu jeho vedení v registru ověřených zaměstnavatelů. Plnění těchto podmínek bude ověřováno pravidelně v týdenním intervalu.

Odlišná bude situace při vyřazování zaměstnavatelů z registru, jestliže přestanou plnit některou z podmínek pro zařazení. Vzhledem k tomu, že na volné pracovní místo ověřeného zaměstnavatele již může probíhat řízení o vydání pracovního oprávnění a vyřazení z registru by způsobilo zastavení řízení, do kterého mohl již vybraný kandidát věnovat svůj čas a vlastní prostředky, je nezbytné zavést větší ochranu zaměstnavatele a možnost stav napravit, aby k vyřazení nedošlo. Ministerstvo bude zaměstnavatele o neplnění podmínek informovat bez zbytečného odkladu prostřednictvím datové zprávy. K vyřazení dojde teprve, pokud k nápravě nedojde do 60 dnů od zaslání avíza o neplnění podmínek.

Vedení v registru ověřených zaměstnavatelů bude nezbytné:

• pro umístění volného pracovního místa v centrální evidenci volných pracovních míst

pro držitele duální zaměstnanecké i modré karty až do okamžiku, kdy je cizinci uděleno dlouhodobé vízum za účelem dokončení řízení v souvislosti s převzetím zaměstnanecké či modré karty a dále

• pro zahájení a vedení řízení o vydání povolení k zaměstnání do momentu vydání

rozhodnutí o povolení k zaměstnání.

Po uplynutí výše uvedeného již nebude mít vyřazení z registru ověřených zaměstnavatelů vliv na zaměstnání již zaměstnaných cizinců, avšak nebude možné uskutečnit nábor cizinců nových.

Rovněž o ukončení vedení v registru ověřených zaměstnavatelů bude zaměstnavatel informován automatickou zprávou zaslanou do jeho datové schránky, která bude obsahovat také důvod vyřazení z evidence. Samotný IT nástroj pravidelně prvnímu dni každého týdne zkontroluje plnění zákonem stanovených podmínek pro vedení v registru ověřených zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé, kteří splní všechny zákonem stanovené podmínky, budou tedy zařazeni do registru ověřených zaměstnavatelů a získají možnost zaměstnávat cizince. Zároveň bude zajištěn automatizovaný přístup k externím informačním zdrojům, které budou využity pro stanovení splnění podmínek pro přiznání statutu ověřeného zaměstnavatele, a to v zákonem určené týdenní frekvenci získávání dat a níže uvedené minimální struktuře. Institut vznikne propojením jednotlivých databází ostatních institucí a resortů tak, aby tento mohl být plně digitalizován za minimálního zapojení lidských pracovníků.

Z hlediska snížení administrativní zátěže jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně státní správy, by měl uvedený nástroj být propojen s registrem osob (ROS), dále s interními systémy MPSV a SÚIP. Dále bude tento systém propojen se systémy České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), s Finanční správou (Ministerstvem financí) a dalšími veřejně přístupnými registry, tak aby tato aplikace sama kontrolovala splnění výše uvedených podmínek. Detailní přehled systémů a rejstříků a z nich požadovaných dat je uveden níže v tabulce 1.

Tabulka 1: Přehled systémů a rejstříků a z nich požadovaných dat pro institut ověřeného zaměstnavatele Název systému Instituce Požadovaná data pozn., důvod získávání

IČO ztotožnění název (jméno) právní forma datum vzniku datum zániku

ROS ČSU

sídlo okres základní územní jednotka CZ-NACE

SÚIP pokuty Podmínka §88c odst. 1 písm. e) odvody na sociálním ČSSZp./nedoplatky Podmínka §88c odst. 1 písm. d) počet zaměstnanců Podmínka §88c odst. 1 písm. c)

Obchodní

MSPodmínka §88c odst. 1 písm. a)

rejstřík

účetní závěrky(působí v ČR alespoň 1 rok) obory činností ztotožnění

Živnostenský

MPO

rejstřík

provozovny daňový rezident Podmínka §88c odst. 1 písm. b) MF/GFŘ daňové nedoplatky Podmínka §88c odst. 1 písm. d) možnost automatického zasílání dotazu na ZP o Zdravotníinformaci o neexistenci pojišťovnynedoplatků na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění Podmínka §88c odst. 1 písm. d)

Dále v zákoně o zaměstnanosti dochází k těmto změnám

- výslovně garantován přístup na trh práce pro osoby s přiznaným postavením osoby

bez státní příslušnosti

- Na základě doporučení pracovní komise LRV a vládní legislativy k návrhu nového

cizineckého zákona se navrhuje upřesnění názvu institutu „centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty“. Nově bude vloženo slovo „duální“, protože tato evidence má smysl pouze pro držitele duální zaměstnanecké karty.

- V ustanovení o povolení k zaměstnání dochází ke zpřesnění implementace směrnice

2014/36/EU věnované sezónním zaměstnancům. Jde např. o reakci na situaci, kdy příslušný zaměstnavatel nevyvíjí hospodářskou činnost.

K části čtyřicáté druhé – změna školského zákona

Zohlednění změny terminologie návrhu nového cizineckého zákona. Mimo jiné dochází i k odstraňování sousloví „přechodný pobyt“ a „pobývat přechodně“.

K části čtyřicáté třetí – změna zákona o správních poplatcích

Ke změně dochází v důsledku návrhu na zvýšení správních poplatků v oblasti pobytové agendy a zavedení některých nových správních poplatků v souvislosti s její digitalizací. Jedná se o náklady spojené s provozem a údržbou infrastruktury, kterou je a bude nutné provozovat, s provozem Integrovaného cizineckého agendového systému (ICAS) a s vydáváním průkazů osvědčujících pobyty cizinců. Náklady na provoz pracovišť odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra se v minulých letech téměř ztrojnásobily a nejsou rozpočtově kryty. Mají-li být kryty státním rozpočtem, je nutné prokázat nárůst příjmů státního rozpočtu o cca. 200 mil. Kč; nebudou-li provozní náklady kryty, hrozila by reálně redukce počtu pracovišť v regionech a s tím spojená horší dostupnost služeb.

Další změny souvisí se změnou terminologie a systematiky v návrhu zákona o pobytu a vstupu cizinců, kdy došlo například ke změně charakteru institutu strpění občana třetí země, které nebude druhem pobytu a bude se vydávat pouze osvědčení o strpění, muselo tedy dojít k přepracování těchto položek.

Ač dochází návrhem k nahrazení znění většiny příslušných položek přílohy zákona, je zachována dosavadní systematika těchto položek.

Při podání žádosti o udělení oprávnění k pobytu pomocí systému ICAS bude podstatné, zda je žádost podávána Ministerstvu vnitra „přímo“, nebo „prostřednictvím zastupitelského úřadu“.

Nově je zaveden poplatek za zřízení cizineckého účtu, prostřednictvím kterého se budou žádosti o udělení oprávnění k pobytu podávat. Osvobozeni od něj budou cizinci, kteří při zřizování cizineckého účtu využijí prostředek k prokázání el. identity s příslušnou úrovní důvěry.

Novinkou je také poplatek ve výši 50 tisíc Kč za přednostní vyřízení žádosti o dlouhodobé vízum nebo oprávnění k dlouhodobému pobytu podávané na zastupitelském úřadu nebo jeho prostřednictvím ve lhůtě nejvýše 21 dnů. Poplatek je přímým odrazem „zrychleného řízení“ podle § 579 návrhu nového cizineckého zákoně. Bude na volbě žadatele, zda bude mít zájem o zrychlené vyřízení žádosti za cenu výrazně zvýšeného správního poplatku. Ministerstvo vnitra bylo k zavedení této možnosti vyzváno částí zaměstnavatelů.

K části čtyřicáté čtvrté – změna zákona o elektronických komunikacích Dochází k odstraňování sousloví „přechodný pobyt“ a „pobývat přechodně“.

K části čtyřicáté páté – změna zákona o veřejných výzkumných institucích

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části čtyřicáté šesté – změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců. Dosavadní výjimka uvedená v § 4 odst. 1 písm. b), pamatující pouze na cizince, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k dlouhodobému nebo k trvalému pobytu, neodpovídá systematice jednotlivých povolení k pobytu ani podle současného zákona o pobytu cizinců Systematika nového cizineckého zákona bude druhů oprávnění k pobytu rozeznávat ještě více. Snahou Ministerstva vnitra je tak formulace, která postihne většinu osob pobývajících na území České republiky déle než 90 dnů.

K části čtyřicáté sedmé – změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

Zohlednění změny terminologie návrhu nového cizineckého zákona. Mimo jiné dochází i k odstraňování sousloví „přechodný pobyt“ a „pobývat přechodně“.

K části čtyřicáté osmé – změna zákona o sociálních službách

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části čtyřicáté deváté – změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a pokračující digitalizaci státní správy.

K části padesáté – změna zákoníku práce

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části padesáté první – změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Současně je v § 59b odst. 2 zohledněno rozdělení kategorie rodinných příslušníků občanů Evropské unie na 2 samostatné kategorie.

Výslovně je také pamatováno na osoby s osvědčením o strpění. Písmeno d) odkazuje na osoby s osvědčením o strpění odvozené od privilegované skupiny cizinců uvedených v písmeni c). „Bydlištěm“ ve smyslu návětí § 59 odst. 2 zákona o přeměnách rozumí bydliště ve smyslu § 80 občanského zákoníku, tj. rozhodující je úmysl žít tam trvale.

K části padesáté druhé – změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části padesáté třetí – změna zákona o Policii České republiky

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části padesáté čtvrté – změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části padesáté páté – změna trestního zákoníku

Zohledněno je rozdělení dosavadní kategorie rodinní příslušníci občanů EU na 2 nové kategorie.

K části padesáté šesté – změna zákona o základních registrech Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

Nové znění § 17 písm. b) zahrnuje všechny cizince oprávněné pobývat na území České republiky déle než 90 dnů, kterým Ministerstvo vnitra takové oprávnění k pobytu udělilo (dlouhodobá víza, oprávnění k dlouhodobému, přechodnému nebo k trvalému pobytu) nebo kterým takové oprávnění Ministerstvo vnitra osvědčilo příslušným průkazem (např. vydáním osvědčení o registraci občanu EU).

K osobám strpěným na území a k přechodnému ustanovení Dosud jsou osoby s vízem nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 zákona č. 326/1999 Sb. a osoby s povolením k pobytu za stejným účelem podle § 43 zákona č. 326/1999 Sb. jako držitelé dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu subjekty údajů základního registru obyvatel (ROB) na základě § 17 písm. b) zákona o základních registrech.

Návrh nového cizineckého zákona nově osoby strpěné na území vyčleňuje z kategorie pobytu oprávněného (kam patří dlouhodobá víza i oprávnění k dlouhodobému pobytu) do pobytu tolerovaného.

Obecně nebudou všechny osoby s tolerovaným pobytem subjekty údajů základního registru obyvatel (ROB). Držitelé osvědčení o strpění pobytu na území České republiky však ano. V rámci § 17 však budou zařazeni do samostatného písmene c).

Smyslem přechodného ustanovení je (s dostatečnou mírou právní jistoty) zachovat evidenci osob strpěných v základním registru obyvatel.

K části padesáté sedmé – změna zákona o pojišťovnictví

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části padesáté osmé – změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Úprava terminologie. Současně dochází ke sladění způsobu vyjádření doby pobytu – ze 3 měsíců na 90 dnů.

K části padesáté deváté – změna zákona o zdravotních službách

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části šedesáté – změna zákona o ochraně ovzduší

Úprava terminologie. Zejména vypouštění sousloví odkazujícího na přechodný poby t, které již nebude novým cizineckým zákonem užíváno.

K části šedesáté první – změna zákona mezinárodní justiční spolupráci

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části šedesáté druhé – změna zákona o státním občanství

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části šedesáté třetí – změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části šedesáté čtvrté – změna katastrálního zákona Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části šedesáté páté – změna zákona o Vojenské policii

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části šedesáté šesté – změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců. Současně je v § 43 zohledněno rozdělení kategorie rodinných příslušníků občanů Evropské unie na 2 samostatné kategorie.

Výslovně je také pamatováno na osoby s osvědčením o strpění. Písmeno d) odkazuje na osoby s osvědčením o strpění odvozené od privilegované skupiny cizinců uvedených v písmeni c). Ostatní osoby s osvědčením o strpění budou zapisovány do obchodního rejstříku jako držitelé živnostenského oprávnění podle písmene e).

K části šedesáté sedmé – změna zákona o hazardních hrách

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části šedesáté osmé – změna zákona o ochraně státních hranic

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Je zohledněn i nový institut „neumožnění vstupu na území České republiky“ podle § 55 a 56 návrhu nového cizineckého zákona.

K části šedesáté deváté – změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části sedmdesáté – změna zákona o spotřebitelském úvěru

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části sedmdesáté první – změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části sedmdesáté druhé – změna zákona o platebním styku

Úprava terminologie. Zejména vypouštění sousloví odkazujícího na přechodný pobyt, které již nebude novým cizineckým zákonem užíváno.

K části sedmdesáté třetí – změna zákona o distribuci pojištění a zajištění

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části sedmdesáté čtvrté – změna zákona o zpracování osobních údajů

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části sedmdesáté páté – změna zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části sedmdesáté šesté – změna zákona o právu na digitální služby

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části sedmdesáté sedmé – změna zákona o náhradním výživném Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců.

K části sedmdesáté osmé – změna zákona o prověřování zahraničních investic

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části sedmdesáté deváté – změna zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem

Ke změně dochází v důsledku změny terminologie v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části osmdesáté – změna zákona o elektronizaci zdravotnictví Ke změně dochází v důsledku změny terminologie a systematiky v návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců a z důvodu vzniku nového Integrovaného cizineckého agendového systému.

K části osmdesáté první – změna zákona o správě voleb

Úprava terminologie. Zejména vypouštění sousloví odkazujícího na přechodný pobyt, které již nebude novým cizineckým zákonem užíváno.

K části osmdesáté druhé – změna zákona o zbraních a střelivu

Provedení řady terminologických úprav a současně zohlednění nové terminologie ve vztahu k rejstříku trestů.

K části osmdesáté třetí – změna zákona o munici

Provedení řady terminologických úprav a současně zohlednění nové terminologie ve vztahu k rejstříku trestů.

K části osmdesátá čtvrté – účinnost

Navržená účinnost změnového zákona odpovídá předpokládané účinnosti nového zákona o vstupu a pobytu cizinců.

Jelikož je účinnost navržena na prvního ledna roku 2026, je v souladu s obecnými pravidly zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

V Praze dne 25. září 2024

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

1. místopředseda vlády a ministr vnitra:

Mgr. Bc. Vít Rakušan

podepsáno elektronicky