I. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh zákona“) obsahuje transpozici změn, které byly přijaty ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/790 ze dne 28. února 2024, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (dále jen „směrnice“). Směrnice v mnohém souvisí s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/791 ze dne 28. února 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014, pokud jde o zvýšení transparentnosti údajů, odstranění překážek vzniku služby konsolidovaných obchodních informací, optimalizaci obchodních povinností a zákaz přijímání plateb za tok pokynů (dále jen „nařízení“).
Směrnice i nařízení jsou součástí projektu unie kapitálových trhů (tzv. CMU – Capital Markets Union), který se dlouhodobě snaží podpořit využívání kapitálových trhů jako alternativ k bankovnímu financování, a tak dát ekonomice EU nutný impuls pro další rozvoj a financování inovací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (dále jen „směrnice MiFID II“) je upravována právě transponovanou směrnicí a spolu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení MiFIR“), které je nařízením novelizováno, vytváří v EU právní rámec obchodování s finančními nástroji, jenž je v českém právním řádu implementován do zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), z toho důvodu je úprava navrhována právě do tohoto zákona.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava reaguje na přijetí změn ve směrnici a souvisí s nařízením. Nařízení obsahuje úpravu transparentnosti obchodních údajů, kdy snížilo povinnost uveřejňovat informace, které byly shledány jako nevyužívané, jako např. předobchodní informace u dluhopisů nebo derivátů, a navýšilo transparentnost údajů zvláště jejich konsolidací u poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací. Rovněž navýšilo povinnost uveřejňovat informace zvláště u systematických internalizátorů v případě kapitálových nástrojů.
Ze směrnice se do nařízení přenáší úprava synchronizace obchodních hodin nebo zákaz přijímaní plateb za směřování pokynů, což znamená, že tyto povinnosti jsou ze ZPKT odstraněny, neboť jsou nově vyžadovány na základě nařízení.
Návrh zákona dále osvobozuje zákazníky poskytovatele přímého elektronického přístupu k obchodnímu systému od povinnosti získat povolení podle ZPKT k poskytování hlavní investiční služby. Jelikož subjekty, které tento přístup zajišťují, tj. (terminologií unijního práva) povolené investiční podniky nebo úvěrové instituce, odpovídají za zajištění toho, že jejich zákazníci splňují zákonné požadavky, tato funkce „strážce přístupu“ je účinná a není díky ní nutné vyžadovat získání povolení i od zákazníků samotných.
Systematický internalizátor
Návrh zákona mění definici systematického internalizátora a zužuje ji pouze ve vztahu ke kapitálovým nástrojům, těmi jsou podle čl. 3 nařízení MiFIR akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému (tedy ETF), certifikáty a jiné podobné finanční nástroje obchodované v obchodním systému.
Možnost zvolit si režim systematického internalizátora dobrovolně zůstává. Cílem úpravy je zprostit investiční podniky nadbytečné povinnosti zveřejňovat pro účely posouzení údaje o dluhopisech a OTC derivátech, neboť nařízení se nově odklání od požadavku na předobchodní transparentnost pro nekapitálové nástroje.
Povinnosti ve vztahu k hlášení obchodů s komoditními deriváty a deriváty na povolenky na emise skleníkových plynů
Energetická krize v roce 2022 na trzích s komoditními deriváty odhalila, že mechanismy, které mají řešit reakci na nadměrnou volatilitu na těchto trzích, nejsou dostatečně transparentní a nebyly využity efektivně. Směrnice, a v návaznosti na ni i návrh zákona, tak rozšiřuje informační povinnost o komoditních derivátech a zavádí povinnost pozastavit obchodování explicitně i v případě mimořádné situace, kdy dochází k výraznému pohybu cen. Navrhuje se zároveň pojistka ve formě subsidiárního oprávnění České národní banky (dále jen „ČNB“) obchodování pozastavit v případě nečinnosti organizátora regulovaného trhu.
Nově jsou podle návrhu zákona provozovatelé obchodního systému povinni periodicky každý týden informovat o dodržování limitů čistých pozic pro jednotlivé osoby v mj. komoditních derivátech nebo derivátech na povolenky na emise skleníkových plynů. Ty jsou též nově zahrnuty do režimu limitů čistých pozic v reakci na energetickou krizi. Dále, pokud jsou tyto limity čistých pozic překročeny, je o tom povinen provozovatel obchodního systému poskytnout ČNB další zprávu obsahující podrobnější informace. Cílem úpravy je umožnit ČNB efektivní výkon dohledu a včasnou reakci v případě již zmíněných mimořádných situací.
Požadavek na kvalitu údajů
Požadavek na kvalitu údajů je nově i v návaznosti na potřebu zavedení konsolidovaných obchodních informací upraven v nařízení. Organizátor regulovaného trhu, ale také provozovatel mnohostranného obchodního systému nebo provozovatel organizovaného obchodního systému, musí již v rámci požadavků na udělení povolení nastavit své postupy tak, aby dostály požadavkům na kvalitu údajů, které klade nařízení.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl transponovat do českého právního řádu změny ve směrnici a uzpůsobit jej ve vztahu k nařízení. Tato povinnost České republiky vyplývá z jejího členství v EU.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast kapitálových trhů.
5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s předpisy EU
Návrh zákona je v souladu s právními předpisy EU. Navrhovaná právní úprava je implementací evropských právních předpisů, konkrétně směrnice, která novelizuje směrnici MiFID II.
Návrh zákona je v souladu s právními akty EU, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.
Návrh zákona nemá dopad do oblasti základních lidských práv a je slučitelný s Evropskou úmluvou o lidských právech a příslušnou judikaturou.
6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty a zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy má být ve svém důsledku pozitivní, neboť kladeným dlouhodobým cílem je vyšší využití kapitálových trhů, které ve svém důsledku pomůže celé ekonomice. Ani krátkodobě však není vzhledem k povaze navrhované právní úpravy důvod předpokládat jiný než mírně pozitivní hospodářský a finanční dopad.
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány dopady na veřejné rozpočty, lze očekávat minimální zvýšení nákladů pro ČNB z důvodu jí nově přiznané pravomoci opatřením obecné povahy zastavit nebo omezit obchodování na regulovaném trhu v krajních situacích v případě nečinnosti organizátora regulovaného trhu.
Ve vztahu k systematickým internalizátorům, tedy některým obchodníkům s cennými papíry, můžeme očekávat pozitivní dopad v důsledku snížení zákonné povinnosti, a tedy i nákladů. I když je ve vztahu k systematickým internalizátorům navýšena povinnost transparentnosti ve vztahu ke kapitálovým nástrojům, snížení zatěžující povinnost ve vztahu k dluhopisům a OTC derivátům by to mělo kompenzovat, tedy očekáváme spíše pozitivní dopad.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné negativní dopady na spotřebitele.
Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Návrh zákona nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, protože nezavádí nové zpracování, ani nemění dosavadní praxi v této oblasti.
10. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Korupční rizika, která mohou vést ke zvýhodnění konkrétních subjektů vůči jiným, spočívají v benevolentním výkonu dohledu a správního řízení ze strany orgánu dohledu. Je však třeba uvést, že správní řízení se řídí správním řádem či sektorovými procesními předpisy. Rozhodovací pravomoc je transparentní a je vždy možné určit konkrétní subjekty, které jsou odpovědné za rozhodnutí. Na základě výše uvedených skutečností lze usuzovat, že nevzniknou žádná korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na rodiny.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
II. ZVLÁŠTNÍ ĆÁST
K čl. I
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
ZPKT je transpozičním zákonem směrnice MiFID II. Poznámka pod čarou slouží jako odkaz na danou směrnici v jejím platném znění, tj. jak byla revidována dalšími směrnicemi.
K bodu 2 (§ 2):
Odstavec 2 písm. e) reaguje na skutečnost, že ZPKT v §17a, § 55 nebo § 69 termín „trh s investičními nástroji“ používá, ale postrádá jeho definici. S novelizací směrnice MiFID II vyvstala potřeba z důvodu vyjasnění a právní jistoty tuto chybějící definici doplnit.
K bodu 3 (§ 4b):
Odstavec 1 písm. d) bod 3 se zrušuje v důsledku změny ustanovení čl. 17 odst. 5 a čl. 48 odst. 7 směrnice MiFID II, na něž je navázáno, a podle kterých nově odpovídají poskytovatelé přímého přístupu za to, že jejich zákazníci splňují požadavky vyplývající ze směrnice MiFID II. Na základě účinnosti tohoto ustanovení působí poskytovatelé jako strážci přístupu a není nutné, aby se v tomto směru na jejich zákazníky, a to včetně osob obchodujících na vlastní účet, směrnice MiFID II vztahovala. Cílem je minimalizovat administrativní a právní zátěž pro zákazníky.
K bodu 4 a 5 (§ 12h):
Jde o úpravu, která navazuje na Obecné pokyny EBA ke shromažďování údajů o osobách s vysokými příjmy. Termín a způsob poskytování těchto informací je na základě zmocnění v § 12h odst. 4 a v souladu s uvedenými pokyny upraven v § 5a vyhlášky č. 424/2017 Sb., o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu. Termín je vyhláškou stanoven na 15. června následujícího kalendářního roku. Poslední věta umožňující uvedenou informační povinnost nahradit uveřejněním se pak ruší z důvodu absence právní opory takové možnosti v unijních předpisech.
K bodu 6 (§ 15c):
Jedná se o technickou úpravu doplňující odstavec o dříve výslovně nezmiňovaný odkaz na příslušné ustanovení.
K bodu 7 (§ 15d):
Jedná se o technickou úpravu, doplňující odstavec informativní povahy o dříve nezmiňovaná ustanovení.
K bodu 8 (§ 15l):
V odstavci 5 se zrušuje část poslední věty za středníkem, odkazující na informace uveřejňované podle § 15n odst. 5 a § 73l. Tato dvě ustanovení jsou navázána na čl. 27 směrnice MiFID II, jehož text je novelizován tak, že z něj byly vypuštěny odkazy na odst. 3 a odst. 6. Vzhledem k tomu, že odst. 3 odkazuje na nařízení MiFIR, které je přímo účinné, a odst. 6 se zrušuje, je vhodné zrušit i odkaz na s nimi provázané paragrafy v ZPKT. Cílem zrušení je zabránění dvojkolejnosti právní úpravy.
K bodu 9 (§ 15n):
Ustanovení §15n odst. 4, které bylo původně navázáno na čl. 27 odst. 2 směrnice MiFID II, se zrušuje. V rámci novelizace byl obsah tohoto článku přesunut do čl. 39a nařízení MiFIR, které je přímo účinné, a je tedy nutné odstranit toto ustanovení ze ZPKT, aby se zabránilo dvojkolejnosti právní úpravy. Dohled ze strany ČNB není přesunem normy do nařízení nijak dotčen, nadále platí generální dohledová pravomoc ČNB ve smyslu § 135 odst. 1 ZPKT, jež ji opravňuje sankcionovat porušení nařízení MiFIR podle § 178 odst. 1 ZPKT.
Odstavce 5 a 6 se zrušují z důvodu snížení administrativní zátěže. Odstavec 5 byl transpozicí čl. 27 odst. 6, který byl na základě doporučení ESMA zrušen pro neefektivitu. Odstavec 6 byl pak technickým upřesněním pro odstavec 5. Cílem této úpravy je odstranění nadbytečné administrativní zátěže, která na základě zjištění ESMA nepřinášela adekvátní výsledky.
K bodu 10 (§ 15r):
Jde o odkaz do nařízení MiFIR, které zajišťuje unifikaci a standardizaci obchodních povinností napříč členskými státy EU. Pouze v případech, kdy se na pokyn vztahuje obchodní povinnost podle nařízení MiFIR, má obchodních s cennými papíry povinnost bez zbytečného odkladu informovat zákazníka o místě provedení pokynu.
K bodu 11 (§ 17a):
Ustanovení stanoví, kdo je považován za systematického internalizátora a za jakých podmínek. Pojmy organizovaně, často a systematicky jsou v současné době definovány v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, u nějž je v budoucnu očekávána novelizace. Výčet nástrojů, s nimiž systematický internalizátor obchoduje, je pak uveden v čl. 3 odst. 1 nařízení MiFIR. Ustanovení je provázáno s čl. 4 odst. 1 bodem 20 směrnice MiFID II, který je novelizován, a ustanovení tedy tuto novelizaci, jejímž cílem je vyjasnění a zjednodušení předchozí definice, reflektuje. Z toho důvodu se zároveň zrušují odstavce 2 až 4.
K bodům 12 a 13 (§ 38):
Ustanovení stanoví požadavky, které musí obchodní společnost splnit, chce-li od ČNB získat povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu.
Písmeno n) reflektuje požadavky na kvalitu údajů plynoucí z čl. 22b nařízení MiFIR s přímou účinností. Písmeno o) je pak transpozicí čl. 47 odst. 1 písm. h) směrnice MiFID II, které zavádí požadavek na minimální počet aktivních účastníků.
K bodům 14 a 15 (§ 50b):
Formulace rozšiřuje možnost pozastavení nebo omezení obchodování. Ustanovení reflektuje čl. 48 odst. 5 první pododstavec směrnice MiFID II. Cílem tohoto ustanovení je rozšířit povinnost organizátora regulovaného trhu jednat i za dalších zákonem dopředu obtížně předvídatelných situací a zvýšit tak ochranu regulovaného trhu.
Doplnění v odstavci 3 je odrazem informační povinnosti a principu předvídatelnosti směrem k veřejnosti a je provázáno s ustanovením čl. 48 odst. 5 třetího pododstavce směrnice MiFID II. Cílem je posílit transparentnost a poskytnout jasnou informaci, při naplnění kterých parametrů dojde k omezení nebo pozastavení obchodování.
K bodu 16 (§ 50f):
Smyslem doplněného odstavce 5 je poskytnout možnost organizátorům regulovaného trhu stanovit rovnocenné kroky kotace v případě akcií společností ze třetích států, kterým byl přidělen ISIN ve státě mimo EU a které splňují podmínky stanovené v čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení MiFIR. Tím by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže a k rovnocenným podmínkám v případě akcií splňujících požadovaná kritéria kotace, aby nedocházelo k neodůvodněnému rozdílnému zacházení pouze na základě toho, v jakém státu byl přidělen ISIN.
K bodům 17 a 18 (§ 69):
V tomto ustanovení se do odstavce 2 doplňuje písmeno h) odkazující na čl. 22b přímo účinného nařízení MiFIR, které stanoví požadavky na provozovatele mnohostranného obchodního systému z hlediska kvality poskytovaných údajů. Cílem tohoto ustanovení v nařízení MiFIR je zajistit standardizaci kvality poskytovaných údajů napříč členskými státy EU.
K bodu 19 a 20 (§ 73f):
V tomto ustanovení se do odstavce 1 doplňuje písmeno e) odkazující na čl. 22b nařízení MiFIR, které stanoví požadavky na provozovatele mnohostranného obchodního systému z hlediska kvality poskytovaných údajů. Cílem tohoto ustanovení v nařízení MiFIR je zajistit standardizaci kvality poskytovaných údajů napříč členskými státy EU.
K bodu 21 (§ 73j):
Ustanovení § 73j včetně poznámky pod čarou č. 100 se zrušuje. Nově je synchronizace obchodních hodin upravena v čl. 22c nařízení MiFIR, které je přímo účinné.
K bodu 22 (§ 73l):
Ustanovení § 73l včetně poznámky pod čarou č. 101 se zrušuje. Za účelem snížení administrativní zátěže došlo k modifikaci čl. 27 odst. 3 směrnice MiFID II, na který byl § 73l navázán. Požadavky stanovené v § 73l se tak staly nadbytečně zatěžujícími. Zjednodušená povinnost informovat o převodním místě byla promítnuta do § 15r odst. 4.
K bodu 23 (§ 127a):
Jedná se o legislativně technickou opravu nepřesného odkazu. Povinnost ČNB uveřejnit jí oznámené skutečnosti je stanovena v § 122 odst. 7.
K bodům 24 a 25 (§ 134c):
Ustanovení § 134a odst. 1 stanoví povinnost ČNB opatřením obecné povahy nastavit limity čistých pozic, kterou může osoba kdykoliv držet v zemědělských, zásadních, nebo významných komoditních derivátech. V reakci na energetickou krizi byly nově přidány i deriváty na povolenky na emise skleníkových plynů.
Ustanovení § 134c umožňuje provozovateli obchodního systému účinně získávat informace umožňující tyto limity uplatňovat.
K bodům 26 až 36 (§ 134e):
V § 134e se dosavadní odstavec 1 nahrazuje novým zněním odstavců 1 a 2. Nově formulované odstavce stanoví periodickou informační povinnost směrem k ČNB. Té je v § 134a uloženo nastavit limity čistých pozic, které mohou jednotlivé osoby držet, mimo jiné, v komoditních derivátech, nebo derivátech na povolenky na emise skleníkových plynů. ČNB je jako instituci vykonávající dohled prostřednictvím tohoto ustanovení umožněno mít přehled o jednotlivých pozicích, a tím provádět dohled nad dodržováním jí nastavených limitů.
Odstavec 2 je pak rozvedením povinnosti stanovené v odstavci 1 k předkládání periodických zpráv, a to v tom smyslu, že pokud objem otevřených pozic překročí minimální stanovené hodnoty, je provozovatel obchodního systému povinen poskytnout ČNB další zprávu obsahující podrobnější informace. Těmi jsou informace o dlouhých a krátkých pozicích podle kategorií, nebo o jejich změnách od předchozí zprávy. Tato povinnost se týká podle odstavce 2 písm. b) i obchodních systémů, v nichž opce obchodovány nejsou.
Nově doplněný odstavec 9 ukládá povinnost provozovateli obchodního systému předávat tyto zprávy ČNB a ESMA. Cílem těchto ustanovení je umožnit ČNB efektivní výkon dohledu a včasnou reakci.
V rámci novelizačních změn došlo k upřesnění terminologie, kdy již u pozic v derivátech není akcentováno, že se jedná o otevření pozice, neboť hlášena je vždy otevřená pozice.
K bodu 37 (§ 134f):
V návaznosti na změny provedené v §134e se odkaz na odstavec 1 písmeno b) mění na odstavec 1.
K bodu 38 (§ 136):
Předmětem úpravy nového odstavce 6 je zavedení oprávnění pro ČNB, které tvoří pojistku pro ochranu obchodování na regulovaném trhu, pokud organizátor regulovaného trhu neomezí nebo nepozastaví obchodování v situaci podle § 50b odst. 1. V takovém případě je ČNB oprávněna tak učinit opatřením obecné povahy a zabránit tak narušení řádného fungování trhu. Primární povinnost k omezení, potažmo zastavení obchodování, v případě výskytu mimořádné situace dopadá na organizátora regulovaného trhu. Ustanovení § 136 představuje pojistku v případě nečinnosti organizátora regulovaného trhu. Jde tedy o opatření, jež má zabránit excesivním negativním dopadům na kapitálový trh v případě nečinnosti organizátora regulovaného trhu, tj. porušení jeho povinnosti konat. Ze své povahy má ČNB zasahovat do regulovaného trhu jen v rozsahu, způsobem a v čase nezbytně nutném pro zamezení újmy účastníkům regulovaného trhu. Vzhledem k tomu, že tato pojistka má podobu opatření obecné povahy, tak v případě, že s takovým krokem některý z účastníků nesouhlasí, má možnost obrany v podobě soudního přezkumu.
K bodu 39 (§ 164):
V odstavci 1 písmenu ze) se vzhledem ke změně číslovaní odstavců v odkazovaném ustanovení mění číslo odstavce z čísla 2 na 3.
K bodu 40 až 42 (§ 168):
V odstavci 1 se zrušuje přestupek organizátora regulovaného trhu spočívající v nezajištění synchronizace obchodních hodin podle § 73j, stejně tak se zrušuje přestupek nezajištění synchronizace obchodních hodin podle § 73j také pro provozovatele mnohostranného obchodního systému v odstavci 2 a pro provozovatele organizovaného obchodního systému v odstavci 3. Zrušení těchto přestupků se zakládá na skutečnosti, že povinnost synchronizace obchodních hodin se v rámci novelizace přesunuje do čl. 22c přímo účinného nařízení MiFIR. Porušení povinností vyplývajících z MiFIR je pak sankcionováno ustanovením § 178 ZPKT a není potřeba do tohoto ustanovení návrhem zákona zasahovat.
K bodu 43 (§ 199):
V odstavci 6 se doplňuje odkaz na § 136 odst. 6, který byl nově přidán do zákona.
K čl. II
Přechodná ustanovení
Vzhledem k rozšíření povinností, které musí organizátor regulovaného trhu, provozovatel mnohostranného obchodního systému a provozovatel organizovaného obchodního systému dokládat pro získání povolení, je poskytnuta lhůta dva měsíce na uvedení do souladu s novými povinnostmi.
K čl. III
Účinnost
Účinnost se navrhuje podle čl. 2 směrnice od 29. září 2025, neboť členské státy mají do 29. září 2025 uvést své právní řády do souladu se směrnicí.
V Praze dne 13. listopadu 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
Ministr financí:
Ing. Zbyněk Stanjura
podepsáno elektronicky