I. Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon reagoval na zjištěná porušování lidských práv v podobě provádění nezákonných sterilizací, tedy na zásahy do práv osob, především jejich tělesné integrity, ale i soukromí a rodinného života.

Na problematiku protiprávních sterilizací bylo poprvé podrobně poukázáno na konci roku 2005 v Závěrečném stanovisku Veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem,¹ kdy VOP zjistil, že ve většině případů z více než 80 stížností, které v roce 2005 obdržel a z nichž některé podrobně popsal, byla sterilizace provedena v rozporu s platnými zdravotnickými předpisy. Nedostatky spatřoval zejména v neudílení svobodného a informovaného souhlasu se zákrokem ve výše popsaném občanskoprávním smyslu, následkem čehož došlo k protiprávním zásahům do osobnostních práv postižených. Např. v mnohých případech ženy podepisovaly souhlas se sterilizací jen několik desítek minut nebo jednotek hodin před porodem dítěte. V jiném případě pacientka podepsala pouze obecný souhlas „s operací a s každým zákrokem, který se ukáže během operace nutným“, což rozhodně nelze považovat za platný informovaný souhlas se sterilizací. Dále veřejný ochránce práv konstatoval, že během období komunismu (s přesahem do roku 1991 i poté) orgány státní sociální péče aktivně ovlivňovaly reprodukční chování žen skrze formální a neformální nátlak a motivaci k podstoupení sterilizace. Nátlak měl v praxi často podobu přemlouvání, přesvědčování či hrozby odebráním dětí, sociálních dávek či jiné vážné újmy. Motivace pak spočívala v přislíbení a následném poskytnutí finanční či věcné sociální dávky v zájmu „zdravé populace“, což upravovaly tehdejší interní a později dokonce právní předpisy. Cílem této státní politiky bylo patrně zlepšení situace sociálně slabších rodin omezením počtu dětí, které budou mít. Dalším cílem však bylo i zajištění „kvalitnější populace,“ jak vyplývá ze zpráv okresních národních výborů, jež dávku poskytovaly. Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, jak naznačují zjištění ochránce, anebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením, či osoby s větším počtem dětí.

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů v návaznosti na učiněná zjištění zcela nově a komplexně upravil podmínky, za kterých stát odškodní oběti výše popsaných sterilizací provedených v rozporu s právem. Odškodnění je aktuálně prováděno poskytnutím jednorázové peněžní částky ve výši 300 000 Kč dle procesních podmínek rozhodování o nároku na poskytnutí částky určené k odškodnění a vymezuje působnost Ministerstva zdravotnictví při odškodňování obětí.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem stanoví ve svém § 4lhůtu, do kdy je třeba nárok na odškodnění uplatnit. Lhůta činí tři roky od účinnosti zákona a uplyne proto k 31. prosinci 2024. Jedná se o lhůtu prekluzivní, neuplatní-li tedy oprávněná osoba nárok v této lhůtě, pak nárok zaniká. Cílem předloženého poslaneckého návrhu zákona je tuto prekluzivní lhůtu od další dva roky prodloužit. Jak ukázala praxe, nastavená tří letá lhůta byla pro uplatnění všech žádostí příliš krátká, a to zejm. z následujících důvodů.

Velmi problematická je otázka dokazování nároku na odškodnění ze strany obětí. Dne 4. července 2024 (tedy těsně před koncem prekluzivní lhůty pro uplatnění nároku) vydal NSS rozsudek ve věci sp. zn. 9 As 61/2023, v němž zpochybnil postup Ministerstva zdravotnictví pro situace, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná. NSS dospěl k závěru, že v situaci, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky o jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná, musí správní orgány posoudit, zda žadatelka předestřela alespoň na první pohled hájitelné tvrzení, že se v rozhodném období podrobila sterilizaci v rozporu s právem. O takto hájitelné tvrzení se bude jednat za podmínky, že v řízení najevo vyšlé indicie ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace či chování jednotlivých účastníků, než že k protiprávní sterilizaci žadatelky pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí. V takovém případě musí správní orgány považovat předpoklady pro přiznání jednorázové peněžní částky za naplněné, ledaže samy prokáží, že ke skutečnostem žadatelkou tvrzeným dojít nemohlo.

Případ, kdy žadatelka nebyla schopna s odstupem času doložit všechny doklady a nárok na odškodnění byl ze strany Ministerstva zdravotnictví zamítnut, přitom nebyl pouze jeden, neboť došlo v mnoha případech ke ztrátě, znehodnocení a nebo skartaci příslušné zdravotní dokumentace, která by byla jednoznačným důkazem o provedení sterilizace.

Nadto, v řízeních o odškodnění protiprávních sterilizací podle zákona č. 297/2021 Sb. docházelo v uplynulých třech letech k chybám a vadám řízení. Tyto byly zdokumentovány např. ve stanovisku VOP sp. zn. 15642/2022/VOP.

Mnozí z postižených současně neměli dostatečné informace o možnosti žádat o odškodnění, což vedlo k tomu, že řada z nich nestihla svůj nárok uplatnit. Není výjimkou, že poškozené osoby nevěděly, kde mohou o odškodnění žádat, a to zejména v důsledku složitosti a nepřehlednosti administrativního postupu. Z tohoto důvodu je nezbytné zajistit dostatečný časový rámec pro všechny osoby, které mají právo na odškodnění, aby měly skutečnou možnost o něj požádat.

Mnohé z postižených obětí žijí v těžkých sociálních podmínkách, které značně ovlivňují jejich schopnost reagovat na administrativní výzvy. Často se jedná o osoby, které prožily trauma a jejich životní situace není jednoduchá. Z těchto důvodů je nezbytné, aby byl zajištěn dostatečný čas pro všechny, kdo se rozhodnou žádat o odškodnění, aniž by byli nadále znevýhodněni. Kapacity poradenských služeb, jež mají umožnit doprovod žadatelek při podání žádostí a souvisejících úkonů, byly v nevládních neziskových organizacích navíc z finančních důvodů navýšeny až v průběhu roku 2024.

Prodloužení lhůty pro podání žádostí o odškodnění je proto snahou o dosažení spravedlnosti a odpovědnosti státu vůči obětem protiprávních sterilizací.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky. Naopak napravuje porušení práv zaručených Listinou základních práv a svobod, k nimž docházelo v minulosti. Provádění protiprávních sterilizací je totiž v rozporu zejména s právem na nedotknutelnost osoby, které zaručuje čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nedotknutelnost osoby ostatně byla zakotvena i v Ústavě ČSSR z roku 1960.

Protiprávní sterilizace představuje závažný zásah do základních lidských práv, jako je právo na ochranu života a zdraví, právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí či právo na rodinný život. Za jejich provádění je odpovědný stát, který nepřijal dostatečnou právní úpravu informovaného souhlasu s prováděním sterilizací, která by zaručovala důsledné dodržování práv pacientů, a umožnil tak jejich porušování. V některých případech pak dokonce sám stát, resp. jeho sociální pracovníci při výkonu sociální práce poškozené osoby motivovaly k podstoupení sterilizace jako eugenického opatření „v zájmu populace“. Rovněž za takové jednání je odpovědný stát. Právě stát by proto měl zajistit efektivní prostředek nápravy.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v kolizi s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Naopak směřuje k naplnění některých právních zásad práva Evropské unie jako je ochrana základních lidských práv včetně práva na nedotknutelnost lidské osoby (čl. 3 Listiny základních práv EU) či práva na respektování soukromého a rodinného života (čl. 7 Listiny základních práv EU), resp. ke kompenzaci jejich porušení.

Navrhovaná právní úprava je zcela v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Směřuje totiž k nápravě porušení mezinárodních závazků České republiky, k nimž v minulosti docházelo. Nutnost svobodného a informovaného souhlasu s lékařským zákrokem (tedy i provedením sterilizace) vyplývá z řady mezinárodních smluv (jedná se zejm. o Mezinárodní pakty o občanských a politických a hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace).

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh nemá žádné dopady na podnikatelské prostředí ani na stav životního prostředí v České republice. Sociální dopady návrhu budou naopak pozitivní, neboť návrh přispěje k ochraně práv sociálně znevýhodněných skupin (a národnostních menšin) a dalších osob, které byly prováděním sterilizací v rozporu s právem poškozeny. Dopad na státní rozpočet je zanedbatelný ve srovnání s přínosem pro oběti nezákonných sterilizací.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na rovné zacházení. Pro přiznání nároku se uplatňují naprosto stejné podmínky, bez ohledu na pohlaví či příslušnost žadatele k etnické, majetkové či jiné sociální skupině. Návrh naopak směřuje k posílení ochrany práv skupin znevýhodněných na základě rasového či etnického původu, pohlaví, zdravotního postižení a dalších diskriminačních znaků, které se v minulosti mohly snadněji stát oběťmi protiprávních sterilizací. Návrh naopak zajišťuje těmto skupinám podmínky pro efektivní a skutečnou ochranu jejich práv. Předkládaný zákon bude mít rovněž pozitivní dopad na rovnost žen a mužů vzhledem k tomu, že směřuje k odškodnění sterilizovaných žen i mužů, tedy potenciálních obětí nezákonných výkonů na obou pohlavích. Předkládaný zákon tak mimo jiné přispívá i k plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti rovných příležitostí a rovného zacházení s ženami a muži (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a další).

G. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení

Bez neprodleného přijetí předloženého návrhu dojde k 31. prosinci 2024 k uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v § 4 odst. 2 zák. č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů. Navrhuje se proto, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvním čtení (podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) tak, aby mohl nabýt účinnosti dne 1. ledna 2025.